Tlapka
komentáře u knih

Ryze válečné knížky nevyhledávám, vojenské prostředí a svět převážně mužských postav mi obvykle nevyhovuje. Ale tato kniha je výjimka. Je plná neskutečně silných pasáží, navzdory tomu, jak úsporným stylem je psaná. Nebo právě proto? U žádné knihy ze světové války jsem s postavami necítila víc.
A ta děsivost, když vypravěči uvěříte, že to ve válce je pro něj lepší než představa, co bude po ní... Ne Hemingway, ale Remarque je podle mě tím, na jehož textech by se měl vysvětlovat pojem Ztracená generace.


Farma zvířat pro pokročilé. Sakra dobré čtení. Mrazilo mě v zádech, jak se pravda měnila v lež a lež v pravdu, ačkoli to bylo to stejné. Úžasně zachycená manipulace, ideologicky zdůvodněná každá všední drobnost. Z detailů se pak skládá celý ten kolosální odlidštěný celek.
"Chceš vidět pět prstů nebo mě přesvědčit, že je vidíš?"
"Vidět je."
"Špatně!"
P.S. Každému to asi nesedne, ale kdo si chce připomenout trochu toho elánu a odhodlání žít a riskovat, najděte si píseň pojmenovanou podle hlavního hrdiny od Ready Kirken.


Klasika, která mi dlouho unikala. Příjemně mě překvapila, nevím proč, ale obávala jsem se, že se mi bude číst špatně, že bude zdlouhavá, nesrozumitelná... a přitom taková zajímavá jednohubka! :) Specifický humor, srozumitelná symbolika a zjištění, že proměna v brouka je ve skutečnosti ta nejmenší v knize...


Tohle je tak strašně milé! Jako národ máme nádhernou historickou tradici i nádherné pověsti, což se odráží i v téhle přenádherné knížce. :) Ilustrace, jazyk, vybraná témata, všechno to k sobě krásně ladí.
Děti budou nadšené, puberťáci brblat z principu, že nejsou děti, a dospělí budou zase
nadšení. :-D


Jestli sem zabloudí někdo, kdo knížku dostal jako "referát - prudu" - nenechte se otrávit předem, že je to "ten Komenský z roku XY"! :)
Knížka je nepochybně rozdělená na dvě části. Ta první, věnovaná labyrintu, je velmi dobře srozumitelná a dost poutavá i pro znuděného studenta. Kolik věcí zůstává po staletí stejných... a kolik se jich zdá být dokonce akutálnějších než dříve. Krásné, výstižné, srozumitelné alegorie.
Velmi zajímavé je pak srovnání s druhou částí, kde v určité pasáži vidí poutník svět znovu, tentokrát jako věřící. Druhá část, silně orientovaná na víru, už se mi nezdála tak poutavá a atraktivní jako první, ale přesto stojí za přečtení. Ne vše, co je spojeno s vírou, má totiž smysl a význam jen pro věřící. :)


Krásný román. Občasné prokládání děje rozsáhlými popisnými pasážemi mi vůbec nevadilo, obvykle je nemám ráda, ale sem prostě patřily. Tu knížku jsem chtěla číst dál a dál, i když jsem se nechtěla přiblížit jejímu konci. :)


Skvělý čtenářský zážitek. I když jsem samozřejmě věděla, jak to skončí, bylo to hrozně napínavé a musela jsem číst dál a dozvědět se, jak se to bude vyvíjet. Fantasticky popsaná závěrečná bitva.
Oceňuji i nápad na seznam osobností a jejich osudů v závěru knihy. Smutné a velmi působivé čtení.


Je pro mě velmi těžké tuhle knížku hodnotit.
Styl psaní? Děsný. Ale to patří k jejímu stylu, k její autenticitě.
Postavy? K uzoufání. Oběti svého okolí i vlastní slabosti.
Příběh? Padesátkrát a pokaždé naposled.
Emoce při čtení? Jen ty nejčernější.
Jenže takhle to mělo být, aby knížka zazářila jako reportáž, jako svědectví. I po letech zůstává v tomto ohledu ve své problematice legendou. A to zasluhuje uznání.


Četla jsem opakovaně. Asi nejlepší kniha od Viewegha. Čtivé a snad i výstižné (dobu jsem nezažila), filmová adaptace se taky vydařila. Humor často přicházel znenadání, jen v pár slovech, úderně a efektně, dobře fungoval třeba v pasážích převedených do podoby divadelního nebo filmového scénáře. Proměny otce v příběhu mi přišly uvěřitelné, dobře vystihující, co se člověkem může udělat změna pozice - a změna přístupu k některým rovným a rovnějším. "Méně prosil a více žádal, a ono to fungovalo." až na pokyny "Něho, k noze!", dodávám já. :)


Během prvního dílu jsem se nechala pohltit, jako už dlouho ne. Opravdu jsem zapomněla na čas, na jídlo, na všechno. Skvělý námět, čtivě vyprávěný, když vycházíte opravdu z knihy a ne z filmu, kvalitní postavy. U dalších dvou dílů už jsem se do takového čtenářského transu nedostala, ale pořád si série držela úroveň až do konce, to rozhodně.

Fantastická knížka, ke které se vracím už léta a pokaždé se úžasně pobavím a žasnu - tohle přece není překlad, tohle musel překladatel sám vymyslet, ale zachovat vtip i pointu, absurditu jazykovou i logickou. Prostě "superlatývní, výkon vskutku mistrovský".
Četla jsem i starší verzi, ale ta už dnes není příliš srozumitelná a aktuální, minimálně pokud neumíte německy. Ale kdo sáhne po novějším překladu, tak snad ani nemůže být zklamán.


Četla jsem podruhé a v budoucnu budu číst jistě potřetí... a znova...
Autor musí být v dobrém slova smyslu magor. Originální námět, který nám v podstatě ležel u nohou. Tu jednu hvězdičku strhávám za lidskou dějovou linku, hlavně za její začátek. :)
P. S. Hádanku se zápalkami jsem ke svému překvapení uhádla okamžitě, takže jsem čekala, že řešení bude nakonec jiné. :D Kružnice i se svým středem jedním tahem byla jiná liga (to bylo tuším v Tanatonautech?).


Hodnotím celou sérii, ale to je jedno, každý díl (i když třeba s přimhouřením oka) by na těch 100% byl. Celá sága mě zachytila ve skvělém věku, začala jsem číst, když byly vydány dva díly, na další jsem pak pěkně čekala. Čím jsem starší, tím víc mě fascinuje, do jakých detailů měla autorka celý děj promyšlený, jak do sebe i drobné zmínky krásně zapadají.
V sedmém díle opouštíme na čas Bradavice, děj a kulisy jsou tím pádem trošku atypické a ne každému to asi vyhovovalo. Podle mě to bylo opodstatněné. A pro koho ne, tomu to závěrečná bitva zkrátka musí vynahradit.


Po vší té náročné četbě během semestrů jsem chtěla něco velmi, velmi jednoduchého. Tím jsem ovšem šeď silně přecenila. Přidávám se na stranu kritiků. Nemám ráda ten rádoby-cool-nad-věcí-ale-vlastně-ne styl. Hlavní "hrdinka" je s prominutím blbá, jako čtenářka jsem neviděla důvod jí fandit. Její kamarádka je samozřejmě prototyp dokonalé slečny. Docela se povedla postava Greye, ten je sice taky "jako ze škatulky", ale u něj to má jakýsi (možná omylem vytvořený) smysl...
Co mě iritovalo - neustálé omílání stále stejného stále stejnými slovy. Možná to mělo nějakou funkci, která ovšem nefunguje. Hrdinka na vše reaguje Páni!, U všech svatých! a neustálým vlhnutím svého pohlavního ústrojí. Ano, na vše. Komunikace s její kamarádkou se neobejde oslovením celým jménem včetně příjmení, a to u každé druhé repliky.
SPOILER: Závěr je pro mě ztělesněním toho, co chlapi posměšně nazývají ženskou logikou. Ona mu dovolí, aby ji ztřískal. On se třikrát zeptá, jestli opravdu. Pak to udělá - a ona mu vynadá, jak jí to mohl udělat a rozchází se s ním... Ovšem nutno dodat, že tento závěr byl překvapivý. Čekala jsem zázračné zromantičtění Greye, svatbu a kupu dětí. Jenže to bylo jen proto, že jsem zapomněla, že jde o trilogii, takže na to zřejmě dojde až v dalších dílech. :D
Nejvíce sado-maso pro mě bylo samotné čtení této knihy. Zlatá Lady Fuckingham, u té se člověk aspoň zasmál! :D


Klasika, ke které sedá vracet znovu a znovu. Četla jsem většinu, možná všechny Křesťanovy knížky fejetonů, ale tahle byla první a nejlepší. Kraťounké, ale maximálně využité texty, milé a vtipné. Přesně to, co má fejeton být - krátký údiv nad každodenními záležitostmi. Doporučuju! :)


Ty poslední tři stránky, prooooč?
Já vím, že takhle to v dramatu té doby chodí. Že se vše musí rozřešit, ideálně formou záměny a netušených příbuzenstev... ale tady se mi to zkrátka zdálo natolik jako pěst na oko, že jednu hvězdu musím strhnout.
Na druhou stranu, drama je to jinak skvělé - ze začátku jsem se bála, že se v postavách ztratím, ale není jich zase tolik, navíc každá je dost svá. Ani starší jazyk není překážkou a Harpagonovo hamounění je univerzální motivace pro jeho chování. Knížku doporučuji jako dobrou volbu pro "povinnou četbu" i jako četbu pro ty, kteří už povinně číst nic nemusí. :)


Naprosté nadšení nesdílím, ale určité kvality knížka má. Předchozí komentář se mi smazal, takže shrnutí v bodech:
- někdy stylistické neobratnosti, které bych ve vydané knížce nečekala
- u některých postav slabá motivace (Když vynechám rozřešení, tak opravdu by Eričiny nápady vedení tak jednoznačně odmítalo? Jasně, protihráč je mocný, ale žádná snaha či pochybnosti, vnitřní boj?)
- kýčovitě akční závěr (jedna záchrana na poslední chvíli je OK, dvě za tak krátkou dobu... ne)
+ některé uvěřitelné a povedené postavy (u mě vítězí Linda)
+ něco mě do příběhu vtáhlo, zajímalo mě, co se bude dít dál... což je hlavní plus knihy)
+ zajímavý námět (byť jeho potenciál byl větší)
Jinak vraha jsem odhadla, ale není to nic, co by šlo příběhu vytýkat jako slabinu. Jen prostě bylo jasné, že už musí být ve hře - a přitom nesmí být dostatečně nápadný. :-)
Jako mistrovský kus žánru bych knížku nedoporučila, ale jako solidní detektivku na letní čtení ano. :-)


Hlavně první dva díly jsou prostě úžasné, ale celá série stojí za přečtení. Neskutečně milé povídání, když si chcete u knížky odpočinout, chvílemi se bavit a chvílemi dojímat. Pět hvězd musí být. A další speciálně pro bratry Farnonovy. :)


Mnohdy až dechberoucí momenty a verše... občas prostřídané proletářskou kýčovitostí. Ale to k tomu patří a celkově byla tato sbírka velmi dobrá a srozumitelná. :)
