pige
komentáře u knih
Kráva nebeská
David Duchovny
Ze začátku mi vadily popisné pasáže hl. postavy, tedy krávy, ale vtipné poznámky a jemná sebeironie vše vynahradila a knížku jsem nakonec přečetla jedním dechem.
Ze všeho nejvíc oceňuji odkazy na jiná (více či méně) umělecká díla - řecké báje a pověsti vedle současné animované americké tvorby apod.
Za zmínku jistě stojí i překlad, protože jen díky skvělé práci překladatele kniha neztratila vtip a jazykové hříčky.
A ne, není to prostoduchá knížka. Pozorného čtenáře navede na velice významné a zásadní otázky, které hýbou společnosti.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Neurazí, nenadchne.
Ideální knížka na dovolenou, kapitoly/fejetony jsou kratičké.
Abych byla spravedlivá, občas text donutí k zamyšlení i o tom, co je v životě nejdůležitější, co bývá často opomíjeno a vnímáno jako samozřejmost. Není to pouze o tom napsaném, ale spíše o emocích, které text ve čtenáři vyvolá.
Ilustrace jsou geniální. Moc milé, veselé a laskavé.
Těla
Klára Vlasáková
Syrové, bez příkras jako sám život.
Místy mi připomíná Soukupovou, alespoň v tíze tématu a ženské otázce.
Pět jazyků lásky
Gary Chapman
Zcela jiný pohled na lásku. Očividně funguje a je platný napříč kontinenty.
Osobně bych vynechala omáčku okolo, sepsala příručku na 30 stran. Bylo by to údernější a naprosto jasné.
Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
Hodně zvláštní způsob vyprávění - trvalo mi dlouho, než jsem se začetla. Neznačená přímá řeč a časté střídání dialogů postav či vnitřního hlasu byly mnohdy matoucí.
Příběh je zasazen do filmového/seriálového prostředí, ale je hodně v pozadí.
Důležitější je život matky samoživitelky. A ne jedné. Každá má svůj jedinečný osud. Buď jej přijme nebo půjde celý život proti zdi, což nic nepřináší, jelikož náš osud dovede přesně tam, kde máme být. Dříve či později. A to hlavní hrdinka pochopila.
Hvězdy na cestě
Karin Krajčo Babinská
Krásná letní oddychovka.
Líbí se mi tajemství, které každá postava skrývá.
Nejvíc mě oslovil Annin a Adamův příběh.
Postava Igora mi byla krajně nesympatická. Možná to tak bylo zamýšleno, ale závěrečný ublížený pohled jeho matky, která si dává za vinu, že mnohé zkazila, vykreslil Igora ještě záporněji.
Dějově předvídatelné, ale příběh rychle plynul, byl čtivý.
Vypravěčka
Jodi Picoult
V první části jsem si pořád říkala, proč má hlavní hrdinka jizvu v obličeji.
Druhá část, stěžejní, mě bohužel neoslovila (a že jsem chytlavých knížek s touto tematikou přečetla...). Nedokázala mě pohltit.
Třetí část mé ukolébala, že se dá věřit v happy end, ale pravda je jiná.
Na knížce se mi nejvíce líbilo to, co je skryté - vzájemné vztahy, sebeláska, jak se vyrovnat s osudem ad.
Život po tobě
Jojo Moyes
V podstatě žádný příběh, jen samé kličky a rádoby dějové zvraty.
První dotek - Styk s nekonečnem
Pavlína Brzáková
Kniha, ke které se budu pravidelně vracet. Je mi totiž jasné, že mi při prvním čtení mnoho uniklo.
Děkuji za tuto knihu.
(Víc k ní říci nejde.)
Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Trochu jiná kniha z tvorby Larse Keplera.
Příběh jíž nebyl tak strhující, zato se autoři zaměřili spíše na postup při vyšetřování a jak vlastně celá policejní práce probíhá.
Množství postav v díle často až matoucí, mnohdy se jejich osudy propojili, ale jen v takové malé dějové vsuvce. Jako malé vodítko pro policejní vyšetřování.
Nicméně vše spravil úžasný závěrečný odstavec s vyšším posláním než dílo samotné.
A závěr díla jasně ukázal, že si autorská dvojice připravuje půdu pro další díl severské krimi.
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Dost náročné čtení, pokud člověk nemá přehled o tom, co se děje/dělo v politice.
Ať příznivce, nebo odpůrce Babiše, měl by si tuto knihu přečíst každý, kdo chce být alespoň trochu v obraze. Z médií se totiž, hlavně poté, co je Babiš koupil, mnoho nedozvíme.
Nedokážu pochopit, jak je možné, že Babišovi se podařilo takových věcí a nikdo z vyšších instancí nepředvídal možné komplikace.
Koho to v té vládě máme?!
Úžasný doslov.
A bohužel je smutné, že většina lidí bere demokracii jako samozřejmost. Ona nám mezitím utíká mílovými kroky...
Aristokratka na koni
Evžen Boček
První díl je zřejmé nepřekonatelný, příběh začíná hodně uvadat.
Škoda jen, že autor nedokáže pracovat s knižními postavami, které stagnují. Ačkoli se konečně objeví nová postava, nijak nezahýbe životem na Kostce. A ony stále stejné reakce již dobře známých postav začínají být otřepané a už tolika nepobaví. Kromě pana Spocka, dokonce v závěru překvapil i Josef.
Zvoník u Matky Boží
Victor Hugo
Ačkoli se příběh odehrává v 15. století, pohled na lásku se nezměnil.
Lidé si stále nárokují lásku jiných. Lásku, která jim není opětována. Ať tak, cíl onak, vždy to skončí pro někoho tragicky.
Vadí mi styl psaní.
Plno popisných pasáží. Ocenila bych prostor pro společenské vztahy. Autorova syrová strohost mi nevyhovuje.
Je kouzelné, jak Esmeralda toho příliš nenamluví. To stejné Quasimodo. Přesto jejich činy vše přebijí.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Ne vždy je život jednoduchý.
Ale pokaždé má člověk možnost volby. Jen si toho nemusí být vždy vědom.
Milé čtení, které ale nijak zvlášť neobohatí.
Říjnový seznam
Jeffery Deaver
Pozpátku psaný román? Proč ne, je to zajímavá čtenářská zkušenost. Minimálně prověrka toho, jak čtenář vnímá detaily a je schopný držet linii příběhu. A ano, nakonec je všechno úplně jinak. Geniálně promyšlené.
Příběh není až tam poutavý.
Zaujala mě jen myšlenka Říjnového seznamu. Jak NIC nabude velkého významu, něco, kvůli čemu se zabíjí, něco, za čím se všichni ženou jak štvaná zvěř. (Není to tak i v našich životech?!)
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Nenáviděla jsem okamžiky, kdy jsem musela knížku odložit. Chytila mě a chtěla jsem vědět, co bude dál. Hrdinové nevyznívají moc kladně, ale jací bychom byli asi my?
Jen by mě zajímalo, jak příběh vnímají muži stejného věku a nátury jako hlavní postavy.
Kniha snů
Nina George
Knížka mě rozplakala.
Myslím si, že děj dokáže oslovit lidi vnímavé nebo ty, kteří mají silnou emotivní zkušenost se smrtí. Nejde totiž tak moc o příběh jako spíš o to, co zůstává nevyslovené.
To prší moře
Radka Třeštíková
Moje prvotina od této autorky. Byla jsem naprosto unesená. Sice předvídatelný děj a závěr, ale četla jsem ji jedním dechem. Navíc, knížka ve mně dokázala vyvolat různé emoce. A co je víc?
K moři
Petra Soukupová
Opět těžké téma.
Tentokrát neotřelé zpracování.
(Líbily se mi odbočky do minulosti, jaká ta daná osoba bude, jak se v současnosti třeba i mýlí. Také se mi líbí, jak si autorka přemýšlela každou jednu postavu. I zcela bezvýznamnou.)
Taková sonda do lidských duší. A opět se postavy potýkají s tím, že se nezeptaly/nechtěly se ptát, proto mnohdy tápou a jsou nešťastné, uzavřené.
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Po přečtení této knížky mám rozporuplné pocity.
Měla bych před autorkou smeknout před tím, co všechno dokázala.
To vím rozumově.
Ale pocitově to ve mně příběh nevyvolal.
Rozumově chápu, že muselo být těžké jít s kůží na trh, ale toto zpracování je značně polovičaté.
Celou dobu jsem fandila manželovi.
Čím si prošel. Co s ní musel všechno zažít a přežít.
Jeho slova na závěr knížky byla citlivá, i když si prožil(i) své.