Barbarka_CZ
přečtené 282
Nenávist
2019,
Chris Carter
Mozna zbytecne moc vysvetlovani "zrejmych" veci a myslenkovych pochodu vraha. Tedy alespon pro nas, milovniky Chrise a jeho Roberta. Ale porad velmi, velmi ctive.
Království popela
2019,
Sarah J. Maas
Famózní zakončení fantastické ságy, v níž je každý díl lepší než předchozí. Závěrečná kniha neměla hluchých míst, akční od začátku do konce. Zprvu možná i maličko děsivých bezmála 1000 stran se četlo samo, jednotlivé příběhové linie se (jako vždy) skvěle doplňovaly až došlo k jejich závěrečnému splynutí. Nebudu dělat hrdinu a klidně přiznám, že jsem místy na slova a věty z nich vytvořených přes slzy neviděla. Zejména osud Třináctky mě "dostal", Manon a Abraxose jsem si zamilovala od chvíle, kdy se v knize poprvé objevili (navzdory tomu, že mnoho čtenářů považovalo její příběh z počátku za nezajímavý) a spolu s nimi jsem si postupně našla cestu i k celému jejímu kruhu. To, co čarodějnice udělaly a jaké to mělo následky... Ano, pro příběh to nejspíš bylo nezbytné a správné, ale přesto - ach jo! Sarah J. Maas dokázala od prvního dílu této série, který se tvářil jako Mortal Combat, postupně vystavět opravdu kvalitní fantasy ságu plnou překvapení. Romantické linky, v některých případech předvídatelné, bych jí nevyčítala, osobně mi nijak zvlášť nevadily. Málokdy čtu knihy více než jednou, ale v případě Skleněného trůnu určitě udělám za čas výjimku. P. S.: Kam se hrabou Dvory, ty jsou oproti Skleněnému trůnu jen romantickou pohádkou (omluvám se všem jejim fanouškům).... celý text
Námluvy s kocourem
2019,
Melinda Metz
Jakozto milovnice kocek (i psu) musim rict, ze me kniha velmi pobavila a ke konci i dojala. Prijemne, oddychove cteni. Jen skoda tech chyb (zamena vykani/tykani, chybejici koncovky sloves atd.).... celý text
Věž úsvitu
2018,
Sarah J. Maas
Upřímně, první půlka knihy mě nějak nenadchla, přišlo mi to strašně rozvláčné. Ale možná je to i tím, že mě Chaol nikdy moc "nebral". ;) Ovšem od chvíle, kdy se dvojice Ch+N rozdělila, to začalo být velmi zajímavé a konec byl, jak už jsme u Maasové zvyklí, skutečně parádní. Moc se těším na záverečný díl a doufám, že bude velkolepý, jak si tato série zaslouží.... celý text
Jen ty nám zůstáváš, ó lásko
1965,
Victor Hugo
Poezie není nic pro mě, ale tahle sbírka nesmí v mé knihovničce chybět.
Dvůr křídel a zmaru
2018,
Sarah J. Maas
Těšila jsem se na ni a zklamaná jsem nebyla. V jednu chvíli mi i slzy vytryskly (a nešlo přitom o Rhyse). Ale... Trochu škoda, že autorka nemá "koule" na to, aby alespoň některá kladná postava nedožila ve zdraví konce. Moc dobře to chápu, taky mám na triku pár napsaných věcí (vesměs do šuplíčku), ale ta snaha happy endu za každou cenu je možná už trochu moc. Nicméně navzdory tomu jsou její díla pořád za pět hvězdiček. :)... celý text
Urban Games
2014,
A. T. Jurasek (p)
Není to špatné, ale kniha mi přijde dost nevyvážená. To nejzajímavější se odehrává na posledních pár stránkách, do té doby je to vesměs nuda. Takový průměr - neurazí, ale ani nepřináší nic výjimečného.... celý text
Říše bouří
2017,
Sarah J. Maas
Šok. To je asi slovo, které je pro mě osobně pro tento díl nejvýstižnější. Je až neuvěřitelné, jak do sebe zapadly střípky obří skládačky z minulých knih, o kterých jsem ani netušila, že jsou součástí většího celku. Je sice pravda, že prvních cca 300 stran bylo trochu nudných, ale zbytek knihy to bohatě vynahradil. Posledních asi 60 stran jsem skoro nedýchala a doslova je hltala. Na jednu stranu jsem strašlivě chtěla vědět, jak to dopadne, i když jsem tušila, že si autorka (jako vždy) vychutná otevřený konec - a taky že ano. Na stranu druhou se mi přesně proto nechtělo knihu dočíst, nechtěla jsem, aby skončila. Pokud totiž Sarah dodrží dosavadní pořadí sérií Trůn vs. Dvůr, tak se pokračování příběhu Aelin, Jeřába, Lysandry, Aediona, Elide, Lorcana, Manon, Doriena a dalších dočkáme nejdřív za rok, spíš za dobu o nemálo delší. Teď na jaře má vyjít třetí díl Dvora, pak sice Trůn, ale pokud mám správné informace, bude to kniha odehrávající se ve stejné době jako Říše bouří pojednávající o Chaolovi. Pak by mohl přijít na řadu další díl Dvora a teprve POTÉ pokračování tohoto příběhu. Ach jo... Při dočítání jsem nevěřila vlastním očím. To, co se přede mnou odehrávalo, považuji za spisovatelské mistrovské dílo. Nebyla jsem si jistá, jestli budu brečet, řvát, rozervu knihu na malé kousky a vyhodím z okna nebo se jí začnu zbožně klanět. Už dlouho se mi nestalo, abych knihu hlasitě komentovala. Tentokrát jsem se tomu ovšem neubránila. Je mi jasné, že přinejmenším týden, spíš dva nebudu moci sáhnout po jiném dílku a že se mi o světě zachyceném v knize a jeho hrdinech bude zdát. Tahle kniha, ač byla ze začátku možná zbytečně natahovaná, ve mně zanechala hluboký dojem. Jako ostatně skoro každá z pera Sarah. Pořád je sice mým nejoblíbenějším dílem Trůnu Dědička ohně, autorka si však stále drží vysokou úroveň a z neuzavřených konců jejích knih mi běhá mráz po zádech. P.S.: A co říkám na často kritizovanou erotiku, která je v knize nejednou zachycena a "rozmáznuta"? Já s ní problém nemám, ostatně vztahy a sex k životu patří. Je jen logické, že čím spolu hrdinové tráví více času, tím se prohlubují také vzájemné sympatie. A že pokud spolu někteří tvoří pár, dříve či později na to pradávné spojení dojít musí. Kdyby ne, byla bych zklamaná.... celý text
Odpusť mi. Megan
2016,
Abbie Rushton
Asi už jsem na to moc stará. Ale náctiletým holkám by se to líbit mohlo. Trochu nečekaný konec.
Bez šance
2016,
Neal Shusterman
Do téhle dystopie se mi dlouho nechtělo. Kdysi jsem četla ukázku a zrovna dvakrát mi neseděly neustálé změny vyprávění z různých úhlů, různými postavami. Nicméně asi i díky tomu, že je kniha rozdělena na opravdu krátké kapitoly, u kterých dochází ke střídání "vypravěče", zase tolik to v konečném důsledku nevadí. Samotná hlavní myšlenka příběhu je docela drsná - rozpojování dětí, které natolik vytočily své vlastní rodiče (příp. nebyly "dost dobré" pro pěstouny), až je tito poslali na smrt. Nebo vlastně ne na smrt, ale na jinou formu existence - po částech v tělech jiných lidí. Kniha je poměrně dlouhou dobu čtivě napsaným, ale poměrně obyčejným příběhem několika dětí, které se svému osudu vzepřely a snaží se ukrýt před systémem a následným rozpojením. To hlavní, gró celého příběhu přichází až v závěru, kdy se hlavní hrdinové ocitnou ve sklizňovém táboře a čekají na den, který pro ně bude znamenat konec starého života a začátek něčeho nového. Popis průběhu rozpojení jedné z vedlejších postav je jen pro silné nátury. Sice se tam neobjevuje žádná krev ani nic podobně drastického, ale síla to tedy je. Pro čtenáře s bujnou představivostí určitě. Kniha rozhodně slouží k zamyšlení. Přestože z cca 80 procent jde o příběh několika jednotlivců, kteří se toulají světem a ukrývají se před nezleťáky (něco jako policie), ukrývá v sobě i hluboké poselství. Skutečně existuje lidská duše, která nikdy neumírá? Co je to za rodiče, že jsou schopní poslat své vlastní dítě na smrt? A kam až je možné posunout zákony, aniž by se lidé vzpírali? Dávám tři hvězdy, ve skutečnosti tři a půl. Je to čtivé, ale myslím, že se toto téma dalo uchopit lépe.... celý text
Hovor se smrtí
2017,
Chris Carter
Carter je prostě jedinečný. Jen... Tomuhle příběhu zkrátka něco chybí. Nějaká jiskra, zvrat, šok. Ani popisy vražd mě tentokrát zase tolik nebraly. Každopádně pořád je to dobrá knížka, možná jsem jen panem autorem už moc "rozmazlená".... celý text
Pastýřská koruna
2017,
Terry Pratchett
Tahle kniha, vůbec poslední zeměplošská, se mi hodnotí strašně těžko. Ale přece to zkusím. 1) Je dojemná, a to tak, že maximálně. Ze dvou důvodů - jednak proto, že žádná další už nebude. A za druhé z důvodu, který tu psát nebudu, protože by šlo o nemalý spoiler. Upřímně a na rovinu říkám, že jsem tuhle knížku probrečela. Někdy víc, že mi ani kapesník nestačil, jindy mi jen tak trochu zvlhly oči. Nejsem si jistá, kolikrát budu schopná se k tomuhle dílku v budoucnu vrátit, aniž bych neměla slzy v očích už při samém začátku čtení... 2) Je to pořád Zeměplocha sira Terryho Pratchetta, ALE! Jak se píše v doslovu, ta kniha má začátek, prostředek i konec. Příběh je úplný a nic skutečně podstatného v něm nechybí. Jenomže zároveň je strašlivě znát, že TP nestihl této knize dát konečnou podobu. Je to hrozně syrové, chybí tam spousta typicky pratchettovské "omáčky". Jako když porovnáte hotový, barevný obraz s náčrtem, který je vyvedený nahrubo a černým uhlem. Vidíte všechno důležité, ale ty krásné detaily, které dělají obraz obrazem, chybí... S tím souvisí i fakt, že kdo nebude mít načtené předchozí příběhy (a možná nejen ty s Toničkou), nejspíš mu některé věci tak docela nedojdou nebo se v nich ztratí. 3) Nemůžu se zbavit dojmu, že když TP knihu psal, věděl, že se už brzy setká se Smrtěm. Celkové vzato je to knížka, kterou si rozhodně stojí za to přečíst. Už jen z nostalgie. Ale nečekejte žádný "nářez", je to spíš Pratchettův epilog... nebo ještě spíš nekrolog. Na který navíc neměl dost času.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
No, tak tohle bylo parádní. Tedy... Do cca první poloviny jsem se nějak nemohla začíst, ale pak už to byla jízda, od které nebylo možné se odtrhnout. A ten závěr? Páni! Překvapení, velké, i když po dosavadních zkušenostech s knihami této spisovatelky by mě to asi nemělo až tolik zaskočit. Skleněný trůn je sice pořád moje oblíbenější série, nicméně tenhle díl Dvora byl ve své podstatě asi stejně skvostný jako Dědička ohně, což je pro mě dosud nejlepší díl ST. Každopádně se na třetí díl této série z jejího pera (klávesnice) moc těším, snad CooBoo dodrží plán a vydá ho ještě letos. P.S.: Asi nejvíc jsem zvědavá na další vývoj kolem Amren, byť i ostatní noví hrdinové jsou skvělí.... celý text