xxDawexx komentáře u knih

Na úvod - ano, počet překlepů mě nemile překvapil také. Těžko to ale můžu přisuzovat obsahu knihy jako takovému, proto to na výsledném hodnocení nic nemění (*editorům bych zakroutil krkem).
Kniha se mi líbila, přesto k ní řeknu pár slov. Nečekejte nic výjimečného. Doktore, fofrem Vás má primárně zabavit a pobavit a to naplňuje beze zbytku. O'Reillyho a Barryho jsem si oblíbil, více méně všechny postavy v knize jsem si oblíbil, obávám se ale, že za týden si nevybavím ani jednu postavu z knihy - a natož abych si vzpomněl na název Ballybucklebo. Neosobnost, možná nevýraznost knihy, to je její největší problém. Pravda ale je, že si knihu můžete vzít v podstatě kdykoli, zároveň jí v podstatě na jak dlouho chcete můžete odložit, a ničemu to nevadí. Pro odreagování a odpočinek s humornou knihou 3 z 5 Davidů doporučuje.

1 20.02.2015

Hezky napsaná kraťoučká knížka, líbila se mi, a to i přes to, že Tima Burtona zrovna v lásce nemám.
Jenže, těžko porovnávat takhle krátkou veršovanou knížku s těmi, kterým dávám 4, 5 hvězd. Takové knížky si přečtu víckrát. Tuhle asi ne - i když to nezabere tolik času.
Nápaditost se ale Burtonovi rozhodně upřít nedá. :)

2 18.08.2014

Na Pygmalion alias na My Fair Lady jsem byl opravdu zvědavý. Ne, že by se mi dostalo špatné zábavy, místy byl příběh opravdu vtipný a svižný, ale že by mě kniha i přes svůj nápaditý námět nějak uhranula... to zase ne.

Jsou knihy, které přečtete a něco ve vás zůstane, a jsou knihy, které přečtete, třeba se i bavíte, a nic - můžete jít číst další knížku. To je pro mě tento případ.

2 29.07.2014

Znáte to - přítelkyně miluje knížky, knize za 9 kč neodolá, koupí si jí. Nu což, tak mám doma dalších 20 knih, které mají přednost, co až žádnou mít nebudu, říká si. A tak, jelikož má jít o červenou knihovnu, kniha je volná, zkusí do toho zasvětit i svého přítele - totiž mě.

A opravdu, v záplavě erotických veleděl jsem trochu byl zvědavý, o co že to přicházím. No, o co že jsem to přišel?

V konečném důsledku jsem přišel o stránky plné sexu, erotiky a všeho možného podobného. Kniha totiž není vůbec, ale vůbec, z červené knihovny. Žádný sex, žádná erotika...
Ale což, k detektivkám se taky nedostávám zas tak často. A že zas tak špatná detektivka to není. A navíc, na Akta X se taky občas podívám (to je pro každého zájemce plus). Kniha je průměr se zavádějícím, leč zajímavým názvem :)

1 29.07.2014

Jak už je u Čapka zvykem, kniha popisuje v podstatě vše, co je na člověku špatné. To, co člověku mělo sloužit, ulehčit práci, technická revoluce, nové objevy, to najednou začalo sloužit jiným účelům - válečným. To, co mělo pomáhat, ničilo. A o nic jiného nejde ani v Krakatitu. I ten totiž ničil

Když nad tím tak přemýšlím, tak je to vlastně Bílá nemoc s láskou na pozadí a navíc v próze (a trochu v opačném gardu je tu lék x krakatit). Ale proč by taky ne, obě dvě knihy jsou bez pochyby kvalitní, u Krakatitu jsem se kolikrát i zasmál, jen v mém hodnocení dávám víc hvězd knihám, které bych si spíš přečetl znovu.

3 29.07.2014

Aneb jak naivita a hloupost může lidem zastřít mozky a jak absurdita může změnit osudy milionu lidí...

2 29.07.2014

Kniha, opět u mě zařazená do povinné četby, má mnoho stránek, jak na ní můžeme pohlížet, těžko se mi proto hodnotí jako celek.

Začal bych u námětu. Stejně jako mě později uhranula Farma zvířat, i zde se dostáváme k porovnání zvířecího druhu s lidmi. Nutno podotknout, že srovnání vskutku povedené.
Kniha má 3 dějství a epilog. Prvním problémem bylo podle mě špatně zvolené pořadí oněch dějství. Proč? - první předčilo široko daleko dvě další. Tak trochu čekáte, kdy se hra navrátí na prvně nasazenou laťku a ono ne a ne to přijít. Sice se mravenci snaží sekundovat skvělým motýlům. a občas se jim to i zadaří, jenže prostřední dějství s hovnivály mě nijak extra nenadchlo, a to pro mne sráží hodnocení dolů.

Kdybych dějství hodnotil samostatně, dal bych Motýlům 5 hvězd, Mravencům 4* a Hovniválům 2*. ;)

2 29.07.2014

Kniha mnohem více o tom, co je to lidský život a jakou má opravdu hodnotu, než o samotné Kateřině - leč její úloha v knize je jasná.

Knihu jsem si zařadil do povinné četby, nicméně já už jsem byl políben dějem, a zhruba tak jsem věděl, co a jak se bude dít. V celku logicky tomu pak ubírá na dramatičnosti při samotném čtení, ale co se dá dělat. I tak byl příběh velice čtivý, poutavý, a i když víte, kam vlak jede, nikdy nevíte, co ho čeká za zatáčkou. ;)

2 29.07.2014

Tygra je těžký soudit, a pro mě snad ještě těžší hodnotit - ale na druhou stranu, neudělat to teď, když je to čerstvé, po přečtení, tak se k tomu těžko dostanu jindy.

Proč dávám jen 3 hvězdičky - můj "problém" s knihou spočívá v tom, že jsem dostal bilingvní vydání, a když už tak už - a tak jsem se dal do čtení anglického originálu. Těžkou soudit, kde ten hlavní problém vězí. Ne v tom, že bych nerozuměl (ano, stalo se, ale lehce si tu část dovysvětlíte na opačné stránce česky), ale po dočtení a po pročtení si zdejších komentářů mám pocit... co mi to jen uteklo?
Tak trochu je mi to záhada do teď. Samozřejmě, určité kouzlo (řekl bych veliké kouzlo) pro obyčejné čtenáře vyvolá kvalita překladu - tato stránka pro mne samotného odpadá, udělal jsem si svůj (dosti hrubý) překlad, a tak pro mne kniha neměla takové kouzlo. Chápu. Ale to není to, co mi uniká. Unikl mi asi i smysl. A ne to, co nebo kdo je to ten tygr. Četl jsem i níže zmíněný dodatek od překladatele, a Aha efekt se nedostavil. Asi bych to přirovnal k tomu, kdybych nesl domu vodu, a ona mi pomalu kapala z lahve - a já bych přišel domů s půlkou. Napiju se, je to ok, ale plnou hodnotu to pro mě nemá. Ale není to o tom, že bych nesl vodu a ta mi spadla a nemám nic. Mám...
A proto dám Tygrovi ještě někdy šanci. Ne teď, ne zítra, ale v budoucnu určitě. Věřím, že něco hlubšího tam určitě je :)

4 29.07.2014

Hned zprvu je třeba brát můj komentář s notnou rezervou, nemohu soudit knihu jako jiní, kteří četli celou sérii - já totiž četl jen tento díl (rovnou mohu prozradit, že bohužel), protože jen ten se nacházel v knihovně mé přítelkyně (tímto ji zdravím a rovnou děkuju, že jsi mi knihu půjčila :) )

Ale všechno popořadě. Do rukou se mi dostala Wetemaa s tím, že je to dobrá knížka, která odsýpá, a strašně se líbila, leč je to už několikátý díl. Prý, ať to zkusím. Ok. Tak nějak jsem tušil svět stvůr (ovlivněn J.R.R. Tolkienem jsem čekal skřety a podobnou havěť), svět hrdinů... svět který by se mi mohl i líbit. A také že líbil. Pravda je, že jmen je opravdu hodně (což je jen a jen můj problém, jelikož jsem nečetl díly předchozí), nicméně u těch hlavních postav se i tak člověk zorientuje rychle. Dost možná je to tím, že příběh je již v pokročilém stádiu, a tak ke slovu přichází v celku rychle akce. A povedená akce. Abych se o někoho bál cca po 50 stránkách si opravdu jakživ nepamatuju. Postavy jsou i na tak malém počtu stránek již dobře vykresleny (i pro neznalce), a rychle člověku přirostou k srdci. A ten konec... srdcervoucí. I tak dávám 4 hvězdičky, přeci jen Tolkien je Pán, a ten může být jen jeden... :)

PS: k tomu pánovi, opravdu jsem si celou knihu myslel, že je od nějakého Adama Andrese, tedy od nějakého Angličana nebo Američana, a opravdu jsem byl velice mile překvapen tím, že se za tím skrývá žena (i když proč ne) a hlavně Češka. Nevěděl jsem, že tu máme i takové autory...

1 29.07.2014

Těch 5 hvězd možná není za celou knihu. I když, jak se to vezme - těch 5 hvězd je za úžasný zážitek z některých kapitol - a že těch dobrých nebylo málo. Některé povídky jsou tak napsané, že z nich opravdu mrazí (obzvlášť skvělé povídky Třetí expedice a Usher II - obě považuji za nejlepší z celé knihy), jiné jsou k popukání (Mlčící města), další povídky obojí bravurně kombinují (Pozemšťani) a dokonce se najde i jedna zamilovaná, teologická, ... . Opravdu rozsah knihy a celkový záběr na čtenáře je obrovský, a to i přes to, že kniha je v celku krátká.

Druhá kniha od Bradburyho co jsem četl, pro mě lepší (leč jiná) než známějších 451 stupňů Fahrenheita. K Bradburymu se někdy určitě vrátím.

2 23.07.2014

Díky přestěhování na půdu Spojených států se dostáváme trochu do jiné historie. Už to není historie Michelangelova, Berniniho, nebo třeba Da Vinciho, ale ku škodě to není - nové prostředí, nové památky, nová historie. A miluju šifry. Jak já se těšil, až mi budou vysvětlené vzorce 4x4 nebo 8x8, jak mi to přišlo jak pouhopouhá změť čísel, na jejíž konci se objevila šifra a klíč k tomu, co dál - čím větší změť, čím hustější pavučina budou následující knihy Dana Browna, tím líp. Pravděpodobně pramálo podle skutečnosti, ale s prvky reality, na (možném) skutečném základě. Nic nereálného. Pokud v tomto trendu autor setrvá, bude to jedině dobře. Zatím jen a jen chválím.

PS: abych byl upřímný, jedna scéna mi opravdu přišla přitažená za vlasy, ale co už. Někde v hloubi duše doufám, že alespoň nějakou částí se i toto řídilo... částečně realitou.

2 16.07.2014

Danovi Brownovi se nedá upřít jedna věc - ten děj má spád, ten děj odsýpá, mílovými kroky míříte k poslední stránce. Tahle kniha je ale přeci jen v něčem jiná. Mít spád už nestačí, osobně jsem namlsaný něčím trochu jiným.
Ale ano, uvědomuji si, že Digitální pevnost je Brownova prvotina, že jeho velké příběhy měly teprve přijít. A v tomto ohledu je dozajista ku škodě, že jsem knihu nečetl první, před tím, než jsem zaregistroval nějakého Langdona. Ale bohužel, a tak se to mému srovnání nevyhne.
Co mi zde chybí je zápletka. Abych se lépe vyjádřil, chybí mi něco, co bylo opravdu, ale opravdu zamotaného, tajemného, nejasného. Příběh o tom, jak se do útrob NSA dostane virus, o tom, jak se na druhé straně planety někdo snaží vyřešit záhadu s prstenem, ano, to potenciál má, nicméně z útrob NSA a ze Španělska se nehneme. A to je trochu škoda. Digitální pevnost je až přespříliš přímočará - snad to někdo ocení více, pro mě to nedosahuje takových kvalit jako série R. Langdona. Abych jen nehanil, kniha se mi opravdu líbila, jen jsem byl příliš namlsán.

3 16.07.2014

Co můžeme vidět v Hobitovi nebo v Pánovi Prstenů, to je vlastně jen slabý odvar. Ne rozsahem, ne stylem psaní, vůbec ničím takovým. Ale představte si svět, kdy Sauron - tak nebezpečná postava, která plánovala ve třetím věku podmanit celý svět - byl v minulosti jen něčí služebník, kdy Šmak - veliký a hrozivý drak ze severu - rozhodně nebyl dříve jediným svého druhu, představte si svět, kterému vládne něco mnohem temnějšího a strašnějšího - a to rovnou jeden ze synů Stvořitele.

A pokud v dobách Šmaka mohl po světě sám cestovat "relativně v klidu" Bilbo se svou družinou nebo v dobách Saurona cestoval "relativně v klidu" Frodo, co to muselo být za člověka, který se vydal do tohoto světa, mnohem, mnohem temnějšího a nebezpečnějšího než jak ho známe v pozdějších věcích? Byl to Túrin, Húrinův syn, který se všemožně snaží uniknout sudbě, kterou kdysi Morghot uvalil na všechny Húrinovy děti. A když na vás sešle kletbu jeden z Valar, o zápletku je postaráno - a je opravdu na co se těšit. Směle do čtení.

19 16.07.2014

Pokud se někdo bojí války a válečné tématiky, v podstatě nemusí. Příběh je mnohem více o lásce a o dvou mladých, bezhlavě zamilovaných, lidech. Válka se zde projevuje takřka jedině tak, že víte a čtete, že je něco ve vzduchu. Tím nechci říct, že válka zde nehraje roli, hraje a to velkou, jenže i přes všechny peripetie, bombardování Paříže (a shodu okolností, která svede Petra a Lucii k sobě), historky svých blízkých o válce, ani přes blížící se povinnou službu v armádě mě nic nedonutilo k tomu, abych se více věnoval válce a obavám z ní než tomu, co spolu prožijí Petr a Lucie v bezprostředně následujících dnech. A to je dobře, protože tu máme romantický příběh s něčím nebezpečným v dáli. Vlastně, jak se dovíme, zas tak daleko to nebezpečí není...

2 16.07.2014

Lennieho a George a jejich příběh prostě musíte mít rádi - velice rychle se dostanete k tomu, kdy oběma přejete, aby opravdu jednou měli tu svou vysněnou farmu a na ní chovali svoje heboučké králíky. Jak už to bývá, nic není tak jednoduché, a tak čím dál později začínáte zjišťovat a neblaze tušit, že se něco musí stát.
Příběh plyne závratnou rychlostí, charaktery jednotlivých postav jsou vyobrazeny vskutku bezvadně a za cca 100 stránek si uděláte poměrně jasný obrázek o všem, o čem je řeč. Možná, že síla příběhu tkví i v jeho krátkosti, stručnosti a přesnosti - a hlavně údernosti.

5 16.07.2014

2 hvězdy nejsou snad proto, že by kniha byla špatná, nezáživná, o ničem,... Ale pokud hledáte příběh, emoce, tak ano, ona opravdu byla nezáživná a byla o ničem. Přesněji o jednom dnu, doslova.

Jak pak ale mám hodnotit knihu mezi něčím, co to všechno, příběhy, emoce nebo gradaci má, když Ivan Denisovič to postrádá? Těžko. A právě proto nemůžu dát knize více. Pokud se mě někdo zeptá, co číst, nepadne mě na mysl relativně krátká povídka o útrapách v gulagu, i když to je čtení zajímavé. Jenže, pokud nevyhledáváte Denisoviče z nějakého konkrétního důvodu (třeba oblíbenost gulagů), tak budete od knihy podle mě vždycky očekávat víc. A to je trochu problém...

2 16.07.2014

Na začátku bylo 6000. Šest tisíc sesterciů, daň, pouhá almužna pro bohatého a váženého senátora Varrona, která stála u zrodu tohoto příběhu. A přesto jen díky pýše a touze po odplatě se na několik let znovu objevil na blízkém východě dávno mrtvý císař Nero. Tak nějak by mohla kniha začínat. A opravdu - v průběhu čtení si vlastně uvědomíte, jaká hloupost stála za tím vším, co se právě odehrává. Pýcha, sebevědomí, hrdost, ale také odplata, nenávist a vychytralost, to jsou vlastnosti, které hýbou osudy miliony lidí. Čert vem to, že Feuchtwanger knihu psal ne jako historický román, nýbrž jako paralelu na dění v jeho rodné zemi - ano, věděl jsem, co v příběhu hledat, našel jsem to vskutku jednoduše, ale kniha mě bavila ne kvůli tomu, ale kvůli skvěle vykreslené době, kdy se děj knihy odehrává. Protože jakou šarádu tam vysocí pánové spustili, to je opravdu... obdivuhodně? Fascinující? Troufalé, skandální, no prostě skvělé? Ano, opravdu je.

PS: Do jisté míry (a to hlavně díky míněné paralele na předválečné Německo) chápu, proč jsou hl. postavami míněny Terentius, Trebonius a Knops, ale pro mě osobně Trebonius s Knopsem hrají vedlejší housle Terentinovi - Neronovi a hlavně Varronovi - Varro samotný je pro mě určitě nejdůležitější postavou a také spolu s Neronem nejzajímavější postavou celého příběhu, ačkoliv v anotacích knihy bývá úplně vypouštěn. Možná, že to je dobře, protože právě Varronův osud byl po celou dobu knihy tím spíše nejistý.

4 16.07.2014

Podobně jako u Postřižin, pábení je podle mě jednoduše nuda. Dočkal jsem se alespoň příběhu, nicméně ten sám nemůže knihu zachránit. Mám rád příběhy spletité, složité, nejasné a neočekávané, a toho se tu čtenáři nedostane. Ale - oproti již zmíněným Postřižinám je tu něco, co výrazně staví Ostře sledované vlaky nad ně - totiž postava Miloše Hrmy, který se člověku nějakým způsobem vryje do paměti, se kterým prožíváte jeho strastiplné události, a kterého si svým způsobem oblíbíte.

Pokud máte rádi tento druh knížek nebo pokud máte rádi Hrabala, hvězdičku si přidejte - nicméně v mém hodnocení knih prostě a jednoduše Ostře sledované vlaky nemají na to, aby dostaly hvězdy 3. Bohužel.

1 16.07.2014

Podle mě, jedná se o jednu z nejslabších knih, co je na mém seznamu. Na rozdíl od Ostře sledovaných vlaků mě zde k srdci nepřirostla ani hlavní postava. Hrabalovo pábení mě nijak neoslovilo, a v této knížce vyloženě nudilo. Bohužel.

2 15.07.2014