vlkodlaq komentáře u knih
Po cca deseti letech jsem si stroncium přečetl znovu a ačkoliv jsem si většinu pamatoval, bavila stejně jako tehdy. Sice má jednoduchý přímočarý děj, ale svižně odsýpá a čte se jedna radost, akční řežba ani na chvíli nezakolísá. Jen by pan Kulhánek mohl vydat něco dalšího ze svého šuplíku, svým fanouškům by tím udělal velkou radost. Byl by to i pro něj pěkný dárek k padesátinám.
Ještě doplním: ještě v roce 2017 islám vehementně popírá evoluci? Darvin je pro ně někdo, koho měli hned ze začátku radši zabít? Jsem toho názoru, že 400 let zamrzlé náboženství, které nejen, že neuznává, ale ani nerespektuje jiná náboženství a kultury a ještě se snaží ten svůj náboženský paskvil vnucovat ostatním, nemá v moderním světě místo. Jsi věřící jakékoli víry? Jasně, tvoje věc, ale nech si to pro sebe a neotravuj s tím ostatní.
Není divu, že se princ dostal do literárního dědictví. Zvláště k době vzniku je kniha velmi nadprůměrná a neubráním se porovnávání se Sawyerem a Finnem, kde vidím podobné prvky. Sice byly knihy přepsány do dnešního jazyka, přesto mě baví číst ty dobré knihy přes sto let staré :-) (Seton, Defoe...)
Poněkud rozvláčné, rozsáhlé analýzy situací a pocitů občas nudí. Je to částečně vynahrazeno originálním prostředím a zajímavým dějem. Nicméně patří k tuctovkám, které bych do kategorie "doporučuji" nezařadil.
Vynikající encyklopedie a nejlepší tábornická příručka, nejlepší svého druhu. Snad jediné bych jí možná vytknul a to je řazení dle abecedy a nikoli dle tématických okruhů. Nicméně ji za léta znám nazpaměť, takže je to jedno. Doporučuji každému mladému trampovi, zálesákovi, táborníkovi.
Tak takovýhle průser jsem už dlouho neviděl. Speciálně knihy s tábornickou tématikou jsou mé oblíbené a možná i proto mohu zkušeným okem zhodnotit, kolik chyb bylo v této naflákáno. Obrázky uzlů, podle nichž už na první pohled uzel neuděláte, pak se má mladý zálesák co divit, že mu ta dračí smyčka ne a nejde. Podle této knihy ji rozhodně neudělá, stejně tak luk, který mu navíc může ublížit, protože když se jednostranně opracovaná kulatina bude ohýbat na špatnou stranu, jako na obrázku v knize, dřevo praskne a zelenáč tím pravděpodobně ještě dostane přes pysk. To je jen malá ukázka, ale snad není v této knize stránka, na které by nebyla nějaká kravina. Velká ostuda a navíc ohrožení zdraví mládeže! Elstnerovi nebo Vosátkovi, kteří si s podobně zaměřenými knihami dali skutečně práci a jejich knihy jsou zálesáckými poklady, by se z tohoto paskvilu jistě udělalo zle!
Tak jsem si po skoro roce, kdy kniha ležela na nočním stolku a vždy po dočtení další knihy jsem se k ní chtěl vrátit a dočíst ji, přiznal, že ji asi fakt nedočtu. I do té třetiny, které jsem dosáhl, jsem se musel nutit. Přes několik originálních nápadů je děj zmatečný, nevyjádřené myšlenky autora jen kazí celkovou čtivost a přispívají k chaosu, styl psaní taky nepatří mezi ty lepší.
Souhlasím s Gordonlordem, že se bezpochyby NEjedná o zábavnou fantasy, alespoň jsem tedy v první třetině knihy žádný vtip nezaznamenal.
Ačkoli jsem knihu nedočetl, dovolím si hodnotit jednou hvězdou.
(SPOILER) Pozor! Spoilery!
Na textu je poznat ženská ruka, v tom dobrém i špatném. Některé postřehy a náhledy do vztahů jsou výborné, jen ta technická stránka.. Výborné sci-fi/fantasy se beze zbytku vyznačuje domyšlenými detaily a technickou uvěřitelností. Můžete třeba cestovat černou dírou, protože je uvěřitelně vysvětleno proč a mozek se tomu pak nebrání a čtenář si užívá příběh. Dračí let je čitelně napsaný, ale ta technická stránka je docela průser. Vlákna projdou atmosférou, ale pak je stačí spálit plamenem, pokud je nezničí chladné počasí? Ok, dejme tomu, školácká chyba. Ale ten bordel v cestování v čase? Autorka to měla a) lépe promyslet b) napřed si přečíst některé z klasických děl pojednávajících o cestování v čase c) cestování v čase se úplně vyhnout a zkusit jinou dějovou taktiku. Jinak vcelku kvalitní příběh je tak dost shazován a tyhle zmíněné nedostatky mě při čtení rozptylují. Přesto zkusím další díl.
Po cca dvaceti letech čtu znovu a baví snad ještě více, než tehdy. Mám rád příběhy z této doby, obzvláště jsou-li dobře napsané, kdy přírody a zvěře bylo ještě dost. Doba, kdy člověk unavený společností se prostě sbalil a šel žít do přírody bez lidí. Doba bez elektroniky, prakticky bez daní, bez EET. Doba divoká a surová, ale mnohem jednodušší a povětšinou vlastně klidnější.
Tak Vám nevím. Čekal jsem Pratchettovku ze zeměplochy, tu jsem tedy rozhodně nedostal. Ze začátku je to poněkud rozpačité, trochu ezoterické, hodně filozofické a k tomu teologické. Terry se nám snaží sdělit spoustu poselství, ale ne vždy mu to vychází. V souhrnu kniha učí, jak jedovatá může být víra, náboženství a v ní zaseklá výchova a jak dobré je přemýšlet a nespokojit se s pouhými prázdnými frázemi jako "tak se to dělá odjakživa" nebo "je to boží vůle". Takže za mě velmi dobré. Nedosahuje čitelnosti jiných Pratchettovek, ale za to obsahuje mnoho životního moudra. Díky panu Kantůrkovi za jako vždy skvělý překlad.
Takže dočteno, výborné počtení, skvělý spád, úžasná fantazie. Ve srovnání s Rumem a Městem snících knih je o něco slabší, nejvíce mě asi mrzí rozdíly v popisech Zamonie, bytostí a detailů, které se, byť se jedná o stejný svět, liší. V knize je zmiňován Hildegunst z Mýtotesů, hrdina Města snících knih a některé zmíněné detaily medvěda nekorespondují s městem, stejně tak Rumo. Mezi Rumem a Městem tyto nesrovnalosti nejsou. Trochu to kazí celkový dojem jinak skvělé knihy, příběhu a světa.
Na počátku bylo slovo, a to stálo za prd. Každý má právo věřit čemu chce. Já věřím v krásný svět bez církví a s lidmi, kteří přemýšlí.
Takže čtu už po třetí a tentokrát si dělám zápisky a zmíněné filmy, staré hry, knihy a hudbu hledám, sleduju, poslouchám, čtu a hraju a cítím se být vtažen do prostředí knihy o to více. Až si za nějakou dobu playera přečtu zas, budu u těchto zmínek jen moudře/znalecky pokyvovat hlavou a třeba právě zmiňovanou hudbu si pustím jako pozadí. Každopádně jsem tak narazil na zajímavé filmy i knihy, které rozhodně stojí za pozornost. Filmy sice působí archaicky a po stránce efektů uboze, když ale tohle člověk velkomyslně přehlíží, příběhy mají hloubku. Dnes jsou filmy na oko tak úžasné, že člověk jen těžko sleduje vlastní děj a za pár dní už skoro neví, o čem to bylo, jen že to bylo SUPER!
Poněkud zmatená kniha. Část povídek na sebe přímo či nepřímo navazuje, jiné spolu souvisejí jen v náznacích, ale většina není "doklepnutá". Chybí jim onen dovětek, který podává vysvětlení a čtenář si tak může říct "jo, přesně to jsem si myslel," a nechává plně na čtenáři, aby si závěr domyslel (byť je většinou jasné, co se stalo). Ačkoli je kniha velice čtivá, tento způsob psaní mě rozčiluje.
Téma hledání sebe sama mě obvykle nepřitahuje a když už se k nějakému dokopu, tak mě nudí, toto však byla výjimka. Velice čtivé, promyšlený a vcelku originální děj, fantasy hltačům mohu doporučit.
Může se stát, že to někomu unikne. V úvodní mapě je vtípek, v knize je zmiňován poloostrov Pracka a má i takový tvar, kdežto v mapě na ostrově je Prcka.
KONEČNĚ jsem sehnal (děkuji poetree) a s nadšením jdu číst, nemůžu se dočkat až večer zapadnu do křesla a v klidu se do ní pustím.
Malůvky mého pubertálního mládí. Bylo mi úplně jedno, o čem to je, hlavně když tam byly nakresleny ženy... A jak byly nakresleny! Ale nebudu lhát, líbí se mi to i dnes :)
Na můj vkus až příliš psycho, jinak dobré čtivo s jasnou pointou.
Jak jsem tu už psal, na této knize jsem vyrostl a bohužel se při některém stěhování před lety ztratila. Pak jsem ji sháněl přes dva roky a byl jsem u vytržení a slza ukápla, když jsem ji konečně sehnal. Asi začínám být sentimentální, protože teď, když udělali reprint po padesáti (!) letech a pan Rogl se účastnil křestu (rekřestu?) knihy, dojalo mě to tak, až mě to rozbrečelo. Nebrečím u filmů, dojáky mě nechávají klidným, ale tohle mě rozbrečí? Asi pro mě kniha znamená víc, než jsem myslel. Mám sice starý, ale jdu i pro nový kus. Jen víc takových reprintů!!!