xxDawexx komentáře u knih

Co můžeme vidět v Hobitovi nebo v Pánovi Prstenů, to je vlastně jen slabý odvar. Ne rozsahem, ne stylem psaní, vůbec ničím takovým. Ale představte si svět, kdy Sauron - tak nebezpečná postava, která plánovala ve třetím věku podmanit celý svět - byl v minulosti jen něčí služebník, kdy Šmak - veliký a hrozivý drak ze severu - rozhodně nebyl dříve jediným svého druhu, představte si svět, kterému vládne něco mnohem temnějšího a strašnějšího - a to rovnou jeden ze synů Stvořitele.

A pokud v dobách Šmaka mohl po světě sám cestovat "relativně v klidu" Bilbo se svou družinou nebo v dobách Saurona cestoval "relativně v klidu" Frodo, co to muselo být za člověka, který se vydal do tohoto světa, mnohem, mnohem temnějšího a nebezpečnějšího než jak ho známe v pozdějších věcích? Byl to Túrin, Húrinův syn, který se všemožně snaží uniknout sudbě, kterou kdysi Morghot uvalil na všechny Húrinovy děti. A když na vás sešle kletbu jeden z Valar, o zápletku je postaráno - a je opravdu na co se těšit. Směle do čtení.

19 16.07.2014

Lennieho a George a jejich příběh prostě musíte mít rádi - velice rychle se dostanete k tomu, kdy oběma přejete, aby opravdu jednou měli tu svou vysněnou farmu a na ní chovali svoje heboučké králíky. Jak už to bývá, nic není tak jednoduché, a tak čím dál později začínáte zjišťovat a neblaze tušit, že se něco musí stát.
Příběh plyne závratnou rychlostí, charaktery jednotlivých postav jsou vyobrazeny vskutku bezvadně a za cca 100 stránek si uděláte poměrně jasný obrázek o všem, o čem je řeč. Možná, že síla příběhu tkví i v jeho krátkosti, stručnosti a přesnosti - a hlavně údernosti.

5 16.07.2014

Pravda je taková, že já jsem dostal až k pátému dílu jako prvnímu. Do té doby jsem žil z filmů, které tak nějak rostly se mnou - od pohádkového prvního dílu až po návrat Toma. Filmy mě samozřejmě bavily, koho také v té době ne, a tak jsem se pustil i do čtení. A na řadě byl právě pátý díl. Jenže bohužel (bohudík že vůbec) až tehdy přišel střet s realitou a s tím, o kolik je kniha lepší než na jejich základě natáčené filmy. Otázka je, jestli pak právě proto nepovažuji pátý díl možná za nejlepší z toho kousku, co jsem četl. Ať tak či tak, pátý díl jsem četl dvakrát, ne-li třikrát, až tak jsem knihu hltal - a pro mě, člověka, který vezme knihu do ruky vskutku svátečně, to je opravdu důkaz kvality.

5 15.07.2014

Tygra je těžký soudit, a pro mě snad ještě těžší hodnotit - ale na druhou stranu, neudělat to teď, když je to čerstvé, po přečtení, tak se k tomu těžko dostanu jindy.

Proč dávám jen 3 hvězdičky - můj "problém" s knihou spočívá v tom, že jsem dostal bilingvní vydání, a když už tak už - a tak jsem se dal do čtení anglického originálu. Těžkou soudit, kde ten hlavní problém vězí. Ne v tom, že bych nerozuměl (ano, stalo se, ale lehce si tu část dovysvětlíte na opačné stránce česky), ale po dočtení a po pročtení si zdejších komentářů mám pocit... co mi to jen uteklo?
Tak trochu je mi to záhada do teď. Samozřejmě, určité kouzlo (řekl bych veliké kouzlo) pro obyčejné čtenáře vyvolá kvalita překladu - tato stránka pro mne samotného odpadá, udělal jsem si svůj (dosti hrubý) překlad, a tak pro mne kniha neměla takové kouzlo. Chápu. Ale to není to, co mi uniká. Unikl mi asi i smysl. A ne to, co nebo kdo je to ten tygr. Četl jsem i níže zmíněný dodatek od překladatele, a Aha efekt se nedostavil. Asi bych to přirovnal k tomu, kdybych nesl domu vodu, a ona mi pomalu kapala z lahve - a já bych přišel domů s půlkou. Napiju se, je to ok, ale plnou hodnotu to pro mě nemá. Ale není to o tom, že bych nesl vodu a ta mi spadla a nemám nic. Mám...
A proto dám Tygrovi ještě někdy šanci. Ne teď, ne zítra, ale v budoucnu určitě. Věřím, že něco hlubšího tam určitě je :)

4 29.07.2014

Na začátku bylo 6000. Šest tisíc sesterciů, daň, pouhá almužna pro bohatého a váženého senátora Varrona, která stála u zrodu tohoto příběhu. A přesto jen díky pýše a touze po odplatě se na několik let znovu objevil na blízkém východě dávno mrtvý císař Nero. Tak nějak by mohla kniha začínat. A opravdu - v průběhu čtení si vlastně uvědomíte, jaká hloupost stála za tím vším, co se právě odehrává. Pýcha, sebevědomí, hrdost, ale také odplata, nenávist a vychytralost, to jsou vlastnosti, které hýbou osudy miliony lidí. Čert vem to, že Feuchtwanger knihu psal ne jako historický román, nýbrž jako paralelu na dění v jeho rodné zemi - ano, věděl jsem, co v příběhu hledat, našel jsem to vskutku jednoduše, ale kniha mě bavila ne kvůli tomu, ale kvůli skvěle vykreslené době, kdy se děj knihy odehrává. Protože jakou šarádu tam vysocí pánové spustili, to je opravdu... obdivuhodně? Fascinující? Troufalé, skandální, no prostě skvělé? Ano, opravdu je.

PS: Do jisté míry (a to hlavně díky míněné paralele na předválečné Německo) chápu, proč jsou hl. postavami míněny Terentius, Trebonius a Knops, ale pro mě osobně Trebonius s Knopsem hrají vedlejší housle Terentinovi - Neronovi a hlavně Varronovi - Varro samotný je pro mě určitě nejdůležitější postavou a také spolu s Neronem nejzajímavější postavou celého příběhu, ačkoliv v anotacích knihy bývá úplně vypouštěn. Možná, že to je dobře, protože právě Varronův osud byl po celou dobu knihy tím spíše nejistý.

4 16.07.2014

Jak už je u Čapka zvykem, kniha popisuje v podstatě vše, co je na člověku špatné. To, co člověku mělo sloužit, ulehčit práci, technická revoluce, nové objevy, to najednou začalo sloužit jiným účelům - válečným. To, co mělo pomáhat, ničilo. A o nic jiného nejde ani v Krakatitu. I ten totiž ničil

Když nad tím tak přemýšlím, tak je to vlastně Bílá nemoc s láskou na pozadí a navíc v próze (a trochu v opačném gardu je tu lék x krakatit). Ale proč by taky ne, obě dvě knihy jsou bez pochyby kvalitní, u Krakatitu jsem se kolikrát i zasmál, jen v mém hodnocení dávám víc hvězd knihám, které bych si spíš přečetl znovu.

3 29.07.2014

Danovi Brownovi se nedá upřít jedna věc - ten děj má spád, ten děj odsýpá, mílovými kroky míříte k poslední stránce. Tahle kniha je ale přeci jen v něčem jiná. Mít spád už nestačí, osobně jsem namlsaný něčím trochu jiným.
Ale ano, uvědomuji si, že Digitální pevnost je Brownova prvotina, že jeho velké příběhy měly teprve přijít. A v tomto ohledu je dozajista ku škodě, že jsem knihu nečetl první, před tím, než jsem zaregistroval nějakého Langdona. Ale bohužel, a tak se to mému srovnání nevyhne.
Co mi zde chybí je zápletka. Abych se lépe vyjádřil, chybí mi něco, co bylo opravdu, ale opravdu zamotaného, tajemného, nejasného. Příběh o tom, jak se do útrob NSA dostane virus, o tom, jak se na druhé straně planety někdo snaží vyřešit záhadu s prstenem, ano, to potenciál má, nicméně z útrob NSA a ze Španělska se nehneme. A to je trochu škoda. Digitální pevnost je až přespříliš přímočará - snad to někdo ocení více, pro mě to nedosahuje takových kvalit jako série R. Langdona. Abych jen nehanil, kniha se mi opravdu líbila, jen jsem byl příliš namlsán.

3 16.07.2014

Podle mého názoru je největším probléme posledního dílu jedna věc - totiž, všichni jsme tak nějak dopředu věděli, jak to skončí. Jistě, některá tajemství si pro nás Rowlingová schovala, všechno do sebe pasovalo a šlapalo jak švýcarské hodinky, všechno mělo hlavu a patu (možná, že pro někoho až překvapivě), ale i tak. Napětí, kdožeto nakonec všechno přežije všechno nespasí. Někomu možná také chyběla absence školy, do níž se Harry sice vrátil, nicméně celý rok je prostě celý rok. Ano, je to logické, mě to ani nijak nevadilo, jen to ale ilustruje to, jak byl tento díl opět jiný. Tuto schopnost, každý díl sepsat jinak, oceňuji. I proto si tento díl zaslouží stejné hodnocení jako díly ostatní, ačkoliv pro mě byl ještě o chlup slabší než Princ dvojí krve.

3 15.07.2014

Díl v mnohých pohledech podobný a v mnohých pohledech tak jiný než díl předešlý - to konec konců platí i o posledním dílu. Čert ví, jestli J. K. Rowling opravdu původně chtěla, aby postavy a potažmo celá série rostla stejně tak, jak v průběhu let rostli i fanoušci - pravda je taková, že HP a všichni okolo něj dospěli. Ta hloubka knihy, která už dávno nespočívá v tom, že hl. hrdinové jsou náhodnými okolnostmi vedeni vstříc záhadám a nebezpečí, nýbrž všichni samostatně myslí, uvažují, vědí, že každá jejich akce může mít i následky, ta dodává knize na realističnosti, akčnosti a celkovému napětí - jedině dobře. I přes to mi v porovnání s předchozím dílem vychází 6. pokračování jako o něco slabší.

3 15.07.2014

Jedna ze série knih o různých etapách lidské společnosti, v tomto případě o antickém Řecku. Kniha pitvá historickou epochu ze všech možných i nemožných stránek kulturního i osobního života - různé zvyky, tradice, řecké myšlení a uvažování, prostě vše. Možná by se s trochou nadsázky dalo povědět, že jde o takovou jednu kapitolu O Řecku z učebnice dějepisu, zabalenou do trochu jiného, košatého hávu. Jinak řečeno, se vší omáčkou okolo.
Není to však na škodu. Tou omáčkou není myšleno nic zbytečného. Pokud vás alespoň trochu tato doba baví a zajímá, rozhodně se nebudete při čtení nudit. Ano, jistě, pravděpodobně se dostanete do fáze, kdy se zemědělství v Řecku nemůže rovnat s kapitolou o válčení a řeckých jednotkách - nicméně takových kapitol moc není. A kdo ví, třeba vás i zemědělství zaujme.

Těžko nějak hodnotit knihu, která je řazena do naučné literatury. Pohled na knihu je do značné míry ovlivněn tím, proč jí kdo vlastně čte - v horším případě protože musí, v lepší případě protože se zajímá.
Jestliže patříte mezi první skupinu, které toto téma nic neříká, na rovinu - nemáte se čeho bát. Nejtěžší pro udržení vaší pozornosti u knihy bude "přelouskat" první třetinu knihy - očekáváte-li totiž od začátku do konce encyklopedický výklad indiánských kmenů, jste na omylu. Lévi-Strauss tuto knihu sepsal zpětně na základě svého cestovatelského deníku, tudíž se v knize nachází i poměrně dost onoho cestování. Nějaký příběh zde samozřejmě nečekejte. Zápisky z cest a popisování samotných kmenů Brazílie, dočasné společné soužití a všelijaké příhody jsou ale i tak zajímavé a určitě něco nového řeknou i laikovi.
Jestliže patříte mezi druhou, šťastnější, skupinu se zájmem o antropologii, můžu jen dodat - směle ku čtení.

Hezky napsaná kraťoučká knížka, líbila se mi, a to i přes to, že Tima Burtona zrovna v lásce nemám.
Jenže, těžko porovnávat takhle krátkou veršovanou knížku s těmi, kterým dávám 4, 5 hvězd. Takové knížky si přečtu víckrát. Tuhle asi ne - i když to nezabere tolik času.
Nápaditost se ale Burtonovi rozhodně upřít nedá. :)

2 18.08.2014

Na Pygmalion alias na My Fair Lady jsem byl opravdu zvědavý. Ne, že by se mi dostalo špatné zábavy, místy byl příběh opravdu vtipný a svižný, ale že by mě kniha i přes svůj nápaditý námět nějak uhranula... to zase ne.

Jsou knihy, které přečtete a něco ve vás zůstane, a jsou knihy, které přečtete, třeba se i bavíte, a nic - můžete jít číst další knížku. To je pro mě tento případ.

2 29.07.2014

Aneb jak naivita a hloupost může lidem zastřít mozky a jak absurdita může změnit osudy milionu lidí...

2 29.07.2014

Kniha, opět u mě zařazená do povinné četby, má mnoho stránek, jak na ní můžeme pohlížet, těžko se mi proto hodnotí jako celek.

Začal bych u námětu. Stejně jako mě později uhranula Farma zvířat, i zde se dostáváme k porovnání zvířecího druhu s lidmi. Nutno podotknout, že srovnání vskutku povedené.
Kniha má 3 dějství a epilog. Prvním problémem bylo podle mě špatně zvolené pořadí oněch dějství. Proč? - první předčilo široko daleko dvě další. Tak trochu čekáte, kdy se hra navrátí na prvně nasazenou laťku a ono ne a ne to přijít. Sice se mravenci snaží sekundovat skvělým motýlům. a občas se jim to i zadaří, jenže prostřední dějství s hovnivály mě nijak extra nenadchlo, a to pro mne sráží hodnocení dolů.

Kdybych dějství hodnotil samostatně, dal bych Motýlům 5 hvězd, Mravencům 4* a Hovniválům 2*. ;)

2 29.07.2014

Kniha mnohem více o tom, co je to lidský život a jakou má opravdu hodnotu, než o samotné Kateřině - leč její úloha v knize je jasná.

Knihu jsem si zařadil do povinné četby, nicméně já už jsem byl políben dějem, a zhruba tak jsem věděl, co a jak se bude dít. V celku logicky tomu pak ubírá na dramatičnosti při samotném čtení, ale co se dá dělat. I tak byl příběh velice čtivý, poutavý, a i když víte, kam vlak jede, nikdy nevíte, co ho čeká za zatáčkou. ;)

2 29.07.2014

Těch 5 hvězd možná není za celou knihu. I když, jak se to vezme - těch 5 hvězd je za úžasný zážitek z některých kapitol - a že těch dobrých nebylo málo. Některé povídky jsou tak napsané, že z nich opravdu mrazí (obzvlášť skvělé povídky Třetí expedice a Usher II - obě považuji za nejlepší z celé knihy), jiné jsou k popukání (Mlčící města), další povídky obojí bravurně kombinují (Pozemšťani) a dokonce se najde i jedna zamilovaná, teologická, ... . Opravdu rozsah knihy a celkový záběr na čtenáře je obrovský, a to i přes to, že kniha je v celku krátká.

Druhá kniha od Bradburyho co jsem četl, pro mě lepší (leč jiná) než známějších 451 stupňů Fahrenheita. K Bradburymu se někdy určitě vrátím.

2 23.07.2014

Díky přestěhování na půdu Spojených států se dostáváme trochu do jiné historie. Už to není historie Michelangelova, Berniniho, nebo třeba Da Vinciho, ale ku škodě to není - nové prostředí, nové památky, nová historie. A miluju šifry. Jak já se těšil, až mi budou vysvětlené vzorce 4x4 nebo 8x8, jak mi to přišlo jak pouhopouhá změť čísel, na jejíž konci se objevila šifra a klíč k tomu, co dál - čím větší změť, čím hustější pavučina budou následující knihy Dana Browna, tím líp. Pravděpodobně pramálo podle skutečnosti, ale s prvky reality, na (možném) skutečném základě. Nic nereálného. Pokud v tomto trendu autor setrvá, bude to jedině dobře. Zatím jen a jen chválím.

PS: abych byl upřímný, jedna scéna mi opravdu přišla přitažená za vlasy, ale co už. Někde v hloubi duše doufám, že alespoň nějakou částí se i toto řídilo... částečně realitou.

2 16.07.2014

Pokud se někdo bojí války a válečné tématiky, v podstatě nemusí. Příběh je mnohem více o lásce a o dvou mladých, bezhlavě zamilovaných, lidech. Válka se zde projevuje takřka jedině tak, že víte a čtete, že je něco ve vzduchu. Tím nechci říct, že válka zde nehraje roli, hraje a to velkou, jenže i přes všechny peripetie, bombardování Paříže (a shodu okolností, která svede Petra a Lucii k sobě), historky svých blízkých o válce, ani přes blížící se povinnou službu v armádě mě nic nedonutilo k tomu, abych se více věnoval válce a obavám z ní než tomu, co spolu prožijí Petr a Lucie v bezprostředně následujících dnech. A to je dobře, protože tu máme romantický příběh s něčím nebezpečným v dáli. Vlastně, jak se dovíme, zas tak daleko to nebezpečí není...

2 16.07.2014

2 hvězdy nejsou snad proto, že by kniha byla špatná, nezáživná, o ničem,... Ale pokud hledáte příběh, emoce, tak ano, ona opravdu byla nezáživná a byla o ničem. Přesněji o jednom dnu, doslova.

Jak pak ale mám hodnotit knihu mezi něčím, co to všechno, příběhy, emoce nebo gradaci má, když Ivan Denisovič to postrádá? Těžko. A právě proto nemůžu dát knize více. Pokud se mě někdo zeptá, co číst, nepadne mě na mysl relativně krátká povídka o útrapách v gulagu, i když to je čtení zajímavé. Jenže, pokud nevyhledáváte Denisoviče z nějakého konkrétního důvodu (třeba oblíbenost gulagů), tak budete od knihy podle mě vždycky očekávat víc. A to je trochu problém...

2 16.07.2014