Barvy loučení

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy. Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí ještě samo o sobě není rozloučením. Rozloučení zařídí jen čas. Barvy loučení tvoří devět povídek, jejichž tématem jsou závažné události nebo momenty ve vztazích, které mají původ v minulosti, ale vyjdou na povrch až po letech. Teprve tehdy nastává rozloučení buď přímo s dotyčným člověkem, nebo s vlastní mylnou představou o něm… Někdy nás loučení hluboce zasáhne. A někdy nás osvobodí. Nový povídkový soubor Bernharda Schlinka je mistrovským dílem: klade zásadní otázky a neváhá na ně odpovídat....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460353/big_barvy-louceni-1DU-460353.jpg 456
Žánr:
Literatura světová, Povídky

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Abschiedsfarben, 2020


více info...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Barvy loučení

Maky78
předevčírem

Paměť je řeka, která loďku vzpomínek unáší dál a dál.
Když se člověk loučí dává šanci.
Melancholické čtení,
které není vůbec smutné.

jaroiva
28. listopadu

Čistá melancholie. Povídky o bilancování nad minulými vztahy vyznívají často hořce.
Poslouchala jsem jako audioknihu načtenou M. Táborským a mohu říct, že jsem v rámci žánru spokojená.


Greenfingers
22. listopadu

Trochu se stydím, že jsem autora dlouhá léta přehlížel...
První setkání s tvorbou Bernharda Schlinka a hned naprostá euforie. Mé srdce milovníka povídek přímo zaplesalo nad příběhy, které, ač na první pohled vcelku obyčejné, byly podány mistrovským způsobem. Autor v nich prokázal, že i dramatické peripetie v životech jeho literárních postav lze popsat bez zbytečného patosu, civilně a místy až strohým stylem. Při čtení těchto příběhů jsem se mnohdy přistihl při tom, že přemýšlím, jak bych se v dané situaci zachoval já. A to se mi hodně zamlouvalo. Rozhodně doporučuji!

Anna 13
26. října

„Možná se někdy člověk osvobodí jen tím, že zradí ty, kterým dluží věrnost.“

Ve skutečnosti se s touhle výjimečnou sbírkou neloučím... Těším se, až ji znovu otevřu v povolanějších letech, kdy se naleznu mezi mikropříběhy a bude to, jako bych si četla o svém životě.
Z knihy na mě dýchá ryzí, ničím nepřikrášlená a tolik krásná člověčina. Svět, který znám, i který ne, ale o jehož existenci nepochybuji.
Přínos této útlé knihy je nesmírný. Vyobrazení lidských životů,
utrpení,
křivd,
výčitek,
útrap,
chyb,
strachů,
myšlenek,
bolestí,
lásek,
svárů
- celkového prožívání se ani nedá pokládat za fikci.
Jako by to všechno někdy a někde existovalo...

Srdcovou záležitostí se pro mě stala atmosférou a významem nepřekonatelná povídka Léto na ostrově.
Mistrně pojatý konec má úplně první příběh Umělá inteligence, u kterého jsem pochopila, že v rukou držím klenot. A ne jeden.

Schlink je autor, který se mi v tomto týdnu vryl nesmazatelně do srdce. Kdysi jsem četla Předčítače, nicméně tohle bylo dílo ještě silnější. Nedokážu popsat, jak moc je ta kniha detailní, jak moc krásným jazykem oplývá a jakou moudrost v sobě ukrývá. Jak moc mi bylo všeho líto, jak mi někdy bylo s postavami bezútěšně a jak moc jsem přemýšlela o každém odstavci a prociťovala každou větu.

Mistrovské dílo.
Kniha, která s vámi bude mít soucit. A vy s ní.

„Jsem pořád smutnější a je dobře, že smrt tomu udělá konec.“

Runinka
26. července

Tento autor mě prostě nezklame.

MedvidekS
21. července

Hezky se čte. Neurazila, ale ani nenadchla.

DreamerX9
09. července

Kniha má něco do sebe a celková myšlenka barvy loučení a projednávání o smrti, úmrtí a ztrátě je pojatá dobře a s úctou. Krásné povídky a mnohé i dají leccos do Života

martunka
07. července

Tohle je první kniha od tohoto autora, kterou jsem četla. Jsem nadšená. Je to krásně melancholické vyprávění. Dostala jsem odpovědi a pohlazení.

1