Renegáti

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Renegáti jsou syndikát lidí s neobyčejnými schopnostmi. Vynořili se z trosek zničené společnosti a zavedli znovu řád tam, kde dosud vládl chaos. Jako obhájci práva a spravedlnosti jsou pro všechny symbolem odvahy a naděje. Výjimkou jsou zločinci, které kdysi svrhli. Nova má důvod Renegáty nenávidět a touží po pomstě. Jenže na cestě za svým cílem potká Adriana, který je Renegát. Dosáhne Nova nakonec své pomsty?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371627/renegati-w0R-371627.jpg 4.3635
Série

Renegáti 1.

Žánr
Fantasy, Pro děti a mládež, Dívčí romány
Vydáno, Egmont (ČR)
Orig. název

Renegades, 2017

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (167)

Kniha Renegáti

Přidat komentář
vinebitch
15. dubna

Tohle byla za mě úplná pecka. Líbí se mi prostředí ve kterém se Renegáti vyskytují, přijde mi to stejné jako naše 21. století, akorát že tam mají lidé super schopnosti, tzv. Výjimeční. A bojové scénky jsem si dost užila! Je pravda, že v tomhle dílu jsme se se vším zatím seznamovali, takže tady moc té akce nebylo, ale v druhém dílu se to prý dost rozjede, na což se hodně těším :)

Kaya77911
07. dubna

Renegáty už mám v plánu fakt dlouho, ale do teď jsem se k tomu nějak neodhodlala. Na druhou stranu, Marissa je jedna z mých oblíbených autorek, takže co bych to byla za člověka, kdybych si nepřečetla jednu z jejích oblíbených sérií, kterou (skoro) všichni milují? No, upřímně moc nevím co jsem napsat… Očekávání jsem měla veliká a tato kniha je víceméně naplnila, ale pořád tomu něco chybělo a byly tu věci, které mi trochu vadily. Co se mi líbilo bylo to, jak autorka zpracovala postavy a celý ten příběh je úžasný nápad. Hlavní hrdinka, Nova, mi byla sympatická a měla jsem ji moc ráda. Její superschopnost – umění nikdy nespat a dotekem uspat jiné – je dokonalá a originální, takže super. A Adrian sice není Thorne nebo Kai, ale taky je to boží postava a má podle mě ještě zajímavější schopnost než Nova: umí oživit to, co nakreslí. Vedlejší postavy jsou taky naprosto úžasně napsané a já si nemám na co stěžovat. Co mě ale vytáčelo a deptalo bylo to, že Adrian neví, že Nova je Nighrmare a Nova neví, že Adrian je Sentinel. Děj byl napínavý a i když jsem byla na začátku zmatená (jak to tak u Meyerové mívám), rychle jsem se začetla a bylo do fajn. Nevím, jestli mám číst další díly (takže by bylo fajn, kdybyste mi do komentářů napsali, jestli mám), ale Protivníky mám pro jistotu stažené. Takže to by bylo, mám z toho dost smíšené pocity, ale jako líbilo se mi to, to joo (i když na Kroniky to nemá)


Zdenk@
06. dubna

Čtivá kniha. Musím pochválit vytvořený svět a několik zajímavých myšlenek vyplývajících ze soužití obyčejných lidí a superhrdinů.
Celou knihou nás doprovází otázka: Jsou obyčejní lidé tak závislí na superhrdinech, že bez nich nedají ani ránu a čekají až za ně všechno vyřeší? Hlavní postava Nova by odpověděla ano, přesně na tom totiž staví základy své pomsty a s tím já mám tak trošku problém. Ale je to možná tím, že už nejsem cílovka a v nácti by mi tato pomsta dávala dokonalý smysl.

Rebarborka
29. března

Může být boj superhrdinů a padouchů nuda a šeď? Bohužel může...
- motivace Adriana, přesvědčení Novy a plochost postav
- rozvleklost
- trestuhodně nevyužité vedlejší postavy
- žádný pořádný konflikt, nedostatek gradace
- povinná YA láska
(- přechodníky - moje osobní averze, nehodí se tam)
+ první kapitola, posledních pár vět
+ pár zajímavých myšlenek (propaganda, utlačování skupin lidí)
+ Maxův potenciál
První díl beru jako první kapitolu k dalšímu dílu, uvidíme, co z toho nakonec bude. Očekávání mám hodně nízká.

Karoli282
29. března

Zajímavé pojetí moderního světa. Kniha mě zaujala, téma je poutavé. Autorčina tvorba mi celkově vyhovuje, její postavy jsou mi vždycky velmi sympatické a snadno si je oblíbím, prostředí se mi také líbilo. Moc akce v tomhle díle není, prvních 400 stran mi totiž přišlo jen seznamující, uvádějící do děje. Na začátku jsem se docela ztrácela ve jménech. Novino argumentování a důvody mi přijdou nedostačující a docela nelogické. Ale i tak jsem zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál.

klarenzi
24. března

Ve světě dospělých toho řešíme tolik. Bylo pro mě moc fajn, přenést se jinam. Do dystopického YA světa. Autorka píše skvěle, bavily mě pohledy obou hlavních hrdinů, kdy nic nebylo jen černé nebo bílé. Svět Renegátů a Anarchistů je vlastně tolik podobný tomu našemu. Což je možná trochu děsivé. Ale kdybychom neměli strach, nemohli bychom být stateční.
@knihodura

Selket
24. března

Já mám ráda superhrdiny a těšila jsem se na rychlou a napínavou jízdu. Což o to, ono to bylo svižné a místy i napínavé, ale když už od začátku prostě nedokážete pobrat myšlenkové pochody hlavní hrdinky a zhruba prvních 100 stran je jen plno plků a skutek utek, tak se to nadšení pomalu ztrácí. Myslím, že Nova trpí tak trochu tím, čím trpěla trochu víc Levana v Nejkrásnější, a to je neúplnost charakteru. Jistě, Meyer určitě má v hlavě nějakou šablonu toho, jaká tahle holka ve skutečnosti je, ale na papíře se to ztrácí. Abych to upřesnila: Nesnáším Renegáty, protože mi Švábi zabili rodinu (?) - ty jo, oni nejsou zase tak špatný a vlastně se dost snaží - vůbec se nesnaží, jsou to jen tlučhuby, co doma sedí na zadku a nic nedělají - ale možná je mám ráda, protože jsou fakt obětavý... a tak to pokračuje pořád. Myslím, že kdyby se autorka nebála udělat z Novy opravdu, ale opravdu velkou zlodušku hned na začátku (protože pár těch cool záporáckých okamžiků tu opravdu je) tak by jí mohla mnohem plynuleji vyklat a romantická linka by nejspíš taky nevyzněla tak na sílu. Chápu, že to všechno mělo nejspíš souvislost se závěrečným zvratem (který ale pro mě zase tak velký zvrat nebyl...), ale Nova mi většinu knihy přijde jako někdo s poruchou osobnosti a je to hrozně otravné.
Další díly si možná přečtu, ale zase tolik na to nespěchám...

Katri
22. března

Renegáti mi přišli pod ruku krátce poté, co vyšli, obálka ve mně však evokovala sci-fi, tudíž jsem je neustále odkládala. Leželi mi v knihovně asi tři roky, než jsem po nich sáhla a začetla se...a zalitovala jsem, že jsem to neudělala už dřív, neboť je dílo velmi zdařilé.
Ačkoliv jsem k tématu superhrdinů byla skeptická, můj předsudek byl brzy vyvrácen a příběh předčil má očekávání. Jediné, co bych vytkla, byla přílišná předvídatelnost děje (neboť zde nebyl ponechán prostor pro překvapení) a malá gradace na konci knihy.
Co se stylistiky týče, zde to bylo poněkud nahnuté, což nepřikládám autorce, nýbrž překladatelce. Ačkoliv si myslím, že jsem k překlepům tolerantní, tohle bylo moc i na mě. Nejen, že se jimi stránky jen hemžily, ale narazila jsem zde i na hrubku. Na druhou stranu oceňuji bohatou slovní zásobu.
S charakteristikou postav jsem byla spokojená, líbilo se mi, že jednotliví superhrdinové mají svůj příběh o tom, jak přišli ke svým schopnostem. Pracuje se zde s myšlenkovými pochody hrdinů, postavy tedy nejsou "černobílé."
Nadchly mě i popisy prostředí, v němž se děj odehrával. Zvláště pak obydlí Anarchistů a zábavní park - dodalo to příběhu na uvěřitelnosti a celé to působilo napínavěji.
Na závěr bych ještě ráda zmínila, že se mi knížka velice líbí i po estetické stránce. Egmont si s ní poradil na výbornou.
A v úplně poslední řadě bych už jen dodala, že se jedná o skvělé dílo, které rozhodně stojí za přečtení. Sama se co nevidět pustím do druhého dílu. Vřele doporučuji.

1 ...