Roscata komentáře u knih

Tohle bylo tak strašne roztomilé a dojemné. I když je příběh sám o sobě poměrně jednoduchý a občas celkem předvídatelný, má něco do sebe. Možná je to proto, že se na pozadí knihy objevují dost závažná témata (dospívání, nepřijetí rodiny, šikana, homosexualita) a přesto si příběh zachovává určitou lehkost. Třešničkou na dortu jsou postavy, každá osobitá a plná emocí. Strašně se těším na druhý díl. Tuším že nás v něm čeká nejedno překvapení.

7 13.12.2019

Tuhle knihu jsem jako malá neskutečně zbožňovala. Byla jsem schopná číst jí pořád a pořád dokola a i tak si to pokaždé užít. Při stěhování se nám ale někam ztratila a někde jí sehnat byl nadlidský úkol. Nakonec mě napadlo zadat poptávku na trhknih.cz a ejhle, během pár týdnu jsem jí měla doma.
Snad ještě víc než jako malá si užívám všechny mýty a legendy doplněné nádhernými ilustracemi Francise Phillippse. Troufám si říct že tohle je ta kniha díky které jsem si oblíbila všechny mýty, báje a pohádky, především ty o zvířatech, skutečných i neskutečných.

1 12.12.2019

Co říci? Někdo to bude nesnášet, někdo milovat. Já to miluju. Především to s jakou otevřeností Rupi Kaur píše.
Řekla bych že je to o kapku lepší než Mléko a med. Asi kvůli textům věnovaným rodině, kořenům a migraci. A zajímavým ilustracím.
Báječná jednohubka na líné odpoledne.

4 06.12.2019

Číst tuhle knihu pro mě bylo opravdu těžké. Jsem čínskou kulturou a mytologií nepolíbená a tak mi dalo zabrat jí aspoň trochu pochopit. Navíc nemám ráda povyšování a toho je v knize hodně.
Eon, vlastně Eona, mi chvilkami svým fňukáním strašně lezla na nervy ale když jsem se na celý příběh podívala s odstupem, začala jsem jí víc chápat. Žít ve světě kde jsou postižení a ženy méněcenní a otroctví je něco normálního není lehké, natož když jste zmrzačená holka vydávající se za chlapce.
Trošku mě mrzí že se nedal větší prostor drakům ale třeba se to v dalším díle změní.

21.11.2019

O včelách toho dohromady vím opravdu málo, takže netuším do jaké míry se autorka drží pravdy ale Flora 717 mi přirostla srdci. Nikdy by mě nenapadlo že budu fandit a soucítit se včelou. Možná to bylo zapříčiněno tím že jsem chvílemi zapomnínala o kom čtu, občas jsem se totiž zarazila nad tím proč má hrdinka tykadla nebo křídla, jak dokonale mě příběh pohltil.
I když se to na první pohled nemusí zdát, autorka zde zmiňuje i hrozící ekologickou katastrofu a to především ve chvílích kdy popisuje krajinu nebo když mají včely problémy sehnat neotrávenou potravu. Takových narážek zde není moc ale myslím že přesně taková porce, jaká je použitá, krásně dokresluje celý příběh.

4 21.11.2019

Kdo by si nezamiloval sympatického rangera a jeho věrného psího společníka. Tucker a Kain jsou bezesporu tou nejzajímavějsí knižní dvojicí se kterou jsem měla co kdy tu čest se setkat.
Ani nevím jestli si víc užívám časti vyprávěné z pohledu Tuckera nebo ty kraťounké části z pohledu Kaina. Nikdy jsem moc nebyla na detektivky ale tohle mě naprosto dostalo.
V prvním díle, Počátek zkázy, se tahle dvojice snaží odvrátit globální apokalypsu, v tom druhém, Štvanice, zase hrozbu moderního válčení. Oba díly jsou navíc protkané střípky z jejich minulosti a tak se postupně dozvídáme co se stalo s Kainovým bratrem Ábelem nebo proč už není Tucker u armády.
Věřte mi, tohle si zamilujete.

1 21.11.2019

Nemůžu říct že bych byla z knihy nějak strašně zklamaná ale zárověň ani extra nadšená. Možná jsem, po Hraju abych žil a Cestě šamana, jen čekala něco jiného. Ale i tak jsem si užívala prostředí do kterého byl příběh zasazen, oblíbila jsem si Emiku a i několik dalších postav a ani romantická čast knihy mi nevadila.
Spousta lidí tvrdí že je příběh tak jednoduchý že už v půlce věděli jak to dopadne. Já jsem teda asi hodně natvrdlá ale všechno mi došlo ve stejnou chvíli jako Emice a byla jsem taky stejně překvapená. Už jen z tohoto důvodu se těším až budu číst další díl a dozvím se víc.

20.11.2019

Tak tohle mě bavilo. Vůbec mi nevadil delší úvod, na který si spoustu lidí stěžuje, aspoň jsem si pořádně zapamatovala postavy a pochopila fungování tohohle zvláštního světa.
Tři temné koruny jsou knihou s originálním a zajímavým nápadem. Už od začátku jsem tušila že to s Katharinou a Arsinoe nebude tak jednoduché jak by se na první pohled mohlo zdát ale takový závěr jsem nečekala. Všechny tři královny jsem si oblíbila a doufám že nakonec nebude muset umřít ani jedna.

1 20.11.2019

S Nixariem ze Zarthu jsem se poprvé seznámila někdy na začátku minulého roku a ještě než jsem dočetla první díl, zamilovala jsem si jí. I když by se na první pohled mohlo zdát že se z ní vyklube klasická knižní Mary Sue, není to tak. Nix má sice obrovskou magickou sílu ale málo zkušeností, spousty svých vnitřních démonů a strachů a také je dost často tvrdohlavá a nenechá si pomoci od přátel. Naštěstí ve druhém díle začíná chápat že všechno nezvládne jen sama, že přijmout pomoc není slabost ani že tím nevystaví své přátele ještě většímu nebezpečí než ve kterém už jsou. A hlavně si přizná že i ona má právo na štěstí a lásku.
Trochu mě na obou knihách mrzelo že jsme se nedozvěděli tolik o Accadu, magii a dalších drobnostech které by nám celý svět trochu přiblížili ale i tak to bylo parádní. I přes to jak skončil druhý díl, bych si nějaké pokračování s radostí přečetla.

2 20.11.2019

O Riodanovi jsem slyšela hodně, hlavně ve spojitosti s Percy Jacksonem, ale nikdy bych nečekala že se budu tak moc bavit u nějaké z jeho knih.
Je to především kniha pro mladší čtenáře, takže předpokládám že ne každému tenhle styl humoru sedí, dokonce to bylo někdy trochu přestelené ale mě to přišlo vtipné a originální.
Nejvíc se mi zamlouvalo jak byli ztvárnění bohové a vůbec všechny postavy. Nikdo nebyl dokonalý a bez chyb, a to právě na knize, která je určená mladším čtenářům, oceňuji. I bohové díky tomu získávají úplně jiný rozměr.
Čtení mi rychle utíkalo, takže se rozhodně s radostí pustím do dalších dílů.

2 20.11.2019

Stejně jako většina starších fanoušků Harryho Pottera jsem byla zvědavá co přinese atorčina první dopělácká kniha. Čekala jsem cokoliv ale ne tenhle deprimující pohled na jedno malé městečko.
Náhlé úmrtí Barryho Fairbrothera, člena městské rady, způsobí pozdvižení. Jenže tato událost je jen zlomkem toho co se v tomto, na první pohled, idylickém městě děje. Při čtené se setkáte s pestrou mozaikou lidských povah a osudů. Nechybí zde týrané a zneužívané děti, indická menšina, psychicky nemocný člověk, drogově závislí, puberťáci, oběť šikany, snobové i lesba. Kniha je silnou psychologickou sondou do života lidí a vy, chtíc nechtíc, začnete přemýšlet nad hromadou otázek.

5 20.11.2019

Pokračování Poslední aristokratky, s názvem Aristokratka ve varu, nás znovu zavede na zámek Kostka a i tentokrát bude o zábavu postaráno.
Stejně jako v prvním díle i zde Marie popisuje všední dny jedné velmi nevšední rodiny a svéhlavého personálu pracujícího na zámku Kostka. O kuriózní a vtipné příhody není nouze a já se pouze divím kam na ty nápady autor chodí. A že se zatím nedočkal žádné žaloby.
Strašně se mi zamlouvá Mariin sarkastický styl a často jsem se divila co ta holka dokáže zvládnout. Je to báječná odpočinková četba.

3 20.11.2019

Nejsem si úplně jistá jestli jsem viděla film ale matně si vybavuji některé scény a pamatuji si na silný pocit který to ve mě zanechalo, takže jsem se těšila jaký dojem na mě udělá kniha. A jak se dalo očekávat, King nezklamal. Je to čtivý, propracovaný a citlivě napsaný příběh s kapkou tajemna. King nejen dokonale popsal dobovou atmosféru ale i každý dialog a postava byli napsány tak skvěle, že bylo jasné, že na konci uroním nejednu slzu.
Jestli něco stojí za přečtení tak je to tohle.

3 20.11.2019

Za mě snad nejlepší kniha od Johna Greena.
Aza i Daisy byly obě sympatické a obě jsem si zamilovala. I když Azu o trochu víc.
Bylo zajímavé sledovat její myšlenkové pochody, které jsem občas i chápala. Spíš jsem ale většinu času obdivovala, že dokáže jít pořád dál. Myslím že to bylo i díky přátelství s Daisy.
Detektivní stránka příběhu tu velkou roli nehraje, respektive vůbec nesměřuje k nalezení ztraceného miliardáře ale spíš doplňuje celkový obraz. Jde tu hlavně o objevení sebe sama, smyslu a respektu k vlastnímu já, které není vždy tak dokonalé, jak by jsme si přáli.
Jednoznačným plusem knihy je, že autor píše o něčem co je jemu známé, což přispívá k realističnosti a uvěřitelnosti příběhu.
Víc takových knih prosím.

IG: zrzi_cte

7 20.11.2019

Hodně mě překvapilo hodnocení téhle knihy, protože já se strašně bavila.
Milionkrát June se inspiruje příběhem Romea a Julie - máme tu malé městečko, dvě znepřátelené rodiny a nečekanou lásku jejich dvou potomků. Jenže tenhle příběh toho má mnohem víc. Kromě lásky, nenávisti a rodinného prokletí se na pozadí knihy řeší i témata jako odpuštění, lidské chyby, zrada, zahořklost a stud. Je to silný a zároveň jednoduchý příběh s kapkou nadpřirozena na který dlouho nezapomenu.

3 20.11.2019

Strašně jsem se na knihu těšila a nakonec jsem byla při čtení trochu na rozpacích.
Celý nápad je skvělý, Raven je sice trochu naivní ale jinak celkem sympatická hlavní hrdinka, Christian je také zajímavá postava a autorka píše čtivě a lehce. Co jsem nechápala a trochu mě zaráželo, byli Ravenini kamarádi. Měli to být skvělí přátelé ale spíš mi přišlo, že se snaží Raven odsunout stranou, jen aby se do ničeho nepletla. Navíc jsem měla z jejich rozhovorů pocit že jí jen neustále kritizují. Všichni mi hodně splývali a kromě Caleba a Larry mi přišli stejní. Kdo mě mile překvapil byla Tess, ale ta bohužel moc prostoru nedostala.
Další co mě trochu mrzelo bylo minimum informací o Ravenině světě, trocha podrobností by myslím neškodila.
Celkově to není špatná kniha, zvlášť na to, že je to autorčina prvotina, jen některé detaily by stálo za to vypilovat.
Pokud se dočkáme vydání druhého dílu, určitě si ho nenechám utéct.

1 20.11.2019

Myslím že jsem si nemohla vybrat první knihu od Colleen Hoover lépe.
Líbil se mi příběh, zamilovala jsem si postavy a a naprosto mě nadchlo, že skládané písně opravdu existují! To jsem asi ještě nikde neviděla.
Jasně, někdo může namítat že je to jen obyčejná romarťána, jenže mě to pohladilo po duši a užila jsem si to. Rozhodně to není poslední kniha kterou jsem od autorky četla.

8 20.11.2019

Prvních cca sto stran byla opravdu nuda. Svět mě moc nebavil, pořád jsem měla pocit že čtu až několikátý díl série a skoro ve všem mi připomínal nepovedeného Harryho Pottera. Naštěstí se to s příchodem Baze změnilo a já se konečně začala bavit. I když pocit z přeskočeného prvního dílu pořád jaksi zůstával. Líbilo se mi spojení fantasy a LGBT tématiky, vykreslení postav, které se autorce opravdu povedlo, i ten překvapivě hluboký konec.
Je opravdu škoda že autorka nepostavila svůj příběh na jiných základech a nedala si větší práci s úvodem. Jinak by to totiž byla jedna z mých hodně oblíbených knih.

6 20.11.2019

Od této knihy jsem čekala něco úplně jiného. Podle anotace jsem předpokládala že si bude Lisa prohrávat s psychikou únosců, manipulovat s nimi a místo toho jen první polovinu knihy neustále opakovala jak musí hrát podle jejich pravidel, sbírala věci které jí pomohou s útěkem a...to je vlastně vše. Paradoxně, nejzajímavější části byli ty mimo hlavní děj. Od druhé půlky už je to zajímavější ale nudný začátek to o moc nevylepší.
Je to škoda, protože nápad je to originální, hlavní postava taky není úplně nesympatická, jen to vyprávění se prostě moc nepovedlo.

4 20.11.2019

Strašně jsem se na tuhle knihu těšila. Na to že se dozvím něco o sokolnictví a především o jestřábech. Místo toho jsem četla příběh o překonávání deprese a smutku a rozbor života pana T. H. Whitea, jehož kniha hlavní postavu v dětství ovlivnila.
Není to špatná kniha, ale myslím, že se autorka v jedné knize věnuje tolika tématům (příroda, sokolnictví, ztráta spojená s depresí a smutkem, rozdíly mezi lidským a zvířecím vnímáním světa, T. H. White), že se vlastně na žádné nesoustředí natolik aby jsme se dostali, tak říkajíc, k jádru pudla. Navíc je to psáno velmi rozvláčným způsobem a to já moc nemusím. Nelituji že jsem si knihu přečetla ale znovu už bych to neudělala.

20.11.2019