Labyrint světa a ráj srdce

kniha od:


Koupit

Dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím. Do města přichází poutník, který coby nezávislý pozorovatel dění ukazuje cestu k sobě samému. Kritizuje špatnost tehdejšího světa a z pohledu vysoké věže, čnící nad městem, vidí ideály tzv. panharmonie a Božího pořádku na Zemi. V závěru se poutník dostává do malé světničky, jež zosobňuje jeho srdce a zde se setkává s Ježíšem Kristem. Významný myslitel takto vymezuje cestu vedoucí k míru a harmonii... K vydání připravil Milan Rosenzweig....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40541/labyrint-sveta-a-raj-srdce-prU-40541.png 3.6564
Žánr
Literatura česká, Duchovní literatura
Vydáno, SPN - Státní pedagogické nakladatelství (SPN - pedagogické nakladatelství)
Orig. název

Labyrint Swěta a Lusthauz Srdce, 1631

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (88)

Kniha Labyrint světa a ráj srdce

Přidat komentář
LilKure
30. září

Asi je pro mě ta časová propast nepřekonatelná, jazyk krkolomný a náboženské rozjímání únavné; sečteno podrženo, posledních 20 stran jsem jednoduše vzdal... už i tak jsem nad tím strávil až moc času.

PeterBahn
22. září

Nadčasový vhled do fungování lidské společnosti i když někdy až příliš vyhraněný a nahlížený z jedné perspektivy. Jelikož kontinuálně čtu kralickou bibli, tak jsem se chystal na toto dílo v původním jazyku, ale známý mi donesl tuto současnou jazykovou mutaci, která se (zdá se) povedla a našla si i nové čtenáře.


tez80
19. srpna

Přiznávám se, že jsem nebyla schopná přečíst Labyrint, dokud jsem nenarazila na jazykovou úpravu Tomáše Makovičky z roku 2013. Knihu jsem vlastně nečetla, ale studovala, abych našla způsob, jak Komenského přiblížit dnešním dětem. Fascinuje mě, jak je tento obraz společnosti stále aktuální. (Když měl Komenský z nepravostí a špatností v 17. století takový pocit, co by asi psal dnes?). A cesta co s tím, kterou nabízí Komenský je také geniální - navrátit se, odkud jsme vyšli, do domu svého srdce, tam se zavřít a rozhlédnout se. Zjistit, co je v mém srdci - kdo vlastně jsem, poznat sebe sama. Komenský, jakožto hluboce věřící člověk zde nalézá Boha a ten mu pomůže nejdříve zlepšit sebe samého a takto dobrý pak může opět vyjít ven a zlepšovat společnost svým vlastním dobrým chováním a příkladem. To je geniální psychoterapie, ne? Každý najdeme ve svém srdci něco trochu jiného, ale každý v něm můžeme najít pomoc (i když ji třeba nepojmenujeme "Bůh").

DracoMalfoy
05. června

Tohle je za mě velké ne. Následující text může obsahovat nějaký spoiler, ačkoli si nejsem jistá, co zde jde vyzradit. Můj názor se bude jevit jako ignorantský a povýšený, pokud to někomu vadí, s radostí ignorujte.

Kniha se mi nelíbila. Nápad jako takový mi přišel zajímavý, ale nedokážu se přenést přes neustálé povyšování se nad vše, s čím autor nesouhlasil. Viděla jsem zde totiž často rozdíl mezi kritikou systému, a tvrzením, že jsem morálně lepší, protože mám jiné zásady.

Mým dalším problém byl způsob převádění viny na někoho jiného, např. Člověka pokoušel a svedl ďábel, Šalamoun je oklamán a sveden atd. Znovu, myslím si, že člověk za své činy nese plnou zodpovědnost. Neudělalo to ono, ani nikdo jiný, ale vždy on sám.

Knihu bych tak nikomu nedoporučila. Ačkoli věřím, že ve své době mohla být důležitá a aktuální, a některé myšlenky v ní stále takové jsou, podle mého její čas už prostě přešel.

Set123
26. května

Je mi nemilé hodnotit tuto knihu v zásadě záporně, bohužel však nemám na výběr. Je jisté, že toho času byl Labyrint světa a ráj srdce nejdůležitější českou knihou, hned vedle Bible Kralické, v dnešní době to už ale opravdu není ono…

Češi jsou považování za jeden z nejvíce ateistických národů na světě. To je ale nesprávná interpretace statistiky. Jsme národ, který se podivuhodně málo zařazuje do církevních struktur. Ale ateisté? Ne. Těch pravých ateistů (mezi které se počítám), znám velice málo. Lidé dnes věří v neuvěřitelné množství esoterických, astrologických a jiných nesmyslů. Ve zvěrokruhy, aury, vlastně i anděly, kteří většinou pocházejí s křesťanství, židovských textů, či islámu. Ale Bůh? Ne. Karma ano, jakási Síla, ano. Ale nikdo se nechce řadit do církve.

Problém tohoto textu je tedy jeho přílišná inklinace (a kdo by se divil?) ke křesťanství, sic jinak vedenému, však stále křesťanství. Je zde příliš mnoho dialogů, které nám dávají jakousi rigorózní podobu víry, a to dnešní čtenář nesnese. Protože dnes je k víře třeba svoboda.

Jak jsem již řekl, já nejsem věřící člověk. Mně vadí to, že Komenský, stejně jako většina lidí té doby, ve všem vidí Boha a vše na Bohu záleží a Bůh tohle a Bůh tamto… Ten strach ze samostatnosti a z opuštěnosti je mi dnes prostě proti srsti. Ale to byl problém hlavně druhé poloviny knihy.

V první polovině mi hrozně vadil náš drahý Poutník. Tak rýpavého, nepříjemného a vybíravého člověka bych zaškrtil, kdybych měl tu smůlu, že bych ho potkal. Každý dokáže najít spousty chyb v čemkoliv. (To je ostatně to, co dělám ve svých komentářích.) Je ovšem neuvěřitelně hloupé ignorovat to pěkné, což bohužel Komenský často dělal.

Kniha je psaná příjemně, svižně se čte, obsahuje spousty krásných myšlenek a alegorií (ať říkám co chci, je to stejně ji zajímavý teologický monolog), můžete na ní myslet dlouhé dny a týdny a neustále ji probírat z jiných úhlů a to je úžasné. Opravdu se jedná o hodnotnou knihu, to nelze popírat, stejně tak, jako nelze popírat to, že Komenský byl neuvěřitelně inteligentní a moudrý muž, ale kniha prostě není pro moderního čtenáře. Nebo alespoň není pro mne. Je mi to líto, ale upřímně mě to nepřekvapilo. Ale to, že jí dávám tři hvězdy, neznamená, že na ní nebudu dlouho vzpomínat.

Rawen616
01. května

Další klasika kterou jsem se rozhodl dohnat. Dojmy jsou rozporuplné. Jednak je nutné se připravit na to, že jde o knihu starou přes tři století, takže je jasné, že jazyk i struktura vyprávění je úplně někde jinde než jsme zvyklí. To ale nevidím jako problém, naopak to považuji za zajímavé. Náhlednout trochu do života a hlavy někomu kdo žil před dávnými časy. Problém vidím spíše v tom, že ačkoliv kniha začne jako docela zajímavá satira/kritika/podobenství lidského pachtění se za něčím tak se v poslední třetině překlopí do docela tvrdé křesťanské "propagandy"a hravý příběh o poutníkovi kterému není nic dobré je ta tam. Ano, náboženství hrálo v životě tehdejších lidí stále obrovskou roli ale kniha tím podle mého dost utrpěla. Celý příběh se poté totiž dá shrnout jednou větou - Všechno v životě stojí za prd, jediné důležité je absolutní víra v Boha. Pár přirovnání je tam trefných a nadčasových, jinak se ale o dílo které by mě nějak výrazněji oslovilo bohužel nejedná. Průměr.

ladez
20. dubna

Můj splacený dluh odbyté školní četbě. A ten dluh vlastně ani nevznikl: dítě nerozluští tento archaický jazyk a nepochopí do důsledku tuto monumentální alegorii. Je poučné zjistit, že to naše lidské plémě i po 389 letech bloudí v tom samém labyrintu, jak jej J. A. K. barvitě popsal. A je osvobozující zjistit, že očištění od špíny toho světa je stále možné hledat v pokoře, lásce a neochvějnych morálních hodnotách. A to zjištění (s jistým nadhledem) činí z této Komenského knihy nadčasové a transkuturní literární a filozofické dílo.

JulianaH.
27. března

Dílo jak nadčasové, tak hluboce a bytostně barokní. Barokní je naturalismus, s nímž autor popisuje svoje tělesné děje, dynamismus (bouře na moři), vyhrocené antinomie (světla a tmy, světa a ráje) i konfesionálně univerzální motivy marnosti nad marnost či memento mori. A také citová vzrušenost, která se vybíjí častými zvoláními. Nadčasové je všechno ostatní.
Komenský dovedl být intimně osobní a zároveň poskytnout celým generacím vyznání jejich vlastních pocitů. Rýsují se tu autorovy osobní vlastnosti a víry: pacifismus, citlivost a nekonkrétní, intuitivní nelibost vůči „pohanům" stejně jako tolerance, kvietismus či tragický pesimismus, jímž se Labyrint tolik liší od Erasmovy Chvály Bláznivosti, psané lehčím perem a s veselejší myslí.

První polovina těchto svérázných duchovních pamětí, Labyrint světa, je přístupnější a čte se svižněji. Pamatuji si, že jsem jí byla jako uhranutá: tak svěží, tak aktuální, že promlouvala přímo ke čtenáři. Těžiště tkví ale ve druhé polovině, myšlenkově závažnější a hutnější. Ráj srdce je také jazykově bohatší, má větší výrazovou sílu a autor píše ještě umněji, patrně proto, že se tu konečně přibližuje k bohu. Vrchol vidím ve XXXVI. kapitole (Poutník z světa utéci chce).

[Původně jsem nechtěla tento komentář psát, jelikož uplynulo pět let od doby, kdy jsem knihu četla. Když ale vidím komentáře zdejších maturantů, mám nutkání popsat přesně opačnou čtenářskou zkušenost. Začetla jsem se do Labyrintu ve III. ročníku SŠ pro vlastní potěšení a nadchnul mě tolik, že jsem se musela přinutit, abych ho zavřela a šla spát. Druhý den ve škole jsem dostala vynadáno, že čtu Komenského pod lavicí, a byl mi konfiskován. ...České školství je nejspíš ztraceno. :D]

1

Doporučujeme

Volba - Klíčový okamžik
Volba - Klíčový okamžik