Mlok 2013

Mlok 2013 https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198891/bmid_mlok-2013-SJF-198891.jpeg 4 14 2

Mlok (Cena Karla Čapka) série

< 18. díl >

Sbírka vítězných prací ceny Karla Čapka za rok 2013. Nová sbírka české sci-fi a fantasy prozrazuje, že známe vítězné autory a jejich práce. Už tradičně: tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela… Co nás čeká? Základy cyber-theologie, hrnčíř a jeho mladičká múza a problémy leváků. Následuje mat černou královnou, úpravy osobnosti úplně pro všechny, magické lektvary, chov domácího upírka a možná se objeví i inkvizice. A to ještě nestačí. S českými odborníky k Titanu, cestování v budoucnosti, trocha kyberpunku, menhiry, kulové blesky i trochu jiná alchymie... a na závěr bludička... ...to všechno a ještě mnohem víc na vás čeká v téhle knize, v podání autorů, kteří už jsou, nebo se možná brzy stanou, legendami. Cena Karla Čapka – to je nejprestižnější česká a slovenská literární soutěž žánru sci-fi. Prostřednictvím této sbírky se Vám dostávají do rukou nejlepší mikropovídky, krátké povídky, povídky a novela, které byly nominovány na místa nejvyšší.... celý text

Přidat komentář

Radesan
08.12.2022 4 z 5

Upřímně se sám sobě divím, že jsem o těchto sbornících neslyšel dříve. Nemohu ani popsat, jakou radost mi udělalo, když jsem si při čtení uvědomil, že je tu spousta mladých i starších lidí, kteří mají velkou představivost a fantasii. Jen jedna povídka byla slabší, ale upřímně.... kašlat na to, jsem rád, že tu knihy jako tyto máme. Hned jsem kupoval další! Koupi jsem bral jako podporu pro další ročníky (já vím, jedná se o knihu z roku 2013).

Upřímně jsem štěstím bez sebe, když vidím, kolik lidí, kteří nezapomněli snít a tvořit si své vlastní světy ještě máme....snad se mohu počítat mezi ně, byť jsem zatím nic nevydal :D.

Eslem
20.06.2014 4 z 5

Dobře se letos urodil Mlok :)

Povídky mě něčím zaujaly všechny až na Rodinné stříbro – strávit dvě strany nad šišláním dítěte mi přišlo trochu moc, navíc se J. Vaňková na můj vkus už dost opakuje. I Mlsný styl se sice dá poznat, každopádně mě ještě nestihl omrzet; pojetím mi místy připomněl zážitky Ijona Tichého. VVN a Hexagramaton draply pozornost už jen tématy - bylo zajímavé přiblížit se ke kulovému blesku nebo se spouštět prostředím zdeformovaným obřími magnety (i když teda autory trochu podezírám, že se náročnější technickou stránkou programově snažili vytáhnout hodnocení). VVN v sobě přece jen mělo určitou porci nezáživna, zatímco Hexagramaton byl až do novely můj favorit.

Z krátkých povídek byly zajímavé první dvě – důstojná a krásně napsaná Marie Lazare a vojenštější Černá královna. Třetí Prosím, žij! si mě pojetím a ventilací mateřských citů moc nezískalo, i když absurdní bylo místy docela povedeně (hmyzák nebo polévka). Terápko nemělo špatnou myšlenku, ale celé bylo děsně laciné, od použitého jazyka až po ožralého Nobelistu s jeho kýčovitou přednáškou o zpupnosti a zneužitém potenciálu nadějných vědců.

Mezi mikropovídkami bych literárně dala hlas Múze; Otázka víry se sice uzavřela vtipnou pointou, ale dojem kazil až stupidní styl, kterým se autor snažil docílit lehkosti vyprávění.

Slovenština mě obyčejně spolehlivě odradí, ale Bratislavská bludička nade mnou vyhrála a nečekaně se stala hlavním zážitkem celého sborníku. Vtipná, sympatická a směle trefná, myslím, že Mloka Hexagramatonu vyfoukla zaslouženě.