Nájezdníci
kniha od: John Flanagan
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137785/mid_najezdnici-rZF-137785.jpg
4.5
626
Bratrstvo série
< 2. díl >
Hal a bratrstvo Volavek se vydávají pronásledovat Zavaka a jeho loď s drahocenným nákladem. Zastihne je však blížící se zima, a tak musejí vyhledat útočiště, aby přečkali mrazivé roční období. Během něj budou mít spoustu času vymyslet nějaký plán. Dokážou ale najít piráty, až se počasí zlepší? A pokud ano, jak si poradí s Havranem a jeho posádkou zákeřných zabijáků a hrdlořezů?... celý text
Literatura světová , Fantasy , Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Egmont (ČR)
Originální název:
The Invaders , 2012
více info...
Komentáře (46)
Komentáře 46 Recenze 1
Trochu za vlasy je přitažená myšlenka, že parta kluků je schopnější než zkušení námořníci, ale fáze, kdy se učí, to vrací do normálu. Výcvikové fáze a vývoj Ingvara mne vlastně bavily nejvíc. Stejně jako vytváření autority skirla Halta a jeho pochyby o sobě. Nicméně šikovné je to číst společně s předchozí a následující knihou.
Co se v prvním díle pomalu rozjelo, to zde frčí naplno. Volavky se na své dobrodružné výpravě opět musejí vypořádat s rozdílnými charakterovými vlastnostmi svých druhů, ale postupně se (nejen pod velením Hala a Torna) utužují a dospívají. Halovy nápady, Drtič, útok na město - poslouchalo se to samo, mělo to spád. Dávám o hvězdu víc oproti prvnímu dílu. A nová postava - Lydie - začíná bratrstvo pěkně doplňovat.
Doporučuji a chystám se na 3. díl.
Docela hezké pokračování prvního dílu. Kvůli počasí je nutné se někde schovat a tak je fůra času pokračovat ve výcviku (který před tím za moc nestál). Někdo má velkou kliku (vyplout na moře s jedním veslem a bez vody je trochu hazard). Namyšleného blba z prvního dílu nahradí jiný namyšlený blb. Opět jsme se dozvěděli, že za a) nejlepší plán, je jednoduchý plán a za b) na každém plánu se něco pokazí (už jsem se bála, že to v jedné knize snad nebude zmíněno). No a Hal opět něco přehlédl. Ale když autorovi odpustíme jeho tradiční prohřešky, je to celkem zábavné čtení.
(SPOILER)
Jo jo i tady 5 z 5. Tady mě klasicky mrzí jen ty mapy.... v knize sice jedna je, ale je uprostřed a vždy mi trvalo než jsem jí nalistovala.
OBSAH - SPOILER!
Volavky se vydávají v bouři za lodí Havran a jejím pirátským kapitánem, který ukradl skandijský Andomal. Bouře je ale zažene do Zátoky klidu, kde pokračují v tréninku a vylepšování lodi. Jelikož se k nim na výpravu přidal i Thorn, bývalý čen posádky Vlčího větru a jediný kdo se stal maktikem 3x za sebou, mají toho nejlepšího trenéra, jakého by si mohli přát.
Hal vymyslí další vylepšení lodi, aby mohla plout ještě rychleji a také obrovský samostříl na přídi, kterým chce vyrovnat šance proti většímu Havranovi.
Když se bouře utiší podaří se jim zjistit, že Havran spolu s dalšími pirátskými loděmi kotví v Limmatu. Také se k nim přidá Vlčí vítr a Volavky jsou dost překvapené, že je nechtějí dovléct domů, ale pomoci jim získat zpět Andomal.
Hal naplánuje útok na město z několika stran a díky tomu se jim podaří do města dostat. Jenže kapitán Havrana Zavak je proradná krysa a dá zapálit lodě ostatních pirátů jen aby sám unikl a nemusel se s nimi dělit. Také nabere klounem Vlčí vítr a Volavky tak nemají jinou možnost než pomoci potápějící se lodi a nechat Zavaka opět uniknout.
Takže finální střet ze Zvakem se opět odsouvá do další knihy.
(SPOILER) Parádní pokračování, první část v Zátoce klidu trochu vázla, ale pak se to rozjelo. Lydia skvěle příběhu dodává dívčí element a spolupráce Volavky a Vlčího větru je „cool“. I závěrečná bitva byla podle mého gusta a popichování s Baratem je skvělé koření. Akorát dá se říci, že víceméně příběh končí jako v prvním dílu: vyplouvá se najít Havrana a získat zpět Andomal.
Druhý díl trilogie, která mi vrátila pocity z dětství, kdy jsem četl Dva roky prázdnin, nebo Hoši od obří řeky. Tyhle knížky musí potěšit každého od 6 do 106 let.
No je vidět, že v Bratrstvu se dostáváme do úplně jiný sféry, než jsme zažívali u hraničářův a rozhodně to není na škodu.
Trochu se stydím, že jsem tuhle audioknihu poslechla tak rychle, v podstatě během jednoho večera a jednoho půldne. Může za to i to, že jsem si ji trochu urychlila, protože když se na poslech soustředíte, nemusí to být (v případě Flanaganových knih) tak pomalé. Druhý díl se mi líbil víc než první, asi proto, že jsem si už zvykla na postavy, nebo už se možná přestaly chovat tak hloupě... ale vlastně to mělo celé úplně jinou atmosféru. Autor se dopouští pořád stejných "chyb" - stejné popisy, stejné zápletky. Ale zároveň to má i přesto něco do sebe. Ach jo, jsem prostě zaujatá.
Kniha byla trochu slabší než první díl. Bavilo mě ale, že přibyla nová hrdinka Lydia. Takový autorův příklad bojovnice. Zajímalo by mě, jestli si vybere Stiga nebo Hala.
suprové i když bych byla radši kdyby tam bylo víc Skandijců z kraničáře například Erak
Po průšvihu který provedlo bratrstvo Volavek se vydávaji po stopě lodi Havran a pirátského kapitána Zavaka aby vrátili poklad který piráti ukradli a sami chtěji odčinit co provedli a chtějí aby získali zpátky úctu kterou ztratili.
Vtipné, čtivé a přímočaré. Flanaganovy knihy nikdy nejsou takové, že byste se od nich nedokázaly odtrhnout napětím, ale tak nějak příjemně plynou, že to vlastně vyjde nastejno.
Neurazí ale ani neoslní, trochu mi to pripomína Akta X, už už držíte mimozemšťana za trenky a zase ništ, počkaj si na ďalší diel, všetky diely jak cez kopirák
To stejné jako k dílu předešlému:
Co si budeme povídat, Hranicar je Hraničář, ale i toto není špatné. Baví mě to, i když to nese jasné prvky z Hraničáře, prostě u některých knih jsem schopná ledacos odpustit:)
Jak už předestřela Zelený_Drak, kniha je plná archetypů, plná bezbřehého hrdinství, džentlmenství ze strany puberťáků a všech těch ,,uvěřitelnejch,, nesmyslů, kterým uvěří děti od 3 do 6 let...jestli tomu věří starší děti, okamžitě bych zvažoval návštěvu psychologa, tam je něco špatně! Starší děti by měli začít pokládat otázky typu ,,Kam chodí na záchod?" ,,To nikdo nechce dát Lídii pusu?" ,,To je Thorn pařád takový válečník po takové době bezdomoveckého chlastání a netrénování?"....adt. Průměr a lepší už to nebude.
K druhému dílu jsem se dostala až 7 let po prvním. Váhala jsem tedy, zda se vracet k prvnímu nebo rovnou pokračovat. Vyhrálo pokračování, protože jsem kvůli Bratrstvu musela založit a odložit rozečtený 13. díl Hraničářova učně, abych si nepřečetla spoilery k příběhům bratrstva Volavek. Vzhledem k tomu, že jde o knihu pro děti, ale nebyla větší mezera mezi díly problém. Autor toho dost opakuje.
Pronásledování Havrana a piráta Zavaka není tak dobrodružné, jak by se mohlo zdát. Posádka Volavky má spoustu času pokračovat ve výcviku, vynalézat, předělávat a tak nějak celkově nehrozí, že by na Zavaka narazila dřív, než na to bude připravená. Jinak je u Volavek asi vše tak nějak při starém. Sžívají se se svými rolemi na lodi a učí se překonávat problémy společného života. Dobře se to čte a díky většímu množství postav, které jsou na scéně pořád, občas méně napínavé kapitoly odsýpají lépe než v Hraničářůvě učni.
Thornova proměna je také poněkud optimistická. Jak už tu bylo napsané, je podivuhodné, že za tu dobu, co byl naložen v lihu, neztratil zdánlivě nic ze svých starých dovedností. Patří to trochu ke zjednodušování a předsudkům Flanaganem vytvořeného světa. Skandijci moc neplánují, ale zato jsou to skvělí bojovníci a jejich těla vydrží všechno.
Asi nejzajímavější novinkou 2. dílu je Lydia. Lydia je správná holka, protože se neparádí a raději tráví čas v lesích, kde stopuje a loví zvěř. Jeden z Flanaganových výchovných apelů. Pro Lydii má jinak docela dobré téma mladé ženy, o kterou se již zajímají muži a ji přitom ještě příliš nezajímají. Mladí Skandijci jsou naštěstí praví džentlmeni a s touto archetypální Artemis si rychle padnou do noty. Kdekoliv zakotví, snaží se Lydii dopřát maximum soukromí. Zatím autor bohužel nevysvětlil, jak a kam se chodí na Volavce na záchod. Dost by mě to zajímalo. Zvláštní také je, že tato žena dobrodružné povahy potřebuje učiněnou "Řadu nešťastných příhod" k tomu, aby se rozhodla vydat do světa.
Velká spokojenost, výborná knížka pro čtení dětem i dětmi. Dcera i já jsme ocenili příchod dívčí hrdinky a napjatě sledujeme co bude dál. Opět oceňuji, že to je výchovné, napínavé a nechybí veselé momenty. Jen je to trochu natahované, ale i tak se to pořád dobře a lehce čte.
Asi spíš pro náctileté, ale velmi dobré a čtivé. Vyděděnci jsou o něco lepší, ale i tohle je skvělé.
Bavilo mne to. Je to hezký uvěřitelný příběh a s chutí si přečtu další pokračování. 90 %
tušila jsem, že se to nějak rozjede a autor nezklame 8)
i když mi styl psaní malinko pořád připomíná knihy od Julesa Vernea...
Jak jsem psala už u jedničky, ačkoli je to určeno mládeži, ráda si u takových příběhů odpočinu. Druhá kniha mi přišla přinejmenším stejně dobrá jako první - možná i o něco zajímavější, ačkoli jsem musela zavřít obě oči nad "dírami" v Halově bitevní strategii - hlavně u té části, kdy "museli" s neplavcem Jesperem trčet ve studeném moři... no ale vždycky je něco za něco a tady holt logika ustoupila dobrodružství a napínavosti, takže jsem vlastně ty oči zavřela ráda :-)
O něco slabší než první díl...hlavně začátek knížky. Místama mě až nudil. Ke konci mě ale Nájezdníci dost bavili :-), jsem zvědavej ským skončí Lydia...:-D
Flanagan se asi zatím nejvíc vyřádil na nasilnostech...v tom zatím Bratrstvo vede nad Hraničářovím učněm.
update: o hodně slabší než díl třetí
!!! POZOR SPOILERY !!!
Po přečtení jedničky jsem hupsla na dvojku a s radostí se pustila do četby. Nejprve mi přišlo divné, že se Volavky zastavily v zátoce a několik dnů či týdnů tam bivakovaly (časové období blíže neurčeno), namísto aby pokračovaly v pronásledování. Ale což, říkala jsem si, že musí opravit loď, a teprve později pochopila, že bouře na moři jakože pořád zuří a Zavak se musel taky někam schovat. Dobrá, alespoň toho času hoši využili smysluplně a Thorn se konečně dal poznat, co je zač. (Vzhledem k tomu, kolik let svoje tělo huntoval alkoholem, se překvapivě dobře dal do kupy!)
Pak jsem si začala rochňat, že Flanagan opět píše stylem 1 kniha = 1 ucelený příběh, než jsem se začala blížit ke konci a jak stránek ubývalo, došlo mi, že jsem se pomýlila a že si musím počkat na "pokráčko", abych zjistila, jestli andomal získají či ne. A dost mne nakrklo, že i když jim autor nejprve dal na pomoc Vlčí vítr, nakonec ho nechal téměř ztroskotat, takže Volavky na to budou opět samy... Ano, já vím, že je to literatura pro mládež a mládež tedy musí být hlavními hrdiny, ale i tak mi to přijde za vlasy přitažené :-). Toto si musím odmyslet, abych si užila trojku, protože co jsem četla anotaci... Hal se trochu zapotí a bude to žůžo dobrodrůžo.
Flanagan také vyšel vstříc i dívčím postavám a přidal postavu Lydie, která je stejně správňácká jako posádka. Jen zůstalo nevyřčeno, zda si vybere Stiga či Hala (doufám, že Stiga, Hal má přece dívku v Hallasholmu, ne?!).
Samotná bitva byla popisována trochu růžově a až trochu moc obsahovala dobré náhody pomáhající hrdinům, ale na druhou stranu to nebylo na škodu. V poslední době jsem unavená detailními popisy násilností, takže jsem se tentokrát s díky obešla bez popisů vyhřezlých vnitřností, pachu krve či mrzačení a vraždění hlavních postav. Ingvar byl sice zraněn, čímž Flanagan dodal trochu realističnosti celé věci, ale nikoho nezabil a to se počítá. Proto mám literaturu pro mladší čtenáře tak v oblibě!
Ovšem co musím Halovi vytknout - proč ho nenapadlo Havrana potopit? Nebo do něj alespoň vyvrtat díru? Jako pardon, ale to by napadlo i nezletilého stratéga plánujícího bitvu, že když má nepřítel lodě, tak mu je zapálím... ;-) Ale bez toho by nemohl být další díl, takže jako staříček v Mrazíkovi: "Už mlčim!"
Jen mi přišel poněkud uťatý konec... Thorn unese Rikarda, Volavby po anglicku zmizí... a neřeší, že až obyvatelstvo zjistí, že jim ukradl zajatce, nebudou mít Skandijce zrovna rádi - a Erak s Vlčím větrem v přístavu zůstali... ?!
Jak zmiňoval Gurus v komentáři u jiné knihy autora, že ho štvalo, jak se několika postavám na meči objevil záblesk slunce, tak zde mne iritovalo několikeré opakování toho, jak se někdo probudil, přemýšlel proč, a pak si uvědomil, že to bylo proto, že vítr utichl (což se stalo Halovi už v první knize) :-).
A opět obálka... Hrozná! Už toho člověka, co je maluje, prosím vyměňte! Tentokrát Ian Somerhalder s dlouhými vlasy...
"V prvním rozpuku mládí?" opakoval nevěřícně. "V prvním rozpuku mládí? To zní nějak okřídleně, ne? Kdy se z tebe stal básník?"
"Jak chceš," odvětil Svengal. Ve skutečnosti slyšel ta slova v jedné zamilované básničce, která ho zaujala, když mu ji před pár dny za večera četla jedna pozoruhodně přitažlivá mladá dáma. Jistěže v její společnosti mu ten obrat připadal vhodnější nežli v Erakově. "Jestli je ti milejší lidový jazyk, tak dovol, abych to řekl takhle. Nejsi žádný mladý kuře."
(...) "A v každým případě, ať potrvá nebo ne, ty ani já, ani moje milovaná stará teta Běta s tím nic nenaděláme, že ano?"
"Já myslel, že tvoje milovaná stará teta se jmenovala Winfrída?" rýpl si Erak.
Svengal pokrčil rameny. "Teta Běta byla její mladší sestra. Byla to roztomilá paní."
(...) "Jestli ta bouřka někdy skončí," malomyslně poznamenal Erak a napřímil se v křesle.
Svengal se na něj zazubil. "Moje milovaná stará teta Tylda toho ví o počasí spoustu," prohodil. "Zjistím, co si myslí."
Gort se na oba zamračil. "Tvoje stará teta Tylda?" Neuvědomoval si, že by v Hallasholmu žila stařenka toho jména. "Kdo to u všech všudy je?"
Erak na něj obrátil trpitelský pohled. "Neptej se," řekl. "Hlavně se neptej."
Štítky knihy
přátelství mořeplavba australská literatura fantasy pro děti dobrodružství čest pro chlapce dobrodružné romány chlapecký hrdina
Autorovy další knížky
| 2008 |  Rozvaliny Gorlanu |
| 2014 | Hraničářův učeň 1-12 |
| 2012 | Vyděděnci |
| 2008 | Hořící most |
| 2014 | Královská hraničářka |
Kniha Nájezdníci je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 1 066x |
| Čtenářské výzvě | 22x |
| Doporučených | 86x |
| Knihotéce | 237x |
| Chystám se číst | 119x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 4x |