Dan Simmons

americká, 1948

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Související novinky

Pravidla hry, Léčebna a další knižní novinky (15. týden)

Pravidla hry, Léčebna a další knižní novinky (15. týden)
Máme pro vás připravený přehled připravovaných novinek na období od 8. do 14. dubna, kdy se můžete těšit na velké množství nových titulů. Vybrali jsme pro v... celý text

Populární knihy

/ všech 37 knih
Terror
Terror
Hyperion
Hyperion
Temné léto
Temné léto
Hladové hry
Hladové hry

Nové komentáře u autorových knih

Terror Terror

„Začátek knihy je opravdu naprosto neskutečná a napínavá jízda u které člověk trne mrazem a hrůzou :-) Žel zápletka s "monstrem" mi přijde možná až zbytečná a možná i díky ní mě závěr knihy příliš nenadchl. I tak ale nelituju a určitě bych knihu každému doporučil.“... celý text
— Kulm

Ílion Ílion

„Po skvělém Hyperionu a Endymionu tu máme další knihu z pera mistra Simmonse. Ze zmiňovanými mají něco málo společného, ale jedná se o úplně jiné knihy. Zajímavý mix antického Řecka a sc-fi je zajímavý vymyšlen. Postupně zjišťujeme detaily světa a začíná to dávat smysl. Kniha zachycuje tři na první pohled nezávislé příběhy, které se ke konci postupně propojí a čtenáři začnou dávat smysl. Kniha se čte dobře, ale je zdlouhavá a občas trošku drhne. Musím také pochválit skvělé vydání od nakladatelstvím Fobos. Hodnotím 75 %.“... celý text
— FireOfFilth

Ílion Ílion

„Ílion je těžko hodnotitelná kniha. Z hlediska vykreslení postav, výstavby děje a budování atmosféry je to naprostá paráda. Všechny tři vypravěčské linie mají něco do sebe a každá by obstála jako samostatná kniha odehrávající se ve svém vlastním fikčním světě. Jenže postupem času se mi na mysl vkrádal sílící pocit, že je Simmons k sobě násilně narouboval, jen aby dokázal, do jaké hloubky své tři velké předchůdce nastudoval. Občas z textu probleskne autorovo opájení se vlastní erudicí, které vyvrcholilo v monolozích Kaibána. Vypadá to, že celá linie Prospero, Kalibán, Ariel (a další), je tam jen proto, aby měl Simmons důvod odkazovat se i na Shakespearea. Kdyby se celá jejich mytologie škrtla a její místo by zaujala anonymní obluda, tak by se nic nestalo. Sluší se ovšem podotknout, že jejich zhruba sto stran je s přehledem nejčtivějších v celém eposu. Ílion se přelomovým dílem literatury nikdy nestane. Jednotlivé linie jsou v žánru postapokalyptické sci-fi, hard sci-fi a technofantasy bez debat špička, ale kniha jako taková občas trochu vrže.“... celý text
— hanak_v_exilu

Děti noci Děti noci

„Naprosto super čtení a nový pohled na hraběte a jeho příběh. Přečteno skoro jedním dechem. Všem kdo mají rádi tajemno, upíry, napětí a dobrý příběh doporučuji přečíst.“... celý text
— bozena3656

Pustá duše Pustá duše

„Jelikož je "dálno-cit" leitmotivem mých šuplecích ambicí, tak mám z četby na tohle téma hrůzu a současně mě vábí jak lucerna můru (zatím Děti půlnoci, Umírat v nitru, Hladové hry, Osvícení, Kukly) Naštěstí zjišťuji, že některé dějové konstanty jsou, zdá se, nevyhnutelné a současně, že mě v mé žárlivé tvůrčí lakotě může nadále těšit, jak (troufnu si říct) "mělce" jednotliví lidé látku pojali; ergo mé ego zůstává nedotčeno...byť Pustá duše byla zranění blízko. Simmonsovi ale rád odpustím...a vlastně je mi ctí. Ono na tom ale stejně prť sejde. Čím může Pustá duše načechrat pírka je fakt, že je v ní Simmons proti svému obvyklému úzu strmě eskapádní (ději by rozvážnější poloha a větší rozsah sekly!) stylisticky proškrtaný a nebarokně čistý...a přece se nezapře; jak co do nevtíravé obraznosti, tak co do pointy, jež pro mě není ztělesněna ani tak ústřední hypotézou, či dějovým rozuzlením, jako spíš vyznáním o propasti mezi přežíváním a žítím. Objektivně za čtyři, ale výsledná katarze přebíjí i lehké (a škodolibě úlevné:) zklamání. 5 mléčně melancholických ***** PS: Tlačení na pilu násilí nebylo zapotřebí, lidem obecně vzato nejsou extrémy vlastní, to spíš lhostejnost a sobectví.“... celý text
— józi.odkudkam

Přejít na knížky autora