Lovci kostí

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Povstání v Sedmiměstí bylo rozdrceno. Zůstává poslední povstalecký oddíl, zalezlý v Y'Ghatan pod velením fanatického Leomana S cepy. Vyhlídka na obléhání této prastaré pevnosti unavenou 14. malazskou armádu značně znepokojuje. Právě tady byl totiž zabit největší šampion Říše a bylo tu prolito moře malazské krve. Y'Ghatan je neblahé místo a páchne smrtí. Přesto je to jen vedlejší představení. Agenti mnohem větších sil zahajují hru. Chromý bůh byl přijat do panteonu a hrozí schisma. Bohové musejí zvolit strany, ale ať už se rozhodnou jakkoliv, pravidla hry byla změněna – neodvolatelně, děsivě – a první krev bude prolita v říši smrtelníků…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/5347/lovci-kosti-l7t-5347.jpeg 4.8305
Série

Malazská Kniha padlých 6.

Žánr
Literatura světová, Romány, Fantasy
Vydáno, Talpress
Orig. název

The Bonehunters, 2006

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (33)

Kniha Lovci kostí

Přidat komentář
Dominik_13
14. ledna

Další kousek skládačky, tentokrát s tak památnými momenty jako je inferno v Y'Ghatan, bojový úspěch Iskarala Pusta či masakr v Malazu. Může snad lehce zamrzet, že jde "jen" o pokračování (a částečné uzavření) několika dějových linií, ale kdo by se zlobil za díl, v němž se nemusí seznamovat s dalšími desítkami neznámých postav, že...

Sandor
09. ledna

Stejně jako Las_T níže, i já měl více jak roční pauzu po Půlnočních vlnách a do Lovců kostí se pustil pěkně odpočatej. A dostal jsem další totální nářez. Epická bitva v Y’Ghatan v první části knihy byla pekelná. :) Lovci kostí jsou zatraceně tvrdý parchanti...


Las_T
30.10.2020

Po přečtení Půlnočních vln jsem si dal na den přesně rok a půl pauzu od čtení Malazu, tudíž jsem očekával, že v knize budu lítat jako pří čtení prvního dílu. Nemalé bylo mé překvapení, když jsem měl za sebou už cca 300 stran a a v příběhu jsem se vůbec netopil. Až jsem pochyboval jestli vůbec čtu Eriksona. Valná většina postav v šestém díle jsou totiž staří známí a i přesto, že jich je znova asi pět set, tak se mi kniha četla výtečně. Především sedmá kapitola knihy je prostě vynikající čtení...Stále mě udivuje jak můžu v jedné kapitole číst desetistránkové rozjímaní staršího boha o existenci pantheonu a poté otočit stránku na kapitolu kde spolu dva obyčejní vojáci kecají o tom čím se večer ožerou...takhle dokáže psát fakt jenom Erikson. Každopádně jsou Lovci kostí dost možná můj nejoblíbenější díl, čemuž svědčí i to, že jsem knihu přečetl za tři týdny. (což je u čtenářského šneka jako já nadlidský výkon.) :)

Luigi1
11.07.2020

Opět velice poutavé a velmi zajímavé prolínání bohů a obyčejných lidí.Zajímavé je obléhání Y´Ghatan,Tato poslední bašta odolává a snaží se přežít.O to se pokusí i jejich fanatický vojevůdce.Tento díl se opět Eriksonovy povedl a já ho četl jední dechem.Doporučuji

tanuki
23.04.2020

Tento díl by šel popsat jako road movie v malazském světě. Sledujeme několik skupinek, které putují odněkud někam, někdy je poměrně obtížné říct proč. Postav je opět poněkud více, než je čtenáři příjemné, protože pak ztrácí orientaci a těžko hledá motivy jejich jednání. Hrdinové se, jak už je zde zvykem, spolu baví takovým způsobem, aby čtenář pokud možno moc netušil, co se tím chce říct. Spousta náznaků a dialogů, které do děje vůbec nevnášejí světlo, spíše ho ještě více zamlžují. Účel toho asi je, aby se věci odkrývaly postupně a pomalu. Výsledkem je ale spíše nechápavý povzdech nad tím, že ta hra na kočku a myš trvá někdy až příliš dlouho. Kdyby se čas od času řeklo pár věcí narovinu, třeba by jeden díl nemusel mít 800 stran, ale jen 500. :o) Samozřejmě nechybí odkazy na události, které se staly dvě knihy a 2000 stran nazpět, což už mi přijde jako cílená zlomyslnost. :o) Co se dá dělat...jedině si půjčit pokračování. :o)

michal3736
22.01.2020

Zatím pro mě nejlepší díl celé série, konečně se dějové linky začínají propojovat dohromady. Vůbec nechápu, jak to mohl Erikson vymyslet... nejlepší postavy? Kalam Mechár, Gaenos Paran a Apsalar. Musím si teď akorát dat pauzu a číst něco jednoduššího.

Kutcho
19.01.2020

Najväčší problém s celou sériou mám, že tam je veľmi veľa postáv, avšak väčšina z nich je nevýrazná a nezaujímavá, prípadne veľmi typovo podobná. Napríklad taký Flaška, úplne nudná postava a v tejto knihe zrazu vysvitlo, že je dosť schopný (aj keď to bol asi autorov zámer). Taktiež dostal viac priestoru a začal byť zaujímavejší. Kvôli tomu však Rychlej Ben a Kalam išli do úzadia a zasa tí toho moc nepredviedli. Celkovo aj keď v knihách sú silné postavy, tak akcie je tam málo. Namiesto toho sa iba rozprávajú a rozprávajú, až to začne nudiť, no medzi tým sa niečo udeje a mne osobne chvíľu trvá, kým to postrehnem a potom sa už mierne strácam a trvá mi, kým sa opäť zorientujem. Toto je môj najväčší a možno jediný problém s Malazskou ríšou. Veľa postáv (mnohé nezaujímavé), veľa rôznych príbehov, avšak nie úplne podrobné a veľa rozprávania a opisov namiesto akcie. Kniha je v podstate rovnaká ako všetky predchádzajúce, ale už by som čakal, že sa toho bude diať viac. Ale aspoň Stínupán a Kotilion boli v tomto diele častejšie. Pokračujem v čítaní, pretože som zvedavý, ako to dopadne.

sarka9190
28.01.2019

Nechci dávat průměr, to bych knihu dala na rovinu Měsíčních zahrad, což si nezaslouží. Hlavně za ten závěr. Nicméně, oproti předchozím dílům opět překombinované. Četla jsem ji s přestávkou, protože mne moc v některých částech nebavila. Poslední třetinu jsem rychle dohltala, ale zpětně přiznávám, že bez toho, aniž bych si přečetla obsah, si z knihy nepamatuji víc než závěr, kdežto předchozí díly víceméně celé. Začíná to být takové - čtu super super a za 14 dní nevím polovinu. Můj přítel je velkým fanouškem ságy a ani on si u některých už pomalu nevybavuje, co se tam k čertu dělo. Takže dojem z Lovců kostí - závěr super, asasiny milujeme. Gradace famozní. Toť vše.

1