Petra21 komentáře u knih

Vzhledem k tomu, že jsem dosud nečetla Jsou světla, která nevidíme, jsem si říkala, že budu mít větší nadhled a povídky se mi zalíbí. Nebyly špatné, ale... čekala jsem... no ano, proč si to nepřiznat, čekala jsem, že budou zkrátka lepší, především čtivější. Takže za mě průměr, ale v hloubi duše kapka hořkého zklamání.

30.03.2019

Mika Waltari je mistrem historického románu, je to opravdu potěšení číst přesná fakta na pozadí krásně postaveného a bravurně jazykově zvládnutého příběhu. Pravda, tento román by se mohl jevit jako ne zcela zajímavý, ale nejde o "natahování" zbytečnostmi, jak je tomu bohužel zvykem u mnoha bestsellerů. Naopak bych řekla, že si autor dal záležet, aby vylíčil vztahy Finska a Ruska co nejpřesněji.

25.03.2019

Většinou mě krátké příběhy neuspokojí, ovšem Víkend s Miriam to nadmíru dokázal, a to i navzdory faktu, že se odehrával ve třech časových liniích. Myslím si, že Marta Davouze chtěla skrze svého hlavního hrdinu demonstrovat chybná životní (ne)rozhodnutí a kroky, které NEbyly nikdy učiněny. Nevím, možná spolu s vlastní nemocí přemítala o svém životě v retrospektivně...A také jsem plesala nad úchvatnou, čistou češtinou! Krásný román, stojí za přečtení.

5 02.03.2019

Od této novely jsem čekala málo a velice příjemně mě překvapila! Vyvolává otázky po skutečném štěstí; nazvala bych ji dokonce jako ódu proti konzumnímu způsobu bytí. Navíc se moc hezky četla, z řádku jsem cítila takovou hřejivou lidskost... doporučuji přečíst!

12 18.02.2019

Naprosto úžasné, opravdu jsem nadšená. Od začátku četby jsem se vzhledem k charakteru prózy divila, že text nenapsal autor-muž. Jakkoli sexisticky tato poznámka může znít, není tajemstvím, že autorky většinou uchopí téma druhé světové války jako cosi v podobě smutného individualistickeho příběhu. Tento román poskytl surový, realistický a relativně objektivní pohled nejen na válečné Brno, ale především na období po konci války; dobu, kterou většina vnímá jako plnou štěstí a optimismu. Poslední věta mi doslova vzala dech. Nemusíme Gertu chápat, někdy s ní i nesouhlasit, ale stejně je z ní hrdinka, která 'žila úplně nenaplněný a zbytečný život'.

8 12.02.2019

A mně to připadalo zajímavé! Některé z povídek mi přišly naprosto vystihující, hořce vtipné. Tenhle autor ale rozhodně nemusí sednout každému a myslím si, že to ani neměl v úmyslu.

1 22.01.2019

Myslím si, že tahle kniha nebyl úplně špatný nápad, ale nějak jsem... No, čekala jsem prostě víc. Občas mě autorčina vyjádření rozesmala, ale proboha hamba tomu, kdo by Eleanor srovnával s Ovem od F. Backmana!

3 19.01.2019

Musím se přiznat, že se mi do téhle knihy nechtělo; očekávala jsem, že jako mnoho dalších bude tento thriller směřovat hlavně k tomu, aby se čtenář co nejvíc bál a lekal. O to víc mě překvapila celá spletitost děje opravdu jsem si četbu užila! Posledních cca 200 stran jsem hltala tak, že jsem odmítala knihu zaklapnout. Napětí se opravdu dalo krájet až do poslední strany a věty. Nevím, jak ostatní, ale tentokrát jsem opravdu do poslední chvíle neměla ani podezření na pachatele všech hrůz/stalkera!!! A ten konec...

7 10.01.2019

Tak strašně krásný příběh! Budu se opakovat, ale žasnu, jak Fredrik Backman dokáže na jedné stránce čtenáře rozesmát, dojmout i rozplakat během neuvěřitelně krátkého časového úseku. Musím přiznat, že v tomto případě dávám označení "bestseller" za pravdu a nedivím se obrovské oblibě. Čte se velice snadno, děj pohladí po duši a snad každý alespoň v jedné z postav najde sám sebe nebo své blízké. Navíc si dokážu představit, že knihu přečte muž, žena, babička, tatínek i kamarádka. O kolika titulech lze toto tvrdit?

18 14.12.2018

Téma alkoholismu mě vždycky absolutně rozloží. Možná proto, že ze všech ostatních závislostí je nám všem na světě snad úplně nejblíž. Formánek celý děj potavil na efektním symbolu černého draka, který skutečně nikdy nespí. A děkuji za vyjádření toho, co člověk nikdy nechce přiznat: že každý alkoholik se neustále lituje.

5 19.11.2018

Je to přesně ten typ knihy, kterým jsme věrné jen kvůli filmové Louise...

1 19.11.2018

Remarque je moje srdcovka. Vážím si ho, zbožňuju ho, hltám ho! Proto mě strašně mrzelo, když jsem se dva měsíce nemohla prokousat tímto románem. Přiznávám, že jsem ho neodhodila do prachu v knihovně jen proto, že je to ON. Až během závěrečných stran jsem prozřela. On se snažil uchopit svůj klasický rámec trochu jinak. To, co mu takřka všichni včítají, že opakuje několik málo motivů (já ne!), je mu nyní vyčteno... Ale teď trochu objektivity; román průměrný, až poslední třetina mě zaujala hloubkou myšlenek a otevřeným koncem. Určitě bych doporučila hezkou řádku zajímavějších titulů tohoto skvělého autora, přesto jsem nakonec ráda, že jsem tu dávku beznadějosti neodsoudila hned s první kapitolou.

2 19.11.2018

Člověk se kolikrát nad knihou dojme a rozbrečí, napíše si na útržek účtenky z kavárny citátek a dumá nad příběhem ještě dlouho poté, co jej dočetl. Ale Nebe nezná vyvolených... to mě naprosto rozložilo. Je to jeden z nějkrásnějších a zároveň nejhorších románů, co jsem četla. Nepřestanu obdivovat, s jakou naléhavou nadčasovostí Remarque psal. Sloh vynikající, děj nepopsatelně dechberoucí.

20 18.08.2018

Nostalgicky vzpomínám, jak jsem při čtení této dobrodružné knihy toužila být klukem!

1 28.07.2018

Po Morantologii bohužel trochu zklamání. Nějak jsem nedokázala identifikovat, pro kterou věkovou kategorii měla ve skutečnosti být. Každopádně, Caitlin je velice inteligentní a vtipná a doufám, že další titul bude zase skvělý!

28.07.2018

Je to přesně ten typ textu, který chcete přečíst partnerovi, ale nedokážete přes záchvaty smíchu dočíst větu na jeden "zátah". Doporučuji fanouškům Horníčka, ale i těm, kteří ho příliš neznají.

13 28.07.2018

Měla jsem velký strach, že úspěch Jonassonovy prvotiny se již nebude opakovat. Proto jsem si dala čtyři roky pauzu a až teď jsem se odvážila do Analfabetky a - skvělé! Vtipné, bláznivé čtení plné cynických poznámek a historických momentů. Velmi oceňuji i originalitu ve srovnání se Staříkem - styl stejně famózní, příběh odlišný. Zdalipak se Jonassonovi podaří své čtenáře nezklamat ještě třetím titulem?

10 28.07.2018

Nádherný příběh, opravdu mě pohladil po duši. Jen mě mrzel urychlený závěr s trochou patosu.

5 03.03.2018

Pan Spisovatel Milan Kundera je pro mě nepřekonatelný, což jsem si opět potvrdila již v prvních listech tohoto Románu. Jsem jím tak plná, že jen s velkou tíží dokážu vyjádřit své pocity... Dojemně, nostalgicky žertovné. Symbolická tečka v sérii Jeho znovuvydaných knih.
Na jednu stranu mě velmi rmoutí, že s největší pravděpodobností je to také poslední věc, které se my, milovníci Kundery, dočkáme. Z druhého úhlu pohledu musím přiznat, že některá předchozí díla jsem četla opakovaně po několika letech a vnímala jsem překvapena úplně jiné momenty. Neznám jiného spisovatele, který by mě i po X-té tolik překvapoval, vábil, fascinoval.

1 06.01.2018

Tuto knihu jsem četla během dovolené na Korfu, takže neskutečně milým způsobem vyplnila postřehy, které se člověk v průvodcích ani poznáváním jinak nedozví. Takže na dovču moc hezký relax, ale jinak nečekat žádný literární skvost.

03.07.2017