Siwan komentáře u knih
Tak první díl mě nebavil jen prvních pár kapitol, tenhle mě nebavil vůbec. Asi mi nesedne tahle série.
Celý ten svět je prostě úplně absurdní, vidoucí a jejich schopnosti jsou vyvrhelové společnosti, kteří jsou schopní se organizovat a bojovat tak maximálně mezi sebou, jako by jejich schopnosti vůbec neexistovaly. Přitom to zní, že obyčejní lidé se mají v tomhle režimu taky dost mizerně a nic se neděje. A Refájci to už je úplně kapitola sama pro sebe.
Nevím, prostě mi to připadá nesmyslné, překombinované a nebaví mě to.
Jak už bylo zmiňováno začátek je jakýsi spletitý motanec různých pojmů, které jsou poněkud matoucí. Ani gangy a jejich vnitřní boje nejsou nijak zvlášť dotažené, takže to celé tak nějak nebaví. Prvních pár kapitol jsem tedy četla snad měsíc. Ve chvíli kdy se děj přesune do Oxfordu to dostane spád a smysl a začne to bavit. A v celku to i stojí za to, takže překonejte začátek a bude to dobrý.
Nemůžu říct, že by to byl nějaký vrchol žánru a úplně si nedovedu představit, co tam v dalších šesti plánovaných knihách chtějí rozjíždět. Ale druhý díl si asi přečtu hned, abych tak nějak nevypadla z pojmů. Takže slušná trojka, mohla by být i dvojka nebýt toho utahaného začátku.
Než jsem začala číst Ódinovo dítě, přečetla jsem Naslouchače a Faju od Stehlíkové. Oboje jsou fantasy se svébytnými světy, pěkně propracovanými, ale naprosto se odlišují způsobem poznávání světa. S Hirkou poznáváme svět kolem ní, jeho pravidla a zákonitosti, víru a způsoby pomalu, kousek po kousku. Nikdo vám explicitně nevysvětlí, že tenhle svět je takový a makový proto a proto. Po kousku se odhalují jednotlivé významy a člověk si pak všechno skládá dohromady. Musím říct, že mě to vlastně moc bavilo. Pravda, není to žádné zběsilé tempo, ale má to švih a spád a člověk se do toho světa alespoň pořádně dostane.
Řízná krimi stopro, z Prahy - nebo odkudkoli jinud. Lars je sympoš, jenom by mohl v rámci té megadrsňáckosti nebýt tak často zaskočen situací. Ale to je v dobře odsejpávajícím příběhu drobnost. Autor umí psát, takže je to prostě parádní zábava.
Konec Jo!
Klasická červená knihovna, na tohle téma bych řekla líp napsaný Hříšník od Ch.Laurenové, ale má to spád a čte se to dobře, takže v rámci žánru pohoda.
Perfektní road trip čtení a kromě toho taky parádní příběh. Výborně doprovázené fotkami a playlisty. Za mě jedna z těch knih, co ve vás zůstanou. :)
Naprosto souhlasím s Petra.M - absolutně nevyužitý potenciál knihy. Čte se to v zásadě snadno, ale vlastně mě ve finále štvalo, že z toho mohlo být něco mnohem lepšího.
Kouzelně napsaný román, všechny ty dobroty, které pomáhají nádherně tvoří atmosféru...líbilo moc :)
Až na to, že i všichni z Expendables by mohli hlavní hrdince a ostatně i hrdinovi závidět schopnost přežít nepřežitelné, tak děj knihy svižně ubíhá a především část s jeskyní mě bavila dost. Jinak co se postapo týká, tak pro mě tak nějak ne úplně uvěřitelné, možná propracované, nevím...prostě mi tam něco úplně nesedělo.
Ale to je spíš taková drobnost, na kterou se v dobře ubíhajícím ději dá snadno zapomenout.
Krásně zpracované téma plné jak dobových kulis, tak zajímavých osudů hlavních hrdinů. Není to klasická červená knihovna a mě se náhodou moc líbilo, že je tu ukázáno, jak právě s odstupem času dovedeme vidět, jaké chyby jsme napáchali s těmi nejlepšími úmysly.
Čte se to svižně a mě to příjemně překvapilo.
Naprosto souzním s komentářem Zuzis. Je to prostě děs běs. A film Sekretářka jsem viděla :)
Nápad výborný, ale prostě tak nějak nevytěžený. Dočetla jsem ji spíš ze zvyku, než z nadšení.
V podstatě stejné jako první kniha, pohoda, klid a zase pohoda :)
Příjemná letní oddechovka. Propletené osudy několika postav tomu dodávají šmrnc a i když víceméně víte, že všechno dobře dopadne, je to fajn čtení. Druhý díl stejně příjemný. V rámci žánru výborný :)
Oproti jedničce víc akce, příběh dobrý...já mám prostě problém s Ember. Je mi děsně nesympatická. Mimochodem tohle vydavatelství fakt nezvládlo - na zadní straně v anotaci se o ní píše jako o Amber :)) A těch překlepů je v knize požehnaně. Tak to možná bude tím, že mě to prostě baví míň a míň.
Jsem až překvapená, jak dobře se to četlo. Jediné, co mi prostě úplně nesedlo je ta až místy stupidní paličatost hlavní hrdinky. Ale jinak příjemné čtení.
Druhý díl mě potěšil ještě víc než první. I hlavní postava se začala víc rozvíjet, takže za mě naprostá spokojenost. Snad vyjde třetí díl co nejdřív.
Asi takhle - zhruba půl knihy se nic moc neděje, což je obecně v komentářích většinou vytýkáno. Mě to zase tolik nevadilo, protože autorka ma zajímavě vymyšlený celý postapo svět a mě to celkem bavilo do něj nahlížet.
Jediné s čím jsem měla trochu problém byla samotná hlavní postava. V pěti letech se chovala stejně jako ve třinácti. Autorka ji nějak zapomněla nechat vyspívat a to bez ohledu na to, jak malý měli sklenaři přístup k informacím a vědění. Navíc mi tam úplně nesedla linka toho, jak se seznamuje s okolním světem a "novinkami". Především děti se učí pozorováním od ostatních a jejich naprosto přirozenou vlastností je napodobování. Hlavní postava jako by tuhle vlastnost absolutně postrádala. Nevím, možná je to mnou, ale prostě to nebylo ono.
Přes to všechno se mi příběh i směřování děje líbilo, takže do dalšího dílu určitě jdu.