suzanne1997
komentáře u knih
River Wild
Samantha Towle
Příběh od kterého se neodtrhnete. Věrohodně popsané scény, které vtáhnou a nepustí, dokud neotočíte poslední stránku. Vztah mezi hlavními hrdiny je zvláštní, vřelý a už na první pohled příjemný. Dialogy plynou, děj se nezadrhává a konec rozhodně zmate a překvapí. Líbila se mi ta chemie, která děj prostupovala a při doctení poslední věty mi bylo líto, že knihu musím odložit. Kdyby byl příběh o několik desítek stran delší, vůbec by mi to nevadilo, ba naopak. Autorka mohla alespoň za mě dej trošku natáhnout. Na mě byl prostě příliš krátký.
Kulti
Mariana Zapata
Nápad na ústřední zápletku knihy je stoprocentně originální. Anotace příběhu čtenáře navnadí a po odmyšlení nebo opomenutí těch pětiset sedmi stran se těší, čím ho autorka překvapí.
Knihu otevíráte odhodlaní zjistit, co se stane a v pokud možno co nejkratším čase. Jenže opak je tak nějak pravdou. Kniha není špatná, má dobře vystavěnou zápletku i dialogy. To jen autorka má tendenci všechno protahovat a dlouze popisovat (použila bych slovo obkecávat, ale nejsem si jista, zdali by mu někdo rozuměl).
Příběh se šíleně táhne, nedokáže pohltit ani se do hlavních postav nezamilujete, natož abyste se s nimi ztotožnili. Stránky neubíhají a čtenář ten příběh jenom čte, nic víc, nic míň. Vysoké hodnocení knihy chápu, jazyk autorky je jednoduchý, děj není přespříliš zapletený a už od začátku čtenář ví, jak příběh dopadne. Pro čtenáře, kteří od knihy neočekávají přespříliš je tohle skvělá volba.
Za mě byl však tohle docela přešlap. V polovině knihy mě omílání situací přestalo bavit a při pohledu na další tři stovky stran, které musím přelouskat, mi nezbylo nic jiného než hlasitý povzdech. Nicméně knihu jsem přečetla a mé hodnocení vychází z toho, co očekává průměrný čtenář, proto je lehce nadprůměrné. Přikláním se však k průměrným až podprůměrným hodnocením a sama za sebe však tuto knihu do ruky už nevezmu.
Remy
Katy Evans
Za mě třetí díl rozhodně ne. Autorka píše skvěle, zápletky dávají smysl a všechno do sebe krásně zapadá, ale tentokrát se, alespoň u mě, netrefila. Knihu jsem měla přečtenou za pár desítek minut a to především díky pohledu Remyho na něco co už se stalo. Nevadí mi, když je jedna kapitola z pohledu jednoho hrdiny a druhá z pohledu toho druhého, ale nemusím číst něco dvakrát. Proto tak nízké hodnocení. Věřím však, že si své příznivce najde a dočká se ohodnocení, které si zaslouží.
Šance
Katy Evans
Druhý díl je za mě stejně dobrý jako první, kdybych si mezi nimi měla vybrat, asi bych to nedokázala. Chemie mezi hlavními postavami pořád funguje, zápletka pokračuje a autorčin styl psaní prostě nutí číst dál. Příběh pohlcuje a vláčí čtenáře s sebou. Pocity a láska jakoby sálají ze stránek, stejně jako překvapuje láska a oddanost Brooke.
V ringu
Katy Evans
Za mě rozhodně skvělý rozjezd celé série. Autorčino psaní baví a dokáže upoutat, stejně tak jako dobře vystavěná zápletka, které do příběhu skvěle zapadá. Kapitoly jsou hezky rozdělené a příběh tak ubíhá. Brooke a Remy jsou skvěle vykresleni, stejně tak jako chemie, která mezi nimi už od prvního okamžiku, kdy se setkají, probíhá.
Aiden
Melanie Moreland
Za mě skvělé pokračování skvělého příběhu. Autorka si i tady vyhrála s dějem, zbytečně nepřeskakuje a pohledy obou hlavních postav do knihy pěkně zapadají, stejně tak jako osudy ostatních, teď už vedlejších postav. Děj utíká a čtenář musí hledat místa, která označit záložkou, když chce na chvíli knihu odložit. Určitě však stojí zato mít po ruce i další díly, ten příběh je totiž, alespoň pro mě, zatraceně návykový.
Bentley
Melanie Moreland
Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Tenhle příběh má děj, který není prvoplánový, upoutá a nepustí. Už od prvních stránek čtenáře vtáhne. Autorka skvělým způsobem zpracovala i pohledy obou osob, děj nepřeskakuje tak, že by to vadilo. Všechno nádherně plyne a kniha dovolí se začíst. Navíc krásné propojení příběhů hlavních postav jenom potvrzuje, že autorka prostě umí psát.
Jeho banán
Penelope Bloom
Jeho banán je rozhodně příběh plný dvojsmyslů a dvojsmyslných situací, který zkroutí čtenářovy rty do někdy rozpačitého, jindy opravdu vřelého úsměvu. Některé situace dokonce nutí se smát, až se za břicho popadáte. Věčné pošťuchování hlavních hrdinů působí originálně a tak nějak přirozeně. Erotika je to asi tak velká, jako desire pro ženy do Harlequina. A i tam je jí tedy víc. Jako jednohubka na nedělní odpoledne je vyprávění skvělé. Stejně tak jako pohledy obou hrdinů, které čtenáři poskytnou trošku jiný pohled. Tohle celé má však jednu velkou chybu, ta kniha je krátká. Tenhle příběh by si rozhodně zasloužil víc stran a větší propracovanost. Na mě působí jako nějaká testovací verze, jestli to tak může být. Doufám, že na druhé knize si dala autorka trošku více záležet a nebude to jen plytká verze něčeho, co by se při trošce fantazie dalo nazvat knihou. Za mě byl tohle jen lehký nadprůměr.
Hříchy Hollywoodu
Alessandra Torre
Příběh je stoprocentně zajímavý. Krásně se čte a už od první stránky si čtenář připadá jako by byl jeho součástí. Na škodu není ani střídání popisu z pohledu Cola a Summer. Plusem jsou i krátké kapitoly. Ale ... Kniha je skvělá asi do tří čtvrtin, pak začíná autorka z ničeho nic přeskakovat a jakoby už ten příběh chtěla mít za sebou, rychle všechno vyřešit a pořádně se tomu ani nevěnovat. A přesně tohle se mi na knize nelíbilo. Všechno tak krásně plyne a já čekám na pomalé pokračování a ne konec během třiceti stran. Kdyby si s tou poslední částí autorka pohrála a pořádně ji rozvedla, byl by příběh perfektní. :)
Kylandovo vykoupení
Mia Sheridan
To, jak se dokáže člověk obětovat a sám se přitom užírat, je neskutečné. Oba hlavní hrdinové si přitom prošli svým a zrovna lehké to tedy nebylo. Z těch stránek vyzařuje stejnou měrou beznaděj jako odhodlání, láska jako sebeobětování a víra, kterou nelze ani popsat slovy. Kniha dokonale vtáhne, donutí čtenáře přenést se do osamělého horského městečka a prožívat příběh spolu s hrdiny. I tady dokázala autorka, možná i mnohem více než u ostatních knih ze série, vzbudit ve čtenáři emoce, donutit ho přemýšlet a vštípit mu, že ne všechno je v životě samozřejmé.
Na knize se mi nejvíce líbilo, že mě autorka dokázala dokonale zmást. Během čtení bych si vážně nepomyslela, že příběh dopadne právě takto.
Osudové setkání - Štěstí má čtyři tlapky
Kelly Moran
Příběh od první stránky krásně plyne a čtenář se nejednou zasměje až se za břicho popadá. Avery a Cade se výborně doplňují a ani ke konci knihy nelezou čtenáři na nervy. Zasazení děje do krásného prostředí a láska nejen mezi partnery, doplněná o vykreslení autismu pak stránkám dodává tu správnou jiskru.
Scénář lásky
Tina Reber
Pokračování lásky bez scénáře pokračuje stejně lehce jako první díl. Postavy opět prožívají nejednu strast, ale i radost. Autorka zachází do podrobností, jakoby se s celým dějem až příliš mazlila - piplala. A to je podle mě jedině dobře. Každý krok hrdinů opět přesně zapadá do děje a od příběhu prostě nelze odtrhnout oči. Další plus příběhu je, že autorka v obou dílech podněcuje čtenářovu fantazii, příběhy všech postav se krásně prolínají a líbí se mi, že se autorka nevěnuje jen hlavním postavám. Čtení jsem si doslova a do písmene užívala, nevadily by mi ani další dvě stovky stran. Tak moc jsem si Taryn a Ryana zamilovala. Knížku s radostí zařadím do své knihovny, abych se k ní a dalším příběhům mohla opakovaně vracet.
Láska bez scénáře
Tina Reber
Láska bez scénáře mě pohltila natolik, že ani 600 stran nebylo překážkou. Příběh Ryana a Taryn nádherně plyne a přátelství mezi postavami doslova vyzařuje ze stránek, stejně tak jako později láska. Moc se mi líbí, že autorka propojila děj s emocemi a chemií. Každý krok hlavních hrdinů do "scénáře" příběhu přesně zapadá a čtenáře ani na chvilku nenapadne knihu odložit. A když už z nějakého důvodu musí přestat číst, je důležité, aby knihu zavřel v tom správném okamžiku, jinak opět vyvstávají další nezodpovězené otázky.
Princ
Sylvain Reynard
Kniha Princ je pěkným propojením Gabrielovy série a Florentské trilogie. Je zajímavé vidět scény z jiného úhlu pohledu a moci si představit, co se vlastně odehrálo. Autor opět nezklamal a i tentokrát je před samotným čtením nutná prozíravost. A to v podobě tří navazujících románů, které by čtenář měl mít po ruce.
Za mě je tahle novela příjemným zpestřením mezi čtením těchto dvou sérií.
Temný Říman
Sylvain Reynard
Do čtení závěru série jsem se musela nutit, už to prostě není ono. Moc se mi líbí, že autor opět využil Florencii jako hlavní místo dění, ale přeci jenom mi na tom popisu něco chybělo. Příběh byl na mě už plytší, takový povrchnější a méně zajímavý. Kdybych netoužila vědět, jak to s těmi dvěma dopadne, nejspíš bych knihu odložila. Konec mi přišel takový neúplný, nedotáhnutý. Jistě, líbí se mi šťastně až do smrti a všechno se vyřeší, ale tady to prostě chtělo kapitolu navíc, možná by tomu příběhu pomohla.
Tato série rozhodně nemá na Hříšné odstíny vášně, ty v sobě na rozdíl od tohoto příběhu mají jisté kouzlo a energii, se kterou se tato série nemůže rovnat.
Temný stín
Sylvain Reynard
Druhý díl krásně přirozeně navazuje na ten první. Čtenář se opět setkává se známými postavami a musím se přiznat, že i druhá část mě dostala, a to v tom pozitivním slova smyslu. Příběh se čte sám, na autorův jazyk si jde zvyknout a čtenář po chvíli ani nevnímá, že je odlišný od běžných příběhů. Líbil se mi popis prostředí, ve kterém se nacházeli i vykreslení postav, které mi nemohly být jinak než sympatické. A aby čtenář nepřišel o konec, je nasnadě mít po ruce i poslední díl.
Temná Raven
Sylvain Reynard
První díl série je doslova jedinečný. Čtenář se setkává s naprosto odlišným pohledem na Florencii než jaký mu byl představen v Gabrielově sérii. Obsahuje spoustu tajemství a napětí, dokáže zcela pohltit a nechává čtenáře na pochybách. V jeho závěru je čtenář už tak napjatý, že musí sáhnout po pokračování. Za mě je příběh skvělý, ale pravdou zůstává, že původní série si mé srdce získala o poznání víc.
Věř, běž a dokážeš
Ladislav Raego Pham
Ke knížce Běž, věř a dokážeš jsem se vlastně dostala úplnou náhodu. A i když obvykle knížky podobného stylu nevyhledávám, tuhle jsem si přečíst prostě musela. Zajímal mě Raegův životní příběh a taky to, co vůbec tento zpěvák dokázat "vyplodit", což není v žádném případě myšleno jako urážka. Tahle knížka se čte až příliš dobře.
Nejde o to, že bych byla jeho obří fanynka, ani o to, že bych si jeho songy pouštěla ve dne v noci. Spíš se mi líbí ta energie, kterou díky nim kolem sebe šíří. A to je to, proč ty songy tak ráda poslouchám.
Přesně stejná energie vyzařuje i z těch řádků, kterými odhaluje a propírá svůj život. vypsat se z toho co mě tíží, je pro mě často ta nejlepší terapie. O to víc oceňuju, že se se světem podělil o těchto pár kapitol.
Ale jedno se mu přeci jenom musí nechat. Každou, i tu sebehorší, zkušenost popisuje nadmíru optimisticky a z celého příběhu je znát vyrovnanost a odhodlání.
Raego je člověk, který přináší poselství do života a díky němu má člověk možnost se dívat na svět jinak, z jiného úhlu pohledu, a zjistit, že i to špatné ho může posunout do dimenzí, o kterých ani netušil, že existují. A přesně tak je to dobře, jsem ráda, že jsem jí věnovala ty tři hodiny času a ani jednou se neodtrhla.
Tenhle příběh si stojí zato přečíst. Až teprve potom totiž člověk pochopí, pokud to tedy už neví, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
Princ
Nichole Chase
Celý příběh se nádherně čte, nepostrádá zápletku a všechny postavy jsou moc milé. Autorka velice šikovně zakomponovala do děje i ostatní hlavní hrdiny a tak se čtenář dozví i jak to dopadlo s nimi. Není nic, co by knize chybělo, ani nic, co by bylo navíc. Pohled z jeho i její strany je příjemným osvěžením a mnohé scény dokážou vykouzlit úsměv na rtech. Příjemný příběh na jedno odpoledne.
Gabrielův Ráj
Sylvain Reynard
Za mě asi nejslabší díl, a to i přesto, že byl skvělý. Příběh se zase točí kolem neshod a tajemství. Hodně věcí se však vyjasňuje a autor si zakládá na tom, aby měl pořád co říct. Navíc se mi neskutečně líbí, že oproti jiným erotickým romancím, například 50 odstínům, tolik nezdůrazňuje sexuální pasáže. Všechny části, ať už ty erotické nebo ty dramatické mají v knize své místo a jsou si rovnocenné. Tuto dovednost oceňuji na autorovi asi nejvíc.
Přibližně do dvou třetin je kniha skvělá, na psaní v třetí osobě jsem si už zvykla a na charaktery postav ostatně taky, ale ten konec mi připadá, jako kdyby autor popustil uzdu a trošičku se mu to vymklo. Jsem ráda za čtvrtý díl a rozhodně si ho přečtu hned, jakmile vyjde, protože takovýto konec by si přinejmenším zasloužil alespoň desetistránkový epilog.