Zloději zelených koní

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román ze současnosti autora nejmladší generace českých prozaiků. Na pozadí dramatického příběhu o hledačích vltavínů, jimž se ilegální získávání kamenů stalo nekontrolovatelnou vášní, se odvíjí neméně dramtický propletenec mezilidských vztahů: přátelství, lásky, zrady, zklamání.

https://www.databazeknih.cz/images_books/12_/12935/zlodeji-zelenych-koni-12935.jpg 4.1362
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (88)

Kniha Zloději zelených koní

Přidat komentář
novecento
06. října

,,Ano, podle Horního zákona jsme zloději,, Zajímavě a dobře zvládnuté téma, o kterém by čtenáři měl vědět a zajímat, neboť účelové obohacení jedinců s následnou likvidací krajiny je a bude stále aktuální. Nelegální a dnes organizovaná těžba vltavínů je jen drobnost proti chystané těžbě břidličných plynů, která čeká na ,,schválení,, poslaneckou sněmovnou. Většinu jeho ložisek v ČR mají již dlouhodobě zakoupeni bossové typu Bakaly a ,,hinduisty,, Viktora Koláčka, kteří se podíleli na miliardovém rozkrádání majetku OKD a MUS. Knihu doporučuji.

pamik111
13. září

Moje první kniha od Jiřího Hájíčka mě nadchla tak, že musím hodnotit hned plným počtem hvězdiček. Nikdy bych neřekla, že se mi může líbit čtení o hledačích vltavínů. A ono jo. :) Autorův styl se skládá spíše z kratších, jednodušších vět, ale o to více působí realističtěji.

P. S. Karolíně jsem rozuměla. Když my ženy máme raději ta pozitiva a sociální jistoty. :)

rabor
25. srpna

Hezký, pomalý příběh o Pavlovi a jeho životní cestě na které čím více hledá, tím více ztrácí a přesto z té cesty nesejde. Je jako kámen, který ví kam patří a podléhá už jenom tomu geologickému času. A svět potřebuje takové vzácné kameny, abychom mohli hledat, ztrácet, obdivovat i zatracovat.

knihovniceVS
03. srpna

Je to zajímavý příběh, ale zároveň vnímám i to, že je jedním z těch starších. Oceňuji výlet do mineralogie, to bylo zajímavé. Ale celkově mi přijde, že jsou ti Hájíčkovo chlapi na pěst. Řeší své mužské věci a nevidí vlevo vpravo...

Honey19
18. července

Druhá kniha od tohoto autora a opět mne moc nezaujala. Téma hledání vltavínů je zajímavé, ale příběh mne neoslovil.

martineden
09. června

Hned mám chuť si koupit vltavíny!

huhuhu
02. června

Pavel mi hrozně připomínal Pavla ze Selskýho baroka. Taky je to takový ztroskotanec, který má svoji životní vášeň, miluje jihočeskou krajinu a přírodu, svoji svobodu, ztroskotá mu vztah s manželkou, má špatný vztah s bratrem a celkově je ve vztazích dost naivní a důvěřivý...
Jinak oceňuji neotřelý námět, hledání vltavínů mě dost zaujalo, i když kameny mě ve skutečnosti vlastně vůbec nezajímají. :)

Jizi
14. března

S Hájíčkovými knihami mám prostě problém - a je jasné, že to je můj osobní problém. Nejsem schopná říct, proč vlastně mi je z jeho knih tak ne-dobře. Dílo samotné má nepopiratelné kvality, tak kde to drhne? U mě na postavách, které jsou tak zoufale neambiciózní a planktoidní, až mě štvou. Hlavní hrdina je unylý týpek, jeho přítelkyně a pak manželka spící panna a všechny ostatní postavy (snad s výjimkou profesora geologie) jsou obdobně sympatické. Ráda bych věřila, že většina lidí není taková, tady jsou takoví ale všichni.
Děj odplývá podobně pozvolně, nic se vlastně neděje a ani ona posedlost a neschopnost se jí vzdát ve mně nevyvolala víc než: "Pha!" a pokrčení ramen.
Je to trochu jako filmy Bohdana Slámy, nemůžete říct, že se vám líbí, protože něco takového se líbit ani nemá, ale zároveň nemůže říct, že to je blbý, protože blbý to zkrátka taky není.

1