Eugenie: Příběh české hoteliérky

Kniha se dobře četla. Mám rada romány, které jsou napsané podle skutečných postav, a proto mám ráda i knihy paní Poncarové. Je smutné, když rodiče povýší své touhy a zájmy nad osud svého dítěte.

Knížka se mi nelíbila, protože Eugenie mi vůbec nesedla, navíc mi nepřišla tak úžasná, aby si zasloužila knihu, která se jí snaží vylíčit jako silnou ženu. Moc se mi ale líbil styl psaní, od autorky si určitě něco přečtu. S interpretkou jsem na pomezí, buď čte úplně skvělou knihu, kterou svým projevem ještě podtrhne a nebo se to u mě nesejde, ale za to nemůže Jitka Ježková, ta kniha prostě byla vzdychací a mně to nesedlo. Moc doufám, že příště mě hrdinky autorky osloví víc.

25.09.2025

Knihy paní Poncarové mám ráda, zatím se teda žádná z těch co jsem prozatím přečetla nebo poslechla nevyrovnala Podbrdským ženám. Tento příběh se mi líbil, výborně načteno. Mám ráda osudy žen v nelehkých dobách, člověk si uvědomí, jak se má dobře.

Kniha mě opravdu zaujala. Příběh založený na skutečných událostech přináší autentický a poutavý pohled na život hlavní hrdinky v dramatickém 20. století. Autorka skvěle vystihla dobové prostředí i osobní boj Eugenie s osudem. Celkově příjemné a inspirativní čtení.

(SPOILER) Příběh byl pro mě velmi zajímavý. Eugenie sice nebyla vrcholně sympatická, ale vzhledem k tomu, že mám dost podobnou povahu a také stále někam a od někoho unikám, tak jí to odpouštím :) To že takhle byla vykreslena by nemělo mít vliv na hodnocení celé knihy, aspoň myslím.
Jinak mě, stejně jako ostatním, připadá konec odbytý. Vztah s Jiřím nevysvětlen. Stále vzpomínala na Johna, ale vzala si jiného? George se zmínil, že nikdy nebyla úplně šťastná...

Mně se kniha i příběh moc líbil.

Knihy od paní Poncarové dělím na dvě části. Buď se mi opravdu líbí a nebo je to trápení. A to bohužel byla tato kniha. Vlastně si příběh o hotelu představuji jinak, za mě tady to bylo takové křoví. Tím, že to se dek odehrává pro nás v neuvěřitelné a velmi smutné době, přidal na knize. Uvidíme jaga bude příští kniha :-)

Někdy nás osud postrčí na místo, které bychom si sami nevybrali.

Skvělý a velmi čtivý příběh. Jen mě skoro mrzí ten useknutý konec, nějak jsem nepochopila proč si vybrala toho druhého.

(SPOILER) Kniha me ze začátku chytla a říkala jsem si, jak super příběh, ale pak už se dej jen tahnul a tahnul. Škoda, že to zajimavemu ději je věnovaných par posledních stran ke konci.

Eugenie je přitom neskutečně zajímavá osobnost a její život po neštastné smrti manžela se krásně rozjel. Ale nebylo mi jasné, jak se vlastně přes slib, že si vezme jiného, který musel odjet do Ameriky, aby se rozvedl, vzala nakonec někoho zcela jiného a narychlo... to je panečku příběh. :)

Zaujímavý príbeh Eugenie Egertovej Janečkovej. Počúvala som ako audio knihu a Jitka Ježková ju nahovorila skvelo. Postupne som dohľadávala ako to bolo v skutočnosti a aj som našla články a fotky. Ešte ma teda zaujímal jej zvyšok života po tom čo sa odsťahovala do Ameriky. Inak až pôjdem do Plzne tak určite kuknem hotel.

Po Podbrdských ženách a Deníku Věrky Kohnové je tato kniha velké zklamání. Příběh sám o sobě zajímavý, zvláště když autorka používá skutečné události ve svých knihách. Ale to, co dokázala vykreslit v Podbrdských ženách, se tady ani omylem neopakuje. Postavy nesympatické, obzvlášť hlavní hrdinka pro mě nesnesitelná. Je to delší dobu, co jsem knihu četla, ale stále ve mně přetrvává pocit nepříjemna, když si na Eugenii vzpomenu. Stále ji něco vadilo, věčně utrápená, děti pro ni byly spíš na obtíž, cítila potřebu se někam zašívat, aby mohla být sama...čekala jsem statečnou ženu, která se chopí vedení známého hotelu, ale to v podstatě nehrálo v této knize příliš velkou roli.

Libi se mi vypravny styl autorky, dej me bavil, ackoliv nektere pasaze mi prisly trosku pretazene mimo realitu. Za me hezka kniha.

Kniha mě moc nenadchla, příliš dlouhé popisné pasáže, ztrácela jsem se v obdobách i životních etapách hrdinky.

Dočteno silou vůle. Knihy od Jany Poncarové mám ráda, ale tady jsem prostě s hrdinkou nemohla sympatizovat. Podivné jednání, chlad vůči dětem, stále ukřivděná, sobecká, přitom si žila jak král. Myslím, že žití s ní muselo být velmi těžké.

Nádherná kniha, zasáhla mě ještě víc než ta o Jarmile Horákové. Musím říct, že čtené slovo se opět povedlo, nedokážu si představit nikoho jiného, kdo by to tak jemně a procítěně předčítal. Eugenie mi bylo líto hned od začátku, rozumím, že z ní rodiče chtěli "něco mít", ale bylo v celku depotičtí, hlavně pak matka. Přes svou jedinou dceru si uskutečnili svůj sen o hotelu Continental, tak, že jí přichystali domluvený sňatek. V dnešní době nepředstavitelná věc. Roky utrpení s manželem utla až válka, což je v celku paradox, a osvobodila ji. Hrozně jsem ji s Johnem fandila, ačkoliv to tedy dopadlo jinak. Johna mi ve finále bylo i trochu líto, že dostal košem i potom co se zřejmě rozvedl (pokud jsou dochované informace správné) a vzkaz co mu předal Janeček s "veni, vidi, vici" - to trochu zabolelo. Snad si vybrala správně tentokrát a byla spokojená, za tím oceánem. A i kdyby ne, konečně se rozhodla sama za sebe. Byl to velmi silný příběh, úplně mě to pohltilo. Jana Poncarová to umí a je opravdu skvělá autorka. Vřele doporučuji!

Knihu jsem četla na Čtenářskou výzvu a musím říct, že jsem mile překvapená. Jako těžký romantik ovšem protestuji proti z mého pohledu dosti rychlé změně Eugeniiných citů, ale co jako... ;-) Každopádně mohu doporučit, i jako knihu odehrávající se během války.

Kniha na mě čekala, až se dočkala. Je půvabná. Styl psaní spisovatelky se mi líbí, je popisný, ale popisu je akorát. Je tam děj, kterého je tak akorát. Vždyť už v úvodu je zmíněno, že jsou příběhy, které mají a chtějí být řečeny, ale i takové, které mají mlčet. Příběh není servírovaný ve všech detailech, ale to přece vůbec nevadí. Zůstává prostor pro fantazii, jaké bylo poslední manželství, jaký byl život v Americe...asi se na to některý čtenář dívá dnešní optikou, kdy nám bulvár servíruje perličky ze života celebrit na denní bázi, ale toto je sto a jedna....i když nutno říct, že i takové knihy dnes vychází....Já knihu doporučuji a dávám plný počet.

Jako mnozí tu jsem se na knihu těšila, neb mám ráda příběhy podle skutečných udalostí, ale jsem zklamaná. Kniha by se měla spíš jmenovat Příběh ženy českého hoteliéra, protože ona jako hoteliérka se objevila na pár stránkách. Dále linka s Johnem .... ošizené ... stejně tak její děti ... cesta do Ameriky ... Zvláštní a rozporuplné, proto za mne 2,5*

(SPOILER) Po Podbrdských ženách moje druhá přečtená kniha autorky.
Mám dojem, že si autorka volí zajímavá témata, která ale nakonec nějak vyšumí…

Eugenie byla vykreslena dost nesympaticky. Jako životem utrápená žena, která se nadechla, až po smrti manžela. A že byla hoteliérkou? No pokud byla, z této knihy se o tom rozhodně nic nedozvíme. Škoda.