Dervish přečtené 133

Perunova krev I. 2013, František Kotleta (p)

Je to taková klasická Kotletovina, halda syrového, rozstříleného masa, místo šípkové omáčky, krvavá mozkomíšní kaše a jako zákusek kosti různých velikostí, zlámané do podivných tvarů. Sůl a pepř v podobě živelného sexu. Oregano v podobě někde lepších, někdy horších hlášek. A klišé jako tečka. Ale nebavte se, když hlavními hrdiny jsou kripl, tlusťoška a chlap co myslí pytlíkem raději než hlavou. To prostě musí fungovat nebo ne?... celý text

Snuff 2009, Chuck Palahniuk

Tři hvězdičky pro Palahniuka, jedna pro Michala Nanoru, který mi v doslovu vysvětlit podstatné části tohohle kontroverzního dílka. Bez jeho slov bych byl jak použitý kondom na okraji odpadkového koše - užil jsem si, ale teď už mě nic pěkného nečeká. Po přečtení nezbývá než si jen povzdechnout, jó porno už není co bývalo. Ty časy jsou pryč.... celý text

Nestydaté neviňátko 2017, Dominik Dán

Přímo nesnáším, když v detektivce svině vyhrávají nad kvalitní policejní prací. Je to k zblití. Dán ukázal opět kvalitku, kniha letí až se dech tají a už už prevíty chytnout za prdel a pak ... nic. Jo jo všichni jsme si rovni, ale někdo je si rovnější. Jedna malá výtka se přeci jen najde, v každé knížce od Dána se některé věci opakují, popisy lidí, jejich zvyků, vtípků. Chápu, že pro toho, kdo čte poprvé nějakou knihu od Dána je to ku prospěchu, pro ty co čtou jeho knihy v kuse, jednu po druhé, jsou tyhle opakující se "vysvětlivky" už trochu nudnou rutinou. Ale i ta je v policejní práci potřeba, takže už držím klapačku.... celý text

Ready Player One - Hra začíná 2012, Ernest Cline

Asi dvacet stránek mně trvalo než jsem si zvyknul na specifický styl psaní mistra Clinea. Pak jsem byl lapen a nešlo se odhlásit (odtrhnout) od knihy dokud jsem ji nepřečetl (dva dny). A vážení, byla to jízda, to teda jo. Vrátilo mě to o pěkných pár let zpět, kdy jsem i já začínal svůj virtuální život na Atari 800xl, ta doba měla své kouzlo a změnila život většiny z nás. Hlavní hrdina byl ten správný sympaťák, hlavní záporák byl skutečný neřád, přidejte pár kamarádů až za hrob a pop-kulturních odkazů na zajímavou hudbu a filmy a vyjde vám z toho pecka jak vyšitá. Tohle se povedlo, chystám se shlédnout i film - jsem zvědavý jak se má představivost shoduje se Spielbergem. Perzival rulezzz!... celý text

Popel všechny zarovná 2015, Dominik Dán

Hodně podobná kniha jako Ve stínu mafie. Opět člověk nechápe, že se tohle děje na Slovensku (a ne v Americe, tak jak to známe z akčních bijáků). Je to síla a je mi z toho smutno. Nejhorší je ta bezmoc, když člověk zjistí, že "ví", ale stejně s tím nic nemůže dělat.... celý text

Bestie 2010, Dominik Dán

Opět velmi čtivá kniha, která vás chytne a nepustí až do přečtení poslední věty. Trochu naivní a dětinské mně přišly dialogy mezi policisty, takhle snad ve skutečnosti nikdo nemluví nebo ano? Ale to je asi jediná slabina, téma je silné a zajímavé, při čtení snad zadržuje člověk i dech, když je pachatel už téměř na dosah a pak ... zase fuč. Dobré to bylo, dobré. Bohužel takové "bestie" jsou a budou všude mezi námi, snad jim ten hlas nebude napovídat často.... celý text

Hodina vlků 2016, Martin Sládek

Pro mě určitě lépe napsané příběhy než ten samostatný v Hladové smečce. Především novela "Hlavně se neohlížej" snese ty nejpřísnější měřítka kvalitní fantasy. Byla to pecka, která o moc nezaostává ani za jedničkou v tomhle žánru, který pro mě představuje Sapkowskiho Zaklínač. Druhá novela je už trochu slabší a trpí stejným neduhem jako kniha Hladová smečka a to přeplácaností nadpřirozena, která brání lepšímu prožitku. Přesto je to kniha vcelku zajímavá a rozhodně doporučuju si jí přečíst, už jen kvůli Haraldovi, který si to zaslouží.... celý text

Dějiny Skandinávie 2017, Ivo T. Budil

Kniha je skvělá co se týče obsahu, dat, popisů. Ovšem obrovským záporem je absence map, obrazových příloh, či grafických přehledů. Proč nejsou v knize mapy, které by lépe čtenáři přiblížily text od autora na čtenáře chrlený? Proč chybí grafické znázornění klíčových událostí? Bohužel takto se v textu dřív nebo později ztratí drtivá většina čtenářů.... celý text

Kluk v sukních 2013, David Walliams

Upřímně asi jsem čekal něco trošičku jiného. O tom, kdo vlastně Denis ve svém nitru je, jaké má pocity, touhy a vnitřní boje, se dozvíme ve skutečnosti strašně málo (a to je škoda). Chtělo by to minimálně o polovinu delší knihu a i tak by to dle závažného tématu bylo málo. Takhle vlastně nevím pro koho je ta knížka určena. Pro děti, aby přijali jinakost? Pro trans lidi, aby získali odvahu? Pro chlapce a dívky, aby se nebály experimentovat? Pro zlé, aby přestaly odsuzovat? Pro mámy a táty, aby naslouchaly svým dětem? Denisů je v našem okolí spousta, ale takhle dobře to nekončí ani v jednom procentu jejich životů - v tom má kniha nasazené růžové brýle. Někoho to pak může strhnout k myšlence, že je všechno možné... ale je tomu skutečně tak? Možná jednou, za pár (desítek) let, budou lidé skutečně tolerantními bytostmi. A stejně tak je možné, že se toho nikdo z nás nedožije.... celý text

Hladová smečka 2018, Martin Sládek

V prvé řadě jsem strašně rád, že je tady další český spisovatel, který píše o Vikinzích. Hřeje mě to u mého "napolo severského" srdce. Samotný příběh odehrávající se v knize je bezesporu zajímavý, střetávání Norů a Dánů je známé a nikdy neomrzí v jakékoliv formě. Postavy jsou napsány perfektně a celý děj utíká krásně jak voda v řece. Mrzí mě ovšem některé věci, které musím zmínit. Především to, že Martin Sládek do příběhu kromě klasické vikingské linie, zamíchal i zaklínače, oživování mrtvých, vlkodlačí lovestory a další nesmysly. Zřejmě proto aby přitáhl větší čtenářskou základnu. A já se musím ptát: pro Ódina, proč? Vzniknul z toho totiž takový guláš, po kterém trochu bolí břicho. Myslím si, že příběhu by prospělo kdyby byl Hidde obyčejný chasník, kdyby Harald nedokázal oživovat už padlé bojovníky (kdo to kdy slyšel? tuhej je prostě tuhej, vikingové tohle nikdy neuměli) a kdybychom se více dozvěděli o bitvě Styrmana s jarlem Berkfinnem i s jarlem Bjornem - to by bylo ku prospěchu knihy (tam to Sládek odfláknul a já se přitom na ty střety těšil jak malej). Proto musím dát to slabší hodnocení, protože do knih Lowa, Severina, Kristiana nebo Cornwella (tedy odborníky na vikingské příběhy) Sládkovi ještě nějaký um chybí, ale co není teď, může být příště. A já se na to těším, potenciál tady rozhodně je, jen se to chce držet víc při zemi, někdy je méně více.... celý text

Štěňata vlků 2018, Jaroslav Mostecký

Upřímně, už to není ono. Příběh mě příliš nenadchnul a k postavám jsem si cestu nenašel. Nadšeně jsem přivítal až příchod Marche Leifsona a očekával jsem tedy, že se Helgi přidá k jeho cestě za pomstou na Godfredovi, ale marně, Mostecký mi tuhle radost odepřel. Souboj s Trollkonou byl již slabým odvarem. Tohle si Helgi Troll nezasloužil, Mostecký ho měl raději nechat odpočívat zaslouženým spánkem.... celý text

Spratek 2015, Steven Erikson (p)

Tohle byla ale jízda. Erikson se baví až se za břicho popadá, a já většinu času s ním. O děj až zase tak nejde, to je taková slátanina ze všech možných i nemožných scifi, tady jde spíš o hlavní postavu a její existenci a hláškování. A to bylo kulervoucí.... celý text

V tieni mafie 2010, Jozef Karika

Fíha. Nechal jsem si na napsání komentáře schválně odstup 24 hodin, abych téma rozdýchal. Ale nepovedlo se. Je to hnus velebnosti a to vůbec nepřeháním. Jenže přesně takovéto knihy jsou nejlepší, pokud ve čtenáři vyvolají emoce, je to známka dobře odvedené práce. Ve mně se to povedlo. Například když Michal přišel za Denisou do nemocnice, měl jsem v koutku očí nějak mokro, tak silně to bylo napsáno. Proměna všech hlavních postav je brutální a nebere si servítky, jenže takový je dnešní svět. Silnější pes šuká. Je to bez debat výborná kniha a Kariku mám od teď zařazeného jako velmi zajímavého autora. Určitě si od něj přečtu i něco dalšího. Vyplatí se to.... celý text

Holomráz 2010, Štěpán Kopřiva

Wolrich je borec a vůbec nevadí, že to není žádnej velkej klaďas. Prostě ho musíte milovat pro ty jeho špatné vlastnosti, které dává tak okatě najevo, ať se vám to líbí nebo ne. První dva příběhy jsou takovým "hustým" úvodem před samotným Holomrázem. Který to teprve rozjede na plné koule a o koule jde tady často doslova. Jo, je tam slušná dávka zvratů (i zvratek) při kterých jsem se pobaveně usmíval jak debil (nebo jak Wolrich?) Tohle dílko je lepší než Asfalt a ani bonusové příběhy, které tady nemají co dělat, to nedokázaly zabít. Snad jen jediná výtka, chci o Wolrichovi číst dál... co se s ním dělo než zestárl?... celý text

Legendy české fantasy II 2015, Ondřej Jireš

Budu psát raději průběžně, abych byl ještě plný dojmů... SLEPÝ HON - Jiří Pavlovský *** Zajímavé téma - ta naléhavá hrozba na čtenáře doslova vyskakuje ze stránek. Hlavní hrdina jako správný macho. Slepci jako záporáci? Inu, proč ne. Je to zábavné, hravé a čtivé. Ale ten závěr... Jako již mnohokrát mě trochu zkazil dobrý pocit ze čtení (vymyslet opravdu zajímavý závěr je prostě pro českého autora alfa a omega úspěchu). Tady to rovněž nebylo příliš dopracované a odbytí Hordy to byla finální kaňka jak prase, ta novelu zabila. POSLEDNÍ LIBUŠINA VĚŠTBA - Pavel Renčín ***** Tohle byla naprostá paráda. Renčín píše skvěle o tématu, který všichni známe. On ho ale dokáže podat zajímavěji, akčněji, napínavěji a se špetkou sexu navrch. Trefil se přesně do mého vkusu a je jasné, že si získal mou pozornost. Budu se muset Renčínovi podívat podrobněji na kobylku. Že by se zrodil další oblíbený autor? TARANTROF - Adam Andres *** Začalo to velmi slibně, na lodi, která míří k "domovskému" přístavu a ví, že se něco zvrtlo. Poté ale následuje putování, spíš neustálý útěk, který nakonec skončí tak nějak nejasně. Problém prostě je, že tohle není samostatná novela, ale jen úvod k něčemu rozsáhlejšímu (něčemu co zatím není sepsáno, takže to nemá uspokojivý závěr). Navíc jsem měl problém i s hlavním hrdinou (kentaurem), ke kterému jsem tak nějak nedokázal za těch pár stránek nalézt cestu. Což by se ale mohlo změnit v případě rozsáhlého románu (i když těžko soudit). JARNÍ PANNA - Petra Neomillnerová - Jarní panna * Příběh vulgární, zmotaný, neučesaný, chaotický a "blbý". Postupně jak slova plynou víc a víc, tak je čtenář víc a víc ztracen... spousta postav jedná nelogicky. V novele navíc není jediná sympatická postava. Všude jen špína a hnus. O ději snad ani nemá cenu mluvit. Tohle se úplně nepovedlo. VOUSY, ČEST A INŽYNÝŘI - Martin D. Antonín **** Antonín je magor a tahle novela je guláš, který těžko najde srovnání s něčím jiným. Je to směs lidí, střetů, myšlenek, zvratů a chaosu, že to snad není možné pro nikoho pochopit. Ale je to tak krásně zábavné, že mu musíte nakonec odpustit a tuhle "geniální" novelu si královsky užijete. Ještě lépe pokud si k tomu dáte sklenku nebo dvě. Celkově sbírku hodnotím 3*, protože rozdíly v kvalitě jednotlivých novel jsou obrovské. Renčín a Antonín dle mého uspěli, Pavlovský nezklamal, ale Andres a Neomillnerová rozhodně nezaujali, kdyby místo nich byl někdo jiný, dílo by bylo o level výše.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Opět jsem se přesvědčil o tom, že Gaiman není úplně autor pro mě. Samotná kniha je velmi dobrá, zábavná, dostatečně dramatická, o zvraty není nouze. Ještě lepší je samotné duo záporáků - Croup a Vandemar nemají chybu. Jenže celé je to takové "dětskou formou" psané fantasy pro široké masy. Což je samozřejmě dobře pokud takovou fantasy vyhledáváte. Já bohužel upřednostňuji složitější fantasy, která čtenáře nechává dlouho tápat a některé věci si musí nakonec stejně domyslet. Je to taková hra autor x čtenář, Gaiman nehraje, on vypráví. A tak k tomu musí čtenář přistupovat. Co se ale rozhodně nepovedlo je hlavní hrdina, který je ufňukaný ňouma, který asi těžko vzbudí nějaké sympatie. Jeho osud mně byl vlastně ukradený a v závěru mě spíš zajímalo jak to dopadne s Dvířkou než s ním. Což je asi špatně. Navíc celý závěr v "andělském doupěti" byl takový neslaný, nemastný - těžko uvěřit, že zločinci, kteří nedělají celou knihu sebemenší chybu, jsou v závěru takhle naivní a neobratní. Přesto i tak jde o dobrou knihu, která se čte snadno, tak snadno, že by snesla i pár stránek navíc o Podlondýnu.... celý text

Rázová vlna 2017, František Kotleta (p)

Když se podívám na celou trilogii, tak zatímco první Spad by obstál i jako samostatná kniha, druhé dva díly jsou vlastně jednou knihou rozdělenou někde uprostřed. Proto samotné hodnocení Rázové vlny je trochu zavádějící. Hlavně a především oproti druhému dílu už nepřináší nic objevného, žádné překvapivé zvraty, náhlá úmrtí, šokující odhalení. Jede si prostě v tempu kouřícího doutníčku a haldy vystřílených nábojů. Dokonce už ani ta japonečka není tak zábavná jako ve dvojce. Přesto se ale knížka čte sama, je to především způsobem vyprávění, který má Kotleta v malíčku. On se u toho baví a většina čtenářů bude taky. Co se opravdu nepovedlo je závěr. A to je bohužel problém většiny českých autorů, kdy nedokáží napsat "bombastický" závěr. Nechci tady spoilerovat, takže jen řeknu, že tolik nelogických věcí odporující zdravému rozumu jsem už dlouho neviděl. Kotleta prostě nevěděl jak dílko, které se mu tak krásně rozjelo a nabobtnalo, ukončit s hlavou nahoře. Tak udělal prostě "bum" a všichni nepřátelé jsou mrtví a je zase krásně na světě. Co by tomu řekl plukovník Michálek, to si můžeme asi jen domýšlet, když ale řeknu: "Ani hovno, pane Kotleto, teď jste mě fakt nasral!" tak asi nebudu daleko od pravdy.... celý text

Morphin Red 2015, Petr Heteša

Pozitivem této knihy je že se čte poměrně snadno (leč to je bohužel jediné pozitivum). Autor používá jednoduchou češtinu, krátké dialogy, nic nekomplikuje. Je tam sice mnoho nových technologických názvů, ale ty jsou tam hlavně pro efekt, jakoby tam byly implantovány později a často působí dokonce rušivě. Ten sloh a kvalita rozhovorů mě trochu zarazila, vypadalo to jakoby šlo o prvotinu autora, který je zatím nevypsaný a tak trochu tápe (jenže prvotina to rozhodně není). Bylo to takové syrové, naivní, dětské. Postavy jednají nelogicky (a to především policie (Duarte wtf?), ale i hlavní padouši - na to jaké mají technologické možnosti to vypadalo, že všichni dostali do vínku velmi nízké IQ). Celý ten děj je překombinovaný a často postrádá logiku. Hlavní myšlenka byla asi dobrá, jenže celá ta konspirace se nepovedla (autorovi bych doporučil nějakou knihu od Grishama, aby viděl jak vypadá dokonalá konspirace). V knize bohužel není nic zapamatovatelného a druhý den už vám bude vlastně fuk. Podle zdejšího hodnocení jsem čekal opravdu něco jiného než syrovou flákotu, kterou pan Heteša servíruje. Příště alespoň medium rare mistře, jinak do toho ty koule nedostanete i kdybyste se na hlavu stavěl.... celý text

Dlouhé dny 1981, Jiří Švejda

Ani vlastně nevím co o té knize napsat. Hlavní hrdina se motá v krizi, a to nejen spisovatelské, ale především životní. Do života mu vpluje letní láska a ačkoliv je už ženatý a má dítě, začne se najednou chovat jak "magor". Ano zamilovanost dokáže rozhodit kdekoho, přesto je nutné zůstat nohama na zemi. Vilémovi se to nepovedlo. Stává se tak osobou se kterou čtenář nemůže sympatizovat, obzvlášť když celý závěr je postavený na odsouzení manželky za nevěru (sebereflexe rovná se nula nula!?) Vilém je protivný, náladový, lítostivý, ublížený a do sebe zahleděný. Ostatně to jsou skoro všechny postavy v knize, těžké hledat jednu kladnou postavu. I proto kniha není žádným velkým čtenářským zážitkem. Je to flirt po kterém ráno nezbyde nic víc než bolest hlavy. V tom lepším případě.... celý text

Nightflyers 1992, George R. R. Martin

Přiznám se, že mě toto dílko příliš nezaujalo. Úvod je zdlouhavý a nudný, děj nabere spád až vlastně s první mrtvolou, jenže závěr je opět takový nijaký, nedomyšlený, uspěchaný. Stále si myslím, že kombinace SF a hororu není úplně Martinovým šálkem kávy a měl by zůstat u historické fantasy. Tam si je jistý v kramflecích jak nikdo jiný. Navíc se nemohu zbavit dojmu, že tohle všechno už bylo napsáno u jiných autorů...... celý text