Radovan_R komentáře u knih

Poněkud dark fantasy, příliš mě to neoslovilo, protože (post)katastrofické příběhy nemusím, realita je dost drsná sama o sobě, není potřeba o tom ještě číst. Jinak to není špatné, jen mi není jasné, jak dlouho se Ilan dokáže skrývat - třináct na krku, za chvíli na ní bude vidět, že je dívka. Otázka je, jestli si přečtu další díly, spíš to vidím tak, že ne.

Kniha se mi dostala do rukou náhodou a zajásal jsem, mimo jiné i proto, že v ní je pár ilustrací, které v dospěláckých knihách normálně nejsou. První povídka byla dobrá, druhá vynikající (Právo na návrat). Za zmínku ještě stojí čtvrtá (Styx), zbytek už je jen málo zajímavý, případně naprosté ptákoviny (Venuše a sedmero pohlaví, Nic pro hrdiny). Celkově jsem tedy byl poněkud zklamaný, kromě zmíněných dobrých částí se mi to nečetlo dobře, knihu jsem odkládal a zase se k ní vracel.

No, musím přiznat, že fanoušek Duny ze mě nebude. První část se mi docela líbila - taková malá Hra o trůny v jiném prostředí. Ovšem druhá a třetí část už se mi četla hůř, na můj vkus moc naboženství, vizí z omamných látek, to není můj šálek čaje. Taky je to na můj vkus moc dlouhé a to je teprve první díl. Třeba u Paoliniho to nevadí, tam to má spád a pořád se něco děje, zatímco tady se děj dost vleče. Ale usíná se u toho dobře, to se někdy hodí.

Kniha, kterou stojí za to si přečíst. Hlavně asi doktoři, ale i my potenciální pacoši. Nechtěl bych něco podobného zažít na vlastní kůži, ale jeden neví, co ho v životě potká.

Oproti prvnímu dílu (který bych k podkládání stolů doporučil spíše) byl tento mnohem lepší, mělo to docela šmrnc. Ale stále mi není jasné, co autoři touto knihou/sérií chtěli říct. Konec byl poněkud hůř stravitelný, skoro bych řekl, že ještě jeden díl přijde - ale možná se mýlím. Kniha se mi četla skvěle, v zásadě si nelze na nic stěžovat, tedy kromě podivného závěru. Ale uznávám, že Lukjaněnko umí být lepší. Do knihovny bych si Pohraničí nezařadil.

Někde jsem narazil na jeden z vyšších dílů v této sérii, ale protože se má začít od nuly, sehnal jsem si první díl. No, upřímně, moc nevím, co si o tom myslet - dáma se na jednu stranu tváří jako drsňačka, na druhou tak úplně drsňačka není. Upíři jsou tu jiná liga než ti o kterých píše Kotleta, kdekdo se snaží zabít kdekoho, i když mi není jasné proč...
Je to trochu zmatek, ale na druhou stranu - když jsem knihu otevřel, strašně těžko jsem se od ní odtrhoval a to se neděje úplně často. Takže nějaké kvality to má, minimálně je to dobrá oddychovka bez nutnosti moc přemýšlet (možná raději vůbec). Není tu nouze o sarkasmy od hlavní postavy k sobě samé a sem tam se najde i dobrá hláška, pobavila mě třeba: ".... vyhodili ho od policie jen proto, že je mrtvý". Myšleno je sice nemrtvý, ale i tak mě to dostalo.
Na další díly se možná taky kouknu, na dovolenou to nemusí být špatné.

1 26.04.2021

Vida, Ch.P. přešel od fantasy ke scifi, ale proč ne? Příběh docela zvláštní, avšak čtivý. Tedy ne že by to místy trochu nedřelo, když se Kira nimrá v minulosti nebo ve vzpomínkách Měkkého Ostří, ale nepřesahuje to únosnou míru.
Délka se hodnotí těžko - je to první část a v elektronické knize čísla stránek nejsou, ale necelý měsíc na přečtení stačí. Ke konci jsem se ale už v ději poněkud ztrácel a tak jsem ukončení prvního dílu uvítal.
Druhý si určitě přečtu taky, doufám, že bude brzo.

1 12.03.2021

Námět není vůbec špatný, ale dojmy mám rozpačité. První a druhá část byly vcelky dobré, ve třetí a čtvrté to ale celé přestalo dávat smysl a působilo to na mě dojmem - hrome, už je to moc dlouhé, musí se to rychle dovést do konce.
Spousta věcí je nedovysvětlených, takže čtenář si musí domýšlet, ale kolik lidí, tolik výkladů. Kniha mě nijak nenadchla, na Orwella to nemá už vůbec.

První kniha od Lukjaněnka, která mě až tak nebavila. Začátek mi přišel trochu rozvleklý a nebylo jasné, o co vlastně půjde. Taky mi dost vadilo přeskakování mezi více dějovými linkami - naštěstí kolem půlky knihy to přestane, ale občas jsem se ztrácel. Pak se ale děj rozvinul a až značně na konci nastala akce a souboj dobrých a zlých. Jak řada jiných čtenářů píše - takový jiný Lukjaněnko. S Hlídkami bych to ale nesrovnával. Jak se píše v doslovu - některé knihy autora jsou povedenější, jiné méně (tohle je myslím první z druhé kategorie), ale celkově nikdy neurazí, a s tím plně souhlasím.
Na další díly se určitě kouknu, třeba to bude lepší.

1 06.01.2021

Nástroje smrti jsem četl kdysi dávno, na Pekelné stroje jsem narazil mnohem později. Po dlouhém odkládání na ně konečně došlo. Děj i postavy jsou od začátku povědomé, takže čtenář Nástrojů se cítí jako doma. Poněkud překvapuje důvěřivost lovců, ale bez toho by asi nebylo brzo o čem psát. Takhle se můžu těšit na další díly a možná si zopakuju i Nástroje.

25.12.2020

Zrovna koukám na Burtonovu filmovou adaptaci a tak jsem si vzpoměl, že jsem knihu četl před nějakým časem, ač dávno nejsem dítě. Přesto se mil líbila, zejména šílená slovíčka a obraty, zde si Carroll podává ruku třeba s Morgensternem.

Na knihu jsem narazil náhodou, už ani nevím kde, a jako aktivního kačera mě námět zaujal. Nicméně při čtení jsem nemohl být víc zklamaný. Ke klasické detektivce to má tak daleko, jako Brno do Prahy. Prvních cca 35 stran se dohromady nic nedělo, je to taková úvodní omáčka pro uvedení do děje, klidně bych se bez toho obešel. Styl psaní je (aspoň pro mě) nestravitelný - spousta nekonečně dlouhých souvětí, které si člověk musí přečíst víckrát, aby to správně pochopil. Než detektivku to víc připomíná psychologický román, to je druh literatury, které se snažím vyhnout zdaleka.
Pokud jde o kešky, působí to na mě dojmem, že autorka o geocachingu ví jen to, co si našla na geo wiki - zaměňuje pojmy (např. disable X archivace keše, listing X logbook). Taky je tu pár překlepů, které ztěžovaly pochopení.
Závěr působí notně přitaženě za vlasy, opravdu tu knihu nemůžu doporučit, i když i pozitiva tu jsou - popis krajiny i odlovu kešek, a hlavně krátkost díla, aspoň čtenář netrpí dlouho.
Četl jsem ale už i horší věci, takže bod dám.
Jestli ale chcete fakt dobrou detektivku s geocachingem, sáhněte radši po Ursule Poznanski a její knize Pět.

1 16.12.2020

Už ani nevím, kde jsem přišel na nápad přečíst si zrovna tohle. Docela zajímavá kniha o tom, jak se svět jeví schizofrenikům. Sice je určená mladším než já, ale není nač si stěžovat, dějových linek je víc, každý si může vybrat. Závěr je trošku překvapivý.
Jen se nemůžu zbavit dojmu, že na amerických středních školách není nikdo normální - platí pro studenty i učitele.

Docela zajímavá kniha s neotřelým námětem, nic podobného, co bych četl, mě nenapadá. Ovšem jak již psali jiní - je to strašlivě dlouhé a třetí a čtvrtá část je hrozně suchopárná. Prokousávat se různými zápisy z akcí, výpisy komunikace a byrokratickými pravidly, to mě prostě nebavilo. I když něco bylo vtipné, hlavně ty nezapamatovatelné zkratky - ty by mě zajímaly v originále, jestli jsou taky tak legrační.
Závěr opět má odpich, takže celkový dojem je příznivý. Vzhledem k délce a nudným částem ovšem víc jak 3 hvězdy dát nemohu.

2 26.11.2020

Pěkná kniha. Vzhledem k filmu mi přišla značně útlá, ale nijak to nevadí. Jako oddychovka je skvělý kousek, film, který se mi velmi líbil, to krásně připomene.

Velmi dobrá kniha, četl jsem jedním dechem. Některé věci mohly být vysvětleny hlouběji, třeba kde se vzali divocí křídaci a proč vlastně útočí na lidi, ale to není až tak podstatné. Víc mi vadil podivný závěr, ale budiž. Žánr je trochu nezařaditelný - něco mezi detektivkou, příručkou geometrie a fantasy, každopádně námět je neotřelý a za sebe můžu jen doporučit.
Ještě si lámu hlavu, proč se kniha jmenuje Ritmatik, když pojednává o neritmatikovi, ale to jen tak na okraj. Kdyby se ritmatika trochu domyslela, asi by z toho mohla vzniknout zajímavá počítačová hra.

08.10.2020

Upřímně řečeno, číst tuto knihu bylo těžké. Přišla mi poněkud depresivní - ta spousta nespravedlnosti vůči Morrigan se mi vůbec nelíbila. Dětem bych to asi nedoporučil, i když jako příprava na život by se hodila. Další díly vynechám.

Kniha mě nijak nenadchla - inspirace Harry Potterem tam vidět je, ale oproti HP mě nijak nezaujala. Možná bude druhý díl lepší, nakouknout do něj asi zkusím.

Jak píše any37 - série není žádná sláva, ale holt je zajímavé sledovat, jak se z toho autorka vykroutí, když už si to tak komplikuje. No, tenhle díl mě zrovna neoslovil, už už to vypadalo, že příběh nějak rozumně skončí, ale zas se to na konci zkomplikuje. No nevím, jestli mám shánět poslední díl nebo to radši nechat být.

Tento díl je poněkud stravitelnější než první. Poměr sil se obrací a dějí se věci, že až přechází zrak. Jedovatá královna, to je fakt síla. Úplně jsem zvědavý, jak se z toho autorka vymotá a to ještě třetí díl není poslední.