vlkodlaq komentáře u knih

Jako zkušený tramp a čundrman se nestačím divit hrubému nedostatku sebereflexe autora, který je schopen prezentovat takový text. Neví o tématu skoro nic, ale cítí se být natolik zkušený, aby napsal knihu. Věc druhá je překvapení, že nakladatelství tohle vezme a vydá. Tolik blábolů, nepřesných nebo zavádějících informací a hlavně absolutní absence většiny důležitých věcí, to už jsem dlouho neviděl.

Tato kniha je rozhodně zajímavý zdroj informací pro každého preppera a survivalistu, i když nechcete být zrovna sniperem. Mnoho informací totiž lze využít pro obecné přežití nejen v podmínkách survivalu a postapo.

Dlouholetá studie Hubbardova díla a Scientologické církve zjistila, že průměrné IQ jeho následovníků je 96..
To říká vše, co je třeba vědět..

Četl jsem lepší knihy od autora. Asfalt a Aktivní kovy, tyto dvě bych vřele doporučil, ale Holomráz je takový lepší průměr.

Země je plochá deska na hřbetech čtyř velkých slonů na hřbetě želvy. Toto sdělení nabízí stejnou úroveň kvality poučení, jako rádoby filozofické blábolení člověka, který se ztěží naučil číst a psát, absolutně nechápe základní fyzikální nebo třeba jen mechanické principy, ale odhaluje nám tajemství vesmíru. Asi taky založím nějakou tu sektu, když jednodušších lidí bez špetky kritického myšlení je pořád dost.

Bhagavadgíta: když se duchovno mění v ideologii války.

Bhagavadgíta se tváří jako filosofický skvost, ale při bližším pohledu je to spíš nábožensko-politický manifest, který by dnes obstál jen jako ukázka, jak se dělá manipulace v přímém přenosu.

1. Etika obrácená naruby
Vraždit rodinu? Jasně, pokud je to tvoje „povinnost“.
Ardžuna nechce bojovat proti vlastním bratrům a příbuzným – což je lidsky pochopitelné a morálně správné. Kršna ho ale přesvědčuje, že je to slabost. Správné je zabíjet.
Argument? „Duše je nesmrtelná, takže o nic nejde.“
To je eticky absurdní. Pokud duše stejně přežije, pak je zabíjení triviální akt bez důsledků. Podle téhle logiky by genocida byla v pořádku, protože oběti „jen přejdou do jiné podoby“.

2. Filozofický guláš
Bhagavadgíta kombinuje tolik protichůdných učení, že působí jako směs marketingových sloganů: karma-jóga (dělej, ale nechtěj výsledky), džňána-jóga (poznání je cesta), bhakti-jóga (vzdej se a věř).
Ve výsledku: dělej – nedělej, přemýšlej – nepřemýšlej, bojuj – neboj se bojovat, protože vlastně nebojuješ. Čistý logický chaos.

3. Kult poslušnosti
Celý text není o hledání pravdy, ale o legitimizaci autority.
Kršna se představuje jako „nejvyšší bůh“, ukazuje Ardžunovi monstrózní „vesmírnou formu“ a pak říká: „Teď už snad chápeš, že máš poslouchat.“
To není duchovní osvícení, to je psychologický teror. Děsivé divadlo, které má potlačit inteligenci a kritické myšlení a donutit k poslušnosti.

4. Anti-humanismus
Moderní etika stojí na hodnotě lidského života, důstojnosti a svobody. Bhagavadgíta? Naopak: život je jen loutka, lidské utrpení se neřeší, protože „je to jen iluze“.
Tohle je recept na lhostejnost a necitlivost. Pokud utrpení není skutečné, proč se starat o spravedlnost, lidská práva nebo soucit?

5. Návod k manipulaci tupého davu.
Válečníkům se dá ospravedlnění: „Bojujte, i když zabíjíte vlastní rodinu, protože duše neumírá.“
Věřícím se dá návod: „Vzdejte se, služte, neptejte se.“
Vládci dostanou ideologii: „Vaše moc je svatá, protože udržujete dharmu.“
Bhagavadgíta tak není univerzální moudrost, ale nástroj k udržování hierarchie a války.

6. Prázdné fráze místo skutečné moudrosti
„Buď vyrovnaný v úspěchu i nezdaru.“ banální rada, kterou zná každý, kdo někdy prohrál fotbalový zápas.
„Nekonečný jsem já, zdroj všeho.“ megalomanie převlečená za filozofii.
„Vzdej se všeho a oddej se mně.“ vyloženě sekta a manipulace tupým stádem, kterým se věřící často ukazují být.

Verdikt: Bhagavadgíta je nebezpečný text
Normalizuje vraždu a válku.
Podkopává lidskou odpovědnost a etiku.
Míchá protimluvy, aby zakryl prázdnotu a nesmyslnost obsahu.
Slouží jako návod k manipulaci a podřízenosti.

Kdybychom Bhagavadgítu posoudili podle dnešních standardů logiky a etiky, skončila by v koši nebo zakázaná jako propagace nebezpečných ideologií. Jako historický dokument je zajímavá, ale jako návod k životu je to jen toxická směs fatalismu, poslušnosti a ideologického brainwashingu pro chudé duchem.

Pokud chcete vidět, jak vypadá pokrytectví, podívejte se na rozpor mezi tím, co "káže" a skutečně dělá autor knihy. Jan Graubner čelí kritice zejména (ale nejen) kvůli kauze faráře Františka Merty, který byl v roce 2001 odsouzen za pohlavní zneužívání dětí. Informace o Mertových činech zaslal arcibiskupu Václav Novák již v roce 2000, ale Graubner reagoval pouze přeložením Merty z jedné farnosti do druhé – případně i do archivu – místo aby okamžitě zahájil řádné šetření nebo podal trestní oznámení.
Novák ve svých výpovědích uvádí, že se obrátil opakovaně na Graubnera s žádostí o řešení, ale arcibiskup podle něj po určité době prohlásil, že pokud Novák podá oznámení sám, Graubner na svou funkci rezignuje – což Novák vnímal jako tlak na umlčení. Merta byl odsouzen, ale Graubner je stále arcibiskup.
Církevní i laická veřejnost upozornila, že místo vyšetření se Merta přemisťoval, což umožnilo, aby zneužívání dětí pokračovalo i v dalších lokalitách – a to až do jeho odsouzení. Policie později trestní oznámení na Graubnera nepochopitelně odložila jako nepodložené, protože údajně šlo o informace druhé ruky a chyběly konkrétní důkazy. Existuje podezření, že měl Graubner u policie "kamarády", kteří opticky upravili výsledky vyšetřování.

Na základě redakčních a občanských iniciativ byla shromážděna svědectví, která poukazují na to, že Graubner odmítal prověření případů v Holešově a Napajedlech, i když se objevovaly konkrétní stopy a svědectví svědků. Místo toho zvolil opatrný přístup – odmítl se zapojit do vyšetřování bez jasných důkazů a varoval, že není jeho úkolem jednat jako vyšetřovatel. To kritici hodnotí jako pokrytectví, kamarádíčkování a hazard s bezpečím dětí.

Co je na tom nejtrapnější, že v roce 2001 byl Merta za sexuální zneužívání mnoha dětí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky s odkladem na čtyři roky a zároveň mu byl uložen pětiletý zákaz práce s mládeží za pohlavní zneužívání mladistvých ministrantů ve farnostech Napajedla, Holešov, Spytihněv a dalších.

Krutý výsměch všem obětem a jejich rodičům.

Až do roku 2025 měl přesto pozici archiváře na olomouckém arcibiskupství a úřední web arcidiecéze jej uváděl jako zaměstnance a pobíral mzdu, i když tam prakticky nechodil, přičemž lokální věřící tvrdili, že stále sloužil mše a zpovídal; arcibiskup Graubner přiznal, že Merta měl „právo výpomoci“ v duchovní službě.

Po reportáži České televize (Reportéři ČT) z února 2025 byl z webu arcidiecéze odstraněn a ukončil pracovní poměr – nyní je oficiálně starobním důchodcem a nemůže veřejně vykonávat duchovenské úkony.

Nejen, že Mertu Graubner kryl za sexuální zneužívání dětí, ale ještě mu zajistil po odsouzení teplé místečko a umožnil mu navzdory zákazu vykonávat mše a "práci" faráře.

"Zbožnost" člověka, který kryje sexuální zneužívání dětí, podvody s vínem, je diskutabilní. Jan Graubner čelí kritice zejména (ale nejen) kvůli kauze faráře Františka Merty, který byl v roce 2001 odsouzen za pohlavní zneužívání dětí. Informace o Mertových činech zaslal arcibiskupu Václav Novák již v roce 2000, ale Graubner reagoval pouze přeložením Merty z jedné farnosti do druhé – případně i do archivu – místo aby okamžitě zahájil řádné šetření nebo podal trestní oznámení.
Novák ve svých výpovědích uvádí, že se obrátil opakovaně na Graubnera s žádostí o řešení, ale arcibiskup podle něj po určité době prohlásil, že pokud Novák podá oznámení sám, Graubner na svou funkci rezignuje – což Novák vnímal jako tlak na umlčení. Merta byl odsouzen, ale Graubner je stále arcibiskup.
Církevní i laická veřejnost upozornila, že místo vyšetření se Merta přemisťoval, což umožnilo, aby zneužívání dětí pokračovalo i v dalších lokalitách – a to až do jeho odsouzení. Policie později trestní oznámení na Graubnera nepochopitelně odložila jako nepodložené, protože údajně šlo o informace druhé ruky a chyběly konkrétní důkazy. Existuje podezření, že měl Graubner u policie "kamarády", kteří opticky upravili výsledky vyšetřování.

Na základě redakčních a občanských iniciativ byla shromážděna svědectví, která poukazují na to, že Graubner odmítal prověření případů v Holešově a Napajedlech, i když se objevovaly konkrétní stopy a svědectví svědků. Místo toho zvolil opatrný přístup – odmítl se zapojit do vyšetřování bez jasných důkazů a varoval, že není jeho úkolem jednat jako vyšetřovatel. To kritici hodnotí jako pokrytectví, kamarádíčkování a hazard s bezpečím dětí.

Co je na tom nejtrapnější, že v roce 2001 byl Merta za sexuální zneužívání mnoha dětí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky s odkladem na čtyři roky a zároveň mu byl uložen pětiletý zákaz práce s mládeží za pohlavní zneužívání mladistvých ministrantů ve farnostech Napajedla, Holešov, Spytihněv a dalších.

Krutý výsměch všem obětem a jejich rodičům.

Až do roku 2025 měl přesto pozici archiváře na olomouckém arcibiskupství a úřední web arcidiecéze jej uváděl jako zaměstnance a pobíral mzdu, i když tam prakticky nechodil, přičemž lokální věřící tvrdili, že stále sloužil mše a zpovídal; arcibiskup Graubner přiznal, že Merta měl „právo výpomoci“ v duchovní službě.

Po reportáži České televize (Reportéři ČT) z února 2025 byl z webu arcidiecéze odstraněn a ukončil pracovní poměr – nyní je oficiálně starobním důchodcem a nemůže veřejně vykonávat duchovenské úkony.

Nejen, že Mertu Graubner kryl za sexuální zneužívání dětí, ale ještě mu zajistil po odsouzení teplé místečko a umožnil mu navzdory zákazu vykonávat mše a "práci" faráře.

Pokrytectví bez hranic. Autor této knihy Jan Graubner čelí kritice zejména (ale nejen) kvůli kauze faráře Františka Merty, který byl v roce 2001 odsouzen za pohlavní zneužívání dětí. Informace o Mertových činech zaslal arcibiskupu Václav Novák již v roce 2000, ale Graubner reagoval pouze přeložením Merty z jedné farnosti do druhé – případně i do archivu – místo aby okamžitě zahájil řádné šetření nebo podal trestní oznámení.
Novák ve svých výpovědích uvádí, že se obrátil opakovaně na Graubnera s žádostí o řešení, ale arcibiskup podle něj po určité době prohlásil, že pokud Novák podá oznámení sám, Graubner na svou funkci rezignuje – což Novák vnímal jako tlak na umlčení. Merta byl odsouzen, ale Graubner je stále arcibiskup.
Církevní i laická veřejnost upozornila, že místo vyšetření se Merta přemisťoval, což umožnilo, aby zneužívání dětí pokračovalo i v dalších lokalitách – a to až do jeho odsouzení. Policie později trestní oznámení na Graubnera nepochopitelně odložila jako nepodložené, protože údajně šlo o informace druhé ruky a chyběly konkrétní důkazy. Existuje podezření, že měl Graubner u policie "kamarády", kteří opticky upravili výsledky vyšetřování.

Na základě redakčních a občanských iniciativ byla shromážděna svědectví, která poukazují na to, že Graubner odmítal prověření případů v Holešově a Napajedlech, i když se objevovaly konkrétní stopy a svědectví svědků. Místo toho zvolil opatrný přístup – odmítl se zapojit do vyšetřování bez jasných důkazů a varoval, že není jeho úkolem jednat jako vyšetřovatel. To kritici hodnotí jako pokrytectví, kamarádíčkování a hazard s bezpečím dětí.

Co je na tom nejtrapnější, že v roce 2001 byl Merta za sexuální zneužívání mnoha dětí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky s odkladem na čtyři roky a zároveň mu byl uložen pětiletý zákaz práce s mládeží za pohlavní zneužívání mladistvých ministrantů ve farnostech Napajedla, Holešov, Spytihněv a dalších.

Krutý výsměch všem obětem a jejich rodičům.

Až do roku 2025 měl přesto pozici archiváře na olomouckém arcibiskupství a úřední web arcidiecéze jej uváděl jako zaměstnance a pobíral mzdu, i když tam prakticky nechodil, přičemž lokální věřící tvrdili, že stále sloužil mše a zpovídal; arcibiskup Graubner přiznal, že Merta měl „právo výpomoci“ v duchovní službě.

Po reportáži České televize (Reportéři ČT) z února 2025 byl z webu arcidiecéze odstraněn a ukončil pracovní poměr – nyní je oficiálně starobním důchodcem a nemůže veřejně vykonávat duchovenské úkony.

Nejen, že Mertu Graubner kryl za sexuální zneužívání dětí, ale ještě mu zajistil po odsouzení teplé místečko a umožnil mu navzdory zákazu vykonávat mše a "práci" faráře.

Autor této knihy Jan Graubner čelí kritice zejména (ale nejen) kvůli kauze faráře Františka Merty, který byl v roce 2001 odsouzen za pohlavní zneužívání dětí. Informace o Mertových činech zaslal arcibiskupu Václav Novák již v roce 2000, ale Graubner reagoval pouze přeložením Merty z jedné farnosti do druhé – případně i do archivu – místo aby okamžitě zahájil řádné šetření nebo podal trestní oznámení.
Novák ve svých výpovědích uvádí, že se obrátil opakovaně na Graubnera s žádostí o řešení, ale arcibiskup podle něj po určité době prohlásil, že pokud Novák podá oznámení sám, Graubner na svou funkci rezignuje – což Novák vnímal jako tlak na umlčení. Merta byl odsouzen, ale Graubner je stále arcibiskup.
Církevní i laická veřejnost upozornila, že místo vyšetření se Merta přemisťoval, což umožnilo, aby zneužívání dětí pokračovalo i v dalších lokalitách – a to až do jeho odsouzení. Policie později trestní oznámení na Graubnera nepochopitelně odložila jako nepodložené, protože údajně šlo o informace druhé ruky a chyběly konkrétní důkazy. Existuje podezření, že měl Graubner u policie "kamarády", kteří opticky upravili výsledky vyšetřování.

Na základě redakčních a občanských iniciativ byla shromážděna svědectví, která poukazují na to, že Graubner odmítal prověření případů v Holešově a Napajedlech, i když se objevovaly konkrétní stopy a svědectví svědků. Místo toho zvolil opatrný přístup – odmítl se zapojit do vyšetřování bez jasných důkazů a varoval, že není jeho úkolem jednat jako vyšetřovatel. To kritici hodnotí jako pokrytectví, kamarádíčkování a hazard s bezpečím dětí.

Co je na tom nejtrapnější, že v roce 2001 byl Merta za sexuální zneužívání mnoha dětí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky s odkladem na čtyři roky a zároveň mu byl uložen pětiletý zákaz práce s mládeží za pohlavní zneužívání mladistvých ministrantů ve farnostech Napajedla, Holešov, Spytihněv a dalších.

Krutý výsměch všem obětem a jejich rodičům.

Až do roku 2025 měl přesto pozici archiváře na olomouckém arcibiskupství a úřední web arcidiecéze jej uváděl jako zaměstnance a pobíral mzdu, i když tam prakticky nechodil, přičemž lokální věřící tvrdili, že stále sloužil mše a zpovídal; arcibiskup Graubner přiznal, že Merta měl „právo výpomoci“ v duchovní službě.

Po reportáži České televize (Reportéři ČT) z února 2025 byl z webu arcidiecéze odstraněn a ukončil pracovní poměr – nyní je oficiálně starobním důchodcem a nemůže veřejně vykonávat duchovenské úkony.

Nejen, že Mertu Graubner kryl za sexuální zneužívání dětí, ale ještě mu zajistil po odsouzení teplé místečko a umožnil mu navzdory zákazu vykonávat mše a "práci" faráře.

Jan Graubner čelí kritice zejména (ale nejen) kvůli kauze faráře Františka Merty, který byl v roce 2001 odsouzen za pohlavní zneužívání dětí. Informace o Mertových činech zaslal arcibiskupu Václav Novák již v roce 2000, ale Graubner reagoval pouze přeložením Merty z jedné farnosti do druhé – případně i do archivu – místo aby okamžitě zahájil řádné šetření nebo podal trestní oznámení.
Novák ve svých výpovědích uvádí, že se obrátil opakovaně na Graubnera s žádostí o řešení, ale arcibiskup podle něj po určité době prohlásil, že pokud Novák podá oznámení sám, Graubner na svou funkci rezignuje – což Novák vnímal jako tlak na umlčení. Merta byl odsouzen, ale Graubner je stále arcibiskup.
Církevní i laická veřejnost upozornila, že místo vyšetření se Merta přemisťoval, což umožnilo, aby zneužívání dětí pokračovalo i v dalších lokalitách – a to až do jeho odsouzení. Policie později trestní oznámení na Graubnera nepochopitelně odložila jako nepodložené, protože údajně šlo o informace druhé ruky a chyběly konkrétní důkazy. Existuje podezření, že měl Graubner u policie "kamarády", kteří opticky upravili výsledky vyšetřování.

Na základě redakčních a občanských iniciativ byla shromážděna svědectví, která poukazují na to, že Graubner odmítal prověření případů v Holešově a Napajedlech, i když se objevovaly konkrétní stopy a svědectví svědků. Místo toho zvolil opatrný přístup – odmítl se zapojit do vyšetřování bez jasných důkazů a varoval, že není jeho úkolem jednat jako vyšetřovatel. To kritici hodnotí jako pokrytectví, kamarádíčkování a hazard s bezpečím dětí.

Co je na tom nejtrapnější, že v roce 2001 byl Merta za sexuální zneužívání mnoha dětí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky s odkladem na čtyři roky a zároveň mu byl uložen pětiletý zákaz práce s mládeží za pohlavní zneužívání mladistvých ministrantů ve farnostech Napajedla, Holešov, Spytihněv a dalších.

Krutý výsměch všem obětem a jejich rodičům.

Až do roku 2025 měl přesto pozici archiváře na olomouckém arcibiskupství a úřední web arcidiecéze jej uváděl jako zaměstnance a pobíral mzdu, i když tam prakticky nechodil, přičemž lokální věřící tvrdili, že stále sloužil mše a zpovídal; arcibiskup Graubner přiznal, že Merta měl „právo výpomoci“ v duchovní službě.

Po reportáži České televize (Reportéři ČT) z února 2025 byl z webu arcidiecéze odstraněn a ukončil pracovní poměr – nyní je oficiálně starobním důchodcem a nemůže veřejně vykonávat duchovenské úkony.

Nejen, že Mertu Graubner kryl za sexuální zneužívání dětí, ale ještě mu zajistil po odsouzení teplé místečko a umožnil mu navzdory zákazu vykonávat mše a "práci" faráře.

Co je na tom nejtrapnější, že v roce 2001 byl Merta za sexuální zneužívání mnoha dětí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dva roky s odkladem na čtyři roky a zároveň mu byl uložen pětiletý zákaz práce s mládeží za pohlavní zneužívání mladistvých ministrantů ve farnostech Napajedla, Holešov, Spytihněv a dalších.

Krutý výsměch všem obětem a jejich rodičům.

Až do roku 2025 měl přesto pozici archiváře na olomouckém arcibiskupství a úřední web arcidiecéze jej uváděl jako zaměstnance a pobíral mzdu, i když tam prakticky nechodil, přičemž lokální věřící tvrdili, že stále sloužil mše a zpovídal; arcibiskup Graubner přiznal, že Merta měl „právo výpomoci“ v duchovní službě.

Po reportáži České televize (Reportéři ČT) z února 2025 byl z webu arcidiecéze odstraněn a ukončil pracovní poměr – nyní je oficiálně starobním důchodcem a nemůže veřejně vykonávat duchovenské úkony.

Nejen, že Mertu Graubner kryl za pohlavní zneužívání dětí, ale ještě mu zajistil po odsouzení teplé místečko a umožnil mu navzdory zákazu vykonávat mše a "práci" faráře.

Kniha je výjimečným svědectvím výpovědí obětí církve a pochybení nejen Olomoucké diecéze a Jana Graubnera. Jan Graubner čelí kritice zejména (ale nejen) kvůli kauze faráře Františka Merty, který byl v roce 2001 odsouzen za pohlavní zneužívání dětí. Informace o Mertových činech zaslal arcibiskupu Václav Novák již v roce 2000, ale Graubner reagoval pouze přeložením Merty z jedné farnosti do druhé – případně i do archivu – místo aby okamžitě zahájil řádné šetření nebo podal trestní oznámení.
Novák ve svých výpovědích uvádí, že se obrátil opakovaně na Graubnera s žádostí o řešení, ale arcibiskup podle něj po určité době prohlásil, že pokud Novák podá oznámení sám, Graubner na svou funkci rezignuje – což Novák vnímal jako tlak na umlčení. Merta byl odsouzen, ale Graubner je stále arcibiskup.
Církevní i laická veřejnost upozornila, že místo vyšetření se Merta přemisťoval, což umožnilo, aby zneužívání dětí pokračovalo i v dalších lokalitách – a to až do jeho odsouzení. Policie později trestní oznámení na Graubnera nepochopitelně odložila jako nepodložené, protože údajně šlo o informace druhé ruky a chyběly konkrétní důkazy. Existuje podezření, že měl Graubner u policie "kamarády", kteří opticky upravili výsledky vyšetřování.

Na základě redakčních a občanských iniciativ byla shromážděna svědectví, která poukazují na to, že Graubner odmítal prověření případů v Holešově a Napajedlech, i když se objevovaly konkrétní stopy a svědectví svědků. Místo toho zvolil opatrný přístup – odmítl se zapojit do vyšetřování bez jasných důkazů a varoval, že není jeho úkolem jednat jako vyšetřovatel. To kritici hodnotí jako pokrytectví, kamarádíčkování a hazard s bezpečím dětí.

Vřele doporučuji knihu Křičí hlasem zrady! Která pěkně ukazuje, Jaký člověk ten Graubner vlastně je.

Vřele doporučuji knihu Křičí hlasem zrady! Která pěkně ukazuje, Jaký člověk ten Graubner vlastně je.

Vřele doporučuji knihu Křičí hlasem zrady! Která pěkně ukazuje, Jaký člověk ten Graubner vlastně je.

Vřele doporučuji knihu Křičí hlasem zrady! Která pěkně ukazuje, Jaký člověk ten Graubner vlastně je.

Vřele doporučuji knihu Křičí hlasem zrady! Která pěkně ukazuje, Jaký člověk ten Graubner vlastně je.

Vřele doporučuji knihu Křičí hlasem zrady! Která pěkně ukazuje, Jaký člověk ten Graubner vlastně je.

Možná stojí za doplnění, proč kněží byli nuceni žít v celibátu. Papež Inocence II to zavedl roku 1139 jen proto, aby po smrti kněze jeho majetek zdědila církev a ne manželka nebo děti. Pravda byla ale taková, že kněží měli běžně milenky, platili si prostitutky a to církev tolerovala. Pokud z toho totiž bylo dítě, nemělo dědičné právo.
V minulosti byli i případy, že faráři provozovali nevěstinec, o papežích a jejich zhýralém životě ani nemluvě.
Jak tohle cirkusové sdružení někdo může brát vážně, nepochopím.