Zamrzlá evoluce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Zamrzlá evoluce aneb je to jinak, pane Darwin. Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Ale co když je všechno úplně jinak? Co když právě evoluční biologie v 70. a 80. letech uplynulého století prodělala v naprosté tichosti zcela zásadní revoluci, po níž by se vlastně měly od základu přepsat veškeré učebnice tohoto oboru? Co když je i nový model evoluce vycházející z dawkinsovsko-hamiltonovské teorie sobeckého genu, založené na soupeření různých variant téhož genu o předání co největšího počtu vlastních kopií do dalších generací, stejně chybný jako původní model Darwinův, a vbrzku nás proto čeká revoluce další? A nemohla by stávající model nahradit například teorie takzvané zamrzlé evoluce? Teorie, která předpokládá, že naprostá většina druhů, se kterými se v přírodě setkáváme, není schopná se evolučně vyvíjet, ani když jsou vystaveny sebesilnějšímu selekčnímu tlaku, a tak pouze pasivně čekají, až se změny v jejich prostředí nahromadí v takové míře, že jim nezbude, než způsobně vyhynout. Kde se berou nové druhy, jak je možné, že jsou druhy účelně přizpůsobeny svému prostředí a jak může v takovémto evolučně zamrzlém světě vůbec docházet k evoluci? Odpověď na uvedené otázky, jakož i otevřený a někdy poněkud svérázný pohled do zákulisí dnešní vědy nabízí tato kniha. Kniha, která získala cenu Litera za naučnou literaturu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34208/zamrzla-evoluce-aqe-34208.jpg 4.383
Žánr
Literatura naučná, Věda, Přírodní vědy
Vydáno, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (21)

Kniha Zamrzlá evoluce

Přidat komentář
hu_87
12. února

Flegr se tady četl, jak už to u něj bývá, vcelku sám, ovšem na úkor toho, že kniha až příliš budí dojem vysokoškolské učebnice, ze které se studenti učí na zkoušku nebo zápočet. Zda je to výhoda či ne, nechť posoudí čtenáři.
Kniha také obsahuje velké množství doplňujících boxů, které vysvětlují základní pojmy, také se zde vyskytuje dost tučně zvýrazněných pojmů, což usnadňuje orientaci v knížce.
Autor pečlivě rozebírá téma evoluce a k tomu fúru odborných pojmů související také s evolucí (tak pozor, laici a lidi biologií nedotčení) - na druhou stranu, když tak knihou procházíte, říkáte si, kde že je ta zamrzlá evoluce? Jo aha, na tom zbytku. Je to teda spíš takový obecný (ale podrobný) úvod do evoluční biologie, Darwina, pojmů související se základní genetikou (alela, genom, genotyp, dominantní/recesivní atp. - samozřejmě doplněné v boxech).

Když bych to měla shrnout, tady mě Flegr přesvědčil jenom tak napůl. Knížku spíš ocení studenti chodící na jeho přednášky.

LordByron
31.07.2020

Som bohužial až moc veľký laik aby som vedel posúdiť či je autorova teoria správna ,ale aj tak sa mi knižka veľmi páčila.Skvelo a s humorom podané a veľa som sa z nej dozvedel o toxoplazme:) a o evolučnej biológii a to aj tej oficiálnej a o rôznych poňatiach a Dawkinsovom sebeckom géne apod..Dobudúcna možno prečítam aj toho Dawkinsa


bigbabe
28.04.2019

Strašně jsem si to chtěla přečíst a těšila jsem se na tu knihu, ale nějak mi to prostě nešlo pod kůži. Takže pro mě zklamání a snad nebylo způsobeno jen očekáváním.

Noita
06.04.2018

Překvapivě se tato odborná kniha čte rychle a snadno. Musím říct, že je obrovským přínosem, když ji čtete v mateřském jazyce od našince. Člověk se stejným kulturním zázemím je mnohem srozumitelnějším, dotýkají se ho obdobné otázky, prošel obdobným vzdělávacím systémem. V jeho uvažování se člověk nemusí ztrácet a tápat.
Po odpudivém nesympatickém úvodu pana Komárka, který však vykazuje všechna stigmata magnezia litera a vysvětluje, proč mezi nima tato kniha je, přišla mnohem přijatelnější autorova část - už jsem se bála, že bude ve stejném duchu.
Místy mi přijde srandovní nějaké přirovnání. Třeba Matka Tereza...když i Franta měl potíže s jejím svatořečením, protože ho děsila její záliba v pozorování utrpení pacientů - číst jeho vyjádření bylo velmi zajímavé a poučné a její citace ostatně taky.
A pak už mne jen uráží autorova snaha zalíbit se všem a zamést všechno pod kobereček, jen aby si nepohněval věřící, "humanitís" nebo neřekl něco nekorektního. Druhá možnost je děsivá - to jest, že by jednou větou tvrdil, že určité jevy jsou špatně u všech živých tvorů, ale člověka z toho z korektních a etických důvodů vypreparoval. Ale co my víme, jak psal Dawkins, když dojde na indoktrinace, tak i vzdělaný inteligentní člověk zčistajasna přejde na druhou stranu cesty po oslím můstku aniž by si to uvědomoval. (což se v jistém případě stává i Dawkinsovi :-) ) Přesto je však Dawkins schopen i říct, že ačkoli je mu to vyčítáno, tak se nestydí za to, že je vzdělaným bílým mužem (s důrazem na všechna tři poslední slova).

A k samotnému obsahu a teorii - tu nyní budu pár let testovat pozorováním v praxi, abych si mohla utvořit vlastní názor :-)

Váš registrovaný "pokusný králík"

roso.mak
11.03.2018

Takhle by se měla psát populárně vědecká literatura!

Neříkám, že to je lehké čtení, ale vzhledem k tématu to už opravdu jednodušeji napsat nejde. Samotnou myšlenku "zamrzlé evoluce" lze vyjádřit v pár odstavcích, ale bez toho kontextu okolo by se chápala těžko, takže vydržte a vzdělávejte se - k jádru se dostanete.

A pro ty, kdo nechtějí číst "omáčku", doporučuji úvod. Tam vám autor hned naservíruje návod, které kapitoly číst.

Nicméně pro mě, která se o evoluci lehce otřela v biologii a neodarwinismus by nepoznala, ani kdyby na mě upadl z velké výšky, byla omáčka nutná a velmi prospěšná.

A jako malý bonus - velice oceňuji autorovo občasné rýpnutí do způsobu akademického oceňování práce - velice s ním souhlasím.

Turmee
03.04.2017

Zamrzlá evoluce mi přišla opravdu zamrzlá. Trvalo mi věčnost, prokousat se každou z kapitol. Místy vtipné hlášky byly většinou ubity nekonečnými souvětími, která mi občas nedávala smysl. Kniha sice krásně a polopaticky představuje téma evoluce a v rámečcích vysvětluje i přidružené biologické termíny, přesto mi to přišlo více jako nudná povinná literatura než zábavné a oddechové poučné čtení.

Jonny
01.07.2016

Samotná teorie zamrzlé evoluce je zajímavá. Uvedení do samotné problematiky je poctivé a pro laika snad přístupné. Na knize je znát, že ji autor psal coby oddechovku a místy tak má dost odlehčené pasáže. (Občas až moc, na můj vkus.) Naopak oceňuji, jak upřímně je popsána práce vědců a postupy při psaní/publikování článků.

alef
13.02.2017

Věda je dnes už schopná poskytnout nesčetné důkazy o původu druhů ze společného předka (např. její výsledky výzkumů DNA potvrzují tuto teorii) a samozřejmě podává i mnohé důkazy pro tvrzení, že přírodní výběr je spolu s náhodnou mutací schopný způsobit evoluční změny. Přesto stále existují oblasti, v nichž se vědci dodnes zcela neshodují, jako např. míra do jaké jsou schopné přírodní výběr spolu s náhodnou mutací tímto způsobem evoluční změny způsobit. Proto se dnes vedou spory o to, jak jednoznačná evoluční vysvětlení jsou.

Když se zaměříme na stěžejní myšlenky této teorie, můžeme říct, že myšlenku, že lépe přežívá potomstvo těch schopnějších, lze označit za celkem neproblematickou a lehce přijatelnou, problematizuje ji teprve pojem další, „náhodná mutace“, resp. Darwinovo tvrzení, že organismus se stane schopnějším než jiní jeho příbuzní právě díky „šťastné náhodě“, která ho učiní silnějším než ostatní, čímž zajistí, že bude mít i více potomstva a lépe přežije. Problémy způsobují mj. naše ne zcela úplné znalosti mechanismu fungování takové selekce – spory jsou často vedeny právě o tom, jak vysvětlit způsoby, nebo spíš důvody proč jsou některé vzorce chování úspěšnější než jiné. Často diskutovaným problémem je právě náhodná mutace, protože je to jev celkem vzácný a jeho četnost a mechanismus nejsou schopny zcela tuto teorii podpořit. To je také důvod, proč se ptát, zda jsou přírodní výběr, společný předek a náhodná mutace k vysvětlení evoluce postačující? A takové otázky si kladou právě různé alternativní teorie, jako je například tato Flegrova, který nám představuje, jak sám říká kacířskou, teorii „Zamrzlé evoluce“. Mezi evolučními biology vyvolala bouřlivou debatu.
Podle Flégra původní Darwinova teorie předpokládá, že: „druhy, se kterými se v přírodě setkáváme, jsou evolučně plastické a více či méně ochotně odpovídají na selekční tlaky prostředí.“ Flégr ale říká, že většina druhů nic takového nedělá a ani dělat nemůže, takové druhy označuje za „evolučně zamrzlé“. Podle jeho teorie odpovídají takové druhy na změny ve svém prostředí jako guma: „zpočátku se tlaku prostředí podvolí a částečně se pozmění … (ale) čím se jejich vlastnosti více odchylují od původního stavu, tím větší odpor tlaku kladou, a v určitý okamžik na sebesilnější tlak prostředí přestanou odpovídat“, jak říká: „v darwinovském světě se … druhy radostně vyvíjejí a … mění … ve světě zamrzlé plasticity zůstávají druhy víceméně neměnné a … smutně čekají, až se změny v jejich protředí nahromadí … (pak) jim nezbude nic jiného než způsobně vyhynout“. Flegr říká, že jeho teorie vznikla spojením teorie evolučně stabilních strategií J. Maynarda Smithe a hamiltonovsko-dawkinsovské teorie sobeckého genu, říká, taky, že většina druhů není schopná se evolučně vyvíjet (ať už jsou vystaveny sebevětšímu selekčnímu tlaku), a tedy, že jen pasivně čekají, až se změny v okolí nahromadí do takové míry, že jim nezbude nic jiného než vyhynout, jinými slovy, že evoluce probíhá jen ve zlomku času existence druhu, po zbytek času jsou organismy „zamrzlé“.
Jeho teorie se samozřejmě setkala s kritikou. V současné evoluční biologii existují v podstatě dva základní typy pohledu na evoluční změnu: (1) tzv. Fisherův model (všeobecně uznávaný, empiricky podložený) evoluce ve velkých populacích, kde je základní hybnou silou přírodní výběr, a (2) tzv. Wrightův model adaptivní krajiny (považovaný za daleko kontroverznější), který předpokládá změny spíše v malých populacích, odstartované genetickým driftem a teprve následně dokončené přírodním výběrem. Flegr vychází z modelu (2), kdy stěžejní úlohu v mechanismu evoluce podle něj hrají genové interakce (selekce může velmi snadno vychýlit populaci z rovnováhy, proto, vzhledem k tomu, že výhodnost mnohých alel stoupá s poklesem jejich zastoupení v populaci, reaguje populace na přetrvávající selekční tlak čím dál méně ochotně a po jeho ukončení má tendenci vrátit se do původního rovnovážného stavu) a dále pak kontextová podmíněnost (kterou opírá o fakt stabilní existence nesmírného množství polymorfizmu v přírodních populacích, tzn. že v podstatě známe jen dva, vzájemně příbuzné, mechanizmy dlouhodobého udržování polymorfizmu – selekci ve prospěch heterozygotů a frekvenčně závislou selekci). Oba mechanizmy předpokládají kontextovou podmíněnost projevů genů (že se selekční koeficienty jednotlivých alel mění v závislosti na tom, v jakém genovém kontextu se alely nacházejí), nebo v jakém fenotypovém kontextu se nachází daný znak (tedy na kontextové podmíněnosti vlivu jednotlivých znaků).
Kdyby tedy budoucí genetické studie ukázaly, že kontextová podmíněnost projevů genů (genové interakce) nehraje u dnešních organizmů významnější roli (čemuž Flegr nevěří), neměli bychom pro existenci stabilního polymorfizmu jiné vysvětlení než právě kontextovou podmíněnost vlivu jednotlivých znaků.
Tak to by byly hodně v krátkosti shrnuté hlavní důvody, proč je jeho teorie často kritizovaná :-).
Pro zájemce nejen o evoluční biologii to je rozhodně zajímavé čtení.

1