Zahrada kouzel

Milé, příjemné. V podstatě velmi jednoduchý zamilovaný příběh, jehož kouzlo spočívá v drobných prvcích magického realismu. Evanelle se všemi svými dary je báječná vtipná postava, i když samozřejmě úplně nejlepší postavou v celém příběhu je jabloň.

Na knihu jsem narazila úplně náhodou v rámci hledání něčeho co by se mi hodilo do čtenářské výzvy a něco tak “útulného” jsem snad v životě ještě nečetla. To je jak zachumlat se do deky s oblíbeným čajem, zapálit si svíčku oblíbené vůně a zapnout teplé světlo. Ano, vše je předvídatelné, ale tady to prostě nevadí. Je to taková pohádka pro dospělé, která Vás pohladí po duši a zanechá na ústech přihlouplý úsměv. Rozhodně můžu jedině doporučit.
P.S. víte že na stránkách autorky se dají najít podrobné recepty jídel, které dělá Claire? Už se těším na levandulový chleba!

Nedá se říct, že by kniha měla ambice stát se bestsellerem, ale každopádně je čtivá, jemná a kouzelná :-) Není plná dějových zvratů a dramatických scén a přesto se dějová linka odvíjí hezky plynule a vybízí číst dál. Taková hezká ženská oddechovka.

Ja knihy Allen miluju. Jsou tak kouzelné, citlivé a úderné, popisuji pocity a momenty, které jsou v běžném životě ukryty spis mezi řádky. I tento příběh jsem si zamilovala, naprosto báječné.

Nejprve jsem četla Neobyčejné, pak Zahradu kouzel. Neobyčejní mě nadchli víc, v Zahradě jsem měla trochu problém se sžít s Claire, a Sydney bych občas přetrhla, ale obě sestry měly odvahu a odhodlání. Tetička je úžasná :) Emmy mi bylo líto, i ve svém věku naivní holka pod vlivem matky, která nemůže najít sama sebe.

Převelice příjemné letní čtení - ani ne tak romantika jako příběh jedné zvláštní, doslova kouzelné rodiny. Přesto, že se autorka dotýká i závažných témat, je to od začátku do konce pohlazení po duši. Myšlenka kouzelného "živého" stromu, který si chrání svoje lidi, se mi moc líbila, stejné tak i "civilní" pojetí magického nadání hlavních hrdinek. Určitě prozkoumám i další tvorbu autorky.

Tak jsem si říkala, že k létu patří nějaká ta romantika a jelikož nejsem fanda takové té slaďárny, kde je hned vše zalité sluncem, nebo knihy typu ,, já jsem ti dala - tys mi dal,, , zkoušela jsem najít něco s alespoň malým,, poselstvím či přesahem,,. Světě div se, celkem se povedlo...

Zahrada kouzel v sobě totiž nenese jen tu romantiku, ale i jistou magičnost žen z rodu Waverleyových, která mě hodně nalákala. Poukazuje i na téma domácího násilí a nepřízeň osudu, také na to, že naše kořeny jsou důležité, ale každý by měl myslet občas i sám na sebe a možná, že všechno zlé je pro něco dobré...

Dvě sestry, malé městečko, kouzelná jabloň, tragická událost v rodině o které se nemluví, vzpomínky, útěk od násilníka, nový soused a stáří známí...

Je to fajn odpočinkové čtivo, které vás drží v napětí, jak to celé vlastně dopadne i když víte že prijde happyend..

Účel to splnilo, velmi pěkná kniha..

Při čtení této knihy jsem plynula na vlně lásky, drobných kouzel a potěšení. Jemný příběh, který hladí po duši. Často jsem se přistihla, že mám na tváři úsměv. Moc milá kniha, skvěle napsaná, že vás nutí pokračovat dál a i když tušíte, jak to vše dopadne, vůbec vám to nevadí, protože je důležitější to, jak je příběh vykreslený a atmosféra příběhu. Současně má i určitou hloubku a nutí vás se zamyslet, což mám u knih ráda. Určitě si přečtu ještě nějakou další knihu od této autorky. Za mě rozhodně skvělé čtení na dovolenou nebo v době, kdy máte chuť na nějakou příjemnou oddechovku.

Taková tajemně romantická jednohubka. Dvě sestry se po mnoha letech odloučení setkávají v domě své babičky, kde na zahradě roste kouzelná jabloň. Každá ze sester v sobě nese spousty bolesti a neuzdravených jizev, snaží se k sobě najít znovu cestu a pokoušejí se uvěřit lásce. Líbilo se mi nevyřčené varování, že pokoušet se znát svou budoucnost nemusí dopadnout dobře. Hezké bylo sledovat i osudy ostatních osob v městečku. Nejlepší byla stařičká osůbka, která měla dar obdarovávat okolí nesmyslnými věcmi, které se jim později velmi hodí.

Veľmi diétny magický realizmus. Všetko magické sa vlastne týka záhadnej jablone, ktorá sa v texte spomína len niekoľkokrát a aj to skôr okrajovo. Atmosféra takisto nie je extrémne magická. Skôr takým malomestským spôsobom. Zato ale rodinnej a vzťahovej drámy je tam požehnane.

Napriek tomu ma to ale bavilo. Niečím. Neviem presne čím. Asi tým, ako to bolo napísané. Lebo ma to ihneď vtiahlo a bavilo ma to čítať, aj keď som vyslovene čítala o ničom. Takže možno v tom tkvela mágia tejto knihy. Že ma polapila bez zjavného logického dôvodu.

Na začátku knížky jsem se lehce ztrácela v postavách, neb jich bylo dost a každý měl nějakou svou minulost. Každopádně knížka se četla plynně, rychle to dostalo spád a příběh to byl moc hezký.

Naprosté pohlazení po duši, do čarovné jabloně jsem se zamilovala. Při čtení podvědomě cítíte napětí týkající se Sydney, vnímáte zvláštnosti městečka, rodiny. Jen se pořád nedokážu rozhodnout, zda bych do jablka kousla.

Knížka mě mile překvapila. Hlavní hrdinka Claire nemá lehké dětství, podepíše se to na jejím chování v dospělosti, je sice cílevědomá a pracovitá, ale vyhýbá se lásce a všemu co není v její komfortní zóně. Ano Claire vás bude vytáčet,ale vše jí nakonec odpustíte. Její sestra Sydney je úplně opačné dobrodružné povahy, když z rodného města odjede do New Yorku a různě do světa, její cesta ji nakonec zavede zpátky a obě se sestrou začínají nový život v babiččině domě s kouzelnou zahradou. Tohle bylo tak milé pohlazení po duši :-) za mě 4,5 *

(SPOILER) Kniha mě úplně pohltila, když Sydney utíká a vrací se zpět do svého rodného města. Celou dobu jsem byla v napětí, kdy se zase David objeví. Bavila mě i magie a téma rodinné minulosti.

Kniha mě moc nenadchla. Magie vystupovala trochu zvláštně a stejně se z počátku jevila i Claire, která pořád odmítá všechno nové i lásku.

Na samozřejmost magie v životě městečka jsem si chvíli zvykala, ale nakonec zapůsobila a fungovala.

Bylinky, záhadná rodina. Pekný, jemne magický príbeh. Za prečítanie rozhodne stojí a v ten správny moment vám možno aj počaruje. :)

Knížka byla kouzelně krásná.

(SPOILER) Námět knihy opravdu připomíná film Magická posedlost, a právě proto jsem po ní sáhla. Na základě zdejších komentářů jsem pořád čekala zradu, naštěstí nenastala.
Úplná spokojenost ovšem také ne. Zápletka byla rozehrána moc dobře, komplikovaný vztah sester, jejich tíživý osud, do toho další postavy z městečka a propletence jejich životů. A samozřejmě jsem čekala konfrontaci s ústředním padouchem.
Autorka dokázala slušně vykreslit napětí mezi Claire a Sydney, mezi Sydney a Emmou, nemluvě o hrozbě, která nad uprchlicí neustále visela. Jenže si podle mého ukousla příliš velké sousto, nebo tomu věnovala málo prostoru.
V důsledku vyjma dvou hlavních postav všechny ostatní působily neuvěřitelně a ploše. Například vyústění vztahu Huntera a Emmy, tam to vyloženě skřípalo, vážný a komplikovaný problém byl náhle zameten pod koberec a bylo hotovo, v případě Freda totéž. Sympatického souseda, malíře Tylera autorka odbyla, ačkoli měl potenciál vytvořit další linii vyprávění.
Nakonec mi začala vadit i taková roztomilá věc, že vlastně všichni v městečku měli nějaké magické nadání. Proč v tom případě šikanovali sestry Weaverleyovy? To nedává smysl.
Četlo se to velmi dobře, příběh jsem slupla za dvě odpoledne a k letnímu cestování byl jako dělaný. Ovšem spousta dobrých nápadů a celkem slušné zpracování nebylo jakoby dotaženo do konce. Jednotlivé linie chtělo víc rozpracovat, u závěrečné dramatické scény se autorka dokonce dopustila logického kiksu, jen aby ji mohla urychlit a kvapně vyřešit. Promrhaný potenciál.