vlkodlaq diskuze u knih

Stojí za zmínku, že všechny kladné komentáře této podvodné knihy podvodného autora jsou z fake účtů. Jak poznáte fake účet? Jen něco přes dvacet hodnocení knih (pro možnost komentářů je minimum dvacet) a jinak žádná aktivita a podobné datum vzniku.
Pro vložení recenze ale žádné omezení není, takže není překvapením, že až na jednu recenzi jsou všechny ostatní z fake účtů.
Zakládá si autor fake účty sám? Špatné hodnocení mu kazí jeho podvodný bussiness?

Bible dává někomu životní náplň? Někomu dává náboženství smysl života? Pouze smrt dává životu smysl. Žij každý den, jako by byl poslední, protože jeden poslední bude. To je na beton. Máme jen tento život a nic víc. Nebylo nic předtím a nebude nic po něm. "Ale co když mají pravdu?" Ne, je to jen manipulace strachem ze smrti. Bojíš se smrti? Je to jen chvilka a po smrti už nic nebolí.

Pouze 120 stran? Tak to tam určitě nemohou být všichni kreténi i kdyby to mělo formát zlatých stránek..

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky jako je 2017 spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

01.06.2021

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírá a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Největší problém antologií ceny Karla Čapka je, že povídky vybírají a hodnotí komise složená ze zaujatých komisařů. Jsou to převážně profesoři literatury a autoři, jejich hodnocení je tak na hony vzdálené skutečnému vkusu skutečných čtenářů. Pokud by povídky vybírali a hodnotili přímo čtenáři, vypadala by takováto kniha úplně jinak, dokonce si troufám říct, že by ani jediná povídka nebyla stejná. Proto pro mě tyto literární soutěže, kde tvorbu hodnotí dost subjektivně malá komise, nemají žádnou literární ani vypovídající hodnotu.
Důkazem této mé teorie Vám může být, že ačkoliv se má jednat o nejlepší povídky ze stovek, ne-li tisíců prací, hodnocení je až na vyjímky spíše slabší.

Čtvrtá část ságy o Zaklínači, šestá v sérii, trochu chaos, nemyslíte?

1 05.02.2021

Nemusí, ale jsou.. On se ten nový a někdy dost náročný způsob života vždycky nějak promítne do psychiky. A nemusí to být v zásadě jen matky, otcům z toho taky někdy dost hrabe..

Tomu říkám chytit příležitost za pačesy! Opravdu, klobouk dolů za flexibilitu autorky. Samozřejmě to není žádné veledílo čítající 500 stran, ale stejně, ne každý dokáže (a má prostor) zareagovat tak svižně.

Všem vášnivým čtenářům a vyznavačům bible vřele a v dobré víře doporučuji vynikající knihu "Boží blud" od Dawkinse. Pomůže vám skutečně pochopit bibli a náboženství.

Jak řekl můj nejlepší kamarád (věřící): "věřím v něco víc, může to být bůh, ale to je jen jméno. Nemusíme všechno za každou cenu pojmenovat. Moje víra žádný manuál nepotřebuje a třeba taková bible s mojí vírou nijak nesouvisí, je to sbírka příběhů napsaná lidmi a já bibli ani církev ke své víře nepotřebuju. Bible je jen kniha. Nic víc. Církev je jen spolek lidí. Nic víc. Ani jedno si nezaslouží pozornost věřícího. Víra je ve mě a ne v knize nebo budově.

Že nakladatelům není líto tech stromů, které na tohle padly. Mě ano.

Kdo nechápe smysl náboženství, potažmo bible, přečtěte si Kukly.

Pro Lenka.Vílka:
Ale beze všeho, rád Ti to vysvětlím. Takový věřící si vesele věří v boha a dokazuje si tím (často), jak je zásadový, čestný a dobrý. Teď přijdeš Ty se svým názorem, že celý ten pečlivě vypiplaný tyjátr kolem boha a bible jen jedna velikánská bublina, která bohužel ne a ne splasknout a protože takový věřící není většinou schopen smysluplné diskuze, pro obhajobu své víry nemá žádné argumenty kromě citování žalmů, začne kolem sebe kopat a prskat, nazývat ostatní hloupými, nechápavými atp. čímž jen dokazuje, opakuji, že smysluplné diskuze není schopen, jestli kvůli nedostatku argumentů, inteligence nebo sebereflexe, je silně individuální a to už nejsem schopen objektivně posoudit.
Dříve se například upalovalo, kamenovalo, dnes tuto funkci zastává tlačítko "nahlásit". Admini DK mají zřejmě z pánbíčkářů taky vítr (popřípadě k nim patří) proto přesouvají komentáře jako diví. Na jejich obranu, některé (i mé) komenty si to zaslouží (i když přesunutý komentář do diskuze nemá příliš smyslu, že?). Každopádně sdílím tvé znechucení.
*
*
Pro siena:
K ničemu nic nepřirovnávám, doporučuji lépe vnímat čtený text. Ale když už jsi to načala, většina diktatur není ze dne na den, ale postupuje hezky kousek po kousku, seberou nějakou tu svobodu tady, nějaké to právo tam. Například represí svobodného názoru a vyjadřování. Náboženství/církev není nic jiného než represivní totalitní ideologie, která vymývá mozek mase a má na to staletími ověřený prostředek, a to Bibli. A pokud má někdo vlastní názor a těm blábolům nevěří, musí být umlčen, jak jsem zmínil výše a ještě doplním, dříve to bylo upalování, kamenování, zabavování majetku, dnes je to například tlačítko "nahlásit". Nesrovnával jsem to a nesrovnávám, ale princip je stejný. Represe.
Oháníš se historií. Pokud bys brala historii aspoň trochu vážně, jistě by tě ani nenapadlo se zastávat bible, která (s církví) nadělala tolik škody, že to v lidských dějinách nemá obdoby. Ani Islám nenadělal tolik zla.
A nazývat mě arogantním za to, že se zastávám svobody projevu a názoru? Zde jsem si jist, že se u tebe jedná o nedostatek sebereflexe, a to vážný, skoro až klinický řekl bych.

Dovolím se ještě jeden, pravděpodobně svůj poslední komentář k bibli:
Vy, co neustále jako diví mačkáte tlačítko "nahlásit" jste opravdu natolik arogantní, že nedokážete akceptovat jiný názor? Takhle nějak fungovala i fungují náboženství, totality a diktatury. Nepohodlné, kteří se stavěli proti systému, ať už to byla moc církve, nacismus nebo komunismus, někam uklidit, hlavně, ať nejsou slyšet. Dnes to je tlačítko "nahlásit". Každý jedinec má právo na svůj názor, může být hloupý, naivní či neadekvátní, ale pokud není vulgární nebo rasistický, musí být tolerován! Může být i ignorován, ale nesmí být potlačen! To se lidstvo pořád ještě nepoučilo?
Toto je pravá tvář Bible i velké části věřících, intolerance, represe a hodnoty podle toho, jak se to zrovna hodí.

Zajímavé, jak se tu komentáře houfně přesouvají do diskuze. Cenzura i na databázi. Takže toto JE můj komentář k Bibli, který JE mým názorem na knihu, neobsahuje nic, co by se dalo označit za spoiler, ani není urážlivý apod. Není tedy žádný motiv, kvůli kterému by komentář měl být přesunut (pokud administrátor není silně věřící, pak se ale nejedná o objektivní posouzení..) Kritika knihy má stejnou váhu a přínos jako chvála a má stejné právo na bytí.
.
Bible je pravděpodobně nejrozporuplnější kniha, jakou jsem kdy četl, nebo o ní třeba jen slyšel. Hlásá odpuštění i zákon oko za oko, zub za zub (což není nic jiného, než pomsta). Propaguje svobodu i schvaluje (ba přímo podporuje) otroctví. Hlásá lásku k bližnímu, ale schvaluje znásilňování. Nabízí ráj po smrti, ale žena, která byla znásilněna, je nečistá a jde do pekla nebo do očistce. Biblické postavy dostaly desatero, které nedodržují a nejsou za to vždy potrestány. Bible staví lásku k bohu a Ježíši nad lásku k dítěti, rodičům, partnerům. Žena je popisována jako podřadná bytost, která má na shromážděních mlčet, může být prodána a koupena, může být znásilňována a pokud byla znásilněna, má být ukamenována, protože zneuctila dům otce (ne matky, jen otce).
"Kniha Knih" je tedy pěkný šovinistický blábol, demagogická příručka totalitní ideologie.

Bibli bych parafrázovaně označil jako papírovou verzi Stockholmského syndromu. Tak dlouho jste obětí přeludů, až je jich začnete zastávat.
Jak jinak nahlížet na knihu, kde jeden týpek stvořil celý svět za 7 dní (potažmo za 6) mluví had, pana porodila, mrtví ožívají, chodí zkrz skálu, mění vodu na víno atp atd.. A věřící, kteří se mi snaží vysvětlit, že to jsou pouhé příběhy, ve kterých mám hledat vyšší smysl, ale přesto jsou věřící? Poněkud pokrytecké řekl bych.

Jak už jsem tu někde zmínil, během let jsem Bibli četl vícekrát a pořád nerozumím několika věcem. Není to nic z obsahu, účel textu bible je mi jasný už dlouho, ale nedokážu si například představit, jak si někdo může přečíst Bibli a říct si "jo, tohle je ono, tomuhle budu věřit." Na světě je přehršel náboženství tak proč herdek zrovna tenhle bůh? Proč ne třeba Thor, Vinnetou nebo děda Mráz? Já jsem byl vychováván ve víře, typicky jsem byl nucen chodit do náboženství a věřící nejsem, takže to jistě dokážou i jiní. Nebo ne? Proč ne? To se nedokážou smířit s vlastní smrtelností? Prostě až umřeme, tak nebudeme, no a co? Není to ta správná motivace si tenhle život co nejvíc užít a něco pro to udělat, než naivně a alibisticky čekat, že "příště" to bude lepší?

Bible, achjo..
Jsem upřímně fascinován oním světem, kde přívětivý starý fousatý pán (proč ne) sedí na mráčku a řídí všechno, spravedlivě a bez předsudků. Kde každého čeká po smrti jen to nejlepší (nebo to nejhorší, to podle toho, jestli byl poslušná ovečka a bez výhrad poslouchal svého pastýře).
Jsem upřímně fascinován věřícími, kteří dokáží číst bibli, moudře u toho pokyvovat hlavou a při každé příležitosti vyřvávat do světa "KNIHA KNIH!" a naprosto každý problém dokáží vyřešit jediným žalmem nebo úryvkem z té nejbáječnější knihy, která kdy na planetě byla napsána.
Jsem upřímně fascinován, že už jen málokdo z věřících bere v potaz, kolik násilí a smrti bible (nebo korán, to je fuk) světu přinesla. Že to je kniha plná agrese, buzerace a uzurpace moci a nejedná se o nic jiného, než o dlouhodobou a promyšlenou manipulaci důvěřivým stádem, které nechce připustit ani tu možnost, že bible je tu jen díky propagaci církvemi a církve nejsou nic jiného než mocenská uskupení pro ovládání davu. Mejdany nejvyšších představitelů ve Vatikánu se spoustou chlastu a prostitutek jsou zřejmě jen dalším způsobem modlitby pro vyvolené. Trošku vnímavějšího by už tohle trklo.
Jsem upřímně fascinován, že ještě dnes, v technické a vědecké době se najde dost důvěřivých lidí, díky jimž má bible 82%.

Lidstvo podstupuje přirozený vývoj společnosti a díky tomu se procento věřících zmenšuje. Podle mého názoru ale žalostně pomalu. Chtěl bych žít v osvícené době třeba za 500 let (pokud naše milá země bude ještě obyvatelné místo), kde předpokládám už jen zbytky dnešních FFR (fanatických fanklubů relikvií).

Pro Whack:
Bravo! Vynikající! Aplauduji ve stoje!
Děkuji za skvělý a pravdivý komentář k bibli.