Roscata komentáře u knih

Devět nocí je skvělé pokračování knihy Devět dní. Od začátku do konce je příběh nabitý akcí a díky tomu se nemáte šanci odtrhnou od čtení.
Sera a Lee to neměli vůbec lehké, a to jak v případě jejich vztahu, tak i co se týče (ne)záchrany celé Sabrie. Myslím ale, že se s tím vším nakonec poprali dobře.
Už v prvním díle vám dojde že si Citadela schovává velmi cenné tajemství ale že půjde o něco takového mě opravdu nenapadlo. A i přesto, že chápu jednání otce Felebiuse, stejně jako Sera s ním tak úplně nesouhlasím.
Jediné co bych vytkla, je minimum informací o Sabrii a její historii, které v knize jsou. I když to příběhu nijak nepřekáží, já bych takový detail ocenila.
Série je to výborná a těším se, čeho dalšího se od autorky dočkáme.

3 04.11.2019

Aura: Dar je ukázkovým příkladem dobré myšlenky ale špatného provedení. Od začátku jsem se musela do knihy nutit a nebýt toho, že nemám ráda nedočtené knihy, zahodila bych jí po prvních stránkách.
Hlavní hrdinka se chová spíš jako malé dítě než teenager a její vyjadřování tomu neodpovídá už vůbec. Žádná šestnáctiletá holka přece nepoužívá slova jako toto, šarmantní, adekvátní, vůz, svou atd. Ani další postavy jsem si neoblíbila. Jan je jen namyšlený frajer který mi lezl krkem už od začátku a Hanina přemoralizovaná kamarádka jakbysmet.
Jediné, co má potenciál je téma morálního dilematu v souvislosti s výjiměčnými schopnostmi, což hrdinka řeší jen teoreticky, v praxi s nimi nakládá dost sobecky a nesmyslně.
Za mě nemá cenu tuhle knihu číst.

1 18.10.2019

V rámci výzvy #tojanectu od Knihy Dobrovský jsem vyhrála knihu Cesta na sever a jsem za to neskutečně vděčná, protože přesně takový příběh jednou za čas potřebujeme každý.
Kniha je krásným příběhem o stmelení rodiny na dobrodružné cestě nádhernou Skandinávskou přírodou. Příběh je psaný z pohledu matky Anny, dvanáctileté dcery Lily, která si píše deník a sedmnáctileté dcery Chloé, která píše blog. Díky různorodým povahám a názorům dochází k hádkám ale i k uvědomění si lásky ke své rodině. Nakonec se objasní i několik tajemství a naváže několik cenných a nezapomenutelných přáteltví. Navíc je celou dobu jen tak mimochodem upozorňováno na krásy Skandinávie a ve vás to budí touhu sehnat karavan a vidět to vše vlastníma očima.
Za mě je to báječná oddechová kniha kterou si užijete.

2 18.10.2019

Kdysi dávno jsem četla Komu zvoní hrana a Stařec a moře a v hlavě mi zůstalo že se mi to líbilo. Proto jsem po přečtění těchto třech děl byla zklamaná.
Zelené pahorky africké mi jako cestopis nepřijdou, jen to jen obyčejné chvástání o tom kolik toho autor zabil a jak moc si to užil.
Mít a nemít je naopak příběh ze začátku celkem zajímavý ale nakonec vás přestane bavit. Ke konci příběhu Harryho Morgana se totiž začíná odehrávat příběh naprosto cizích lidí a vy jen přemýšlíte proč a jaký to mám mít v příběhu smysl.
Pátá kolona jsou pro mě kecy o ničem. Sice pravdivé ale nudné.
Doslov od Josefa Škvoreckého nakonec mnohé vysvětlil ale i tak to můj celkový názor moc nezměnilo.

1 18.10.2019

Vegetariánka je zvláštní kniha. Vůbec si nejsem jistá, jestli jsem plně pochopila co chtěla příběhem autorka říci ale i tak vě mě zanechala silné pocity.
Není to žádné oddechové a lehké čtení a je důležité k příběhu přistupovat s otevřenou hlavou a bez předsudků, protože jinak bude čtení utrpením. Pro mě bylo nejtěžší smířit se s patriarchálním a despotickým přístupem mužů a naprostou odevzdaností žen.
Rozhodně to není kniha pro každého ale i tak jí doporučuji.

4 18.10.2019

Smrtka má jednoznačně dobrý nápad i děj, jen jsem měla první polovinu problém se začíst. Nevím jestli to bylo kvůli nevhodné náladě ale děj mi připadal bez jiskry, měla jsem problém postavám uvěřit jejich názory. Nakonec se to ale s druhou půlkou zlomilo a já hltala stránku za stránkou.
I Rowan a Citra byli ze začátku neforemné a nudné postavy ale jak děj ubíhal měnili se a rozvíjeli, až mi nakonec záleželo na tom co se s nimi stane. Konec byl pro mě nečekaný a díky němu se těším na další díl.

2 18.10.2019

Ani druhý díl Magnuse mě nezklamal. Celý příběh jsem naplno prožívala od začátku do konce.
Tentokrát se Magnus a jeho parta vydávají nalézt ztracené Thorovo kladivo a nečekaně je při tom čeká spousta překážek, zvratů a těžkých rozhodnutí. Pomoc i zrada přijdou z nečekaných stran a na pozadí toho všeho neustále číhá hrozba Ragnaroku.
Jak se s tím vypořádají vám neprozradím, jedno je ale jisté, je to šílenější než posledě.

1 18.10.2019

Gump - pes, který naučil lidi žít je příběh inspirovaný skutečnou událostí, příběh o cestě plné překážek, bolesti, o zklamání ale i o silné psí lásce, obětavosti, moudrosti a naději. Za mě je to kniha kterou by neměl žádní milovník zvířat minout. Je napsána jednoduše a za dvě hodinky jí máte přelouskanou ale pocity které vyvolá se vás budou drže ještě dlouho.

A kdo to vlastně je ten Gump? Je to skutečný pes, kterého jako štěně zachránila organizace Se psem mě baví svět, která různými akcemi podporuje zatoulané a nechtěné psy. Gumpa si osvojil zakladatel organizace Filip Rožek a jeho dcera a tak nejen že nalezl milující domov ale dal jméno novému projektu jehož součástí je i úžasná píseň Protože to nevzdám od Olgy Lounové.
Celý výtěžek z projektu jde, jak jinak, na pomoc opuštěným psům.

Já jsem hrdá, že mohu mít tuto knihu ve své knihovně. Určitě neváhejte a kupujte. Stojí to za to.

13 18.10.2019

Pamatuju si, že už jako malá holka jsem milovala všemožné atlasy a encyklopedie. Především ty o zvířatech. Jenže, jak už to tak bývá, s věkem jsem na tuhle zálibu pozapomněla. Tedy až do chvíle než jsem uviděla tenhle Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech. Prostě jsem ho musela mít. A je parádní.
Je to přesně ten typ co zaujme děti i dospělé. Má nádherné ilustrace a zajímavosti které se o některých zvířatech dozvíte jsou někdy opravdu neuvěřitelné. Vážně. Copak vy jste věděli že se tučňáci smějí, když je někdo lechtá?

3 18.10.2019

Ač jsem měla pocit že budu při čtení znechucená, realita nebyla tak hrozná. Jasně, v knížce se objeví nekrofilie i kanibalismus, ale vše je napsáno poměrně decentně, takže jsem si, až na pár těžších scén, docela rychle zvykla.
Celý příběh je propracovaný, vtipný, postavy dobře napsané a vše co je pro děj podstatné se dřív nebo později dozvíte. Navíc nadšenci do historie ocení že kniha staví na reálných historických základech. Za mě kniha nabízí až nečekaně dobré čtení.

1 18.10.2019

Taková malá jednohubka, přečtená za pár hodin.
Oceňuji že se autor nesnažil napsat tlustý depresivní román o těžkém boji s alkoholem ale spíše to pojal jako nahlédnutí do duše. Člověk díky tomu získá jiný pohled na věc. Dalším plusem byli vtipné ilustrace, které se, navzdory očekávání, ke knize hodily.
Tohle za přečtení stálo.

4 18.10.2019

U Simona jsem si ověřila, že vidět film a až pak číst knihu je špatný postup. Film mě bavil ale postrádala jsem tam možnost zapojení své vlastní fantazie. Tu jsem zase mohla využít u knihy ale už jsem byla ovlivněná filmem a tak jsem si to neužila tak jak by si to kniha zasloužila. První dojem je prostě první dojem.
Po dlouhý době mi přišlo středoškolský prostředí, myšlenky i chování všech zúčastněných autentický. To se ne vždy povede. I přestože se jedná spíš o humorné YA, příběh se nebojí dotknout citlivějších a vážnějších témat jako je coming out, vydírání nebo kyberšikana. Navíc je to celý napsaný tak přirozeně a nenásilně, že si to zamilujete. Stejně jako Simona, jeho rodinu a přátele. Prostě zaručený recept na dobrou náladu.

4 18.10.2019

České autory moc nečtu ale když už se k nějakému dostanu většinou jsem nadšená. A ani tentokrát jsem nebyla zklamaná.
Autorka tu představuje, na první pohled, jednouduchý dystopický příběh o světě kde lidem vládnou kněží, kteří ve jménu Boha páchají zvěrstva a proti nim stojících Povstalcích, kteří se snaží vládu věřících zastavit.
Hlavními hrdiny příběhu jsou Sera, dcera jednoho z vůdců Povstalců a Lee Parker, nejlepší elitní voják kněží. Lee má za úkol seru zajmout a živou dopravit ke kněžím, ale jak to tak bývá věci se zkomplikují a oni jsou nuceni devět dní přežít v jeskyni kde je uvěznila tzv. Růžová bouře, kterou zatím nikdo nepřežil.
I když má kniha pár much, celkově je zábavná a myslím si že třeba fanoušci Naslouchače nebudou zklamaní.
Tohle je přesně kniha u které je škoda že se o ní více neví.

2 30.09.2019

Mám za sebou poslední díl Cesty šamana a nevím jestli se víc radovat z příběhu nebo být smutná, že je to naposledy, co jsem měla možnost ponořit se do Mahanova světa.
Spousta čtenářů si stěžuje na chaotičnost posledního dílu a i když jim musím dát trochu za pravdu, zároveň si nemyslím že to bylo až tak hrozné. Opravdu stačilo trochu se soustředit a pak nebylo těžké si správně zařadit zmiňované postavy. Škoda byla, že se kvůli hlavnímu příběhu pozapomnělo na některé postavy se kterými jsme se seznámili v minulých dílech. Ale hádám že to byl účel a autor si tak nechal zadní vrátka pro další případné příběhy z Barliony. Vlastně celý závěr byl dost otevřený a to i přesto že jsme se dozvěděli všechny podstatné věci k Mahanovu příběhu.
Celá série se mi četla moc dobře a jsem ráda že jsem si jí mohla vychutnat až do konce.
Teď už nezbývá než věřit že se dočkáme i dalších příběhů z Barliony a že v nich ještě třeba potkáme i postavy z Cesty šamana.

4 08.09.2019

Poslední pes na zemi vlastně není klasickým postapem, příběh se totiž odehrává během ní a je vyprávěn střídavě z pohledu psa Linekera a jeho pána. Jejich domov, Londýn, je vybombardovaný a o jeho vládu se přetahují takzvaní "fialoví" a "zelení". Své vlastní boje také (ne)svádí Linekerův páníček, který se snaží od všeho dění držet stranou. Jenže to lze jen do chvíle než se u jeho dveří objeví malá holčička.
Podle mého názoru je největší síla v těch "psích" kapitolách. Lineker je totiž bezprostřední, vtipný a velmi, opravdu velmi, vulgární a jsem schopná uvěřit, že podobně může pes opravdu uvažovat.
Já jsem si knihu zamilovala a doufám že i další autorova kniha bude podobně dobrá.

2 28.08.2019

Papírová města jsem poprvé viděla jako film, zamilovala si ho a až později zjistila že mají knižní předlohu. A tu jsem si zamilovala ještě víc. Ačkoliv John Green píše spíš pro teenagery, já si jeho knihy užívám i teď.
Knihu jsem hltala stránku za stránkou, užívala si úkoly které Margo a Quentin plnily a chápala jsem jeho posedlost touhle bláznivou holkou a snahu zjistit kam se poděla.
Green ve svých knihách řeší problémy dospívajících, které jsme si všichni prožili, takže je snadné se v knize najít a pochopit pocity které postavy prožívají. Navíc vás styl psaní přiměje přemýšlet ale zároveň se i pobavíte.
Johna Greena prostě buď milujete nebo nenávidíte.

3 28.08.2019

Další kniha moderní poezie která mi zabrnkala na tu správnou notu. Líbila se mi autorčina otevřenost s jakou psala o ženských problémech, což je i dnes, v 21. století, docela velké tabu.
Kniha má samozřejmě i spousty odpůrců ale to k umění podle mě patří. Umění má především vyvolávat emoce a to tato sbírka básní splnila.

2 28.08.2019

Jestli hledáte perfektní knihu pro letní dovolenou je Pekáč buchet tou správnou volbou.
Čekala jsem naivní a hloupý příběh ale nakonec jsem se nasmála, trochu si pobrečela a dokonce objevila pár receptů které by stálo za to vyzkoušet.
Příběh je jednoduchý, ne moc originální ale díky tomu vynikne šikovnost autorky, protože vám i tak celý příběh uteče jak nic.

3 28.08.2019

Tohle byl můj první cestopis a jsem ráda že mě to nezklamalo. Bavila jsem se, sedl mi styl vyprávění i humor a ani mi nevadilo že se situace opakovali, protože mi čtení rychle ubíhalo. Určitě to není poslední kniha kterou si od Zibury přečtu.

6 24.07.2019

Podle hodnocení a komentářů hodně lidí kniha zklamala. Většinou se hodnocení a komentáře shodují s mým názorem, tentokrát ale výjimka potvrzuje pravidlo.
Sice bych to za bestseller neoznačila ale rozhodně má něco do sebe. Líbil se mi celý nápad s reality show která, aniž by to soutěžící Zoo věděla, skončí protože na světě vypunke epidemie. Je zajímavé sledovat co vše je člověk schopný brát jako triky a nahrané situace.
Nejvíc mě zasáhla část kdy si Zoo začíná přiznávat, že vše okolo ní je skutečné. A nejvíc asi vyprávění o modrém domě.
Jediné co mi na knize vadilo bylo střídání jmen a přezdívek u postav. Chvílemi to bylo dost matoucí, zvlášť když nám postavy byly na začátku představeny jen přezdívkami.
Kniha končí heppyendem, což u postapo nebývá zvykem, takže mi to vlastně ani nevadilo. Aspoň to byla trochu změna.

2 09.07.2019