Hodina vlků

Žoldák, tulák, rváč a dobrodruh Harald Ulfensson se napřed vypořádá s běsnícími magickými silami v Burgundských Alpách, aby se poté v Hedebbě postavil jak dotírajícím Vikingům, tak strašlivému vlkodlakovi královské krve. Dvě novely Martina Sládka se vyznačují klasickou severskou syrovostí, kde se na nějaký ten uťatý úd či rozpárané břicho nekouká, zato se od začátku do konce přikládá pod kotlem tak mohutně, až pára nemá kam uniknout a vybuchne v ohromujících finálních gejzírech, plných krve, smrti a odpuštění. Právě dramatičnost textu, ať už se jedná o titulní Hodinu vlků nebo magický opus Hlavně se neohlížej, je devizou, která určuje vysokou čtivost obou próz. Harald je prototypem hrdiny, kterému i přes jeho hrubost a neučesanost odpustíte všechny hříchy světa a budete mu fandit všemi deseti, aby se z trablů, do nichž se dostal, vykřesal a odkráčel spanile středem. Jeho přímočarost je osvěžující a možná právě i díky ní samotné příběhy uhánějí vstříc cíli jako divocí, ničím nespoutaní koně (byť sám Harald chodí pěšky, nebo sedlá zchromlou klisnu). Bavilo mě to náramně…

... s panem Sapkowskim čas plyne mnohem rychleji...

Kniha se mi četla dobře.

Velmi dobře napsaná fantasy, řekl bych... Máme tady zřejmě nového, tentokráte českého, zaklínače, vikinga Haralda. Všechna čest tomuto autorovi, zařadím si zřejmě jeho knihy do své specifické vybrané fantasy knihovničky. Doporučuji všem milovníkům drsné fantasy. Howgh.

Bavil jsem se neskutečně moc. Pro mě nejlepší česká fantasy. Hned se vrhám na Hladovou smečku a doufám, že další knihy od p. Sládka budou přibývat.

Pro mě určitě lépe napsané příběhy než ten samostatný v Hladové smečce. Především novela "Hlavně se neohlížej" snese ty nejpřísnější měřítka kvalitní fantasy. Byla to pecka, která o moc nezaostává ani za jedničkou v tomhle žánru, který pro mě představuje Sapkowskiho Zaklínač. Druhá novela je už trochu slabší a trpí stejným neduhem jako kniha Hladová smečka a to přeplácaností nadpřirozena, která brání lepšímu prožitku. Přesto je to kniha vcelku zajímavá a rozhodně doporučuju si jí přečíst, už jen kvůli Haraldovi, který si to zaslouží.