Všechny malé zázraky

od:

Všechny malé zázraky

Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce. Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba při tom učiní zajímavé objevy......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/225827/vsechny-male-zazraky-eHU-225827.jpg 4.4962
Originální název:

All the Bright Places (2015)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro děti a mládež
Vydáno:, Yoli
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (271)

Přidat komentář
LiLinka
předevčírem

Vlastně nevím, jakými slovy zhodnotit tuhle knížku, protože i když jsem si v ní zaznačovala pasáže a v průběhu chtěla hrozně moc myšlenek sdílet se světem, teď, po dočtení je chci mít jen pro sebe, uvnitř... Za mě je to skvost YA knih, ze které si člověk může odnést více, než jen odškrtnutí políčka přečteno. Myslím si, že autorce šlo hlavně o to předat myšlenky, které si každý jedinec přebere po svém, i když i samotný příběh je kouzelný a hezky se čte. Doporučila bych všem si ji přečíst, ale upozorňuji, že většina emocionálně založených bude potřebovat kapesníčky na slzy.

hobelka
02. září

Velmi smutné a velmi reálné. Od poloviny knihy jsem uvnitř věděla jak to dopadne, ale živila v sobě naději, že nevyhnutelné nepřijde. Polovinu knihy jsem četla v slzách i tak jsem ale vděčná Jennifer Niven, že mi dovolila poznat Theodora Finche a ztratit se v tomto příběhu.

JmenujiSeZuzla
26. srpna

OBSAHUJE SPOILERY !!!
Tuto knihu jsem se chystala přečíst už hodně dlouho, protože knihu s podobnou tématikou jsem nikdy nečetla a přitom o tuhle problematiku se docela zajímám a hlavně mám kolem sebe spoustu lidí, co trpní depresemi, takže se toto motá i kolem mého života. Od jedné holčiny jsem slyšela na tuto knihu samou chválu. Byla úplně uchvácená a celé mi to vylíčila. Naštěstí se vyhnula spoilerům, ale jediné co jsem věděla, že konec bude jakože wow. Přečetla jsem ji dost rychle při cestě na dovolenou a nemůžu potvrdit až moc převýšené hodnocení některých čtenářů. Tím že já přeci jenom něco o depresích vím a můžu tedy se lépe vžít do problémů Finche, se mi zdá, že je v knize deprese jako taková, strašně špatně zpracovaná a ukázaná. Moc se mi líbily různé citace co autorka do knihy doplnila, s těmi jsem často i soucítila, ale upřímně lovestory mezi dvěma hrdiny se mi zdála opravdu hodně přetažená za vlasy. Podstat jejich láska se mu zdála, že spolu byli pouze ze vděčnosti a že si tak na sebe zbyli. Dva podivíni na škole. Violet jako postava se mi zdála strašně nesympatická. Finch tomu dodal tu rovnováhu, ale stejně s postavami nejsem spokojená. Ohledně konce celého příběhu - vůbec mě nepřekvapil. Celá situace s tím, že se Finch vlastně zabil kvůli hádce, která vyvrcholila jeho duševní problémy, to jenom vypovídá o tom, že ve své mentální nemoci nebyl dostatečně sebevědomí a očividně kolem sebe neměl ty správné lidi, kteří v těchto problémech jsou nejvíce potřeba. Znám spoustu lidí co i po těžkých depresích vstane a jde dál životem a Finch mne velice zklamal, že jeho sebevraždu vlastně zavinila hádka. O knize obecně asi nemůžu říct až tak nic špatného, četla se hezky, rychle a jak už jsem zmínila citáty byly krásným doplněním celé knihy, ale tyhle ty drobnosti na příběhu jako, jsou postavy nebo vylíčení depresí jako takových, mi ten zážitek z knihy moc nevylepšili. Musím říct, že tato kniha byla dalším mým knižním zklamáním tohoto roku. S knihou Hvězdy nám nepřály se bohužel nedá srovnávat.

Zuzaa
24. srpna

Přece jen už jsem asi vyrostla z knih jako je Všechny malé zázraky, Eleanor a Park anebo Fangirl.
Vždycky mě nalákají pěkné recenze a úžasná obálka, ale pak si říkám, že je to sice čtivé a celkem zábavné, ale hrozně podobné a takové jednoduché.
Kdyby mi bylo tak 16 asi bych z téhle knížky byla nadšená, ale už je mi trochu víc a moje cílová skupina je někde trochu jinde. Ale chyba je na mojí straně, to uznávám, nemám prostě číst knihy ze sekce "romány pro mládež" a myslet si, že jsem mládež, když už dávno ne...

nikol9947
08. srpna

SPOILER
.
Když jsem se blížila ke konci, něco jsem tušila a oznámila mamce: "Jestli udělá to, co si myslím, na film se nekouknu." A ono se to stalo. Brečela jsem a skončila jsem až na konci knihy, ale na film se kouknout musím, protože mě vždy zajímá rozdíly mezi filmem a knihou.

elik-play5518
08. srpna

Až na ten konec tak dobrý

katee21
02. srpna

Úžasná knížka, kterou určitě stojí za to přečíst. Není to klasická Love story ale i tak je úžasná. SPOILER - Na konci jsem hodně brečela, opravdu dost. Nemusela ho nechat umřít...

Celldwellerka
23. července

Tuto knihu jsem si vybrala poněkud náhodně, již jsem neměla co číst a tak jsem zašla do knihkupectví. Jakmile jsem se ale pustila do četby, už nešlo přestat. Vyhovovalo mi, že autorka střídala vyprávění z pohledu obou hlavních postav.
Violet i Theodor si oba procházeli těžkým obdobím, ale zdálo se že spolu by to mohli zvládnout. Koho by ale napadlo, že kluk trpící bipolární poruchou vrátí zdravé dívce chuť do života?
Tento příběh se nepodobá obyčejným love story se šťastným koncem. Zato je v něm o to více moudra a zajímavých myšlenek. Určitě nemusí sednout každému čtenáři, ale za mě má jasných 5 hvězdiček. Nyní ji využívám trochu jako svou bibli, otvírám ji, když si s nějakou životní situací nevím rady a poučuji se z Violetina vyprávění.

Leusee
13. července

Od první stránky jsem hltala každé slovo a knížku jsem nemohla dát z ruky. I když se příběh ze začátku může zdát typický jako "Nešťastná holka potká kluka, zamilují se a je konec.." tak to tak rozhodně není. Ten příběh má toho v sobě tolik, že si pomalu myslím, že by měla být v povinné četbě. Jelikož duševní poruchy jsou opravdové, postihují lidi po celém světě a musí se o nich více mluvit. Čtenáři co se sami potýkají s depresí nebo úzkostí se definitvně sžijí s postavami a naopak čtenáři, co zkušenosti s depresí nemají, budou mít možnost poznat, jaké to pro člověka je a co se mu děje v hlavě.

walusaaa
09. července

Žádná YA knížka mě takhle snad nikdy nedostala.

Marekh
19. června

Kniha se mi líbila, nemohl jsem se od ní odpoutat. Knihu určitě doporučuji.

V knize se nalézá mnoho myšlenek, které jsem si poznamenal do sešitu. Pokud by to bylo v mých silách, určitě bych pozměnil konec, poněvadž byl hodně smutný, nicméně ve většině případů asi reálný.

Když se člověk odlišuje od ostatních lidí, má to v životě mnohem složitější. Je více citlivější, vnímavější, všechno si bere více k srdci, často je nepochopen svým okolím. Nejhorší ze všeho je, pokud přemýšlí o sebevraždě a posléze chybí krůček k tomu, aby ji uskutečnil. Znám některé případy z mého okolí, kteří tento skutek uskutečnili, buď z lásky, kvůli peněz, anebo jiných důvodů. Určitě je důležité, aby si rodina všímala změny chování člověka, se kterým žije a nebrala to na lehkou váhu a následně to řešila, pokusila se mu pomoci.

V knize nalezneme romantiku, výlety po různých památkách, smutek, pohled do nitra Finche. Líbily se mi také citáty od Virginie Wolfové, které si posílali Finch a Violet, které se určitě hodí ke kontextu tohoto příběhu.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Vždycky jsem byl jiný, ale pro mě je být jiný úplně normální.

Chci být ten kluk, kterého ostatní snadno přijmou a se kterým budou snadno vycházet, a ze všeho nejvíc chci snadno vycházet sám se sebou. Chci být kluk, který patří do tohoto světa a do své vlastní kůže a je přesně tím, kým chci být já sám, a chci, aby můj epitaf zněl: Kluk, co miluje Violet Merkeyovou.´

Označení jako "bipolární" mají za cíl říct "Tohle je důvod, proč jsi takový, jaký jsi. Jsi to prostě ty.

Takový černý nálady, ve kterých se utápím. Představuju si to, jako kdybych byl v oku tornáda, všechno je klidný a zároveň oslepující. Nenávidím je.

rusalka123
05. června

Pozor, spoiler!
Když jsem Všechny malé zázraky začala číst, myslela jsem si, že půjde o docela normální romantický příběh. S trochu zvláštní ústřední dvojicí, ale jinak vcelku obyčejný. Čekala jsem, že zažijí takovou tu lásku, která je změní, dá jejich životu nový smysl a přijde typický happy end. Fakt jsem si to myslela. Teprve když jsem pochopila, proč se Finch chová tak, jak se chová, co mu to vlastně je, když jsem si přečetla o bipolární poruše něco na internetu, když mi došlo, co se nám tu autorka snaží říct, začalo mě z knihy vážně mrazit. Jedna část mého já pořád čekala záchranu a onen velký happy end, ale ta druhá už tušila, co přijde. Nemohlo to skončit jinak. Byl to jediný smysluplný závěr, jediný závěr, který mohl z obyčejného romantického young adult příběhu udělat tuto nečekaně hlubokou knihu. Tragickou. Realistickou. Lidskou. Opravdovou. Děsivě aktuální. Alarmující. Ale proč? Proč tenhle tragický život a tragický konec? Na to se nedá pořádně odpovědět, stejně, jako se na to asi nedá pořádně odpovědět, když se to doopravdy stane... Ani kniha tu odpověď nedává. Nemůže. Ale umožňuje nám nahlédnout do nitra jednoho člověka, jak si to asi řada z nás vůbec neumí představit. V tom je skvělá. A autorce patří obdiv za její odvahu, vzhledem k tomu, čím si prošla... V poděkování píše: "Chtěla jsem napsat něco vážného, těžkého, smutného, ale zábavného." To se jí za mě opravdu povedlo. 4,5*.

caroline.aiko
08. května

Od knížky jsem čekala něco jiného a to jak to dopadlo mě hodně překvapilo. Čekala jsem nějaký slaďoučký až přeslazený happyending, ale tohle jsem od knížky vůbec nečekala. Violet na mě celou dobu působila tak, že nevěděla co chce a jak se chvíli cucala s Finchem a z ničeho nic byla s tím svým druhým nápadníkem ve mně budilo smíšené dojmy. Příběh mi přišel dost dobře napsaný a poukazující na problémy s psychickými poruchami a myšlenkami na sebevraždy a takové věci. Podle mě stojí za přečtení.

books_with_sara
08. května

Tato kniha je mou srdcovkou a řadí se mezi ty, u kterých jsem si i pobrečela. Mám v ní vyznačených nespočet vět a citátů, které mají pro mě nějaký hlubší či osobní význam. Pokud váháte nad koupí či přečtením, rozhodně neváhejte a jděte do toho! Nicméně nečekejte klasickou young adult literaturu, toto je trošku něco jiného :).

sabina1996
02. května

Po dočtení této knihy nemám slov. Dlouho jsem nečetla lepší knížku a už po pár stránkách jsem věděla, že ji budu milovat. Neskutečně krásný a dojemný příběh. Posledních cca 50 stránek jsem probrečela a měla jsem co dělat, abych knihu dočetla.

beatadudova
01. května

Tuto knihu od americké autorky Jennifer Niven jsem si chtěla přečíst už dlouho a všude jsem na ni četla hodně pozitivních komentářů. Ve finále ale nemůžu říct, že by mě nějak uchvátila. Byla dobrá, nemůžu říct že ne a některé myšlenky z této knihy se mi velmi líbily ale...

Kniha byla vyprávěna z pohledu hlavního hrdiny Finche i hlavní hrdinky Violet. Hlavním tématem už od začátku knihy je sebevražda, kterou zvažují oba dva hrdinové a tak je více než jasné, k čemu se bude ve finále schylovat. Bohužel pro mě to bylo až moc předvídatelné, dokázala jsem odhadnout, co se asi stane a dokonce i kde už asi od půlky příběhu. To mě dost zklamalo, doufala jsem že mě příběh překvapí a mou teorii vyvrátí. Ale to se nestalo.

Abych nebyla tak kritická, musím pochválit autorku za hezké myšlenky a citáty (mně utkvěl v hlavě tento: Než umřu, chci dělit nulou - nebo něco v tom smyslu). Příběh je zpracovaný moc hezky, není ani moc utahaný, ale ani nemá moc rychlý spád. Sice jsem konec docela dobře odhadla, ale na druhou stranu nekončí tak, jak by všichni asi chtěli a to se mi na něm líbilo. Některé příběhy prostě nemají dobré konce.

barunka.p
22. dubna

Tuto knížku by si měl přečíst snad každý. Víc psát nebudu, protože pro mě to nejde slovy popsat.

kkubelkova
17. dubna

Taková trochu jiná knížka než na které jsem zvyklá. Ze začátku mi dlouho trvalo než jsem se pořádně začetla, ale pak už jsem knihu nemohla odložit :-D Každopádně se mi to hoodně líbilo a proto nakonec dávam 5 * ❤️

jaresovaklara
13. dubna

Dočetla jsem dnes večer. Krásné, smutné. Na začátku knihy jsem nečekala, že by knížka měla takový konec. Pobrečela jsem si, ale moc se mi líbíla.

Nany_cz
07. dubna

Po všech těch kriminálkách, co jsem četla, to byla příjemná oddychovka. Četlo se to velice příjemně. Ten velký zvrat na konci mi však nepřišel tak dojemný nebo napínavý, trošku tomu chyběl "drive", který by mě hnal k tomu "tak a teď se to stane!" Jinak bych dala 4 hvězdy, protože příběh to byl pěkný, a to že já jsem nebyla překvapená neznamená, že nemůže být někdo jiný a že by si kniha zasloužila horší hodnocení.

Selena2000
01. dubna

Ne lehko uchopitelná kniha. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se začetla.
Neohromila mě nejspíš tolik jako většinu ostatních čtenářů. Pro mě nepředčila například Hledání Aljašky. Na druhou stranu nemůžu říct, že mě zklamala.
Místy chaotické myšlenky byly záměrem autorky, měly vyvolat určitý dojem, ale dělalo mi problém se jimi prokousat. Natožpak se snažit je pochopit.
Zvláštní postavy i myšlenky. Zvláštní kniha.

komin347
15. března

Za mně super, tenhle žánr mně baví, četlo se to úplně samo. Finchovi kapitoly se mi líbili o něco více než ty Violet, ale jinak doporučuji.

standunun
05. března

Těžko hodnotit. Finchovy zápisy mě nesmírně bavili, bohužel to se nedá říct o Violet.

Kačkaknihomol
04. března

Úplně nevím, jak knihu hodnotit. Je to taková ta kniha, která něco, alespoň náznak, v člověku zanechá, ale zas ji nemůže vychvalovat do nebes, protože tak skvělý to nebylo.
Nemyslím si, že je to úplně kniha pro teenagery. Respektive pro ty tupé puberťáky, kteří by ty myšlenky a ty na první pohled kýčovité, na druhý neskutečně hluboké myšlenky nepochopili. Tohle jsem si u Yoli všimla až teď, že jejich knih pod svou slupkou a mezi řádky něco skrývají. Nebo alespoň tahle má v sobě něco víc.
Přiznám se, autismus a tyhle další odvětví jsou mi cizí, úplně je nechápu a nikdy asi úplně nepochopím. To stejné je příklad bipolární poruchy, Finchovi jsem úplně nepřišla na své a nedokázala jsem s ním soucítit, protože prostě a jednoduše, nerozuměla jsem mu. Sice občas trpím změnami nálad, ale není to časté, a spíš bych to připisovala hormonům.
Nevím, nevím tuhle knihu bych úplně nedoporučovala, pokud jste takoví burani jako já, a těmhle lidem prostě nerozumíte. Styl mi taky úplně nesedl, někdy mi to přišlo jako úplnej monolog. Pěkná kniha, ale víckrát už ne.

syky245
04. března

Kniha, která stojí za přečtení. Děj vas pohltí, chvíli se usmivate, chvíli jste napjati a ke konci někteří pláčou, krásný příběh o lásce i trapeni. A když na konci zjistíte, ze část příběhu si spisovatelka sama prožila, o to silnější pocit z knihy mate.

MOmoMO
22. února

Moc se mi líbila.Mám známého s maniodepresí a v knížce bylo pěkně popsáno co se takovému člověku honí hlavou a zase sem mohla trošku lépe pochopit. Autorka píše neskutečně čtivě, nemohla jsem se od knížky odtrhnout a přečteno za dva dny. U konce jsem bulela jako blázen i když jsem tušila, že to takhle zkončí, nechtěla jsem si to připustit. Určitě si přečtu i Tíhu Vesmíru.

smejkalova.m
17. února

Asi jsem od toho čekala víc.. Ale nakonec to nebylo tak špatné :) Sice jsem to četla déle, než jsem zvyklá, ale celkem to šlo.. :) Každopádně nic pro mě, a ráda někomu prodám nebo vyměním za jinou knížku :)

elisa194
16. února

Kniha se dobře čte, ale na me je moc depresivní...

Ažula
15. února

Tuto knížku jsem četla na doporučení. A nelituji. Je místy vtipná, dojemná, smutná a občas vás i naštve. Nemám k ní nic dalšího.
Doporučuji.

Veeria
12. února

Pokud si vás tato kniha má najít, tak si vás najde. Je unikátní, a to poselstvím, kterou v sobě má. Najdete zde plno myšlenek k zamyšlení a byť není optimistická, tak i přesto zde najdete jedinečný příběh.