Petra21
komentáře u knih
Já, Simon
Becky Albertalli
Hodnotit knihu z jazykové stránky by nedávalo příliš velký smysl vzhledem k věkové skupině aktérů i většiny čtenářů. V obsahové rovině se jedná o poměrně zajímavý literární počin odkrývající témata v současné společnosti relativně častá, a přesto stále do značné míry tabuizovaná. Simon nepředstavuje nějakého vyloženě charismatického "klaďase", spíše je mu do vínku dána mně obrovsky sympatická fádnost či "normálnost" náctiletého dospívajícího s de facto běžným hledáním sebe samého, s poukazem na chyby v mezilidské komunikaci i jejich nápravu. Z tohoto důvodu jsem v Simonovi viděla prototyp nás všech, jakkoliv "odlišný" ze své podstaty je. A byl-li toto autorčin úmysl, pak opravdu gratuluji (!!!), neboť nepředkládala ústřední téma jako senzaci.
Nebe nemá dno
Hana Andronikova
...Vlastně jsem sama rozpolcená a netuším, jak vyjádřit míru autorčina zasažení mé duše. Hana Andronikova stihla předložit laskavě bolestnou varianci jednoho příběhu, jejichž hloubka i odlehčenost vyráží dech. Jak jenom dokázala psát s tak nadlidským nadhledem, nesmířlivým smířením se? Do jaké míry se asi kniha stala autobiografií... možná vlastní terapií? A to je nejspíš také hlavní důvod, proč ve mně vzbudila tolik emocí, laskavého úsměvu i touhu vyrvat si srdce z těla.
Dějiny světla
Jan Němec
Jedinečné a hodnotné čtivo o jednom fascinujícím lidském "světle" na pozadí závažných dějinných událostí. Přestože jsem si vědoma skutečnosti, že v daném kontextu mají jen pramalý význam a laskavý čtenář si musí na prvním místě všimnout spíše obrovského literárního talentu, jsem jimi ohromena! Tolik dechberoucí práce s pramenným materiálem (a že byl vskutku rozličné povahy!) se v beletrii objevuje pouze zřídka. Domnívám se, že Němcovu důslednou péči by si zasloužila i celá řada dalších polozapomenutých, avšak významných osobností.
Světlo z Pauliny
Jan Štifter
V těsné symbióze s úchvatnou ilustrací jsem byla zahalena do jemných stínů "melancholické nostalgie" (modifikace termínu vypůjčena od emgolightly). Ta hořko-sladká náruč duší každého jednotlivého příběhu překvapuje jejím chladem, neboť neukáže nic víc než upoutávku do vlastního života, ponechávaje ho navždy zahaleným. A přesto se díky autorovu mimořádnému umu do těch duší vcítíte a vnímáte jejich neobyčejně obyčejné bytí.
Poutník, čarodějnice a červ
Christopher Paolini
Christopher zahrál na čtenářovu nostalgickou strunu. Návrat do Alagaësie skutečně zafungoval jako příjemná vzpomínka, bohužel však bez větší přidané hodnoty.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Člověku je po přečtení fyzicky zle a úzkost se dere krví od útrob až po bříška palců u nohou...Tato útlá knížka patří bezesporu k těm nejrealističtějším příspěvkům k soudobým československým dějinám v té surové podobě. Té, o níž se stále mlčí... Každý z nás by měl otevřít oči a tento naprosto alarmující příběh literárně i duševně prožít. Včetně doslovů, z nichž přeběhne mráz po zádech. Děkuji z celého srdce Janu Tománkovi za jeho odvahu vyjádřit pravdu v její takřka elementární podobě.
Šalina do stanice touha
Iva Hadj Moussa
Navzdory ne příliš vysokému počtu hvězd jsem spokojená! Autorka mě (především ze začátku) mile překvapila úderností názorů a anekdotních situací hlavních antihrdinů. Sandřiny i Mirkovy názory i zášť k úspěšným lidem jsou natolik palčivé, že si s leknutím uvědomíte jejich častost v reálném světě. Svou bizarností se děj poněkud přiblížil Jonassonovým románům, přestože poněkud ztrácel na slibované komičnosti. Vyzdvihuji především originalitu tématu i stylu a svěží moderní zpracování současné odlehčené prózy.
Divadlo světla
Anne Delaflotte Mehdevi
Ta nádherná obálka, po níž hned chňapnete a nechcete už nikdy žádné jiné fádní a levné přebaly, vybízí a láká tak mocně, že očekáváte něco velkého a úžasného. A možná je to celé pouze o nějakém iracionálním očekávání...Možná vás také uchvátí originalita tématu a časového zasazení. A ono se opravdu procházíte barokními uličkami, pozorujete dechberoucí stavby, které naštěstí obdivujeme dodnes a nahlížíte do tajů rodící se opery. Kromě tohoto nesmělého okukování za "divadelní oponou" však nic jiného nenajdete. Úsečnost autorčiných slov a bolestně krátkých vět působí jako podrobné poznámky k velkolepému dílu, které teprve chystá. Cítím se dotčena, že si dovolila pustit do světa tento nehotový, nedospělý román a ponechala jej svému osudu, přestože ještě potřeboval tolik lásky a péče. Co s ním teď asi bude...
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Dlouho jsem se zabývala svým soukromým názorem na tento bestseller a vlastně jsem netušila, co sem napsat. Nyní už vím, že jsem právě dočetla poměrně zdařilou skicu velkého románu, jímž se příběh mohl teoreticky stát. Zkratkovitost a potřeba nahromadit do několika stránek takové množství rodinných problémů na pozadí historických událostí nutně vedlo k určitému odosobnění, což od takto laděné knihy bohužel neočekáváte. Proto také volím slovo "skica", takové podrobné autorčiny poznámky, či kostra něčeho, co by mohlo (a mělo!) přijít. Lituji, že autorka s knihou netrávila více času, že nám nenaservírovala dechberoucí rodinnou ságu, která by pojala celou dějovou linii tak, aby skutečně zasáhla. A neskutečně mě bolí vědomí, že se nepomazlila s jazykem, že nechala bohatou češtinu někomu jinému a spokojila se s čítankovou verzí. Obrovská škoda....
Rusovláska
Orhan Pamuk
Jako byste listovali sluncem vyšisovanými listy knihy Tisíce a jedné noci, přestože zastíněné štítem modernity. Fascinující hra s osudem i podobenství skutečnosti a klasických příběhů samovolně vytváří obraz onoho poněkud schizofrenního postoje soudobého (ovšem i toho dávného, prastarého) Turecka. Kniha v podstatě neopouští oidipovské téma; hlavní hrdinové s ním stárnou a předávají si jej s prapodivným pocitem "vlídné naléhavosti", která se čtenáři zakotví i v jeho soukromých úvahách.
Citrusový sad
Larry Tremblay
Po zaklapnutí této novely se ve mně mísí gejzír pocitů... emotivní vnímání světa Ahmeda i o něco pragmatičtější Azízův pohled dohromady vytvářejí s naprostou lehkostí a genialitou reálný vhled do světa, který nám zůstává tak záhadný. Rozporuplnost aktérů i jejich jednání nemusíme chápat. Tak snadno můžeme odsoudit jednotlivé činy, ale až s poznáním celé, té opravdu skutečné pravdy dojdeme ke konečnému smíření. Krásné čtení o ošklivých věcech, před nimiž bychom neměli sklápět zrak.
Přeběhlík
Siegfried Lenz
Fantasticky zvolené téma. Kniha protkaná zajímavými odbočkami, pěkným jazykem, hravostí proměn nářečí a souhlasím s Arbenin, že patos skutečně nekapal. Avšak navzdory tomu všemu mám z četby velmi rozporuplné pocity. Jako by se Siegfiedovi Lenzovi nepodařilo dotáhnout příběh do konce, jakkoli klišoidně to může znít. Připadala jsem si neuvěřitelně mimo celý děj, který tak snadno a neuchopitelně protékal mezi prsty, aniž by stihl jakkoli pohltit. Možná mu uškodila skutečnost, že na úkor stručnosti nerozepsal alespoň některé části příběhu; snad se (bohužel správně) domníval, že čtenářské publikum 50. let minulého století neocení naléhavost doby i tématu, a proto zůstal takřka u skici jinak skvěle vyhlížejícího románu.
Možnosti milostného románu
Jan Němec
Volejte sláva a tři dny se radujte! Že by se zrodil potenciální nástupce Milana Kundery? Pevně věřím, že ano. Román plný upřímné upřímnosti, fádnosti i "lehkosti bytí", podtržený úchvatným jazykem a sofistikovaností střídání textu. Více v recenzi.
Kde kvete tráva
Han Kang
Kde tedy kvete tráva? Aneb pocit zmaru z tolik trýznivého tématu mě doprovázel až do posledního odpadajícího kvítku. Sama historická událost je natolik skandální a šílená, že Han Kang ani nemusela naturalisticky popisovat hrůznost spáchaných zločinů, aby vyvolala tísnivý pocit nevole a hnusu. Tak silnou emoci, jež náhle překvapí svou žlučovou pachutí v krku. Krása jazyka a lyrické momenty pak měly ambice zalepit rány na bolavé duši...
Každému jeho Izrael
Hana Frištenská Štarková
Vzpomínková, melancholická, náladová, až cestopisná kniha má jistě co nabídnout těm, kteří sympatizují s judaismem nebo je láká svou jedinečností stát Izrael. Neurazí - ovšem ani příliš nenadchne - vlastně originální pojetí vyprávění lidí, kteří zůstanou tajemní a záhadní, jako jejich domovina, jako víra, jež je spojuje.
Od nepaměti k zapomnění
Radovan Menšík
Od náhlé nepaměti k pozvolnému vzpomínání. Od žité paměti až k hlubokému zapomnění. Toť vynikající symbolika tohoto dechberoucího románu, jež s naléhavostí sálá z každé přečtené strany. S lehkostí podaný vykřičník nad životem, jeho smyslem i jeho alarmující zbytečností. Radovan Menšík bravurně vystihl iritující vědomí jednoho jediného žitého osudu bez žádných alternativ. Šokující, a přesto tak něžné...
Nevídaní akademikové
Terry Pratchett
Terryho zkrátka musíte buď zbožňovat, nebo nesnášet. Já patřím k té první skupině, protože mě přinutí se smát nahlas, protože má ve všem pravdu, protože je prostě génius!
Kříďák
C. J. Tudor
Navzdory neuváženě rychlému výběru tohoto "opečetěného" bestselleru jsem byla mile překvapená. Obzvláště první část knihy mi přišla poměrně sofistikovaná, dějové linky se střídaly přesně tak, aby se udržela čtenářova zvědavost, aniž by se zbytečně vodil za nos. I přes slabší druhou část musím konstatovat, že C. J. Tudor opravdu umí.
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
Možná je mé hodnocení příliš subjektivní, protože se daná lokace silně dotýká mého srdce. Možná že jsem Eugenii zkrátka četla v pravý čas, tedy v období předvánočního shonu a těžko uvěřitelné lidské bezohlednosti. Možná jsem potřebovala poněkud archaické pohlazení po duši (oproti všemu zlu a šokujícím tragédiím, o nichž lidská duše bohužel tak ráda slýchá), toužila jsem číst milá slova a vnořit se do hlubin té vskutku krásné literatury. A možná jsem prostě snílek, jemuž podobný styl čas od času vůbec neublíží. Tento román rozhodně nepatří k těm nejskvělejším v mém knižním životě, ovšem zanechal ve mně hřejivý pocit sentimentálního úsměvu a nostalgické vzpomínky.
Kdo ví, kde budu zítra
Jindřich Šídlo
Neuvěřitelný život, dechberoucí inspirace a obdivuhodná píle přímo čiší z jakéhokoli rozhovoru s Tomášem Etzlerem. Jsem jedině ráda, že se o něm v současné době častěji mluví, neboť jedinečné životy takových osobností by neměly a nesmí upadnout v zapomenutí. Také se přidávám a velmi se těším na jeho první knihu!