Věž úsvitu

1 předevčírem

Na začátku jsem byla pěkně nakvašená, když mi došlo, že tady nebude pokračovat hlavní příběh, ALE jsem moc ráda, že tomu tak bylo. Po asi třech kapitolách jsem v tom byla zase až po uši, takže rozhodně nedoporučuji vynechávat. Kromě nových věcí se změní i staré a člověk se dozví zase další dílky do skládačky ( u mě byl i wow efekt)...

2 17. června

(+ SPOILER) Mě se kniha hodně líbila.

Trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlala k tomu ji číst, protože po tom, jak skončila předchozí kniha a jak skončila Aelin jsem prostě potřebovala pauzu.

Nečekala jsem, že to bude kniha, kde bude vystupovat pouze Chaol, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Je fajn, že kniha byla zasazená ve stejném časovém rámci, jako kniha předchozí, akorát vyprávěla jiný příběh, ale na konci obou knih se tedy všichni vydávají na sever a schyluje se k hlavní válce celé série.

Když se Chaol a Nesryn dali dohromady na konci 4. knihy, tak jsem si říkala, že to bude fajn. Když ale o nich autorka vyprávěla v této knize, bylo zřejmé, že mezi nimi není žádná jiskra a že jsou spolu aby nebyli sami, ale neměla jsem pocit, že jednomu na druhém moc záleželo jako partnerům. Bylo zřejmé, že jako kamarádi jsou fajn a mají se rádi, ale chybělo tam něco víc. Proto jsem si od začátku byla jistá tím, že Nesryn skončí se Sartaqem a Chaol skončí s Yrene, takže mě nepřekvapilo, že to takto dopadlo. Připadalo mi to správné pro tyto postavy, konečně našli oba to, co hledali, aniž by věděli o tom, že je to to, co hledají.

Co mě ale trochu zarazilo a úplně mi to nesedělo byla scéna, když Yrene léčila Chaola, který spadl do té temnoty a přemýšlel nad Aelin. A jak přemýšlel nad tím, jak oni dva spolu skončili oficiálně až poté, co se vrátila z Wendlynu, a že ji tehdy byl věrný. No jenže to mi nesedí, jelikož se ve 4. knize rozebíralo to, že Chaol s Nesryn spolu začali spát to léto, když byla Aelin ve Wendlynu. Takže to nebylo přesně a bylo to trochu matoucí, protože vlastně celá backstory Chaola s Nesryn je o tom, že spolu spávali jako přátelé, když byla Aelin pryč.

Každopádně, jsem hrozně ráda, že se autorka konečně rozhodla dát Chaolovi nějakou OSOBNOST. Dosud žádnou neměl a byl nemastný neslaný. Teď konečně došlo k jeho osobnímu růstu a přestal vinit za své chyby všechny ostatní. Jsem ráda, že k tomu konečně došlo, protože bezcharakterní Chaol mě neuvěřitelně rozčiloval.

Zároveň mi také bylo od začátku jasné, že vzkaz, který Yrene pořád nosila se sebou byl vzkaz od Aelin. Už podle popisu, hlavně, proč by to v té knize bylo, kdyby to nebylo od Aelin, no ne?

Už se ale těším na poslední knihu a na to, jak to všechno skončí, jsem na to moc zvědavá. Předpokládám, že to bude opět emočně vypjaté, jako každá autorčina kniha.

Celkové celou sérii rozhodně doporučuji.

2 18. května

Za mě nejlepší díl, kromě posledního, ten jsem ještě nečetla. Chaol byl od začátku má nejoblíbenější postava, takže příběh o něm jsem si naprosto užila. Nové prostředí, pokračování v odkrývání příběhu i samostatný děj má palec nahoru. Super.

07. května

Knížku jsem četla úplně jako poslední (což byla trochu chyba, ale nevadí), protože jsem se bála, že to bude nudné a Chaol se úplně neřadil k mým oblíbeným postavám. Ale byla to totální pecka, o nudě se vůbec nedá mluvit, i Nesrynin příběh, který mě ze začatku nebavil, jsem ke konci hltala. Bylo to plné zvratů a napětí a do postav se úplně zamilujete.

3 27. března

Překvapení série..... Očekávala jsem díl o ničem. Říkala jsem si, jen se jím prokousat, abych mohla konečně začít poslední díl - vrchol celé série. A vida, sice se ráda vrátím k hlavnímu ději, ale vůbec jsem se nenudila. Objevilo se zde, hodně nových skutečností, které opět pomaličku zapadají do děje, jako dílky puzzle...

2 13. března

(+ SPOILER) A mě to teda nudné nepřišlo. Chaol je jedna z mých oblíbených postav, takže i když předchozí díl skončil tak, jak skončil, jsem rada, ze Sarah věnovala cely díl tomu, co se dělo s nim. A už podruhé jsem brečela jak želva, když to vypadalo, ze zase umře! S Yrene tvoří úžasný pár a jsem strasne zvědavá, jak to všechno dopadne!

1 13. března

Prvních 200 stran mě nebavilo. Naštěstí se to později pořádně rozjeloa já se jako obvykle u této série nemohla od knihy odtrhnout.