Chris24
přečtené 29
Bez dechu
2021,
Jennifer Niven
Nejdříve jsem tuto knihu nechtěla číst, vůbec mě nelákala. Poté jsem však zjistila, že tento příběh se skutečně stal, a to konkrétně autorce této knihy - Jennifer Nivenové. Toto zjištění mě velice zaujalo a hned jsem se vrhla do čtení. Celý příběh na mě působil velmi realisticky a upřímně. Líbilo se mi, jak autorka popsala své emoce a myšlenky. Mám pocit, jako bych byla na jejím místě, což se mi stává skoro u každé knihy, ale tady to bylo trochu jinak. Možná to bylo tím, že je to podle skutečnosti a je to z pohledu někoho, kdo si to zažil na vlastní kůži, a tím také příběh nabral úplně jiný směr. I přes to, že jsem věděla, že to neskončí nejlépe, mě konec rozesmutnil a naladil do lehce depresivní nálady. Na závěr bych se chtěla zmínit o autorčině poděkování, kde v podstatě shrne svůj život (tím pádem také knihu) a to, jak se k psaní jejího životního příběhu dostala a odhodlala se ho se všemi sdílet.... celý text
Nevěřte Hunterovi
2020,
Karolína Bendová
Tuto knihu jsem nedávno objevila na aplikaci Wattpad, ale moc mě tam nezaujala. Poté jsem zjistila, že existuje i v knižní podobě a v naší knihovně je dostupná. Řekla jsem si, že to s ní zkusím a nelituji toho. S Azariou jsem si hned padla do oka a dokázala jsem se do ní vžít. Ze začátku mi kniha připadala taková klidná a brala jsem jí jako oddechovku. Někde v půlce se to ale začalo rozjíždět a já se od knihy nemohla odtrhnout. Přečetla jsem ji za necelý víkend. Jsem ráda, že tam byl i náznak detektivky, i když mi to přišlo moc jasné. Jediné, co mě zarazilo a velmi zklamalo je to, jak ta kniha skončila. Čekala jsem, že zůstanou spolu, ale autorka to utla dřív, než si stačili vyznat, co k sobě vlastně cítí.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Jako první mě samozřejmě zaujala obálka a název této knihy. Nevěděla jsem, co od této knihy čekat, ale to, co v ní bylo, mě příjemně překvapilo. Autor nejenže vás hned vtáhne do děje, ale také vám ukáže to, čeho si na první pohled jen tak nevšimnete. Vyprávění dvou odlišných životů z jiných úhlů pohledu nemohlo být lepší a čtivější než právě tady. Marie-Laura, nevidomá a křehká Pařížanka, která žije každým momentem a na druhé straně žije v německém sirotčinci zvědavý hoch jménem Werner s vášní pro rádia, fyziku ale především se strachem o svou mladší sestřičku Juttu. Jediné, z čeho jsem malinko zklamaná je to, že se viděli jen jeden den a nestačili se více poznat. Také mě velice zarazil Wernerův konec, ale taková byla krutá realita druhé světové války. Nebudu vám lhát, slzám jsem se opravdu neubránila a v té chvíli jsem velmi nadávala na autora, ať to kouká hned teď přepsat. Postupně jsem však vychladla a postupem času jsem si uvědomila, že takovou originální a poutavou knihu dlouho neseženu.... Tento příběh byl zkrátka jedinečný.... celý text
