Nebe nemá dno

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorka rozdělila svůj román do pěti oddílů a zakomponovala do něho i množství autobiografických prvků, z nichž patrně nejzřetelnějšími jsou smrt jednoho z rodičů a zápas s nebezpečnou chorobou, který musela absolvovat. Ústřední postavou románu je Ama, emancipovaná žena, která bolestně prožívá ztrátu svého otce. Později je však sama konfrontována se skutečností, že trpí rakovinným onemocněním. Toto poznání je pro Amu výzvou, aby se pokusila o změnu vědomí a odmítla tak fakta, která ohrožují její existenci: Odjíždí proto "léčit duši do deštného pralesa", aby zde o samotě, šamanských obřadech či meditacích shromáždila co nejvíce ozdravující energie. Začne tu také podléhat moci exotických bylin a věří, že tyto rostliny se projeví jako lidé: "Když je miluješ, tak se ti odmění." Alternativní léčebné metody hledá Ama i v nevadské poušti, aby se pak v pokoře vrátila domů a podstoupila nepříjemnou a vyčerpávající chemoterapii. Příběh je napsán jako Amin vnitřní monolog, jenž je často záměrně přerušován jejími deníkovými záznamy, emailovou korespondencí i nejrůznějšími snovými představami....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/47_/47650/nebe-nema-dno-ppz-47650.jpg 4.1215
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Diskuze o knize (2)

Diskutovat
Ikkju
30.07.2013

Je to zvláštní, ale přestože jsem od autorky nic nepřečetl, na zmínky o jejím boji s nemocí jsem několikrát víceméně náhodně narazil: prvně v dokumentu, ve kterém se mluví o její cestě do pralesa (lze najít na youtube), kde se pokoušela uzdravit i vyrovnat s nemocí domorodými prostředky (ayahuska), naposledy v časopise Záhady (dokázal bych dohledat) v poznámce lékaře, který se zabývá tímto druhem rakoviny. Lékař nezmiňoval sice jméno, ale myslím že není mýlka; autorčino přerušení klasické léčby považoval za nešťastné, po návratu byl její stav daleko horší. K těmhle domorodým praktikám mám kladný vztah, ale je dobré vědět i odvrácenou stránku věci...

asam
23.06.2011

Úplně ti dávám za pravdu. První část jsem jakžtakž přelouskala, ale pak už ne. kolikrát jsem se v jejích úvahách úplně ztrácela. Nemám ráda tento styl psaní.