Nebe nemá dno

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorka rozdělila svůj román do pěti oddílů a zakomponovala do něho i množství autobiografických prvků, z nichž patrně nejzřetelnějšími jsou smrt jednoho z rodičů a zápas s nebezpečnou chorobou, který musela absolvovat. Ústřední postavou románu je Ama, emancipovaná žena, která bolestně prožívá ztrátu svého otce. Později je však sama konfrontována se skutečností, že trpí rakovinným onemocněním. Toto poznání je pro Amu výzvou, aby se pokusila o změnu vědomí a odmítla tak fakta, která ohrožují její existenci: Odjíždí proto "léčit duši do deštného pralesa", aby zde o samotě, šamanských obřadech či meditacích shromáždila co nejvíce ozdravující energie. Začne tu také podléhat moci exotických bylin a věří, že tyto rostliny se projeví jako lidé: "Když je miluješ, tak se ti odmění." Alternativní léčebné metody hledá Ama i v nevadské poušti, aby se pak v pokoře vrátila domů a podstoupila nepříjemnou a vyčerpávající chemoterapii. Příběh je napsán jako Amin vnitřní monolog, jenž je často záměrně přerušován jejími deníkovými záznamy, emailovou korespondencí i nejrůznějšími snovými představami....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47650/nebe-nema-dno-ppz-47650.jpg 4.1240
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (60)

Kniha Nebe nemá dno

Přidat komentář
Souteska
předevčírem

Chytlavý příběh, ačkoliv mě zpočátku trochu rušil styl malých písmenek na začátku vět, ale zcela to překonal geniální styl psaní, spoustu zajímavých odkazů a narážek na události, lidi a věci v celém textu. Nejednou jsem googlila, abych se dozvěděla více o tom, co to znamená. Autorka byla opravdu člověk s neuvěřitelným rozhledem, je mi líto, že už nic nenapíše...

Kniha mi dala hodně témat k přemýšlení a budu ji číst ještě znovu. Doporučuji pro spoustu zajímavých nevšedních pohledů na věci a lidi kolem nás.

JaLenka
11. října

Místy jsem se v textu ztrácela, přesto nešlo přestat číst a příběh Amy mě velmi oslovil, možná i vzhledem k autobiografickým prvkům a osudu autorky, která nakonec nemoci podlehla.. Myslím že tohle jedna z knih, které se ještě někdy vrátím...


Děvizna
11. července

Text bez velkých písmen.... sdílení bez začátků, bez konců, s uklidňujícím dechem svých silových zvířat za zády, touha po uzdravení, měnící se ve splynutí.

.... "nevada 22.7. 08
zpěv kamenné matky
matko. hledám krajinu,která by dala smysl mému kroku. možná hledám tebe. z dálky jsem cítila tvůj pramen, žár, který padá do jezera, vzduch plný dutých míst. něco se mi tu stalo,tady v ledvinách, zvuk větru, který sklouzne po vodě. našlapuji tence, bosé plosky sálají, písek a střepy oblázků ostře šelestí, řežou každý krok. necítím bolest, v mých větvích pro ni není místo, nemá tvar. šplhám ti do klína, hlasy tvých lidí ve mně zní, moudrost skal, světlo jim mění tvář, postupně ubývají. nenesu žádné dary, matko, odpusť. tvůj dech v prachu, lepí se mi na prsty, prosakuje kůži. nechej to u mě, šeptáš ústy ryb, všechno mi to tady nech. smutek, kámen, pláč.
balvan ve mně se obrátil, rozevřel pěst.
zkamenělé vějíře korálů. kaluž oceánu v poušti, útesy s kresbou hladiny. až sem kdysi sahala voda, tady byla hlubina. když z tebe vyjdu, zakotvím v písku, u nohy se mi zableskne, perleťová lastura, vzala na sebe tvar motýlího křídla a vletěla mi do dlaně, rozdáváš dary, žádné nečekáš.
mami, ukaž mi ten žal, co tě promění v kámen.

Katka2382
26. května

Když jsem tuhle knihu viděla tak jsem se zaradovala že to bude něco stejně skvělého jako Zvuk slunečních hodin,ale bohužel nee:( tak nějak jsem ji vůbec nechápala a jen tak tak dočetla.Tož asi to budu muset časem zkusit znovu.

Petra21
19. dubna

...Vlastně jsem sama rozpolcená a netuším, jak vyjádřit míru autorčina zasažení mé duše. Hana Andronikova stihla předložit laskavě bolestnou varianci jednoho příběhu, jejichž hloubka i odlehčenost vyráží dech. Jak jenom dokázala psát s tak nadlidským nadhledem, nesmířlivým smířením se? Do jaké míry se asi kniha stala autobiografií... možná vlastní terapií? A to je nejspíš také hlavní důvod, proč ve mně vzbudila tolik emocí, laskavého úsměvu i touhu vyrvat si srdce z těla.

Jirinamac
04. března

Četla jsem od autorky Zvuk slunečních hodin a knížka se mi líbila. V knihovně jsem objevila tuto knížku, tak jsem zajásala a těšila jsem se na zajímavé čtení, když má knížka celkem vysoké hodnocení. I když je to kniha ze života H. A., tak mě vyprávění vůbec nebavilo. Špatně se mi čte, když jsou v knize použitá pouze malá písmena, to jsem ani nepochopila důvod. Z blábolů autorky jsem nechápala, co je vliv drogy ayahuasca a co skutečnost. Bohužel v polovině knížky končím a jsem ráda, že je jen z knihovny.

Susan94
21. února

Z toho až zamrazí, když to všechno člověk čte. Neuvěřitelná spisovatelka, je jí veliká škoda.
Chvíli jsem si zvykala na formu, kterou byla tato kniha napsána a pak už to šlo samo. Moc se mi líbilo jemné přetváření známých úsloví. No a konec knihy mě dostal, moc dobře napsané.

kočkavkřesle
28. ledna

Silné téma, silná slova...nepostrádá však humor a do "klubu osvícených krav" jsem udělala nábor i v práci :-) ... při pasážích z pralesa mi probleskovaly vzpomínky na Formánkova Prsatého muže a mám chuť si ho zase přečíst.

1

Doporučujeme

S hlavou v oblacích (pejru)
S hlavou v oblacích (pejru)
Robin Druhý a jeho rodina
Robin Druhý a jeho rodina
Lucky Luk II
Lucky Luk II
Chata v Jezerní kotlině
Chata v Jezerní kotlině