V lesích
kniha od: Tana French
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43594/bmid_v-lesich-GIl-43594.jpeg
4
826
Policejní vyšetřovatel v Dublinu Rob Ryan se svou kolegyní Cassií Maddoxovou dostanou na starost případ dvanáctileté holčičky brutálně zavražděné v lese blízko místa, kde si před dvaceti lety hrály o prázdninách tři děti a dvě z nich se už nikdy nevrátily. To třetí, které se vrátilo a které si ale vůbec nic nepamatovalo, je Rob Ryan, jenž si kvůli svému traumatickému zážitku dokonce i změnil jméno. Nový případ, který je čím dál jasněji provázaný s onou starou tragédií, otvírá Robovu hluboce skrytou minulost a každá stopa pátrání vede vždycky do lesa. Tana Frenchová je mladá irská autorka, vystudovala herectví a v současné době žije v Dublinu. Její debut z r. 2007 se stal v žánru kriminálních thrillerů senzací roku.... celý text
Dublinské oddělení vražd 1.
Žánr:
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 2010 , Argo
Originální název:
In the Woods , 2007
více info...
Komentáře (178)
Komentáře 178 Recenze 3
Mám podobné pocity jako velká část předchozích hodnocení. Trochu zbytečně natahované, hlavní hrdina je vykreslen jako nelogicky chovající se idiot, který musí štvát snad každého. Děj zajímavý, ale ve spoustě momentů dalo dost práce pokračovat ve čtení. Škoda, jinak to mohla být fakt super knížka
Tak nebol pre mňa dej až taký strhujúci, ako som očakávala, trochu ma aj rozčúlila povaha hlavného hrdinu a myslím, že aj záver som očakávala iný....
K tejto knihe som pristupoval bez predsudkov, doporučení, očakávaní... Vybral som si ju len náhodou na základe osoby prekladateľa. Jasné, že som si hneď objednal prvé 2 diely série. Po rozčítaní knihy V lesích následovala objednavka ďalších dvoch dielov. Autorka ma zaujala svojím neotrelým štýlom i formou písania. Podobne ako u M. Klevisovej, aj tu je hneď poznať, že autorom je žena (v čom absolútne nevidím problém) a podobne ako ona aj T. French využíva množstvo podrobných popisov a mne sa to páči. Najväčším nedostatkom tak je, že v istom momente dej akoby stratil tempo a chvíľu trvalo, kým sa zas všetko rozpohybovalo. Záver ma nijak extra neznervóznil. Teším sa aj na ďalšie knihy autorky, hoci zatiaľ hviezdami šetrím.
(SPOILER) Škoda, že je hlavný hrdina hlupák a slaboch. Autorka ho nevykreslila veľmi dobre, nezíska si sympatie čitateľa. Rovnako ani Rosalinda, ktorá sa nielen menom podobá na postavu z mexickej telenovely. Ťažko uveriteľné postavy. Kniha je napísaná výborne, no hodnotím nižšie, ako si zaslúži, keďže Frenchovej knihu "Podoba" som zas mierne nadhodnotil.
Hlavní hrdina svědek zmizení dvou kamarádů v dětství a poté policista.
Rob mi byl docela sympatický..tajemný a trochu narušený traumatem s dětství. Na druhou stranu řekne na rovinu řekl jak to má s pravdou a proč se stal policistou.
K samotnému dějí knihy: námět byl super. Jednu hvězdičku ubírám za hodně té omáčky okolo kterou nám autorka naservírovala k hlavnímu obsahu. Bylo to zbytečné moc. Druhá hvězda dolů je za nevysereni starého případů který se osobně týkal hlavního hrdiny. Celou knihu jsem čekala na to, co se tenkrát stalo.
Hlavní hrdina je psychicky narušený, sebelitujici se trápak. Příběh zdlouhavý údajně záhadný, musela jsem se nutit dočíst to.
Audiokniha:
Nebylo to špatné,jen moc ,, omáčky,, okolo všeho a tím pádem někdy moc zdlouhavé vyprávění, vysvětlování... námět super, konec už tak skvělý nebyl... nemám ráda, když se něco,,nakousne,, a pak,pak už nic... případ dávno ztracených dětí se nevyřešil, naopak, současný ano...
Rob/ Adam - ze začátku mi ho bylo celkem líto, ale postupně mě začal štvát...kdo četl, pochopí...ty hvězdičky míň za to zbytečně zdlouhavé vyprávění... abych byla přesná,tak dávám 3,5 *...Petr Janišta je výborný interpret, který mnoho,, zachránil,, :-))
(SPOILER)
Už dlouho jsem se odhodlávala k nové spisovatelce, nové sérii a novému týmu. A jsem plná dojmů, možná i trochu zmatená - ale nemyslím to ve zlém. Nejdřív jsem čekala obyčejnou detektivku s neobyčejným obsazením hlavní dvojice-trojice detektivů. Potom jsem si pohrávala s myšlenkou na rituální vraždy a nějaké to mystično a duchařinky. Pak nějaký zvrat ve stylu Šelma a nakonec jsem se dopracovala k Temným koutům nebo dvojce Kim Stoneové. Ty jo. Teda - vy jo :o) Raději sem hodím spoiler. Strašně se mi líbil vztah Ryana a Maddoxové, protože to bylo tak konečně ... spřízněné duše, bratr a sestra, uvolněnost, podpora, kritika, spolupráce, ... co vás jen napadne. Až do ... Ach jo. Od té chvíle byl pro mne Ryan normální hlupák a přizdis... Tohle mě tak neskonale nakrklo, že jsem ho chtěla vylískat, aby se vzpamatoval, hňup jeden. Strašně mě to mrzelo, protože přijít o spřízněnou duši je jako přijít o část sebe. Nevím, kam se budou ubírat další díly, ale asi to mělo svůj smysl. Až asi někdy ke konci mi došlo, jak je příběh vyprávěn z pohledu Ryana až po určité době. A v náznacích už bylo znát, jak celá jejich spolupráce dopadne. Bylo to zase jiné a celkem zajímavé uchopení příběhu.
Příběh Petera a Jamie se mi líbil a doufám, že se snad k tomu autorka vrátí, protože takhle navnadit a nechat to tak ...? Jen mi vrtá hlavou, proč si nezměnil jméno úplně, proč se i s rodiči nerozhodli společně, že minulost zanechají a začnou jinde a znovu. No bodejť, že se to dřív nebo později muselo nějak rozkrýt. A aby o tom nadřízení nevěděli, je taky divné.
Vlastní případ byl dost hustý a já od začátku tušila, kam to bude směřovat, protože dost náznaků bylo na začátku. Ale že to bude až tak moc, to jsem nečekala.
Když jsem četla, autorce se podařilo ve mně vzbuzovat strach, temnotu z lesa, strašidelné skřeky; když byl Ryan zmatený, cítila jsem se zmateně, zažívala jsem přesně ty pocity, jako bych to prožívala s ním - návraty do minulosti, strach, bolest, vztek, že mě opustili. Po emoční stránce to se mnou celkem zamávalo. Já detektivky ráda, ale tam, kde je psychopatství a manipulace, už je to na mne dost.
Co se mi líbilo nejmíň, byly asi ty strašně dlouhé kapitoly. Nevím proč, ale líp to utíká, když je kapitol víc. Umím si to nějak líp rozdělit.
Ale jinak se mi to líbilo a chystám se na další díl.
Autorce se podařilo něco nevídaného – udělat z detektiva a vypravěče v jednom nejnesympatičtěší postavu celé knihy. Klobouk dolů. Šerlok Ryan je ubrečené sobecké hovado, které se chová jako magor a motá se uprostřed vyšetřování s pohledem upřeným na sebe, a jen na sebe, a tak pochopitelně do řady věcí vrazí a hodně jich shodí na zem. A jeho kolegové se v tom zmatku snaží vyšetřovat. A vy čtete dál ten předlouhý příběh, jednak proto, že napsaný je docela slušně, a především proto, že doufáte, že se tomu Koumesovi na konci stane něco hodně ošklivého. Nebo že se o něm něco ošklivého dozvíte. Já měla vymyšleno hned několik výživných rozuzlení. Ale, jak napsal Stephen Leacock: autor detektivek často žádné řešení nezná. A fakt že jo... Zklamání veliké.
Kniha mě hodně navnadila námětem, ale asi jsem čekala trochu něco jiného. Ale vůbec ji nezatracuji. Je to velmi dobrý příběh, nesmíte být hrr, trochu přečkat začátek, než se rozjede, není to žádná střílečka ani ukázka krvavých scén. Je to příběh dvojice detektivů Cassie a Roba, kteří se stali nerozlučnou dvojicí a skvělými kamarády. Rob je jediný ze 3 dětí, které se ztratily v lese, jeho jediného našli. On není ani dnes schopen si vzpomenout, co se tehdy s kamarády stalo. Nyní s parťačkou vyšetřují vraždu malé dívky. A začíná mravenčí práce. A autorce se dokonale podařilo vylíčit psychopata v někom, od koho byste to pramálo čekali, no - já alespoň zpočátku určitě. A mění se i vztah ústřední dvojice detektivů. Závěr sice není, jak by si mnohý z nás přál, ale ne vždy se prostě podaří.... Kniha stojí za přečtení. Určitě se pustím i do dalších dílů.
Tiež ste mali pocit, že presne viete, kam to smeruje? A prvé náznaky a zistenia tejto klišé schéme krásne nahrávajú. No nedajte sa oklamať. Tak ako u G. R. R. Martina, aj tu sa stretneme so zvratmi, ktoré sa v zaužívaných koľajach postavám proste nerobia. Na rozdiel od Martina si však autorka vystačí s oveľa menším množstvom násilia. Napriek tomu je príbeh veľmi tragický, veľmi pôsobivý a ponurý. Náznaky zlého konca trúsi autorka čím ďalej, tým viac. Hlavné postavy, najmä Cassie, sú však také sympatické, že si želáte, aby to radšej zbehlo do starého známeho trápneho klišé. Oni si to zaslúžia. No autorka rozhodla inak…
Vtedy v lese je detektívka s hlbokou psychologickou nadstavbou. Veľmi pekne a podrobne vykresľuje postavy, epizódy z ich minulosti, ako aj drobné detailíky, ktoré nemusia byť všetky použité – slúžia len na oklamanie nepriateľa, teda čitateľa, aby to nemal s tipovaním vraha také jednoduché. Rozbieha niekoľko smerov podozrení, v hre je i nadprirodzeno. Podrobne zobrazuje psychologické pozadie vypočúvania podozrivých a policajných postupov. A nádherne zobrazuje čisté priateľstvo medzi mužom a ženou. Jeho aktéri sú zábavní, živí, vtipní, žiadne zombie, na akých sa čiperní ľudia v dospelosti väčšinou premenia. U mňa dobré. Viem však, že sa určite nájde hromada čitateľov, ktorí budú túto knihu obviňovať zo zbytočnej ukecanosti.
No samotný koniec… priznávam, trochu ma sklamal a verím, že milovníkov klišé sklame ešte viac. Lenže to je daň za originalitu. Nesadlo mi aj to, prečo sa Ryan nesnažil viac bojovať a napraviť svoje chyby, keď si ich bol tak dobre vedomý. Román Vtedy v lese vám nezodpovie všetky záhady a nebude vždy viesť príbeh smerom, ktorý by sa vám páčil. Ak ale chcete od detektívky aj niečo viac než zaobalenú odpoveď na obligátne otázky „a kto je teda vrah?“ „a prečo ju zabil?“, je táto kniha správnou voľbou.
Tak tohle jsem si extrémně užila. Zaujalo mě to hlavně proto, že starej nevysvětlenej zločin... a hlavně protože Irsko, země kouzelná a tajemná, kde jsem pár měsíců kdysi strávila a zažrala se mi pod kůži - viděla a cítila jsem ten irskej déšť, zelený louky, archeologický nálezy, lesy a prastaré stavby v nich... i ty sympaťáky od Gárdy a na druhé straně ty afektované, vyumělkované irské dospívající dámičky. A očekávání nebylo zklamáno.
Frenchová umí vybudovat geniálně tísnivou atmosféru (při dočítání mi bylo fakt fyzicky nedobře, cítila jsem úzkost - ne kvůli zlu vraha a utrpení oběti, ale vlastně kvůli utrpení všech zúčastněných) a umí skvělé postavy, do kterých se lze vcítit. Umí to strhnout, bezvadně se to čte a je to celkem originální a přitom většina linií dost uvěřitelná. Jediné, co mi přišlo malounko přepjaté a přitažené za vlasy, byla ta linka s Rosalind, ale jinak... fuu. Osobní příběh mezi Cassie a Ryanem je tvrdej, hrozně tvrdej a smutnej - smutná výpověď o tom, jak snadno lze zkazit a ztratit spoustu cennejch a dlouho budovanejch věcí.
Vlastně se zkopíroval Ryanův příběh z dětství o ztrátě bezstarostnosti, radosti, blízkosti. Velkým plusem je právě linka zmizení Ryanových kamarádů a její závěr. Naštvalo mě to, protože v takhle dobře psané detektivce člověk prostě pořád čeká něco totálně šokujícího, dechberoucího a nezapomenutelnýho... ale na druhou stranu to takhle bylo mnohem, mnohem reálnější a skutečnější.
Tohle je skutečná, smutná knížka o boji se zlem a chtivosti v ostatních i v nás samých a o tom, že často ten boj nelze vyhrát, i když se postavíte na hlavu a budete se opájet optimismem. Je to knížka, ve který se nedějou zázraky a proto jí lze totálně věřit. Fajn, myslím, že mám další oblíbenou autorku detektivek.
(SPOILER) První polovina knihy se četla svižně, postavy sympatické, byla jsem zvědavá, co se z toho vyklube. Ale zhruba od poloviny začal být děj celkem zdlouhavý a hlavně Rob/Adam se začal chovat jako idiot a lezl mi na nervy. Celkově to, jak dopadli s Cassie a jejich dějová linka byla ke konci dost smutná (ale zároveň ze života - jak to může dopadnout kvůli ublíženému egu:). A velké mínus za mě bylo to s tou lopatkou - vždyť mě to došlo hned, jak to na začátku zmínili, ale jim to trvalo 3/4 knihy? Vlastně nevím, jak hodnotit. Na začátku jsem myslela, že to bude na 4 hvězdy, místy klidně i na 2, ale paradoxně mě čtení celkově bavilo. Možná to bylo tím, že mi postavy přišly celkem propracované a i situace byly dost reálné (žádní superdetektivové, kteří neudělají žádnou chybu, žádná zázračná hypnóza, která vám jen tak vrátí paměť).
Asi půjdu proti proudu a souhlasím s Majuš333. To bylo" utrpení ", dlouhé věty, dlouhé kapitoly, zdlouhavé vyprávění. Skoro celou dobu jsem chtěla knihu odložit, ale přesvědčovalo mě poměrně slušné hodnocení. Čekala jsem rozuzlení, ale vůbec se nekonalo.... spíše taková nudná povídka, něž detektivka. A do toho hlavní hrdina, pro mě total nesympat, charakter žádný...No, musím si spravit chuť něčím povedenějším.
Téééda, působilo to obyčejně, ale z příběhu se vyklubala plynulá jízda v prostoru a čase. Od dětského dobrodružství a divného zážitku, po vraždu holčičky, která chtěla být baletkou... Do toho se mi fakt líbil vztah hlavních hrdinů. Jejich chemie byla vtipná a přátelská a příběh, byť detektivní, zasunuta do trochu jiné škatule. Jasně, policejní práce se konala, ale tak nějak... jinak.
Určitě každý má nějaké živé vzpomínky na doby dávno minulé. Také se mi vybavoval les. Oživila jsem si několik letních zážitků, jednu noční můru a bezstarostnost.
Právě i ta z části příběhu dýchala, když hlavní hrdina popisoval své dětství.
Autorky další knihy ráda znovu vyhledám.
Velmi pěkně napsaný příběh ten konec byl hodně zajímavý. Bylo mi pak líto vyšetřovatelů jak to mezi nimi nakonec dopadlo. Pořídím si další díl od této autorky
Pro milovníky pomalého vyprávění, pak skvělé. Kdo hledá rychlovku plnou dějových zvratů, bude zklamán. Posloucháno jako audiokniha - výborně načtená Petrem Jeništou.
Toto bolo ako čo???
Ako pozerám na komentáre, tak veľmi ani proti prúdu nepôjdem... V lesích bola jedna z mála kníh, ktorá bola pre mňa čistou katastrofou... 25.kapitol na 500 stranách bol horor, v tých dlhočizných kapitolách som sa doslova strácala... Dlhé a rozvinuté vety pozliepané zátvorkami a pomlčkami mi tiež nepomáhali... Keď som dospela na koniec vety, v niektorých prípadoch som si vôbec nepamätala, ako veta vôbec začínala a o čom vlastne bola... Posledných 50 strán už bolo pre mňa čistým utrpením a keby som nebola zvedavá, ako to dopadne, tak by som to vzdala... Ale asi som mala, pretože to, na čo som celú knihu čakala sa aj tak nevysvetlilo...
"Pamatuj, poutníče, jenž procházíš, čím jsi dnes ty, byl jsem i já; čím jsem dnes já, budeš i ty…"
(SPOILER) Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a měla přes 20 hodin. Uteklo to jako voda. Líbilo se mi, že si autorka vystačila s jedinou vraždou. Poslední dobou mě už unavuje trend desítek vražd a nejlépe i popisu různého mučení, takže jsem ocenila poklidné tempo vyprávění. Hlavní pár vyšetřovatelů (později trio) mě bavil, líbily se mi nejprve jejich legrácky a později i jiné vztahy, které na pracovišti mohou postupem doby nastat. Byla jsem ráda, že se autorka tolik věnovala jejich minulosti, že jsem mohla poznat, co mají odžito a z jakého prostředí pocházejí, co je utvářelo. Protože to zase dost ovlivňovalo, jak se chovali během vyšetřování. A archeologické vykopávky! To je moje, takže ty jsem si užila taky. Mám i výtku. Tedy opravdu hodně mě zklamalo, že jsem se nedozvěděla, jak to bylo s dětskými přáteli vyšetřovatele Ryana. Chápu, že i v životě se člověk prostě všechno nedozví, ALE tady mi to přišlo trochu jako podraz na čtenáře. Od autorky mám ještě Temnou zahradu, kterou si nechávám na seznamu k přečtení. Neboť V lesích se teď řadí mezi moje oblíbené detektivky.
Kniha byla čtivá až do konce. Příběh mě bavil, bylo to napínavé. Nedočkavě jsem se těšila na konec až se konečně dozvím kdo, kde a proč. A pak to přišlo... mám z toho depku. Jakože cože? No jasně život není fér a vždycky všechno nedopadne jak by mělo. Jen mám pocit, že to čím to začalo se mělo taky vyřešit. Z toho konce jsem prostě trochu zklamaná.
Zajímavá detektivka, která vlastně z mnoha stránek skončila špatně a mnoho, o čem se psalo, vlastně ani nevysvětlila. A to, že ze vztahu dvou hlavních postav nezůstalo vůbec nic, to mělo až archeologický rozměr - že všeho zbydou jen kosti, střepy a prach. Když se to tak vezme, tak ten konec byl pošmourný jak irské počasí, a jednomu by se z toho až chtělo zkoumat láhev whiskey až do smutného dna.
Už jsem přečtla několik knih této autorky. Dokonalá podoba mě nadchla, Místo pro tajnosti mě také zaujalo a obě tyto knihy si velmi dobře pamatuji i po pár letech. Na Věrnosti už bylo horší a Vetřelce jsem četla nedávno, ale bylo to takové nějaké průměrně zapomenutelné. Tak jsem Tanu French pomalu začala opouštět.
Pak jsem byla přesvědčena, abych si přečetla i toto a jsem opět nadšená. Ne tak tématem a hrdiny, ale autorčiným stylem. Bylo to hezky napsané. Vypravěč komunikuje se čtenářem, komentuje děj i své chování a rozhodnutí, v chytrých náznacích předjímá, co se bude dít, což vzbuzuje zvědavost. Zajímavá je psychologická linka příběhu a výborné popisy, zvláště popisy lesa. Jako bychom tam s těmi třemi dětmi byli... Krásná prvotina.
Tak tedy…mám momentálně intenzivní potřebu u literatury odpočívat, takže detektivka by měla být k tomuto účelu ideální; tohle mě ale spíš vyčerpalo.
Na hlavního zloducha autorka od samého počátku doslova ukazuje prstem, takže následně další asi ¾ příběhu čekáte a trochu doufáte, že vás jen tahala za fusekli. No…
Toto už je samo o sobě docela výrazné mínus.
A obdivem nelze planout ani ke dvojici hlavních vyšetřovatelů. Jsou, mírně řečeno, lehce infantilní.
S tím asi souvisí i nadužívání výrazu „křenit se“. Ti dva se na sebe kření prakticky při každé vzájemné konverzaci (tedy zejména ze začátku, pak jim trochu dojdou příležitosti). Občas se, pravda, zakření i nějaký jejich kolega, popř. i civilista. Nejsou v tom sami.
Z představy křenících se policistů mě jímala hrůza.
Ty milostné tanečky ani nekomentuju.
Celkově je to tedy taková podprůměrná detektivka, snažící se šokovat a překvapit alespoň v závěru.
Ale to už mi to celé bylo úplně jedno a zajímalo mě pouze to, jak to dopadne se stavbou dálnice.
Za mne čtivé, zajímavé, děj měl spád a rozuzlení bylo jiné, než jsem očekávala. Autorka mi byla doporučena jako tip. Určitě si přečtu další knihy této série.
Pokud je tato kniha autorčina prvotina, potom klobouk dolů! Je neskutečně čtivá, má napínavý a strhující děj, takže se od ní jen těžko odchází. A navíc ji celou prolíná tajemství, co se tenkrát před lety v lese doopravdy stalo... Bohužel zrovna tato linka zůstává nevyjasněná až do konce. Případ, který zde vyšetřují Rob a Cassie spolu s dalšími kolegy, se odehrává v současnosti a je neméně zajímavý. Máme zde poměrně zvláštní rodinu zavražděné dívky a také stopy, které vedou hned několika různými směry. Obě dějové linky se prolínají a nechávají čtenáře v nejistotě, zda spolu přece jen nějakým způsobem nesouvisí ;-). Víc už však prozrazovat nebudu, musím ale přiznat, že závěr knihy se mi líbil a pachatele jsem neodhalila ani náhodou :-). Jen by mne opravdu zajímalo, zda bude ten starý tajuplný případ zmizení vůbec kdy vyřešen? Za tuto knihu si však autorka právem plný počet zaslouží, podařilo se jí totiž vytvořit jedinečnou atmosféru - a mrzí mne jen to, že z Roba, který mi byl na začátku moc sympatický, udělala v průběhu vyprávění člověka, který selhal (skoro) na celé čáře...
Jak napovídá anotace ke knize, zápletka tohoto příběhu je opravdu velice spletitá. Zvláštností je také fakt, že je tento příběh vyprávěn s odstupem času hlavním vyšetřovatelem Adamem Robem Ryanem. Vyprávění na mě působilo jako kdyby se chtěl vyznat ze svých chyb. S tímto způsobem vyprávění jsem se u detektivního příběhu ještě nesetkala. Bylo to velmi originální a moc se mi to líbilo. Příběh je plný dialogů, někdy je jich možná až nadbytek, ale myslím si, že jsou to právě tyto dialogy, které dokáží vytvářet tu správnou atmosféru. Všichni tři vyšetřovatelé se chovají spíš jako pubertální výrostci než seriozní kriminalisté. Ale, to byl autorčin záměr a vzhledem k závěru knihy to byla i nezbytná nutnost. Za mě obrovská spokojenost. Psychologická část pro mě byla naprosto strhující. Miluji Cassií, nechápu Roba. Ale to je život! Audioknihu čte Petr Jeništa. Je to dobré, nikoliv vynikající.
Neměla jsem žádná velká očekávání a byla jsem příjemně překvapena. Pěkně napsaná kniha. Moc se mi líbilo vyprávění z pozice Adama, jak byla vykreslena atmosféra vyšetřování, vztah s Cassií a společné večery ve třech, úplně jsem jim to záviděla. Starý příběh byl také moc zajímavý, ráda bych se dozvěděla více.
Na druhou stranu to bylo místy rozvláčné, a ten konec.... Tomu zase chybělo alespoň 5 stránek s tím, co mě nejvíce zajímalo.
Cassie a Sam byli velmi sympatičtí a fandil sem jim. Rob se ze začátku jevil stejně, časem se z něj však stal ubulený sobec, který se uměl akorát litovat a přitom to byl jen a pouze on, kdo pokazil co mohl a ani se to nesnažil napravit. Na konci knihy nám Rob říká, že ví, jak na nás asi působí, ale že jsme naletěli všichni stejně jako on. Inu Robe, já nenaletěl...
Každopádně velmi dobré krimi a nejzajímavější postavou z celé knihy pro mě byla jednoznačně Rosalind.
Nápad dobrý, zpracování příšerné. Postavy mi nakonec lezly krkem, konec - vlastně co to bylo? Konec? Už nikdy víc...hvězda za obálku...
Chvílemi rozvlacny popisy a pak to zase mělo spád. Čekala jsem trochu jiný konec.
Začátek mě celkem bavil, konec naopak neskutečně nudil a poslední čtvrtinu už jsem se jen těšila, kdy to konečně skončí. Styl autorky - píšu pomlčky (a kdyby jenom pomlčky; pomlčky píšu taky ráda) a závorky jako blázen, se mi nečetl moc dobře.
Zajímavá zápletka a příběh, zasazený do zajímavého prostředí. Příběh byl trochu vleklý, ale jinak dobře vymyšlený a poutavý. Bohužel musím ubrat na hodnocení za konec a to z mnoha důvodů
Tak tohle bylo postupné rozčarování...Ze začátku jsem se nemohla začíst, pak se příběh hezky rozjel, kniha se mi četla dobře, musela jsem číst dál a dál. Ale pak najednou... Co se to stalo s hlavním vyšetřovatelem, takový sympaťák na začátku a pak jsem ho už nemohla ani vystát. I k vyšetřování samotnému bych měla dost výhrad. Ale co mě zklamalo nejvíc, bylo zakončení starého případu.
Tuto knihu jsem přečetla za dvě noční směny. Dobře se mi četla, příběh byl poutavý. Evidentně co člověk, to názor. Takže pokud máte rádi detektivky, při kterých se i můžete malinko bát, tak směle do toho :)
Opravdu divná kniha...
Nevím, co k tomu říct. Nebavilo mě to a hlavní hrdina a jeho parťačka, to byl doslova vopruz.
Poctivě vystavěná detektivka, rozhodně spíš psychologická. Pro mě zajímavé prostředí, jednak irské – a pak zápletka v prostředí archeologů. Čtivě napsáno, napínavé od začátku do konce. Popisy postav i prostředí takové, že je vidíte před sebou. Ano, zůstala otevřená místa (mimo hlavní dějovou linku), ale co v životě je úplně dopovězeno? :-)
Štítky knihy
děti detektivní a krimi romány Irsko irská literatura Dublin 80. léta 20. století ztráta paměti, amnézie mystéria parta dětí prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2010 |  V lesích |
| 2012 | Na Věrnosti |
| 2013 | Ztracený přístav |
| 2015 | Místo pro tajnosti |
| 2017 |  Vetřelec |
Kniha V lesích je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 124x |
| Čtenářské výzvě | 80x |
| Doporučených | 70x |
| Knihotéce | 365x |
| Chystám se číst | 366x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 7x |