Dobrodružství Huckleberryho Finna
kniha od: Mark Twain (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49281/bmid_dobrodruzstvi-huckleberryho-finna-9mv-49281.jpg
4.2
714
Dobrodružství Toma a Hucka série
< 2. díl >
Příběhy dětí malého amerického města u Mississippi z 30. let 19. století, ve kterých autor umělecky ztvárnil své vzpomínky na dětství.
Literatura světová , Romány
Vydáno: 1965 , Mladá fronta
Originální název:
Adventures of Huckleberry Finn , 1884
více info...
Komentáře (82)
Komentáře 82 Recenze 0
Také jsem ji v dětství četla ... trošku už kopírovala Toma Sawyera, takže nebyla až tak zábavná ... ale ano, vzpomínám si na ni, takže musela být fajn. :-)
Knihu jsem četla jako malá holka a později tento poklad předala svým klukům ..nyní jsem se knihovnou probírala, abych vytáhla knihy pro vnoučka. Na tuhle knížku hu je ještě malý, ale já si ji s chutí znovu přečetla a...delikatesa. Doporučuji jakékoli věkové hranici...a teď ještě vyhledám Toma, pak lapálie Boříka a to by v tom byl čert, že by kroky mého vnuka nevedly jednou do knihovny
Knihu jsem četl já a taky brácha, ale i když jinak máme různý názory, tak tentokrát jsme se shodli v tom, že tohle pokračování je o něco slabší. No, ale dalo se, takže 4 stars to jistí :).
Ani jsem netušila, že kamarád Toma, Huck má také svůj samostatný příběh. K loupání hrachu ideální odpočinková četba ušima. Super i když dobrodružství Toma se mi líbilo trošku víc
Huck je mnohem lepší než Tom. jak mě bylo vždycky líto, že nemáme moře a ani pořádnou řeku.
Četl jsem vydání z roku 1954 synovi před spaním. Dílo se mi zdá vleklé, zbytečně rozepsané na mnoho stran, ale alespoň nudou rychle usínal.
Pravděpodobně se nejedná o oblíbenou četbu černochů?!
V návaznosti na Dobrodružství Toma Sawyera jsem si dal i tohle dílko. No, TS se asi četl o dost líp, mělo to krátké kapitolky a celkem švih. Tohle bylo kapku rozplizlý a kapitoly delší, takže občas byla nutná pauza na spánek nebo odchod do práce. Chtěl jsem teda hlavně vidět, jestli tam stojí ta hláška o tom, praskla hlava válce a ten bonus k tomu, kterej by v dnešní době neprošel (kor v Americe :-). Ale jinak celkem čitelný :-D
V mládí jsme četl Toma Sawyera a celkem se mi kniha líbila, tak jsem se docela těšil na Hucka Finna. Ale zas to taková sláva nebyla. Buď to je tím, že jsem už starší nebo je kniha vážně horší než Tom Sawyer. Rozhodnutí nechám na každém z vás, kdo četl obě knihy.
Kniha, která nám pokládá velké množství otázka v sociální sféře a zároveň je užitečnou kritikou tehdejší společnosti. Atmosféra M.T knih je nepopiratelná ačkoli já už bych si žádnou jeho knihu nepřečetla znovu. Považovala jsem za osobní povinnost splnit si ve čtenářském deníku tyto díla ale příliš jsem si to neužívala. Spíše, než jednotlivá dobrodružství se mi líbil postupný vývoj vztahu dvou aktérů, kteří z nějaké dětské sounáležitosti dospívali do věrnosti a skutečného přátelství. Popis okolí je působivý a hřejivý, nicméně touhle knihou jsem s M.T prozatím skončila. A to z prostého důvodu, četla jsem to v době, kdy pro mě téma knihy nebylo ničím zajímavé tudíž to mám spojené především s obrovskou nudou.
Huck oproti Tomovi (myslim knihy), ma uz pod dobrodruznou vypravou dvoch bezstarostnych chlapcov dost temne tony. Ale stale knihu podla toho ako plynie dej, o com to je, mozete brat len ako dobrodruzstvo. A mozete ak chcete, citat Hucka aj ako urcitu socialnu kritiku.
Za mě rozhodně lepší kniha, než první díl - postava Hucka je mi daleko sympatičtější a navíc se v knize řeší i trochu ožehavější témata, například otázka otroctví. Je vidět, jak moc tehdy bylo otroctví v Americe normou a že i dobří a hodní lidé měli problémy změnit svůj způsob uvažování a vnímání toho, co je a co není normální a správné. Kniha mě začala trochu obtěžovat ve chvíli, kdy se na scéně objevil Tom - jeho ztřeštěné a zcela nelogické nápady mi opět moc nesedly a chyběla mi racionality Hucka a Jima.
Twainovo Dobrodružství Huckleberryho Finna je dnes z mnoha důvodů považováno za klasické dílo americké literatury a jako k takovému je nutno k němu přistupovat. Tím spíše, že s dvojicí dospívajících chlapců Tomem Sawyerem a Huckem Finnem se v jakékoli jejich podobě potkal snad každý ze současníků bez rozdílu věku. Pouť po řece Mississippi, plná nebezpečí a spletitých, vzrušujících příhod, tvoří základní osu příběhu, okolo níž se vše ostatní utváří a profiluje. Nejen jednotlivá epizodní dobrodružství (bloudění v mlze, setkání s párem hrdlořezů na ztroskotaném parníku, krevní msta dvou sousedících rodin, lapálie s dvojicí výstředních podvodníčků), ale i dozrávající vztahy jednotlivých protagonistů k sobě navzájem a ke světu okolo. Twain i ty nejožehavější témata podává na hravém a veselém podkladě, že si člověk mnohdy ani neuvědomí, do jak hlubokých vrstev je osten namířen. Na druhou stranu, někde je té absurdity až příliš a neustálé tlačení na pilu se stává monotematickým a otravným. Výlet do dětství byl proto v mém případě úspěšný jen z poloviny.
Mě to jako (nepříliš dávné) dítě bavilo a baví mě to stále. Tom Sawyer je klasika, ale Hucka prostě musíš mít radši, a jeho "vlastní" dobrodružství je i lepší, delší a mnohem... Řekněme hlubší sondou (nebo měrkou, po kormidelnicku? ;)) do fungování tehdejšího světa... a ruku na srdce, čert vem instagramy, zas tak moc se toho od dob jeho dětství (na které zde Mark stylově a vtipně, neboli po Twainovsku vzpomíná) nezměnilo, když dojde na lidi
Jeden z mých velkých restů, ke kterému jsem se dostala díky dceřiné povinné četbě. Asi všichni známe dobrodružství Toma Sawyera, ale kdo z nás četl i příběh Hucka? Kdo váhá, rozhodně do toho jděte! Huck je syn násilníka a alkoholika, který se sem tam zjeví u jeho opatrovnice a vyčte mu že je v čistotě, že rozhodně nebude chodit do školy, zmlátí ho a odtáhne do lesa, kde mu má v rozpadlé chajdě dělat "otroka". Huck ale není žádný uplakánek a z chajdy uteče na nedaleký opuštěný ostrov. Za pár dní se na ostrově ukáže otrok Jim, který je hledaný za Huckovu údajnou smrt a je na něj vypsána odměna. Tohle přátelství dvou uprchlíků je plné napětí a akce a jejich putování rozhodně nenudí. Velkou přidanou hodnotou je podprahově zmiňovaný boj proti otroctví a jeho černá stránka, která v té době bohužel byla standartem. I přesto, že se jedná o příběh psaný primárně pro děti a mládež už v dnešní době přesáhl a věřím tomu, že mnoho dospělých ho bude milovat. Koneckonců, kdo má rád Toma Sawyera, tak toho v knize najde samozřejmě taky, protože Huck bez Toma vlastně ani ránu :)
Pro děti dnešní doby by to asi poutavé čtení nebylo. Ale na svou dobu byla napsaná dobře. Mě osobně ovšem neoslovila něčím zajímavým, takovéto, že nedokážete knihu odložit, to rozhodně nebylo.
Knížka opravdu asi zaujme spíše mladší děti, mně se četla opravdu zdlouhavě a moc nezaujala. Části s Králem a Vévodou jsou vtipné a povedené. Nejvíce se mi asi na celé knize líbilo Huckův boj s tím, co je správné a špatné, obzvláště v ohledu na postoj k otrokům.
Sice klasika, ale mně bohužel neoslovila. Přečetla jsem knihu pouze v rámci povinné četby a více se k ní nevrátila.
Huckleberry Finn a samozřejmě i Tom Sawyer jsou velmi těsně spjati s mými dětskými dobrodružstvími, natolik těsně, že při čtení znovu prožívám to příjemné šimrání v útrobách. Znovu prožívám jejich i své příhody a už jen těžko rozeznávám hranici mezi nimi a nevadí mi to. Naopak, je mi to velice milé.
Znovu hledám cestu ven z jeskyně, znovu se na voru plavím po nekonečné Mississippi a znovu prožívám dobrodružství, jako bych tam byl. Ale já tam vlastně byl, je to můj příběh a je v mé hlavě, nikdo mi ho už nevezme, leda snad Alzheimer.
krásná kniha, za mne podstatně lepší než Dobrodružství Toma Sawyera, zdá se mi na rozdíl od té o Tomovi nadčasová
Jedna z mnoha dobrodružných knih, která mě provázela v dětství. Letos jsem zakroutil hlavou, když jsem ji viděl v seznamu knih, která byla někde zakázaná. Tak si říkám proč že jako, vždyť je to o dobrodružství mladých chlapců, něco jako Mirek Dušín třeba. Tak proč to po letech nezkusit. Rafinovaně jsem si do výzvy vsunul i první knihu ze série a s odstupem více než tří dekád jsem se do toho zase pustil.
A jako asi jo. Netvrdím, že by měla být kniha zakazována, ale je evidentní, že by v dnešní době nevznikla a pokud by vznikla a nebyla tím pádem klasikou, tak že by nevyšla a jestli by vyšla, tak, že by se proti tomu v americe konaly minimálně demonstrace. S naším Mirkem Dušínem má teda Huck společného pramálo, tak možná ten věk, jinak neustále a pořád lže, krade, občas kouří a pije alkohol. A absolutně si z toho nic nedělá a je to prezentováno jako že je to super.
Hucka osud zavane na vor a na něm s uprchlým černochem Jimem putuje mnoho set kilometrů po řece. Prožívají neskutečná dobrodružství a já si vzpomínal, jaké to bylo v dětství úžasné čtení. Následné rozšíření posádky o dva podvodníky krále a vévodu už je docela silné kafe. Jako je ložené, že Huck to všechno myslí dobře, ale i tak je to často síla. Naštěstí se pak díky jednomu neskutečnému oslímu můstku děj dostane zase do klasické Sawyerovské pohody a poslední část už je díky tomu pohodové dobrodružství, které směřuje k tomu správnému šťastnému konci.
A samostatnou kapitolou je otázka postavení černochů ve společnosti a celkově jejich prezentace. To snad ani není "normální" rasizmus, protože knížka podává úplně jednoduše, že černoši jsou jen věci a maximálně je tam hodný nebo zlý pán. Vlastně i otázka černocha Jima je taková divná. Nepostřehl jsem, kolik mu mělo být let, ale podle textu měl děti a měl hodně odžito, byl tedy asi tak 2x starší než duo Huck & Tom, ale choval se jako úslužné a tupé dítě.
Dobrodružství je to pořád krásné, ale očekávanou plnou palbu tomu prostě nemůžu dát, protože ty "dospělé" výhrady mi to prostě nedovolí.
--------
"I propána! Stalo se někomu něco?"
"Ne, milostpaní, nikomu. Jenom to zabilo černocha."
"To to ještě dobře dopadlo; protože někdy přicházejí k úrazu i lidé.
--------
Já věděl, že Jim je černý jen na povrchu, ale uvnitř že je bílý, a počítal jsem, že řekne to, co řekl.
Sláva , objevil jsem ( chtělo By se říci Ameriku,ale v mém případě ...) Marka Twaina v pokročilém věku ????
Na téhle knize jsem vyrostla. Mark Twain má úžasný styl psaní. Člověk se i po letech opravdu od srdce zasměje :) Napínavá kniha plná podvodů, přešlapů, ale je v ní i obraz tehdejší doby, postavení černochů ve společnosti.
Dobrodružné pokračování Toma Sawyera, které je snad ještě zajímavější, akčnější a příběhově nabytější než samotný Tom.
Při čtení jsem procházel sinusoidami baví - nebaví. Začátek byl pěkný, když se ale děj delší dobu nehýbal, nudil jsem se. Takových pasáží ale naštěstí až tolik nebylo. Ta, která se mi vyloženě nelíbila, byla s "králem" a "vévodou". Také potom, co se Huck setkal s Tomem, se začal děj tak nějak zbytečně komplikovat. Na druhou stranu, obdivuhodná dětská fantazie dokáže divy.
Vtipné byly Huckovy komentáře ohledně toho, co se zrovna dělo, jen takové krátké věty prohozené jakoby mimochodem. Byly pěkným okořeněním příběhu. Často jsem se jen tak přihlouple usmíval a sem tam se dokonce uchechtl.
Co je (zvláště z dnešního pohledu) šílené, je zacházení s černochy jako s věcmi:
"Jim vzpomínal na ženu a na děti v dáli, byl skleslá a stýskalo se mu; on totiž ještě jakživ nikdy nebyl mimo domov; a myslím si, že měl svou rodinu stejně rád, jako mají svou rodinu rádi bílí lidé. Zdá se to nepřirozené, ale hádám, že je to pravda."
nebo
"Praskla nám hlavice válce. - I propána! Stalo se někomu něco? - Ne, milostpaní, nikomu. Jenom to zabilo černocha."
"To to ještě dobře dopadlo; protože někdy přicházejí k úrazu i lidé."
Je odporné, že někdo dokázal (a bohužel stále dokáže) naprosto odlidštit člověka jen kvůli barvě kůže...
Tuto knihu zase četl syn, ale už se mu nelíbila tolik jako první díl. Já jsem se do ní nakonec začetla také a nebyla špatná.
Volné pokračování Toma Sawyera se tentokráte zaměřuje na příběhy jeho kolegy od lumpačení, Hucka Finna. Jeho dobrodružství jsou již dospělejší, než ta z první knihy, autor tady řeší věci, které poberou spíše dospělí (otázka rasismu, otázky náboženství, a i ta přestřelka mezi rodinami je hodná „dospělácké“ literatury). A to vše spojuje útěk za svobodou na voru.
Líbilo se mi to, ale pět hvězd přesto dát nemohu, a to z jednoho prostého důvodu – Tom Sawyer. V jeho dobrodružstvích byl za pakoně Huck, v Huckově knize se na konci zase objeví Tom s těmi jeho infantilními nápady (které ale v JEHO příbězích fungují, ne že ne!), a kniha, ve které je perfektně vybalancováno cestování, dobrodružství, dospěláctví a hlubší přesah, je jím těsně před koncem zprasena. Nebýt toho, byla by o galaxii lepší než DTS.
Proto dávám 4 solidně otrámované *.
Štítky knihy
pro děti 19. století americká literatura dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1961 |  Tajemný cizinec |
| 1964 | Dobrodružství Toma Sawyera |
| 1999 | Princ a chuďas |
| 1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
| 1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Kniha Dobrodružství Huckleberryho Finna je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 226x |
| Čtenářské výzvě | 47x |
| Doporučených | 50x |
| Knihotéce | 619x |
| Chystám se číst | 260x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 24x |