Matka

(SPOILER) Tohle je skvělá divadelní hra. Silná kritika nesmyslnosti válčení. Stejně jako v ostatních jeho divadelních hrách v závěru nechybí silná scéna plná emocí. Tentokrát ve chvíli, kdy matka pošle do boje dobrovolně i posledního syna.

Knížka není moc dlouhá takže příběh hezky plyne.Podle mě tam nebyla ani žádná slabá část.Jde tam hezky vidět jak matka se musí rozhodovat.Je tam ukázáno více pohledů na věc.Určitě bych knížku doporučila klidně už na druhý stupeň.

Někteří by Matku mohli zavrhovat kvůli její přímočarosti, podobně jako Bílou nemoc, ovšem to by byla chyba. Ano, není to nijak složitá a zapeklitá hra, ovšem to by šlo proti samotnému přesvědčení autora. Čapek totiž v jednom ze svých článků pojednávajících o dramatu uvedl, že divadelní hry musí být stručné a výřečné, bez dlouhých souvětí, protože by diváka rozptylovaly, až by zapomněl co je vlastně hlavní pointou dané repliky/dialogu (parafráze). Matka je v tomto ohledu bravurní realizací tohoto přesvědčení; na malém prostoru dokáže postavit poměrně velké věci. Děj je poutavý a jeho spád s každou další stránkou nabývá rychlosti až do poněkud překvapivě rychlého (až náhlého) vyvrcholení.

Čapkova dramatická díla, ač stručnější rozhodně zaslouží stejné pozornosti jako jeho další tvorba a Matka je skvělým příkladem.

Zde si troufám napsat (asi) nejlepší Čapkovo drama. Silný příběh a nadčasové téma. Silná žena, která nakonec čelí svému největšímu strachu.

(SPOILER) Karel Čapek byl prostě literární génius, když čtu jeho knihy mám pocit opravdové české hrdosti. Matka je válečným příběhem optikou nikoli, generálů, politiků nebo mladých vojáků jdoucí na smrt, ale je to optika ženy, matky, která se sice ve válce aktivně neangažuje, ale přesto je pro ní válka citelnější než pro jiné. To zpracování takhle hutného tématu je neskutečně vtahující a geniální. Navíc jako milovník duchařin a mystery musím ocenit přítomnost duchů, i to jakým způsobem je autor chtěl zachytit, né v jejich děsivé umrlčí podobě, s jasným otiskem jejich brutálních smrtí, ale jako odlesky štastných vzpomínek, které na ně matka měla. Je to opravdu kniha, která mě citově naprosto vyždímala, ale byla také určitým způsobem groteskně morbidní až černo-humorově vtipná. A ten konec s hymnou byla naprostá emocionální smršt. Skutečně neskutečný knižní zážitek s ještě větším přesahem. Jedna z top knih vůbec.

Jako prozatím bezdětnou ženu mě tento příběh opravdu zasáhl do srdce. Je až neskutečné jakým způsobem dokázal muž sepsat tak uvěřitelný příběh s vcítěním do postarší dámy. Vnitřně mě ničila každá ztráta a kdybych knížku nečetla ve vlaku plném lidí, tak bych se asi poddala situaci a knížku probrečela. Rozhodně obsadí mé příčky k maturitě.

Knihu jsem četla v rámci maturitní četby. Pokud váháte, určitě bych ji do seznamu zařadila. Nejen že se dobře čte, ale dobře se o ní i mluví před komisí.
Příběh sám o sobě je velmi silný a k zamyšlení. Jak říkám, určitě doporučuji.

(SPOILER) Strhující drama, které s absolutní lehkostí a zároveň děsivě naráží na budoucí válečný konflikt a jeho následky. Například když se duch otce baví s duchem svého syna Petra: "Naši proti našim - to máte nějak popletené," čímž naráží na boje mezi jedním národem. Děsivě působí též duchové, kterých je postupem děje víc a víc, až matce zbyde poslední syn, kterého za žádnou cenu nehodlá do boje pustit, avšak povodí pod tíhou smrti desítek nevinných dětí a sama svému poslednímu synovi dává pušku do ruky a říká: "Jdi!"

Silný emocionální zážitek. V čem může být láska otce jiná než láska matky ? Prožíval bych to stejně i přes mužský pohled na svět. Protiválečná divadelní hra, která graduje každým řádkem. S chvěním na srdci otáčíte stránky a rezonuje ve vás každý dialog, každý příběh členů rodiny, každý osud. S blížícím se nacistickým nebezpečím pro naší zemi je ale i silně vlastenecká. Umím si představit, že vidět tuto hru v roce 1938 s charizmatickým Štěpánkem, tak na konci se sálem povstanete a zpíváte sborově národní hymnu. Pane Čapku, děkuji, že jste mi posledních 14 dní se svými díly udělal naprosto nevšedními.

Silná žena, která statečně čelí svému osudu. Krátká kniha plná emocí.

Žena. Manželka a matka 5 dětí - synů.
Neurčitá země, blíže nespecifikovaná doba - jak už to u podobných děl bývá - takže je možno ji zasadit do jakékoliv doby a země, ve které se odehrává válka, boje o moc a svobodu, rozvrat země.
V průběhu děje se setkáváme s mrtvým otcem se kterým maminka často mluví, následně se k tatínkovi připojí i ostatní členové rodiny. Až zůstane pouze jediný.

Velmi silně popsané pouto matky a dětí. Manželky a ženy. Domova. Rodiny. Ženský a mužský princip. Hrdinství a boj proti domovu a lásce.

Díla bratří Čapků rozhodně nemám načtené tak, jak bych chtěla, ale jsem ráda, že jsem Matku četla v době, kdy už sama maminka jsem - navíc chlapečka. Všechny argumenty, před které je ženská hlavní postava postavená mi rvaly srdce, stejně jako jí.

Síla mateřství, ale i souznění s ostatními, kdo přišli nebo mohou přijít o děti.

Krásně byly popsány také rozdíly sourozenců - povahy, zájmy - na málo stranách silný příběh.

Tak málo stránek a tolik emocí, síly a myšlenek. Skvělé.

Z Čapkových děl jsem si k maturitě vybrala právě Matku a jsem ráda, že jsem tak učinila. Jedná se o velmi jednoduché, krátké a pochopitelné drama s menším množstvím postav. Samotný příběh mě zaujal svou soucitností, mateřskou láskou, ale především realitou rozpolceného státu z občanské války a zároveň ochotou se spojit proti nepříteli. Každá postava měla svůj osobitý charakter, díky kterému bylo lehké si je zapamatovat. Nelehko se mi četlo, jak si otec i jednotlivý synové postupně začali uvědomovat, že jejich smrt nebyla až tak hrdinská a raději by ještě o trochu déle žili. Více se nemám k čemu vyjadřovat a toto protifašistické drama bych určitě doporučila i ostatním.

,,Ondra: Co si přitom myslel? Jiří: Nic vlastně. To byl jen takový děsný klid. Tak to je konec, nebo tak něco. Docela klidně, jasně a hloupě si to člověk myslí a přitom kouká, kde se asi rozmázne.“

Mother should I run for president?
Mother should I trust the government?
Mother will they put me in the firing line?
Is it just a waste of time?

Jaké téma mají společné Karel Čapek a Pink Floyd? Válku a matku!
V pondělí, ve státní svátek, předal pan prezident matce medaili pro syna, za hrdinství v boji...

Karel Čapek je mým nejmilejším spisovatelem. Miluji jeho něžný a úžasně barevný sloh. Žádná z jeho knih mě nezklamala. Matku řadím na vrcholnou příčku. Poválečná a velice emotivní záležitost.

Zatím to nejlepší, co jsem od Čapka četl. Krásně rozebraná stupidita lidstva, které se furt akorát rve kvůli kravinám, místo toho aby se pořádně soustředilo na důležité věci. Zajímavé myšlenky kolem toho zda, kdy a jestli vůbec má smysl kvůli něčemu riskovat a nebo dokonce položit život... Možná trochu moc vyhrocené i proti těm neválečným variantám sebeobětování, tam bych na rozdíl od Čapka tak kritický nebyl. Co se ale protiválečné obžaloby týče, tak velmi, velmi působivé. Tleskám.

Tak to mě rozsekalo...

Karel Čapek - moje maturitní otázka.
To byla úleva. Z potítka jsem vyrazila s pocitem vítěze. Šlo to jako po másle...Jenže!!!
Zcela podrazácky mi předsedkyně komise dala ke srovnání Čapkovu a Gorkého Matku. Těžko srovnávat, když jsem ani netušila, že Gorkij něco takového napsal. Češtinářka mi pomohla se z toho těžkého údělu se ctí vymotat. Paní profesorko Kratochvílová, děkuji, jen díky vám byla čeština za 1.

Připomněla jsem si velmi silný emotivní protiválečný dramatický příběh v aknize, který je i dnes bohužel aktuální. V období studia tato kniha byla mou povinnou četbou. Kolik matek dříve i nyní prožívá stejný osud, jako v této knize, ve které manžel i její synové bojují nejen za sebe , ale i za národ. V knize se silně projevuje mužský pohled na válku - nevadí, že riskují a obětují život oproti matce, jenž žije jen pro své děti, pro svou rodinu. Smutný, dojemný, pravdivý, skutečný příběh....i slza ukápla...jsem také matkou.