Národ

Národ https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17196/narod-17196.jpg 4 437 437

V den, kdy skončil svět… …byl Mau na cestě domů z Ostrova chlapců. Brzy se měl stát mužem. Pak přišla vlna – obrovská, táhnoucí za sebou černočernou noc. Přinesla škuner, Sladkou Judy, která na jejím hřebeni přeplula téměř celý ostrov a skončila v pralese. Ve chvíli, kdy loď ztroskotala, zbyla na palubě jen jediná živá duše (nebo dvě, pokud počítáte papoušky). Vesnice zmizela. Celý Národ zmizel. Zůstal jen Mau, který na sobě skoro nic nenosí, kalhotová dívka, která toho naopak nosí až příliš, a veliká spousta nedorozumění. Nevědí, co mají dělat, a co je horší, nevědí ani, jak si to říct. Společně musí z polámaných kousků sestavit nový Národ. Stvořit nové dějiny. Jenže… Kdo střeží Národ? Kde je naše pivo? …staré dějiny nehodlají jen nečinně přihlížet, ne dokud mají Praotcové stále ještě hlas. A tak se Mau, ještě než se postaví tváří v tvář budoucnosti, musí vyrovnat s minulostí. Národ je moudré a vtipné dobrodružství pro všechny malé i velké čtenáře, plné nenapodobitelné komické satiry Terryho Pratchetta, které – doslova – převrací svět vzhůru nohama. Kniha vychází v opět skvělém překladu Jana Kantůrka.... celý text

Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: , Talpress
Originální název:

Nation , 2008


více info...

Přidat komentář

jaroiva
14.01.2024 4 z 5

Není to úplně typický Pratchett, jak ho znám. Začátek se mi moc nepozdával, ale postupně se už poznalo, že je to přece jen Pratchett.
Takové spíš trochu naivnější, se mi zdálo. Normálně bych řekla, že pro děti, ale není to úplně pro děti. Takový spíš neuchopitelný žánr.
Když se "divoši" setkají s "civilizovaným" člověkem...

laepus
14.07.2023 3 z 5

Pratchetta miluju, ale tady jsme se vůbec nepotkali, nejraději bych dal jen dvě hvězdy, ale na konci přece jen nějaká ta vtipná dokonalost občas zazněla, tak jen z úcty k autorovi dávám tu třetí. Možná je to moje chyba, že jsem až tak zvyklý na Zeměplochu, že to nebylo ono, ale chyběla tomu prostě šťáva, postavy byly nemastné neslané, někdy to bylo až příliš nesrozumitelné a nadpozemské... tady prostě nemůžu jít výš ani náhodou. Mrzí mě to.


Moniska2410
18.11.2022 odpad!

První knížka od Pratchetta a zklamalo mě to na plný čáře.
Dočteno s obtížemi.
Možná jen nejsem Prachettovský typ.
Podivně utahané, nezajímavé a prázdné.
Postavy mě vůbec nezaujaly.

GYROTOURBILLON
30.05.2022 5 z 5

Nádherná kniha plná myšlenek.. Má co nabídnout dft. komukoliv.
Já jsem tedy spokojen.
Knihu doporučuji.

AlLois
28.04.2022 4 z 5

Terry Pratchett je pochopitelně génius a Národ je skvělá kniha, jen já - blbec - jsem dostal něco trochu jiného než to, na co jsem se těšil. Lákala mne totiž představa, kolik humorných scének a historek autor vyplodí z postupného nemotorného dorozumívání dvou kulturně i jazykově naprosto odlišných postaviček - domorodého chlapce z Velkého Pelagického oceánu a anglické dospívající slečny - no a ono tam v průběhu začalo přibývat více postav, než je zdrávo a z dobrodružného příběhu o přežití (ve stylu Zajatců pardálí soutěsky nebo Robinsona Crusoe) se stala hra s širokou sbírkou postav, nutno říct, že pořád zábavná, chytrá a mnoho skvělých scén by se pouze se základní dvojicí a papoušky neodehrálo, ale ono vždycky trochu zklame, když se to neodehraje dle představ.

Zknihydohlavy
13.02.2022 4 z 5

S knihou od Terryho Pratchetta jsem letos už potřetí zahájil svoji čtenářskou pouť. Tento rok jsem ale na rozdíl od těch předchozích sáhnul po knize mimo jeho Zeměplošskou ságu. Národ nabízí podnětné myšlenky o náboženství a vědě podané formou čtivého příběhu s příměsí Pratchettova vtipu. Nutno říct, že některé motivy, se kterými Pratchett v knize pracuje nejsou nutně tak originální, jak by se mohlo zdát. Tak třeba literární motiv, že delfíni jsou ve skutečnosti bytosti chytřejší než lidé je čtenáři nabízen už ve Stopařově průvodci galaxií. Ne, že by to nějak vadilo. Kniha je i tak rozhodně originální a stojí za to.

Mau (hlavní postava) představuje takový opak Mersaulta z Camusova Cizince. Mau totiž mnoho věcí činí čistě z vnitřního smyslu pro povinnost, přičemž tento rozhodně nepramení z pocitu, že to vyžadují bohové. Rozhodně mu to není jedno. Mau sice zanevřel na bohy, ale přesto, raději spolkl slova, o kterých věděl, že jsou pravdivá, než aby tím ublížil ostatním, pro které bohové stále něco znamenali. („[...] Bohové vás zradili. Když jste je potřebovali, tak tady nebyli. To je všechno a nic víc. Uctívat je teď by znamenalo klečet před tyrany a vrahy.“ [...] To byla slova, které chtěl říci, ale jak se na něj ta žena dívala, raději by si ukousl jazyk, než by je vypustil z úst. Věděl, že by měl pravdu, ale tady a teď to nic neznamenalo.

Pratchett v knize dále nabízí mnoho vnitřních pohnutek hlavního hrdiny na téma božské existence. Kromě toho je ale Národ také o vědomostech předávaných z generace na generaci formou lidové slovesnosti. Různé říkanky, písně a příběhy, které koneckonců často stojí v samotném jádru náboženství, v sobě nesou nějakou moudrost či informaci, a to navzdory tomu, že čase mohou lidé zapomenout, proč. Poté zbyde jen hluboce zakořeněný, nicméně stále velmi užitečný, zvyk. Z vnímání lidí a uvažování o takovém zvyku se vytratí ono „proč“. Představa o správnosti daného jednání ale zůstane.

Kategorické a nekritické přijímání odvěkých pravd nicméně stojí tak trochu v protikladu k otevřenosti mysli potřebné k vědeckému pokroku. Cestou je možná setrvat u toho, co je užitečné a ověřené, ale stejně tak se nepřestávat ptát: „proč?“. Národ v čele s Mauem tak možná částečně i díky jeho bezbožnosti dává vzniknout opravdu otevřené vědecké společnosti. Víc už ale nemám v úmyslu v této krátké recenzi prozradit.

Adrim
25.12.2021 5 z 5

Kniha je velmi čtivá. Zvláštní, alespoň pro mne ...

Taťka Hraboš
18.11.2021 5 z 5

Je to už bezmála třicet let, co jsem ve dvou knihách nakoukl do světa Terryho Pratchetta a jeho Úžasné Zeměplochy. Od té doby jsem se s autorem míjel, ale když jsem natrefil na tuto knihu za více než příznivou cenu, neodolal jsem a pořídil si ji do knihovny. S Úžasnou Zeměplochou nemá nic společného, proto je podle mě velmi dobře stravitelná i pro čtenáře, kterým jinak fantasy v Pratchettově podání nic neříká. Vlastně není pravda, že by neměla společného nic – to podstatné, co z Pratchetta dělá mistra žánru, v sobě samozřejmě má – je to výborně odvyprávěný, dobře promyšlený a skvělým humorem proložený příběh, v podstatě pro jakoukoli věkovou kategorii.

Pips
12.10.2021 5 z 5

Hezká kniha s poselstvím nebát se o všem přemýšlet.

Ctirada
25.05.2021 4 z 5

Jednoduchý dobrodružný příběh s typickým Pratchettovým humorem a k tomu několik zajímavých pasáží k zamyšlení.

rencovav
19.12.2020 4 z 5

Geniální! :)

LeVR
06.12.2020

Terry Pratchett nikdy nezklame.

haki34
27.11.2020 5 z 5

Výprodej v Dobrovském...a konečně jsem se k Národu dostala..Pratchett trochu z jiného uhlu. Nebyla to Zeměplocha, ale ostrůvek někde...no prostě mezi Ostrovy čtvrté neděle postní a Ostrůvek pondělního volna ;)
Jeden ostrov, jeden kluk na pomezí mezi chlacem a mužem a jedna přízračná dívka...a Národ...
Žádná Modrá laguna, na to už pana Pratchetta známe moc dobře ..ale opět plnotučná zábava. S vědou, zeměpisem počínaje, historií konče, s trochou botaniky, medicíny, domácích prací a gastronomie, které vévodí vaření piva ;)
Konec bych si představovala jinak..asi stárnu a měknu...protože mi i pár kapek slaných ukáplo. Ale - asi to tak mělo být..a smíchu bylo víc než konečného dojetí...
Kromě Zeměplochy jsem do dalších Pratchettovin nešla...až teď. A nelituji. Národ se mi moc líbil. I když dorozumění mezi Dafné, Mauem a zbytkem národu bylo nějaké moc snadné...Dafnino zapojení taky tak...ale..pri Ima není nc nemžné, že ?
doporučuji !!!

"Výborné," trval Mau na svém a pokoušel se v jídle necítit hnijícího humra. "Je mi to moc líto, ale já ti nerozumím," řekla, "Ach bože, úplně jsem zapoměla dát na stůl kroužky a ubrousky. Co si teď o mě jen pomyslíš.." "Neznám slova, kerá říkáš, " odpověděl Mau. Nastala dlouhá přestávka naplněná bezmocí a tichem a Mau cítil, jak mu dva kousky špatného chleba sedí na dně žaludku a plánují útěk..."

"Jediný způsob, jak nezdivočet, znamenalo že se člověk choval naprosto stejně jako doma. Což zahrnovalo například to, že se v poledne oblékl ke stolu do těžkých šatůa jedl vařené maso a polévku z jíšky. Zelenina byla "škodlivá", a ovoci by se měl člověk taky vyhýbat, protože "nikdy nevíte, kde bylo". To bylo pro Dafné vždycky tak trochu záhadou, protože přece jenom, kolik míst mohl navštívit například takový ananas ?"

"Dafné se otřásla. "To je mi jedno, hlavně když nesní mě!" "Ne, ženu by nikdy nesnědli, " zavrtěl hlavou Mau. "To je od nich skutečně gentlemanské!" "Ne, oni by tě dali sníst svým ženám, aby byly krásné." Nastala jedna z těch odmlk, které jsou ledově mrazivé a ohnivě žhnoucí současně...."

a něco speciálně pro mě :D
" Říká se tomu chirurgie, abys věděl! Není t tak těžké, když najdu někoho, aby mi držel příručku s pokyny otevřenou na tom správném místě."
"Ne! Ne, Počkej, já si nemyslím, že je to špatné!" pospíšil si Mau. "Já jenom, že to děláš ty. Myslel jsem, že nesnášíš pohled na krev."
"Proto se ji pokouším co nejrychleji zastavit....."

P.S. auž na to, že místo Maua jsem měla tendence přidat ještě jedno písmenko..ano , Maui, jako ten dobrodruh z Vajany...;)
a žraloci, třeste se !!!

lencin
04.09.2020 5 z 5

Národ je moudré, vtipné a sarirické dobrodružství pro všechny milovníky TP.
Mau a kalhitová dívka.
(2009)

sarka9190
07.04.2020 5 z 5

Národ zboznuji, je to má letní knížka a už se opět blíží její cas. A pokaždé, když ji čtu, tak moje romantická část doufá a nakonec se musí spokojit s dvěma delfíny na konci, i když jen teoreticky.

Atlantis
12.02.2020 2 z 5

První Pratchett, do kterého jsem se musel nutit. Uznávám, že chyba byla asi na mojí straně, protože jsem čekal zábavu typu Zeměplochy a ta v této knize prostě není. Ale mně tady zábava chyběla celkově. Podivně utahané, nezajímavé a prázdné. Postavy nezaujaly a celkově Národ pouze potvrzuje můj názor, že knihy mimo Zeměplochu Pratchettovi nikdy moc nešly.

Mantikocka
10.02.2020 5 z 5

Ze začátku trochu zmatené, ale pěkně se to vyvinulo do moc krásného příběhu. Je vidět, že p.Pratchett uměl i jiné žánry než zeměplochu.

broskev28
10.11.2019 5 z 5

Zeměplochu sice znám, ale vyzobávám si z ní jen to, co se mi líbí - nejlépe příběhy o Smrťovi a Toničce Bolavé. Takže tahle knížka mě fakt překvapila: rozsahem, obsahem i koncem. Všechna tři kritéria oceňuju pěti hvězdami a knihu spěchám koupit, dokud ji ještě mají ( v Megaknihách za pouhých 98 Kč!).
Mimochodem - taky postrádáte dřívější variantu kliknutí na Koupit? Byly doby, kdy se tam objevily všechny obchody, kde je možné konkrétní knížku koupit, a to včetně ceny; pro nás knihovnice služba k nezaplacení. Teď na vás vykoukne zelená příšera, která se na knihy vůbec nespecializuje, proto je tam často vůbec nemají, nebo sice mají, ale za přemrštěnou cenu. Ne každá inovace znamená zlepšení - i to koneckonců koresponduje se duchem této knížky:
"Nedopečené lidi . . . ty Imo stvořil první, když se ještě učil, ale pak je nenechal dost dlouho na slunci. Brzo poznáš, že jsou tak pyšní, že si na sluníčku zakrývají těla. A taky jsou hrozně hloupí."

Affares
22.05.2019 5 z 5

Z této knihy jsem vcelku rozporuplný. První polovina byla nádherná, objevování nového myšlení, nový svět, úsměvné situaci. Celou tuto část jsem měl nádherný a příjemný pocit. Poté se to začalo komplikovat a měl jsem dojel, že to zakončení bylo tak nějak "spíchnuté." Nenajdete tady fantazii a výrazy či styl jako na Zeměploše, drží se to více reálného světa, ale to se mi líbí. Dle mne podstata je, že sami odsuzujeme ostatní a netušíme, kdo, proč a co se stalo, že se tak chovají ale přitom jsme všichni stejní. Kniha se mi moc líbila a rozhodně stojí za přečtení a řada dalších čtenářů dokáže ono poselství knihy definovat lépe, než já sám.

SBH
17.01.2019 5 z 5

Nad touto knihou jsem pochopila, že každý Brit si musí vyřešit svou koloniální minulost. A Mistr to samozřejmě zvládl s noblesou, humanismem a šarmem sobě vlastním. Nejlepší scéna - soud Dafné. Nejsilnější moment - Dafné doporučí Mauovi, aby nechal lidi, ať myslí sami za sebe. (Nesnáším citace, takže volně reprodukuju.) Nejlepší postava - tatínek Dafné, guvernér. Já chci takového krále! Nejvtipnější moment - ouha. Kniha ani zdaleka nedosahuje v tomto ohledu kvalit ostatních Mistrových počinů. Na druhou stranu je hluboká a moudrá a plná naděje.
Doporučuji.