Cesta sněžných ptáků

Další do mé smutné sbírky nedočtených (a tedy nehodnocených) knih. Pořád jsem se do ní nutil s pocitem, že přeci námět, doba a prostředí by mě měly bavit a zajímat. Jenže nebavila, a místo, abych si užíval děj, přemýšlel jsem, čím to je. Podle mě je to mainstreamová historicko-dobrodružná kniha psaná dost na efekt. Nic, co by člověkem pohnulo, nebo nějaký hlubší podtext, který by v člověku rezonoval, se v ní asi neskrývá. Nevěřím postavám ani ději. Nakonec jsem si nalistoval zdejší negativní komentáře, a ty formulují moje dojmy tak přesně a trefně, takže nemá smysl to opakovat. Snad bych jen připojil, že pokud se do této silně přeceňované knihy nedokážete začíst, nejste sami a rozhodně nejde divní.

37 24. června

Pro mě strašně dlouhé čtení, prokousávala jsem se, četla po částech, prokládala to jinými žánry, prostě jsem nedokázala číst v tahu. Takže jsem zjistila, že to není čtení pro mě to pravé ořechové. Nehledě to byl tak velký formát, že se mi kniha špatně i držela.

34 07. června

Na Cestu sněžných ptáků jsem byl moc zvědavý. Je to dobrodružný historický román, který pojednává o cestě žoldnéře Vallona a jeho přátel z Anglie přes mnoho zemí až do Anatolie. V Anatolii je zajatý anglický voják, jehož otec v Anglii zaplatil Vallonovi, aby jeho syna ze zajetí vykoupil od sultána. Sultán jako výkupné požaduje 2 páry sněhobílých sokolů. Cesta za sokoly, jejich odchyt, stejně jako pouť až do Anatolie je náročná a plná nástrah. Podaří se Vallonovi a jeho přátelům splnit tak náročný úkol? Je tady navíc ještě ve hře existence svitku, který má vést k odhalení pátého evangelia. Knihu jsem četl dlouho. Neměl jsem na čtení tolik času. Místy je příběh zdlouhavý, ale mi se velmi líbil a určitě si brzy přečtu pokračování. Dávám pět hvězd a doporučuji. Konec je otevřený právě pro druhý díl. :-)

2 26. března

Re-reading. Náročnej, ale krásnej.

1 22. března

Zábavné jednoduché čtení. Originální a napínavý dobrodružný příběh plný děje, jen postavy mi přišly trochu ploché a čekala jsem možná více zvratů.

1 19. února

Takové dobré téma, výprava složená z různých národností a charakterů, zasazeno do 11.stol, o kterém se toho ví málo, takže to dává spisovateli možnost si vymýšlet ... ale nic z toho není. Popisy přírody bídné, milostné zápletky bez nápadu, bojové situace vyřešeny spíš zázrakem, než šikovností, smrtelná zranění vyléčena za nejvýše dva dny. Úvaha o pátém ztraceném evangeliu příliš jednoduchá, nedala žádný podnět k zamyšlení. Dočetl jsem to, ale do druhého dílu nepůjdu.

Vzpoměl jsem si na Vladimíra Neffa a jeho příhody Petra Kukaně z Kukaně (Královny nemají nohy a další). To je jiná liga.

2 31.12.2021

To byly utrapy.... dlouhe umorne cteni. Dej byl porad dost stejny. Cela kniha velke plato s hrdiny kteri me krome Hera nedokazali k sobe pripoutat.