ZÓNA komentáře u knih

Být devítiletým chlapcem...
Co všechno tenkrát člověk věděl o světě?
Tento příběh nám jeden takový pohled do dětského světa nabízí...
Válečné stigma, které je velkým varováním zpupnosti a neomalenosti jedné generace Němců.
A ač se kniha tváří jako dětská, rozhodně nepatří do rukou těmto teprve začínajícím životům. Budete se u knihy časem prodýchávat a vnímat bezútěšný svět, nejen hlavního hrdiny, ale i ostatních, kteří v knize nalezli své místo.
Do knihy jsou vměstnáni i reální představitelé Říše a jejich úloha spočívá v pochopení neskutečné bizarnosti chování dospělých. Dětství by mělo mít přesah, pokračovat v mužích a ženách, aby nikdy nepropadli touze v domýšlivosti a fanatismu.
Nikdy nemělo vzniknout takové místo jakým byla Osvětim.
V nepřímém vyprávění o tomto koncentračním táboře vnímáte příběh ojedinělý, bolestivý a smutný. Příběh o dětském přátelství, upřímnosti a strachu. Nikdy nezapomenete.
Je šílený, logický a spravedlivý.
Spravedlnost bez vynesení trestu soudem.

184 01.02.2022

Sebevražedná triáda a obezřetný mladý muž, hledající místo mezi ženami a lidmi vůbec.
Otevřená sexuální zpověď napříč všemi postavami s hloubkou příběhu, který nosíte počas čtení neustále v hlavě. A čím déle knihu čtete, tím vám připadá kvalitnější.
Kniha plná pocitů a odhodlání, mnohdy bolavá a smutná.
S postavami se čtenář snadno sžije, není jich mnoho a jsou všichni moc přítomní.
Ženy krásné, ale s prominutím jsem si je nemohl představovat jako Japonky. Nejsem rasista, ale přednostem Evropanek jsem musel dát přednost... Pro zkvalitnění příběhu nepodstatné, ale obrazotvornosti bylo učiněno za dost.
Pokud jste psychologicky tvární a máte rádi poklidné vyprávění s mírně předvídaným závěrem, kniha vás ohromí.
Vlastně bych rád udělil nejvyšší hodnocení, ale cítím, že Murakami je schopen napsat lepší román, bez zbytečných odboček a textových výpotků.
Přesto velice poutavé a řemeslně výborně napsané.

183 29.01.2021

Je hluboká noc...
Dočetl jsem tuto knihu, bolí mě oči, bolí mě srdce.
Prakticky jsem knihu přečetl za 24 hodin...
A smýšlím takto...Protože se zde přirovnává britská autorka k Stephenu Kingovi, dovolím si vyjádřit svůj názor.
Je spousta autorů, kteří jsou přirovnáváni ke Kingovi, ale nesahají mu ani po kotníky.
A přitom tato Angličanka se jím stala. A jsem rád, že se jedná právě o ženu.
KŘÍĎÁK je krásným vyprávěním o morbidních věcech.
Nehledám podobnost s románem TO. Ani atmosférou, ani ničím jiným není totožný.
Ale zažere se pod kůži a koluje v ní. Postavy jsou vašimi známými, i když je C.J.Tudorová nikterak dopodrobna nepředstavuje. Připadáte si jako občan městečka Andenbury.
A pokud jde o rozhřešení celého příběhu, možná budete jako já, o pravdě pochybovat.
C.J.Tudorová není mistryní hrůzy. V tomto ohledu se od Kinga odlišuje. Děs mívá člověk u jiných knih. Ale popsat něco takového, co najdete uvnitř KŘÍĎÁKA, na to je potřeba talent... A jím je s Kingem spojena.
Tato kniha je jako dva magnety. Začátek a konec. Každý má jinou polaritu. A donutí vás, aby se co nejrychleji setkaly.
Jedná se o největší devizu tohoto románu.

182 02.05.2019

V ich formě, citlivě, až poeticky vyprávěné, bez oplzlostí a vedlejších nepodstatných projevů, které by možná rádoby zvýšily čtivost románu.
Autorce nejde upřít snaha o vyváženost pohledu na svět, který musí přijmout člověk, jemuž se dostalo tohoto prokletí.
V souvislosti s kněžstvím jde o obecně proklamovanou záležitost, ale zvolená linie příběhu tento nedostatek náležitě vyvažuje.
Konstelace zvoleného jazyka mi připadá poměrně obyčejná, ale v některých textových pasážích dovede působit i vzletně a poutavě.
Ne každý se za život setká s problémem, který paní Dvořáková otevřela.
Přesto je všudypřítomný a odsouzeníhodný, i když s ním zřejmě nejde bojovat. V knize je moc hezky vyjádřeno.
ZAHRADA spíše rozvíří vody v českém literárním průmyslu tématem, nikoliv ohromujícím zážitkem z četby.

181 14.02.2023

Koncepční dokonalost!
Český spisovatel odvedl bezchybnou práci, ať již z hlediska propojenosti děje, tak zejména barvitým, až vytříbeným pojetím jazyka.
Zejména časová linie ze současnosti je ohromující, nenechává vydechnout, je velmi aktuální a způsob vyjadřování hlavní postavy celého příběhu je nejen zábavný, ale hlavně přímočaře současný.
Prozrazovat cokoli s dějových souvislostí je na škodu. Autor dovede držet napětí jako málokdo a popisuje pocitové i dějinné události naprosto lehce, s bravurou umělce.
Někomu se bude zdát, že pan Štifter zachází příliš daleko, pohrává si s nereálnem, ale vše do sebe nakonec zapadne a jeho vyprávění je natolik kouzelné a lidsky hodnotné, že se nenajde snad nikdo, koho by nezaujalo.
Malý formát knihy navíc umocňuje tempo četby.
A román je sžíravě štiplavý, občas melancholický, smutně nemravný a kousavý ve svém pojetí.
Každý čtenář má rád zajímavé vyprávění. Zde je navíc okořeněno kvalitou spisovatelova umu.
Zamilujete se...

181 30.07.2022

Moderní pojetí...
Velice propracované a citlivě psané.
Přesto se nemohu zbavit jisté nedotaženosti a zkreslení, zejména v částech příběhu z pohledu dětského vypravěče. Vyprávění potom působí nevěrohodně.
Velice silná je prostřední část příběhu, z které naskakuje husí kůže, vcítění se do vypravěče je extrémní a způsobuje tzv. chorobné čtení, kdy nejste schopni se odtrhnout od vytištěného textu.
Tato forma vyprávění je v současnosti často používána a nese sebou jistá úskalí, o kterých jsem psal výše. Jedna z postav je barvitější, zajímavější a emočnější a zastíní postavu druhou. Je těžké docílit rovnováhy a vymyslet pointu, jež překvapí a ohromí.
Přes konkrétní výtku je kniha opravdu silná ve svém sdělení a dobře se čte.
Postava Štěpána je sice méně uvěřitelná, ale díky němu je v knize zastoupen i jemný humor, čímž často odlehčí bolestivý děj.
Autorka je bezesporu velice talentovaná a mám velkou chuť začíst se do jejích dalších románů.

177 24.08.2022

Kdo poskládal slova za slovem? Rudolf Hoess, nebo romanopisec Robert Merle?
Osud příslušníka SS ve své hloubce odkrývá zrůdnost jakéhokoliv systému armád. Nechci zde ospravedlňovat člověka, ale jeho srdce.
Alespoň tak je pojatý popis všech událostí očima Hoesse, absolutní absence citu, lásky. Snad i onemocnění, složité dětství a vštěpená, nebo vrozená víra v autority. Jeho potřeba pro přežití. Jak málo stačilo, aby Hoess zemřel jako dvacetiletý muž.
Historie Osvětimi je vylíčena mechanicky. Hrůzostrašně. Přesto o vyhlazování Židů pojednávají jiné knihy.
Tahle je spouštěčem emocí k životu člověka, který měl smrt jako svoje řemeslo. Kat nevinných.
Geniální název knihy. Myslím, že věrohodnější a sugestivnější budete směrem k obsahu knihy hledat marně.

177 09.08.2020

Kde kdo se rozhodne kritizovat...
Namítne.. Již nejde o Kinga, který kdysi zahltil svými děsivými příběhy svět.
Ale pokud dojdete k tomuto poznání, zkuste napsat něco tak kvalitního sami.
Opravdu kvalitního, ne jen děsivého.
King ve svém románu POZDĚJI nejen děsí, ale i vypráví krásný příběh jedné neúplné rodiny, výborně utváří postavy, které si zamilujete. Každý někoho jiného, podle svého gusta a zaměření.
Tempo vyprávění závratnou rychlostí spěje vcelku k neočekávanému konci. Ve finále zjistíte, že i král hororových příběhů nemusí nutně jen děsit, ale i překvapit téměř dojemným koncem.
Jak již jsem možná někde napsal, King je žánr. Jenže jeho úroveň je těžké nalézt, je obtížné se dostat k jeho umu, který každou knihou nejen podtrhuje, ale hlavně překračuje.
Zkuste si představit vidět mrtvé. A být malým chlapcem. Jenže jde jen o rámec příběhu.
Podstatné naleznete uvnitř vyprávění a rozkryjete až na samém konci.
Nejde nemilovat Kinga.
Jen se musíte naučit nežárlit... :-)

176 21.03.2022

Návod na život, jaký nemá být.
Kdo by o takovou příručku stál?
Přeci všichni...
Každý žijeme život, který není v ničem jistý. A děláme chyby. Nenapravitelné, osudné, ale zřejmě lidské.
Paní Soukupová napsala upřímný román o jedné rodině. Nenuceně vtáhla čtenáře do děje několika málo postavami, které postupně rozvinula a nechala čtenáře, komu z nich dá v příběhu přednost.
Ale jaksi nikdo nevystoupí do popředí. Pohled všech zúčastněných je přirozený a velice živý. Děj rychle plyne, díky autorčině stylu, který vás žene vpřed nekonečnými souvětími.
Nebývale jednoduché martýrium, složité ve svém vyústění a bolavé pro všechny.
Hlavně pro čtenáře.
Ale on má ještě šanci žít jinak. Postavy v knize nikoliv...

176 12.04.2021

Žánrový skvost!
Detektivní thriller v té nejsyrovější a nejdynamičtější podobě.
Děsivý námět, který s nabývajícím pochopením příběhu mrazí víc, než byste chtěli.
Možná je rozuzlení případu jako skládanka neskutečně složitého puzzle. Ale vše je tak přísně logické a bolestivě lidské. Tolik nespravedlnosti a upřímné touhy se pomstít. Za každou cenu.
Přemýšlel jsem během četby, kolik se takových případů na světě stane. Zda skutečně existuje něco podobného.
Román je napsaný tak, že je prakticky neodložitelný. Přesně jak je uvedeno na přebalu knihy. Přesto doporučuji dávkování. A uvažování o příběhu.
Vše bolí, když do sebe jednotlivé kostičky zapadnou. Smrt je vykoupena smrtí a život znamená strach.
Tudorová je umělkyně. Podobně jako King.
Žánrová genialita v ženské podobě.
Čtěte a bavte se.
Nezapomínejte však, že neblahé skutky mohou být potrestány. A v této úvaze je obsaženo poselství knihy.
Žijte dobrý život. Neubližujte druhým...

172 01.02.2021

Co si mám myslet o žánrově neuspokojivé detektivce?
Pochopitelně výborně promyšleno.
Ale efektní závěr nemůže čtenáři vynahradit vcelku nudné vyšetřování.
Nezajímavé postavy také nepřidají na čtivosti.
Úvod šokuje a závěr zmobilizuje duchapřítomnost.
Britská strohost zase jednou zvítězila nad ambicemi.
Překvapuje mě úspěch příběhu po celém světě.
Skutečně lidé tolik touží po absenci lidskosti, kterou nabízejí podobní spisovatelé jako Cole?
Nebavil jsem se, nebyl jsem paralyzován nechutnostmi. Jsem zklamán...

171 09.04.2021

King je žánr.
Čtete-li něco takového jako je román od Kinga, pak zjistíte, že jej nelze nikam zařadit.
Kataklyzma, které vyvolal svým "Ústavem" mi ještě dlouho bude rezonovat v mozku.
Složitý příběh v jednoduchém obalu. Asi tak bych charakterizoval.
Příběh se pomalu rozjíždí, ale je nezpochybnitelné, aby se tak stalo, protože jinak by finále nebylo dokonalé.
Postavy stvořené pro tuto knihu mají duši. Všechny bez rozdílu. I záporné. Vnikáte do nich postupně a když se děj začne otevírat, zjišťujete, že téměř nemůžete dýchat, jak vás jednotlivé sekvence pohlcují.
Pro někoho bude závěr příliš vlažný a mírný, protože co se událo před ním, je naprosto fascinující.
Ale King píše o dětech. O přátelství a lásce k druhému člověku v nehostinném a neradostném prostředí. O prokletí inteligence. O dobru a zlu. Jako vlastně pokaždé.
V některých fázích vyprávění jsem se dokonce nahlas smál. Jako již dlouho ne.
S Kingem se nudit nebudete. Ať již si představíte ÚSTAV jakkoli. A pokud máte dobrou představivost, budete s ním žít ještě dlouhé roky. O tom jsem přesvědčený...

170 22.09.2021

Čapkovo geniální drama...
Na miniaturní ploše se odehrává bolestivá tryzna matky, která doplácí na egoistický a hloupý mužský svět, kvůli kterému vždy trpěli a dosud trpí milióny lidí na celém světě.
Mužská ješitnost a neschopnost se domluvit bez použití zbraní, na úrovni divošských kmenů, pro které život a smrt jedno jsou.
Oproti ní stojí matka se svým ženským pojetím světa, s rodinou a láskou k životu, který žena vždy daruje a je mnohdy ochotna mu zasvětit celý svůj život a být tak šťastná...
Vyprávění formou dialogů nám dává možnost volby, přiklonit se k jedné, či druhé straně. Uvědomit si svoje vnímání světa, svůj morální kredit.
Příběh je jednoduchým příkladem mužského diletantismu, který stojí nad veškerou humánností člověka, jeho inteligencí a schopností lásky.
Text je bolavý a krutý, velice umělecky ztvárněný, ale zároveň čtivý a silný svojí zpovědí několika málo osob, stojících proti sobě v jednom zšeřelém pokoji.
Čapkova verze lidské nepokory k životu. Překonatelná jen velice těžko...
Bylo mi Vás tak moc líto, Dolores...

168 12.05.2021

Takové mají být povídky.
Mistr svého oboru pan Bernhard Schlink.
Nejsou dlouhé a nechávají čtenáře rozjímat. Mají atmosféru, kterou radostně přijímáte, i když je téma smutné.
V každé povídce je výčitka. Osobní, morální, citová. Autor na ní lehce pracuje a dává čtoucímu otázky. Někdy je zodpoví sám, jindy nechá příběh vyplynout.
K tomuto textu nelze mít výhrady. Moudrý muž píše o drobných, ale i zásadních tématech lidského soužití, melodramaticky a něžně, s jistotou, klidně, ale i vášnivě.
Povídky, které nejde odmítnout.
Nechci vyzdvihnout žádnou z nich, protože žádná se nevyvyšuje. Každá má svůj neměnný osud a význam.
Zamilujete si je. Protože je snadné je číst znovu. Je v nich láska a síla pokání...

166 25.09.2022

King si může dovolit napsat příběhy, které by jiným spisovatelům neprošly.
Jeho zralý spisovatelský um mu umožňuje psát nehororově, ale stále oslovovat svoje ranné příznivce z dob, kdy jeho knihy měly zcela jiný nádech.
Tuto novelu považuji za další literární skvost, který vzešel z jeho pera.
Ať již se jedná o nápad, o prolínání se společenské, vztahové, sexuální a sociální tematiky.
King píše s nadhledem a zábavně, popisuje naprosto všední okamžiky, z kterých vzejdou nezapomenutelné situace a dialogy. Vždy vymyslí nějaké slovní spojení, které si z románu můžete odnést a bez jakéhokoliv studu používat.
S nonšalancí sobě vlastní zabředává i do oblasti, která se týká každého člověka bez výjimky.
Možná se budete divit, jak velkolepý závěr čtenářům přichystal.
Sice se u něho nebudete bát, nebudete se potit strachy, ani si hryzat nehty.
King postoupil ve svém žebříčku kvality zase o stupínek výš.
Hodnotit Kinga, je jako respektovat vynález, který považujeme za užitečný.
Pokud budu parafrázovat; King nemůže napsat špatnou knihu. Jen si k ní musíte najít cestu a někdy i více přemýšlet.
A povznést se nad zemskou přitažlivost...

166 03.02.2022

Knize chyběl větší náboj. Objevoval se, ale pouze po kapkách a nevyvážil rozvláčnost děje. Jakoby se pan Hájíček stylizoval do jiné doby a uchopil vyprávění z jiné dobové pozice.
A námět přitom skýtal mnohem větší barvitost postav i vyprávění.
Spisovatel chtěl být zároveň dějinným průvodcem jistého období a na druhou stranu rozvinul rodinné drama, které ne zcela splnilo očekávání, ač bylo ústředním motivem a hnací silou celé knihy.
Kritizovat koncepci knihy je odvážné, ale nemohu si ji odpustit.
Retrospektiva v tomto případě působí unaveně a spíše ubližuje celému obrazu, který z knihy vyvěrá. Osobně jsem cítil potřebu být častěji v přítomnosti, která měla šťávu a agresivitu dobře zvládnutých dialogů.
Ale přes všechny výtky je kniha dobře napsaná, nacházíte se po celou dobu v mírném napětí a pokud vás pan spisovatel dokáže dostat do jisté letargie, budete v závěrečných scénách příběhu dojati, překvapeni i zmrazeni zároveň.
Kdo je nostalgický, bude z knihy nadšený. Kdo zároveň čeká více dramatických scén, které by románu slušely, bude trochu zklamaný.
Hájíčkova tvorba je dobrá. Popisuje, přibližuje, rozehrává. V tomto případě k dokonalosti přeci jen drobný krůček chyběl...

165 01.09.2021

Tragičnost celého příběhu tkví v jeho jednoduchosti a naivitě hlavních postav. Po celou dobu čekáte, čím autor knihy překvapí. Vyústění se nabízí. Přesto omráčí dokonale a přesně.
McEwan píše rytmicky a jeho slova nabírají na tempu. Nezabývá se popisy, vše má dokonale poskládané.
A navíc... Hlavní hrdinové jsou dokonalí, přiblíženi s jistotou a vmanévrováni do vaší mysli s pocitem sebejistoty.
Setkal jsem se s názorem, že kniha balancuje na hranicích mezi nechutností, až opovržením.
Já vidím na tomto malém vzorku lidské populace neuvěřitelnou soudržnost, i přes nelehké dětství a rozporuplný vztahový potenciál. V tomto případě i všechna ta obscénnost vyznívá lidsky, přirozeně a hlavně láskyplně.
Povznesme se nad morálku a hledejme pochopení, vstřícnost a hlavně lásku...

164 23.07.2018

Western, to jsou Indiáni, nekonečné prérie, volně pobíhající mustangové, ale také zálesáci, bez kterých by tato literární série nebyla tím, čím je...
A právě příběh Old Deatha mi učaroval...
Každý díl Vinnetoua něčím ohromí a v tomto mi byl blízkým právě tento vyzáblý muž...
Vždy na něho budu vzpomínat s láskou a slzou v oku.
A jeden nesplněný sen...
Málokdy se odvolávám na filmaři zpracovanou literární předlohu. V druhém díle jsem na svého Old Deatha čekal marně. A nejen proto má u mě filmové zpracování Vinnetoua nejeden vroubek... Myslím, že zaslouženě...

164 17.11.2017

Strach a špatná rozhodnutí...
Ovlivňující děti i dospělé.
Charismatické pohledy žen a dětí na neutěšený rodinný svět kolem nás.
Jemné vyprávění od autorky, která jakoby psala z jiného světa.
Odzbrojující atmosféra šedivé Francie, bodavá bolest v každé kapitole.
Psát v takovém sžíravém tempu dovede jen málokdo. Přitom se neodvíjí bůhvíjaký složitý příběh, jen nitkami propojený svět několika lidí.
Aktuálnost knihy je až omračující.
Nikdo z nás nemůže vědět, kolik takových podobných osudů neprobíhá mezi námi.
Našlapujeme mnohdy kolem lidí, o kterých cosi tušíme. Jindy zase zůstáváme nevšímaví.
Kniha musí zasáhnout každého a svou ostrostí postav a rozmazaných osudů přimět čtenáře k větší strukturalizaci vlastního života.
Odvaha je někdy nejdůležitějším aspektem lidského bytí.
V každém období života a za všech okolností...

163 10.02.2022

Čistota románu, jeho vážnost a jednoduchost jsou fascinujícími prvky, které Vás ohromí a spolknou.
Jako velryba přijímá svoji potravu, vy čtete jednotlivé stránky, obracíte listy a žasnete nad fantastickou plynulostí děje, atmosférou pohlcující váš mozek a lidskostí, s jakou je román napsaný.
Pocitový román bez výraznějších popisů postav. Ale navzdory absenci charakteristik všechny postavy dokonale rámují příběh a dominují silněji, než kdyby je autor popsal ab absurdum.
Dějová linka je spjata s člověkem, který mi osobně byl velice blízký. Jak pohledem na život, tak touhou milovat jednu ženu, nehnat se za kariérou a vnímat život jinak a čistěji.
Vyprávění mi proniklo do srdce. Musí obohatit každého, kdo srdce nemá z ledu.
Tak obyčejný příběh. A taková krása...

163 26.07.2021