Ódinovo dítě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

První díl fantasy trilogie Havraní kruhy. Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho jsi nikdo. Nákaza. Pouhý mýtus. Hirka se v den svých patnáctých narozenin dozvídá, že je Ódinovo dítě – bezocasá zrůda z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Člověk. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá to zajistit všemi prostředky. Zmatená Hirka musí uprchnout, protože jí jde o život. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy… Úspěšná norská trilogie Havraní kruhy se inspiruje severskou mytologií, ale přitom vytváří vlastní svébytný svět, kde být člověkem znamená ocitnout se ve zcela nezvyklé roli vyvržence. Hlavní hrdinka není „vyvolená“, dokonce nemá žádné zvláštní schopnosti. To, co ji odlišuje od ostatních, je děsivý fakt, že postrádá něco, co všichni ostatní mají....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278987/big_odinovo-dite-boK-278987.jpg 4.1877
Série:

Havraní kruhy 1.


Žánr:
Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež

Vydáno: , Host
Originální název:

Odinsbarn, 2013


více info...
Nahrávám...

Komentáře (200)

Kniha Ódinovo dítě

ElikaS
09. října

Jsem nadšená, od knížky jsem čekala celkem povedou fantazy, ale tohle překonalo mé očekávání. Bylo to skvělé! Příběh měl vše, co měl mít:
1) Zajímavé prostředí, u kterého mi chvilku trvalo než jsem se na něj naladila a trochu ho pochopila.
2) Skvělé postavy. Rime s Hirkou jsou úžasní a oba jsem si je zamilovala. U ostatních postav se mi moc líbilo, že nebyly ani černé ani bílé. A poměrně dlouho jsem u mnohých nevěděla, co si o nich myslet. Každý měl nějaké vlastní motivace, které byly zastřeny tajemstvím, ale dávaly smysl.
3) S předchozím bodem souvisí poměrně zajímavé politické prostředí. Obecně mám ráda, když se autorům ve fantazy podaří vytvořit svět, ve kterém je důležitá i politika, která příjemně doprovází hlavní příběh.
4) Emoce. Knížka ve mě vzbudila kupu emocí, na konec jsem si i trochu pobrečela, jak to bylo dojemné.
5) Příběh rozhodně nebyl čitelný a předvídatelný.
Ježiš, jak já se těším na pokračování. :-)

miiiiiinka
24. srpna

Ze začátku jsem byla naprosto ztracená, frustrovaná a absolutně neměla tušení, co se děje. O několik set stránek později mám stejné pocity, zároveň jsem ale nadšená a nemohu knihu odložit. Příběh a styl psaní jsou rozhodně velmi zvláštní, ale pokud prostě pokračujete ve čtení (a já chvílemi vůbec netušila, proč pořád chci pokračovat) uchvátí vás. Nevím jak lépe to popsat, stalo se mi to poprvé, ale musím rozhodně doporučit.


roso.mak
02. června

Prvních 20 30 stránek jsem jsi říkala, zda se do té knihy dokážu vůbec začíst. Autorka tam přichází se spoustou neologizmů. Musíte to na začátku prostě vzdát. Není jich tolik a časem se vysvětlí. Postav také nakonec není jako na orloji, jak to ze začátku vypadá a příběh se brzy rozjede.

Vixiene
16. května

Předně musím podotknout, že jsem knihu poslouchala jako audioverzi a byla to chyba. Rozhodně doporučuji ji spíše číst. Projev byl sice fajn, takový pohádkový, ale prostě si nemohu pomoct, audioverze tomuto příběhu vůbec neslušela. Příběhu nesedla ani délka - tolik zbytečných a hluchých míst co v knize bylo... autorka by udělala lépe, kdyby finální verzi malinko seškrtala.

Moje očekávání prostě byla zase příliš vysoká. Byla to milá fantasy, ale dělalo mi problém se k ní vracet. Nebyly tam žádné strhující situace, žádné "cliffhangery". Musím se přiznat, že hlavní hrdinka Hirka mě někdy svou hloupostí vyloženě vytáčela :-D Člověk by snad nenašel jedinou kapitolu, kde nepronesla nějaká slova sebelítosti. Záporák byl jako vystřižený ze šablony, stejně jako typická YA romantická linka.

Svět je vykreslený pěkně, je originální. Námět jako takový je také super. Jen mi to přišlo ploché, místy až bezdějové. Za velké plus považuji vizuál knihy, hlavně ten mě totiž nalákal ke koupi.

Když to vezmu kolem a kolem, jsem z knihy spíše zklamaná, nicméně další dva díly si i tak přečtu, třeba svůj názor změním. K přečtení doporučuji (nejen) mladším čtenářům, kteří si nepotrpí na moc náročné a propracované fantasy příběhy a mají rádi spíše jednoduché oddechovky.

Mimochodem - z knihy vyplývá jedno důležité ponaučení... Dávejte si pozor na to, s kým máte sex, můžete totiž zplesnivět. (Jo, fakt..)

DreamerX9
28. dubna

Severska mytologie mi nevadí ale tohle bylo zdlouhavé a do půlky o ničem, hodně jsem se ztrácela v ději a nudilo mě to a také styl jakým je to napsané mi nesedlo. Ale oceňuji originalitu

broskev28
28. dubna

Navnadila mě jedna naše žákyně, která poslouchala audioknihu - četba totiž není její koníček - a byla nadšená. Tak jsem se ke zdolání těch 560 stran odhodala také a jsem nadšená velmi podobně.
Jak tady mnozí píší, kniha se navzdory rozsahu čte velmi dobře, překlad mi připadá skvělý, chyby jsem nenašla žádné, postavy jsou propracované a jejich jednání pochopitelné, Ymslanda a její společenské a náboženské uspořádání velmi zajímavé. Fascinovala mě "terminologie": Hirka bezocasá, Slokna, přimknutí, Kolkagga, značka pro tebe. Nemám zdaleka ve všem jasno a spoustu věcí asi jen tuším, ale to mi vůbec nevadí. Tenhle svět mě baví.

"Jedna chytrá žena, moje známá, kdysi řekla, že sbírat chyby ostatních je nebezpečné. Najednou se jich nakupí příliš mnoho. A ještě horší je, když je pak považujeme za svoje vlastní."

JK96
17. dubna

Začátek knihy mne pohltil jako rozbouřená voda. Minimálně do první poloviny jsem ji musela číst jedním dechem. Pak hlavní hrdinka udělala něco, co pro někoho může být sice velmi zajímavé, leč pro mne osobně velmi nezáživné, a tak se mi druhá polovina knihy četla už ne s takovým zápalem, jako ze začátku. Nicméně konec opět nabral na obrátkách, tudíž bylo opět těžké se od knihy, byť jen na malý okamžik, odtrhnout.

Příběh je zasazen do fiktivního světa, takže je, především ze začátku, celkem obtížné se v něm zorientovat. Nakonec malá rada na závěr: nesnažte se všechno pochopit hned na začátku, vše se vám postupně v příběhu poodhalí. Podle mého mínění tak autorka učinila úmyslně a neodhalila tak veškeré pojmy hned na první stránce, neboť postupným odkrýváním cizích a těžko vyslovitelných slov se nám zároveň odkrývají i pikantní tajemství příběhu, která dělají knihu ještě zajímavější a napínavější.

Misisou
27. března

Svět byl zajímavý, i když vyznat se v něm alespoň trochu, chtělo více úsilí a trpělivosti, než jsem zvyklá. Styl psaní mi nesedl úplně dobře, ale postupně se na něj dalo zvyknout, co mi však vadilo bylo, že jsem na vysvětlení některých pojmů musela čekat až někdy do poloviny knihy, než jsem teda pochopila o čem je řeč. Ke konci knihy jsem se těšila, že se dozvím něco o Urdovi a Slepých, ale nemohla jsem být více zklamaná, jen spousta otázek, co zůstaly nevyřčeny. I přesto všechno, jsem ale poměrně objemnou knihu přečetla velmi rychle (nejspíš důsledek honby za zodpovězením otázek) a až na trochu vláčnější konec měla dobrý spád. Rozhodně si plánuji přečíst další díly, protože tento svět má opravdu dobrý potenciál pro pokračování.

1 ...