VerčaFF

Příspěvky

SovaSovaS. Bjørk (pseudonym)

Já teda nechápu, proč je kniha tak dobře hodnocená... Zápletka je klasická severská detektivka, najdou mrtvolu, okolnosti jsou bizarní, atmosféra typicky severská - tma, zima, sníh. Ale pak to vyšetřování: hlavní hrdinka je duševně rozervaná kráska (to už bylo v Nesbovi), která má problém s alkoholem a návykovými látkami, ale je samozřejmě geniální policistka, která "vidí to, co jiní nevidí". V čem se to projevuje, to jsem za celou dobu nepochopila. Při policejní poradě stojí před fotkami z místa činu a ptá se: "napadá vás něco, nějaká asociace? ne, tak nevadí pojďme dál". A pak zírá do prázdna, přičemž ji ostatní pozorují s nábožnou úctou a mezi sebou si šeptají, jak jsou z ní nervózní, protože ona je prostě úžasná vyšetřovatelka. Jinak má klasicky temnou rodinnou minulost a neustále se snaží "nenechat se pohltit temnotou", což se tam opakuje tak desetkrát.
Ostatní postavy taky perlí.. Např. "Co si o tom myslíš? Jako o čem? O tom, co ten člověk řekl. Aha, nevím, co si myslíš ty? Já nevím...." K čemu je tam ten vrchní komisař, mi není jasné, nic nezjišťuje, jen se stará, jestli je hlavní hrdinka duševně v pořádku, což teda ona určitě není, a taky jestli dost spí a jí, jak se dostane z hospody domů...
Už jsem dlouho nečetla takovou blbost a to jsem se na to fakt těšila. Čím jsem četla dál, tím víc jsem byla otrávená. Osobně si myslím, že autor chtěl napsat detektivku, která by se prodávala, tak prostě okopíroval motiv z jiných knih a bylo..

24.08.2017


Gentleman v MoskvěGentleman v MoskvěAmor Towles

Už dlouho mě nějaká kniha nenadchla jako tahle. Příběh člověka, kterého bych chtěla poznat, a doby, ve které bych nechtěla žít. Rostov nám ukazuje, jak se dá ze života vytěžit maximum.

18.05.2019


Lovec drakůLovec drakůKhaled Hosseini

Krásná kniha, která mě hodně zasáhla. Někdy milá, někdy naprosto strašná, až mi bylo zle, ale pro mě zcela uvěřitelná a nezapomenutelná.

09.11.2020


CestaCestaCormac McCarthy

Kniha se podobá jiným post apokalyptickým dílům - hnusné počasí, zničená země, zbytky lidstva živoří a vybíjejí se navzájem kvůli shnilým zbytkům... Za mě musím říct, že se jedná o dost silný příběh, protože v centru pozornosti stojí vztah otce a syna, kteří jsou pro sebe vlastně celým světem. Děj se navíc nikam zvlášť neposouvá, hlavní hrdinové pouze jdou "na jih", aniž by měli nějaký konkrétní cíl, a nezdá se, že by měl přijít šťastný konec. Po přečtení zůstává deprese a úlevný pocit, že tohoto stavu já už se snad nedožiju. Ale kdo ví.

19.02.2017


TerrorTerrorDan Simmons

Tuto knihu jsem četla s přestávkami asi 3 týdny a čím jsem byla dál, tím víc se mi líbila. Vůbec mi nevadila její délka, naopak, když jsem viděla, že už se podle čísla stránek blížím ke konci, říkala jsem si: "Cože, to ještě přece nemůže být konec.." Atmosféra ledové pustiny je zde vylíčena dost přesvědčivě, lidské charaktery se projevují pod tlakem náročných podmínek a trocha toho mystična realistický příběh nijak nenarušuje. Nakonec se mi líbil i ten (pro mě) překvapivý závěr, i když mě tedy při čtení trochu zaskočil. Doporučuji všem:-)

09.07.2018


ToToStephen King

Výborná kniha, dlouhá, ale ne nudná. Někdy napínavá, někdy odpočinková a příjemná. Nejde tak ani o ten horor, ale spíš o příběh dětského přátelství. Při četbě si člověk vzpomene na vlastní hry a zážitky, na kamarády, na věci, na které už skoro zapomněl. Jedna z nejlepších knih, co jsem četla.

30.01.2019


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Velmi propracovaný příběh na malém prostoru (myslím jak ostrůvek, tak počet stran). Zápletka je přiměřeně nadsazená s ne až tak překvapivým, jako spíš diskutabilním závěrem. Má to ale tu atmosféru minulých dob a docela dost napětí, takže čtenář se nenudí, i když si přímo hrůzou nehryže nehty... Jako kdyby se v tv díval na Hercula Poirota. Pro mě příjemný zážitek.

29.10.2018


JezeroJezeroBianca Bellová

Na rozdíl od některých čtenářů, kterým se styl psaní autorky moc nelíbil, mě naopak příjemně překvapil. Téma knihy je těžké a smutné, ale díky strohosti a stručnosti vyprávění si člověk řekne, že to je prostě život a každý ho musí nějak přežít, bez ohledu na to, jaké "karty" mu byly rozdány. Na konci žádné příjemné překvapení, jen pokračující melancholie a apatie. Moc se mi to líbilo.

30.01.2019


Jádro SlunceJádro SlunceJohanna Sinisalo

Velice zajímavá kniha, představující alternativní Finsko na začátku 21. století, kde vládne totalitní režim, jehož hlavním cílem je jakési všeobecné blaho všeho obyvatelstva. To je však podmíněno absolutní podřízeností jedince a přesně danými pravidly.

Muž je živitel a vůdce stáda, má právo na pravidelný sex, obdiv a absolutní oddanost ženy, prostě proto, že muži to tak chtějí. Pokud to všechno nemají, jsou frustrovaní, násilničtí a užívají návykové látky, což se státu vůbec nelíbí. Proto je třeba mu nabídnout ženu, která je krásná a udržovaná, skvělá hospodyně a matka, poslušná manželka a ochotná milenka. Bohužel ne všechny Finky zřejmě dříve splňovaly tato kritéria, proto bylo nutné takové partnerky "vyšlechtit".

Aby toho nebylo málo, je nutné zakázat veškeré věci, které by kazily pečlivě kontrolovaný zdravotní stav populace, např. maso, cukr, tuk a samozřejmě veškeré fuj záležitosti, jako alkohol, drogy nebo tabák. Nepoužívají se mobily, mikrovlnky ani antikoncepce a do ciziny Finové taky nesmějí, co kdyby se tam něčím nakazili, třeba zdravým rozumem.

Ačkoli nejsem fanynkou dystopií, musím říct, že autorka si budoucí svět vymyslela naprosto přesvědčivě. Objevují se zde prvky, které se řeší už dnes (vše nezdravé by se mělo zakázat, každý člověk má právo být šťastný a mít všeho dostatek...), ona je ale přivádí do naprosto šílené roviny. Její líčení vývoje finské společnosti v zářivou totalitu jako plynulého a neodvratného procesu je popsáno velice pragmaticky a člověk by jí i věřil, že to sem opravdu dospěje, což dokáže trochu znepokojit. Střídání vypravěčů, míchání reality se snovým světem pod vlivem halucinogenů a citace z jakoby reálných zákonů, knih a novinových článků dělají knihu ještě více působivou. Nechybí ani trocha humoru a ironie. Moc se mi to líbilo a jdu si najít další autorčiny knihy, protože tohle nemůže být náhoda.

09.12.2017


Dýka s hademDýka s hademVlastimil Vondruška

Vondruška je jedním z nejoblíbenějších českých spisovatelů, takže jsem se na jeho dílo docela těšila, ale musím říct, že jsem čekala víc. Na začátku mi trochu vadil styl vyprávění, byl naivní, jednoduchý, takový "pro děti a mládež". Od historika bych taky čekala víc dějinných souvislostí, zajímavější vhled do života ve středověku apod. Zhruba v polovině jsem se více začetla a knížka mě začala bavit, ale celkový dojem je takový průměrný.

25.07.2018


AgnesAgnesHannah Kent

Mám ráda knihy odehrávající se v pro mě exotických zemích (Island je pro mě už exotika) a v minulosti, které nám ukazují, jak jsou naše současné životy pohodlné a bezproblémové. Děj samotný není nijak zajímavý ani dynamický, popisy všedních dní hrstky chudých obyvatel ostrova a duševní svět hrdinky odsouzené k trestu smrti ale vůbec nenudí. Hlavní postava Agnes je vykreslena tak, že ať už si myslíme, že je nebo není vinná, nemůžeme s ní nesoucítit. Ostatní postavy jsou určovány hlavně vztahem k ní, ten se ale v průběhu knížky neustále vyvíjí. Silný je také závěr příběhu, takže si budu Agnes ještě dlouho pamatovat.

09.11.2020


Treblinka, slovo jak z dětské říkankyTreblinka, slovo jak z dětské říkankyRichard Glazar

Řekla bych, že je to skvěle vymyšlený a propracovaný příběh, kdyby to ale nebyla pravda. Velice silná kniha, která popisuje život nebo spíš přežívání lidí ve vyhlazovacím táboře. Nesouhlasím s komentáři, že je to líčeno bez emocí, ve mně kniha vyvolávala emocí až moc. Co chcete od člověka, který viděl umírat statisíce lidí a sám přežil? Jinak si myslím, že příběh nenásilně ukazuje schopnost lidí přizpůsobit se úplně každé situaci. Po pár měsících v lágru se vězni naprosto adaptovali na nové životní podmínky a dokázali z nich vytěžit maximum. Pro mě trošku slabší částí bylo období práce v německé továrně, ale to asi v kontrastu s tím, co se dělo předtím. Kniha byla ale velice čtivá, podle mě mnohem více než o dost kratší Smrt je mým řemeslem, která zase líčí holocaust z druhé strany.

11.08.2017


HanaHanaAlena Mornštajnová

Dlouho jsem si chtěla přečíst některý román od této v poslední době tolik chválené autorky a musím říct, že vůbec nejsem zklamaná, očekávání byla splněna. Styl vyprávění je takový laskavý a příjemný, i když témata jsou velice nepříjemná. Střídání vypravěčů a časových období není rušivé a vůbec to nevadí celkovému přehledu o ději, postavy nejsou černobílé, vidíme je z různých úhlů s jejich špatnými i dobrými stránkami. Jednu hvězdičku bych ubrala za takovou trošku povrchnost, protože jsem četla spoustu knih z období nacismu nebo komunismu a často jsou tedy podstatně hlubší a náročnější, ale Hana je zase velice čtivá a emotivní, takže to určitě není mínus.

02.05.2018


V lesíchV lesíchTana French

Souhlasím s většinou komentářů, že první půlka až dvě třetiny knihy byly strhující, ale na konci tomu trochu došel dech. Zprvu sympatická hlavní postava vyšetřovatele se změnila z vtipného komentátora v zoufalce, jehož citové výlevy mě spíš štvaly, než aby mě zajímaly. Zápletka byla dost dobrá, ale čekala jsem, že se na konci oba případy propojí a bude se nějak více vyvíjet příběh z Robova dětství. Ale přesto příjemné překvapení.

09.06.2019


Nádraží PerdidoNádraží PerdidoChina Miéville

O této knize jsem předem nic nevěděla, proto mě hned ze startu překvapila množstvím rozličných postav z různých planet, ras, mutací apod. Nemám nic proti fantazijním světům, ale tady mi to přišlo jako hrozný bordel. Nevadí, časem jsem si zvykla a začala se zajímat o hlavní postavy a jejich příběhy. Vydržela jsem to ale jen asi do 150. strany, protože až dotud se nic nestalo. Jako vůbec nic. Kniha nám pořád odhaluje další a další stránky toho zvláštního světa, další postavičky, další divné městské čtvrti, ale pořád se nic neděje. Jestli měl tohle být úvod a nějaká zápletka se pak koná o pár set stran později, tak já jsem to nezvládla. Škoda, já jsem vždy po několika dnech začala číst a pár stran mě to i bavilo, ale pak jsem se přistihla, že myslím na něco jiného...

09.11.2020


PentagramPentagramJo Nesbø

Čtu Nesbovy knihy na přeskáčku, takže po Sněhulákovi a Spasiteli bych řekla, že tato je trochu slabší, ale i tak jsem byla spokojená. Hlavně v druhé půlce se slušně rozjede a konec se mi moc líbil. Na Nesbovi mám ráda, že zápletka je vždycky výborně promyšlená, děj je napínavý a na konci do sebe vše zapadne. Navíc dialogy nejsou vůbec umělé a autorova představivost je obrovská, řekla bych, že se žádná kniha neopakuje, v každé je něco nového, nějaký překvapivý prvek.

26.10.2017


Pilíře zeměPilíře zeměKen Follett

O této knize jsem hodně slyšela, ale její téma a délka mě od čtení trochu odrazovaly. Nakonec jsem se ale odhodlala a stálo to za to. Jde o historický román, jehož děj se odehrává v Anglii po několik desetiletí a neustále sledujeme osudy několika hlavních postav, případně celých rodin. Ač mě téma nijak zvlášť nezaujalo, děj je velice čtivý a čtenář si k hlavním hrdinům vypěstuje velice silný vztah. Po pár desítkách stran zjistíte, že někomu hrozně fandíte, a u někoho byste si přáli, aby už ho konečně zabili. Už rozumím tomu, proč je knížka tak populární, není akční ani napínavá, ale něco na ní prostě je.

04.10.2017


Strach moudrého mužeStrach moudrého mužePatrick Rothfuss

Říkala jsem si, že když Kvothe konečně opustil univerzitu, bude děj více akčnější a zajímavější, ale bohužel ne... Zajímavé je, že knížka je neuvěřitelně čtivá, autor umí krásně vyprávět a v příběhu je spousta originálních myšlenek. Všechny ty příhody a životní peripetie, které potkají hlavního hrdinu, by vystačily na pět hlavních postav. Ale po všech těch událostech je Kvothe pořád stejný, jeho vztah s dívkou je pořád stejný, jeho přátelé jsou pořád stejně dobří přátelé... Je to ubíjející, jak se to nikam neposouvá... Navíc dějová linka, kdy se dostáváme do přítomnosti, je pro mě stále nepochopitelná a navíc dost nezáživná. Pořád čekám, že dostanu nějaký náznak, jak se Kvothe dostal tam, kde je, kdo je Bast apod. A po třech knihách a 1500 stranách pořád nic.... Myslím, že už mě to ani nezajímá...
Nechci jen kritizovat, knížka je to opravdu krásná a autor má obrovský talent pro vyprávění, ale někdo by mu to měl "prostříhat".

04.12.2017


O myších a lidechO myších a lidechJohn Steinbeck

Příběh dvou přátel, kteří se spolu protloukají životem, snaží se vypořádat s každodenní realitou a mají jeden společný sen. Jeden malý ale chytřejší a jeden slaboduchý ale silák, starají se o sebe navzájem. Přesto je nám už po pár stránkách jasné, že jejich cesta špatně skončí.

Autor přesvědčivě vykresluje bídu amerického venkova v první polovině 20. století, jehož obyvatelé žijí své smutné životy. Vidíme tu marné existence nemajetných nádeníků, jejichž snem je mít něco vlastního a nebýt jen otroky bohatých. I mezi chudinou vládne určitá hierarchie, bílý chudák je pořád víc než černý. Syn majitele statku považuje dělníky za podřadné, ale přesto se s nimi chce poměřovat v bitce, aby si dokázal, že za něco stojí, jeho manželka se stylizuje do neodolatelné kokety, ale ve skutečnosti je to nešťastná žena, která si myslela, že má v životě na víc.

Knížka je to velice krátká, ale depresivní až hrůza. Každopádně zanechává hluboký dojem a je to přesně jedna z těch, které chcete mít ve vlastní knihovně a jednou za pět let si ji znovu přečíst.

09.12.2017


TrhlinaTrhlinaJozef Karika

Při čtení anotace mě kniha zaujala a těšila jsem se na tajuplný a napínavý příběh. Bohužel moc napínavý nebyl. Zápletka byla sice zajímavá a chvílemi jsem opravdu chtěla vědět, co se tam děje a jak to skončí, většinu knihy ale bylo tempo příliš pomalé, události nezajímavé a hlavní hrdinové nesympatičtí, takže celkově se o nějakém napětí moc mluvit nedalo. Škoda, prostředí bylo atraktivní, začátek měl nápad a čtveřice hlavních postav se nejdřív tvářila i vtipně, ale pak to nějak upadlo.

12.06.2018


Dvojitý křížDvojitý křížChris Carter

Dobrý thriller s trochu nechutnými detaily a pro mě docela neuvěřitelným závěrem. Velice čtivá kniha, u které se nedá usnout a dlouhou dobu netušíte, kdo je vrah.

09.11.2020


Příběh služebnicePříběh služebniceMargaret Atwood

Zvláštní příběh, ne moc čtivý, ale zajímavý svým strohým stylem vyprávění. Hlavní hrdinka není moc sympatická, ale jak bychom se asi chovali my v její situaci ...Všechny příběhy tohoto typu jsou vlastně varováním, kam až může společnost dojít kvůli fanatismu jakéhokoliv druhu. Mně se líbilo, že příběhu chybí začátek a konec. Není zde detailně popsán celý systém Gileádu, spoustu věcí si musíme domyslet a o to je kniha víc zneklidňující.

09.11.2020


Černočerná tmaČernočerná tmaStephen King

Moje první kniha od Kinga a musím říct, že jsem čekala víc. Povídky byly výborně promyšlené, postavy propracované a celé to bylo fakt dobře napsané, ale vůbec mě to nenadchlo. Očekávala jsem něco děsivého nebo tajemného, ale bylo to spíš jako televizní film. Na nejčtenějšího autora vůbec se mi to zdálo takové nemastné neslané. Ale možná jsem si vybrala špatnou knihu, příště zkusím něco známějšího.

08.01.2017


Skryté zloSkryté zloSandra Brown

Pravděpodobný únosce a násilník, obrovský chlap, který žije sám ve srubu se svými zbraněmi, v sexuální scéně vyká své oběti a mluví zásadně spisovnou češtinou (původně asi i angličtinou, ale nevím jestli to není jen šílený překlad): "Ale varuju vás. Poskytnete mi znovu příležitost, abych se vás dotkl, a pocítíte moje ruce všude" A dál: "Znovu se mi nabídněte a nebudu brát v úvahu žádný důvod, proč bych se s vámi neměl vyspat."
To mluví za vše....

28.01.2017


Malý pražský erotikonMalý pražský erotikonPatrik Hartl

Pro mě velké překvapení, neuvěřitelně vtipná knížka. Děj rychle ubíhal (často o celé roky), žádné dlouhé popisy, jen koláž životních situací, které se můžou stát každému. No všechny asi ne, ale i tak. Název erotikon je trochu zavádějící, o sexu se tam píše hodně, ale žádné důkladné popisy to tedy nejsou, spíš faktická konstatování. Nic u čeho by se člověk musel červenat:-) Ale několikrát jsem se smála nahlas

04.05.2017


SedmilhářkySedmilhářkyLiane Moriarty

Velice se mi líbila kniha Manželovo tajemství, takže jsem věděla, co od Sedmilhářek čekat. Spisovatelka dokáže napsat strhující a zajímavý příběh, který se odehrává ve zdánlivě běžných a stereotypních kulisách. I když by mě v jiných knihách příběhy manželek, matek a jejich rodinné problémy vůbec nezajímaly, svět hrdinek této knihy mě naprosto fascinuje. Na jednu stranu je to takové oddychové čtení, na druhou stranu se to dá chápat i jako kritika společnosti a současné výchovy. A to tajemství a napětí je tam taky

10.08.2017


Vyhoďme ho z kola venVyhoďme ho z kola venKen Kesey

Bohužel nedočteno. Líbil se mi film s Nicholsonem a oblíbila jsem si postavu Bromdena, tak jsem si myslela, že i kniha bude pro mě podobně zajímavá, ale bohužel jsem ji vůbec nemohla dočíst do konce. Vadil mi specifický jazyk i způsob vyjadřování. Pro léčebnu psychicky nemocných a nějaká šedesátá, sedmdesátá léta byl asi vhodný, ale pro mě to byl nepřekonatelný problém. Ale jinak mě to bavilo, jen asi ne dost.

15.11.2017


PřízrakPřízrakJo Nesbø

Čtení o Harrym mě stále baví, i když musím uznat, že po několika knihách je jasné, že Jo Nesbo jede stále podle zajetých kolejí. Příběh je rozvětvený, skvěle promyšlený, hlavní postavy nejsou černobílé, dialogy uvěřitelné. Nechybí napětí, vražedné tempo a překvapivé zvraty. Plus Harryho věčný boj s alkoholem a s láskou k Ráchel. Nicméně i to nejlepší se časem omrzí, takže už jsem knihu nehltala jako minule.
Ale za pozitivum tohoto dílu považuji to, že se osobní rovina mnohem více prolne s tou detektivní, a že nemá typický konec s happyendem. Naopak konec je pěkně depresivní, i když ne úplně překvapivý. Také se mi líbí, že v každé Nesbově knize se pohybujeme v nějaké jiné společenské vrstvě, tentokrát v drogovém prostředí a mezi sibiřskými urky.
Jasně, není to nijak umělecká nebo duševně povznášející literatura, ale pořád je to kvalitní zábava.

04.12.2017


Tajemný EtruskTajemný EtruskMika Waltari

Bohužel nedočteno. Román je krásný, zajímavý a je radost ho číst. Ale je strašně dlouhý a pro mě není tak poutavý, abych se k němu po týdnech vracela. Egypťana Sinuheta jsem četla několikrát, ale Etrusk mě tak moc neuchvátil. Kniha obsahuje krásné myšlenky, ale zřejmě je třeba dát jí čas a člověk musí být v odpovídajícím rozpoložení.

18.05.2018


KruhKruhBernard Minier

Druhý díl série se mi líbil ještě více než první. Mrazivá atmosféra zasněžených Pyrenejí trochu ustoupila intrikám na prestižní internátní škole, ale celkově je příběh mnohem více propracovaný, osudy jednotlivých postav se na konci krásně propojí a linka se sériovým vrahem se mi zdá naprosto skvěle vymyšlená. Po stále dokola opakujících se severských detektivkách mi knihy tohoto autora připadají velice zábavné a překvapivé.

28.05.2018


1