Dervish přečtené 133

Po sezoně 2011, Jack Ketchum (p)

Dočteno za dva dny. Začátek mě příliš nechytnul, ale od půlky knihy už to jede. A ten závěr... fíha, to jsem nečekal. PS: To mleté maso v boloňských špagetách, které si dnes dávám k obědu najednou chutná tak nějak jinak. Bojím se, aby už nechutnalo jinak navěky.... celý text

Spad 2016, František Kotleta (p)

Pro mě je to lepší kniha než Hustej nářez. Taková reálnější, míň přehnaná a ulítla. Navíc postavy jsou konečně vykreslené lidsky, i když jsou pořád jak přes kopírák. Všichni nabušení, precizně střílející a téměř nesmrtelní. Ale na to sere pes, Kotleta si to takhle nastavil, tak berte nebo nechte být. Děj se mně líbil a určitě si přečtu i pokračování.... celý text

Dívka od vedle 2015, Jack Ketchum (p)

Velmi čtivě napsané, ač jde o doslova hrozné téma, tak nejde od stránek odtrhnout oči. Přesto ten obsah, člověk se až musí ptát, proč je potřeba o tom psát knihu? Pak se ovšem zamyslím a odpovím si sám. Aby lidé nezapomněli, že dokáží být horší než zvířata, stačí tak málo ... A já nezapomenu. Už to nikdy znova číst nebudu, přesto nezapomenu. Nejde to, bolí to, i přes ty popsané stránky...... celý text

Vichr smrti 2009, Steven Erikson (p)

Tak sedmá skládačka do puzzle úspěšně zasazena a musím říct, že to na začátku vypadalo na nejlepší knihu ze série, bohužel v závěru přišlo několik okamžiků, kdy jsem si řekl: "pro mistra kápě, proč?" Především změna chování Rudomaska, kdy byl nejdříve skvěle a chladnokrevně uvažující mašina na zabíjení, později už jen ne příliš schopný a zmatkující velitel, který vede své vojsko jak telata na porážku - odkud se vzala ta proměna? Nebyli tam oulané vlastně tak trochu navíc? Pak přišel příchod barghastů do války, what the fuck? Proč? Vůbec nebyli potřeba, ani nikdo nevysvětlil jak se tam dostali. Pro Toca, ale jděte. Icarium zase tak nějak vyšuměl, jako již obvykle, ten hajzlík mě neskutečně vytáčí :) Ještě, že tam jsou paliči - s těma je sranda vždycky. O Masan Gilani už se mi snad i zdá. A Tehol jako císař, to je největší bomba - i když trochu očekávaná. Kam nás pan Eriksson vezme teď? Chromý Bůh přišel o svého nesmrtelného favorita, ale určitě se nevzdá tak lehce, je tu ještě pár dalších hajzlíků, kteří se rádi nachytají na nějaké to pozlátko. Takže je pořád čas na to, hodit do davu pár práskavek a svítivek. Ohňostroj ještě zdaleka neskončil.... celý text

Velká kniha pohádek 2014, kolektiv autorů

Krásně ilustrovaná, příběhy jsou kratší a trochu slabší, ale pro zabavení nejmenších posluchačů je kniha dobrou volbou.

Nazí a mrtví 1999, Norman Mailer

Lovci kostí 2008, Steven Erikson (p)

"Nadechněte se, zhluboka, a zadržte dech, přátelé, zadržujte ho dlouho, protože svět, svět se topí." Ubohé město Y'Ghatan - ten žár jsem cítil i přes chladnou knihu. Pak přišlo období klidu - taková předmluva před návratem do Malazu. Nejlepší částí asi je Šumařovo rozdávání karet, měl jsem doslova orosené čelo a klepal jsem se jako ratlík - takovou sílu ta část měla. No a pak už krvavý závěr v Malazu. Nedá se stále říct, že všechno chápu. Obzvlášť nečitelná je císařovna - co ta baba vlastně chce to mi pořád není jasné. Ale žeru jí, stejně jako ostatní. Jen toho Icaria pořád nějak nemusím, nějak mi tahle postava nesedí - snad to přijde později. I tento díl je za krásných 90%, trošku mě zklamalo, že nedošlo k té lodní bitvě, ke které se schylovalo (to v Malazské knize ještě nebylo) - těšil jsem se, ale nakonec to tak divně vzalo jiný směr. No třeba příště ;)... celý text

Fakt hustej nářez 2012, František Kotleta (p)

Tak čekal jsem fakt hustej nářez, ale spíš to byla kopie prvního dílu. Žádnej velkej progres se nekoná. Pořád je to slušná oddechovka, která neurazí, ale nikdo si z toho na prdel taky nekecne. Fred není špatnej záporák, ale Kačka z prvního dílu byla zábavnější. V prvním díle sem tam někdo umřel, což dodávalo ději trochu na "reálnosti", no ve druhém díle už jsou prakticky všichni hlavní hrdinové nesmrtelní (tak se o ně vlastně ani nemusíte bát). Je jedno, jestli je nepřátel pět, deset nebo 150, Jan a jeho grupáč ze všeho vyvázne tak lehce, že si stačí pouze upravit pěšinku a jede se dál. Srovnání s Kulhánkem a mým favoritem Žambochem se Kotleta ani tentokrát nevyhne. No oba zmiňovaní jsou před Kotletou o parník, ale pokud Kotleta zatopí pod kotlem a pokusí se tuhle dějovou anarchii obalit alespoň nějakým rozumným mantinelem, může se jim brzy alespoň přiblížit. Zatím je to za pěkných 60%.... celý text

Hustej nářez 2010, František Kotleta (p)

Tak co si budeme povídat, je to taková slátanina až jde hlava trochu kolem. Ale jako oddechovka s lehkým vtipem to funguje výborně. Trochu mně vadili jen dvě věci. POZOR SPOILER !!! Jednou je použití té kufříkové atomovky na konci - to už bylo vážně moc. A druhou konec Kateřiny, celou knihu se "kočkují", že člověk očekává epické finále a ono ... fik fik, konec Kateřiny popsán na deseti řádcích, hotovo šmytec. Tady to autor poněkud odfláknul, potenciál to mělo rozhodně větší. Každopádně se těším na pokračování, snad to bude fakt hustej nářez.... celý text

Hra o trůny 2011, George R. R. Martin

Půlnoční vlny 2007, Steven Erikson (p)

Tak to bychom měli, půlka z celé série Malazské Knihy padlých je za mnou a já nejsem o moc moudřejší než na začátku. Je to docela pochopitelné, když například tento 5. díl je naprosto samostatnou knihou, která s předchozími díly nemá skoro nic společného (no samozřejmě skrytě má, ale to se dozvíme určitě později). Přesto mě tento díl bavil mnohem víc než předchozí. A to především z toho důvodu, že jak část věnovaná Edurům, tak část zaměřena na Ledeřany je velice zábavná a nemá prakticky žádná hluchá místa. I přesto, že se na pořádnou bitvou čeká téměř až na konec knihy. Tehol a Bugg jsou možná nejoblíbenější postavy, které jsem za těch 5 knih poznal, a doufám že se s nimi nesetkávám naposled. Byla by to velká škoda. Ale i další postavy byly napsané zajímavěji než v minulých dílech, jakoby Erikson až s pátým dílem dokázal postavy vykreslit tak, aby čtenáři na nich skutečně záleželo (to samozřejmě neplatí o paličích mostů, to jsou miláčkové od prvních vět první knihy). Celkově mě kniha bavila (společně se 3. dílem) nejvíc a jsem ve velkém očekávání kam půjdeme teď? Kdo tam na nás čeká? Který bůh nám zase zkříží cestu a jaký bojovník nám proseká cestu davem, zanechávaje ulice zastříkané krví a žlučí z povolených svěračů...... celý text

Mladík v odboji 2002, C. D. Payne

Bouřková sezóna 2015, Andrzej Sapkowski

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway

Dóm řetězů 2005, Steven Erikson (p)

Dle mého prozatím nejslabší díl Malazské knihy padlých. Přičítám to třem faktorům: Za prvé po třetím díle jsem si dal pauzu a přečetl tři jiné knihy, oddechovky plné rychlé akce a reakce, s jedním hlavním hrdinou a jedním padouchem. Tedy naprostý opak Malazské kroniky. Ten návrat do komplikovaného světa Malazu je potom jako dělat zkoušku na Matfyz po prokalené noci. Ale s tím se poperu. Za druhé, čtvrtý díl má začátek úplně jiný než v předešlých knihách. Prvních 200 stran je vlastně samostatná kniha, s jedním "novým" hrdinou a jeho světem. Jako samostatná kniha by to byl skvělý příběh, ale když netrpělivě čekáte co se stalo s vašimi oblíbenými postavami, je to zdlouhavé a znepokojující. Což je problém, protože těch postav je prostě moc a na některé se prostě stránek nedostává. A co je horší postavy, které je nutné si zapamatovat, stále přibývají! A konečně za třetí. Je zde nejméně válečné vřavy ze všech dílů. Žádná bitva o Dřevnov, nekonečné šarvátky Psího řetězu ani "kulervoucí" řezničina alá bitva o Capustan (dle mého prozatím vrchol Malazské Knihy padlých). Závěrečný střet Felisín a Tavore je obrovským zklamáním (a tak trošku plivnutím do tváře čtenářům, kteří na tenhle boj čekali od začátku druhého dílu). Nakonec i ten Karsa Orlong jakoby v závěru spadl z úplně jiné knihy a jen se tak rozmachoval mečem sem tam, nevěda co tam vlastně dělá. Až mně ho bylo trochu líto. Čtvrtý díl je rozhodně nejvíce ukecaný ze všech, nějaké věci se vyjasní, další hádanky se vyrojí. Přijdou i nějaká moudra a odstavce nad kterými je dobré se pořádně zamyslet. I přes mou kritiku si myslím, že jde o výbornou knihu, která za přečtení stojí. Přestože tři předchozí díly nastavily laťku tak vysoko, že jí Dóm řetězů nedokázal přelézt. Uvidíme co na to "Půlnoční vlny", snad dokáží vrátit sérii zpět na vrchol.... celý text

Krutý osud 2010, Dan Simmons

Tak poslední díl je jednoznačně nejlepší, Kurtz už trochu vypadá jak "zranitelnej" člověk, kterej taky může "trpět". Jinak je tu asi nejlepší zápletka, nejtemnější záporák a nějaká ta sexy žena se tu taky najde. Akce sice opět přehnané a nevěrohodné, ale na to s..e pes, tenhle drsňák mi nakonec snad bude i chybět.... celý text

Kruté mrazy 2009, Dan Simmons

Lepší než první díl série, přesto stále tak naivní, že si člověk musí pořád připomínat, že to psal opravdu Simmons. "Terminátor" Kurtz opět přežije všechny nástrahy s lehkostí a drzým šklebem na tváři, vysměje se masovému vrahovi, policejnímu oddělení a hned dvěma mafiánským rodinám. Přitom si procvičí střelbu, karate a "asociální" mluvu. Chybí jen sex, aby byl "detektivní" balíček kompletní. Snad se dočkáme ve třetím díle... A Sherlock se usmívá za závěsem.... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Bohužel, zatím odloženo, začátek mi nějak nesedl, tak nějak se to mrská od dětské knížky k fantasy a pak zas zpět, jakoby autor sám nevěděl na jakého čtenáře vlastně cílí... tak jak se mi líbila kniha "Muž jménem Ove" a ještě více "Tady byla Britt_Marie", tak tady jsem se prostě nechytil a začátek mě nebavil. Ale určitě se ke knize vrátím, zůstává v knihovně připravená na jiné mentální rozpoložení. Snad to napodruhé vyjde.... celý text

Krutá hra 2009, Dan Simmons

Aneb jak se jeden kruto-přísnej "motherfucker" rozhodne na jeden zátah oddělat mafii, černošskej gang, nácky i pár týpků co se mu připletou do cesty a to vše ve stylu Arnolda Schwarzeneggera ve filmu Komando. Tedy tak, že tomu nevěříte ani za mák, je to až příliš přitažené za vlasy. Je bohužel vidět, že drsná detektivka není úplně Simmonsův šálek kávy a asi by se měl držet toho co mu jde nejlépe (scifi). Přesto dám Kurtzovi šanci a vrhnu se i na druhý díl, ono to třeba začne mít hlavu i patu.... celý text

Vzpomínky ledu 2004, Steven Erikson (p)

Ach mé srdce pláče při tolika zmařených životech. A kvůli čemu pane Eriksone, kvůli čemu - všude jen mrtvá země a hromada kostí? S tou nečekanou smrtí mého oblíbence přišel chlad, který se mi zabodl do těla a roztřásl všechny mé smysly. Pláču i směji se při docela nevhodných příležitostech... chci se pomstít, až toho parchanta dopadnu, rozkrájím ho na kousíčky, které budu postupně pojídat, pak ho vyzvracím, slepím dohromady a začnu od začátku. Já vás pomstím pane! Domníval jsem se, že Coltainův řetěz představuje vrchol krutosti, která se dá popsat, ale omyl vážení. Pan Erikson v bitvě o Capustan ukázal, že může ještě přitvrdit... a předpokládám, že to nebude ještě zdaleka poslední "krvavé" představení, které nám popíše. Tohle není čtení pro slabé povahy. Ale já to miluju, celá série je knihu od knihy lepší, tento díl je už je někde kolem 92% - musím si nechat ještě něco v záloze. Už teď tuším, že po dočtení celé Malazské ságy již nebudu tím člověkem, kterým jsem býval... aby se nové mohlo zrodit, musí to staré zemřít.... celý text