roso.mak komentáře u knih

Nenechte se odradit tím, že jste se o ní učili ve škole, vážně to stojí za přečtení. A je to tenké!

Je zajímavé, jak může být kniha z lágru tak strašně pozitivně vyprávěná. Zvlášť autorem, který by sám měl být hrozně zahořklý, když tam sám strávil osm let jen za to, že byl tak drzý a přežil.

5 23.06.2019

Anotace trochu zavádějící. Ano, hlavní hrdinka je Morlok v těle Eloje, ale o nějakou destabilizaci systému a boji proti němu tam vůbec nejde.

Kniha je o hrdinčině skrývání totožnosti, jejím hledáním ztracené sestry a o její závislosti na droze, která je jediným způsobem, jak je v přísném režimu bez alkoholu, kofeinu, cukru, tuku a riskování a přílišném zatěžování těla možné dosáhnout "potěšení" z adrenalinu a endorfinů - na nelegální droze jménem chilli.

Kniha je skvělá, finská ruka je tam znát. Doporučuji.

5 11.09.2018

Po přečtení první třetiny jsem si říkala, co na ní všichni vidí. Když jsem četla dále, uznala jsem, že je kniha opravdu dobrá, ale pořád nechápu to obestření superlativy.

A konec? Nemám pocit, že by to byla ta nejlepší kniha, co jsem za posledních pár let přečetla, ale jsem si zatraceně jistá, že je to to nejlepší, co bylo za poslední roky napsáno u nás (alespoň co se beletrie týče).

O síle příběhu tu bylo napsáno mnoho a já se mohu jen připojit. Druhá věc, co dělá knihu tak skvělou, je autorčina schopnost nepoužít ani jedno slovo nazmar. Vypustíte jeden odstavec a kniha už nebude taková. Přidáte jeden odstavec a bude to pro knihu úplně zbytečné.

5 12.06.2018

Svět se dostává do nové dimenze průseru (omlouvám se, ale průšvih je prostě slabé slovo) a jen hrdina, co už si párkrát prošel peklem (nebo jadernou válkou, ono to vyjde nastejno) ho může zachránit. A protože má s sebou dvě baby jako křen, myslím, že má docela šanci.

Mnohem lepší než první díl. Ten stojí dost samostatně, když po něm nebudete chtít pokračovat, ničemu to vadit nebude. Tenhle díl ale skončil natolik napínavě, že už netrpělivě čekám, až se na mě dostane řada na jeho pokračování.

5 16.04.2018

Takhle by se měla psát populárně vědecká literatura!

Neříkám, že to je lehké čtení, ale vzhledem k tématu to už opravdu jednodušeji napsat nejde. Samotnou myšlenku "zamrzlé evoluce" lze vyjádřit v pár odstavcích, ale bez toho kontextu okolo by se chápala těžko, takže vydržte a vzdělávejte se - k jádru se dostanete.

A pro ty, kdo nechtějí číst "omáčku", doporučuji úvod. Tam vám autor hned naservíruje návod, které kapitoly číst.

Nicméně pro mě, která se o evoluci lehce otřela v biologii a neodarwinismus by nepoznala, ani kdyby na mě upadl z velké výšky, byla omáčka nutná a velmi prospěšná.

A jako malý bonus - velice oceňuji autorovo občasné rýpnutí do způsobu akademického oceňování práce - velice s ním souhlasím.

5 11.03.2018

Ano, je to patetické a cíleně dojemné, ale proč sakra ne?

Není nad to si přečíst jednou za čas nějakou pohádku. Nemusí vám sednout autorův styl vyprávění a je třeba se ze začátku trochu začíst, ale pak se to čte samo a čte se to rychle.

5 11.12.2017

Kniha pro ty, co si myslí, že ženě se nejlíp omluvíte, když to zadáte jako práci své sekretářce. Pro ty, kteří si myslí, že 10 dolarů na hodinu je naprostý pakatel, který s chutí vypláznou dané sekretářce a pro ty, kteří budou nadšení, že měsíc ježdění městskou v Buenos stojí jen trojnásobek toho co v Praze. Zkrátka a dobře, je to kniha pro zhýčkané zbohatlíky z US. Sorry , autore. Já beru trochu jinou mzdu. Asi se stanu vaší sekretářkou. Zadělávat lidem na rozvod by mi určitě šlo.

5 28.11.2017

Pozor, toto je filozofická kniha (lze také vyslovit jako s*čka, jsem si jistá, že každý porozumí).

Autor na 400 stránkách onanuje nad vlastnoručně vymyšleným naprosto nelogicky pojmenovaným termínem, aby z něj nakonec vypadla myšlenka velká jak zlatý exkrement: Lidstvo spěje do ráje zvaném liberální demokracie a až tam dospěje, tak nastane konec dějin (myšleno historiografie, ale autor si zřejmě myslel, že tohle zní víc cool - hodinky nebo holinky, že?), protože pak budou všichni žít tak šťastně a spokojeně, že se přestanou vyvíjet a nebude o co zaznamenávat.

Lidi nečtěte to, akorát se rozčílíte, že si vás tato kniha dovolila připravit o čas.

Tato kniha na mě nezapůsobila ani tak dokonalým detektivním dojmem, jako přesvědčením, že nikdy nebudu žít ve Švédsku. Protože z vedlejších epizodek dodávaných jako bonus k detektivnímu dvoupříběhu ve kterém jeden vyšumí do ztracena a druhý je natahován mírně za hranice čtenářovi pozornosti, mám neodbytný dojem, že Švédsko je země kde: banda teenagerů může držet 4 letou holčičku za nohy z nákupní galerie a nikomu to nepřipadá divné, natož aby zakročil, dospělého okamžitě zažalují, když se mladého kluka zeptá, jestli neví, kde je jeho sestra dřív, než se mu zahojí bebí na prdýlce, nehledě na to, že se ukáže je to malej vrahoun a umřou kvůli tomu dva další lidi. A hlavně, žádný z vrahounků za to nemůže, protože ani jednoho matka dost nemilovala.
To člověka akorát rozčílí natolik, že začne stranit nepříteli a doufá v co největší jatka.

5 25.02.2017

Ha, konečně něco po Pýše a předsudku, co se od této autorky čte stejně dobře. Obzvlášť se mi líbí srovnávání hrdinky a její pragmatičnosti s románovými hrdinkami té doby. To je konečně ten humor, který otrocky opsaný v každé anotaci všeho, pod čím je Austenová podepsaná a co nejspíše pochází z této knihy.
Rozhodně si musím přečíst tu slavnou Záhadu Udolfa, která je zde několikrát zmiňována a díky jejíž četbě hrdinka jedinkrát opustí svoji pragmatičnost ve jménu touhy po romantice.

5 08.12.2016

Smála jsem se nahlas. Dovedu se smát i potichu, ale nevím proč bych to dělala. Ať každý ví, že je to skvělá kniha.

5 08.09.2016

Ač jsem s Agátkou začala už v patnácti a dokonce jsem si dělala i seznam knih, abych věděla, co jsem četla a co ne, tuhle knihu se mi podařilo nějakým způsobem vynechat. A to byla škoda, protože je velmi dobrá. Agáta ke stáru sesbírala několik pěkných hlášek, které mě upřímně pobavily.

"Víte, někdy je trošičku mimo. Občas nerozeznává své příbuzné a posílá je pryč."
"To může být ve skutečnosti spíš prozíravost, než ztráta paměti," poznamenala slečna Marplová.

5 18.10.2015

Prosím, nečtěte jeho knihy, neposlouchejte jeho podcasty

A HLAVNĚ MU PROBOHA ZA NIC NEPLAŤTE!

Prodává vzduch a mlhu za obrovské prachy ve stylu sbal se a vypadni. Velice doufám, že tu hranu zákona na které balancuje jednou překročí.

Uf, ještě že jsem už nebyla z těch, co v tom museli studovat.

Ta část s taškou byla best.

4 17.03.2024

Skvělá kniha.

O systému, který se snaží seč může. O lidech, kteří se snaží seč můžou. A o tom, jak strašně snadné je v nejtěžší práci na světě se chovat jako p*ča.

4 08.11.2023

Vážně nechápu zmatení některých čtenářů, které se odráží v komentářích níže. V příběhu se vážně nejde ztratit. I když motiv hlavního hrdiny Erika se může zdát zmatený, podle mě naopak autor geniálně ztvárnil přemýšlení náboženských fanatiků.

Tajemství vzniku clony čtenáře drží v napětí celou dobu knihy a bohužel i po jejím přečtení. Je nutné přečíst druhý díl.

4 06.11.2023

Naprosto geniálně napsaná kniha.

Anglická prudérnost, dobře vychovaná dívka a jedna vražda k vyřešení.

Slibuji, že se budete velmi dobře bavit, možná i nahlas smát.

4 04.11.2023

Jop. Zase jednou dobrej nářez. Mám ráda hrdiny, kteří se dokážou s lehkostí pohybovat světem, které by pro jiné lidi (ty z vyšších podlaží) byl smrtelný.

Trigger warning: Z uměleckých performací se vám může udělat lehce nevolno. Zvlášť, když se v doslovu dozvíte, že jsou inspirované tím, co se událo v naší krásné čisté realitě.

4 02.11.2022

Milé počtení bez klasického scifi narativu. Žádná extrémní dramata, boje o přežití (i když snadné to samozřejmě také není),nebo boje všeobecně. Jen parta astronautů vědců, kteří s pokorou a nadějí zkoumají život na čtyřech vzdálených planetách.

4 21.08.2022

Tohle mě přišlo jako vážně vážně hodně dobrá kniha. Přečteno s chutí od začátku do konce.

Nejen, že viditelně splnila svůj účel, protože mě dokázala smířit se současným uměním, pro které mám většinou slova pohrdání. Ale odhalila strašnou spoustu zajímavých informací o umění vůbec a to nejen o tom současném.

Kniha zdaleka není jenom o tom, proč i rozházená postel může být uměním (a nemá se uklízet), ale také o všech peripetiích, které umění během historie prožívalo a příbězích, které stály za díly která nám připadaly nebo i připadají kontroverzní.

Takže až půjdu příště do galerie a uvidím tam kupu štěrku, nebudu si říkat cosi o nafrněný uměleckých idiotech, ale budu spíš přemýšlet, co tím chtěl autor říct.

4 19.01.2022