Pedruska01 komentáře u knih

Na tuhle knihu jsem se moc těšila a - páni! Už jenom ta anotace mi slibovala něco velkého. Prostě kniha byla skvělá. Četlo se to rychle a vážně samo, což na druhou stranu je velká škoda - chci se k nim vrátit. :D Dokázalo mě to strhnout do dění lusknutím prstů a jen těžko jsem se s knihou, byť na krátkou dobu, loučila. Ten příběh je neskutečně natřískaný emocemi. Soucítila jsem s hlavní hrdinkou Tate - nenávist, vztek, beznaděj, slzy, vášeň i láska. Tak, jak to cloumalo s ní, tak to cloumalo i se mnou. Nemohla jsem si pomoct, působilo to. Takže klobouk dolů před autorkou.
Tate byla sympatická hlavní hrdinka, kterou sice deptali, týrali a sráželi na kolena, ale na druhou stranu, když už, tak si to nenechala líbit a dokázala ránu odrazit. Měla odvahu, a to jsem na ní obdivovala.
Jared byl... hajzl, co si budeme povídat, a tak to nejde jinak než, že jsem si ho zcela zamilovala. Jo, jo... :D Dost dlouho mu vydrželo se chovat jako tyran a debil, a když jsem v závěru věděla víc, znala to hlubší, co si sebou denno-denně nosí, obdivovala jsem i jeho, jak dlouho to vydržel. Přeci jenom i jeho to muselo trýznit. Občas jistý věci a situace dělaj z člověka hajzla, ale v Jaredově případě to byl hajzl se srdcem na pravém místě. Celkem jsem ho Tate záviděla! :D
Příběh byl dost silným - to všechno, co se stalo, čím si museli projít a co je čekalo. Kniha mě velmi potěšila a zahřála u srdce. Nejen to zlé, ale i to dobré. Malá gesta na pohled, velká v srdci. Dost se mi to líbilo a já jsem zvědavá na další tvorbu této autorky, protože tímhle mě dostala a upoutala můj zájem. Za mě prostě plný počet a velké doporučení! :)
(Jediné co mě rozčilovalo a bralo mou pozornost byla česká forma vyjádření obsahu - překlepy takové, že z toho bylo buď úplně jiné slovo či nesmysl a slova, která se opakovala ob dvě další, věta postavená tak, že nikdo neví, co tím básník chtěl říct. Je to hnus, copak žádná korekce nebyla? Ano, jsme lidi, chybu udělá každý, proto to nikdy neřeším, ale když mě to pomalu na každé druhé stránce zatahá za sítnice, tak je problém.)

2 13.06.2018

Stejně jako první díl se pokračování výborně a samo četlo. Už od začátku to strhlo a nechtělo pustit. Těžko mě to až na konci vyfluslo. Měla jsem problém knihu odložit, příběh mě napínal jak kšandy a já měla jen nutkání pokračovat. Kniha je nabitá akcí za akcí, překvapení za šokem - nebylo místo, aby bylo popsané práznými plky. Nestačila jsem se divit, co se tam všechno odehrálo. Autorka mě mile překvapila a dokázala, že psát umí. Čtenář v příběhu nachází mnoho různorodých emocí - směje se, miluje, nenávidí. Prostě už v prvním díle byla nastavena laťka dost vysoko. V tom druhém to vůbec nepolevilo.
Už teď zoufale toužím po pokračování, a to jsem před pár minutami otočila poslední list! Aspoň, že to "neskončilo" v takovém nějakém maximálně vyhroceném momentu, kdy čtenář po poslední větě tutově dostane infarkt a má chuť tu knihu rozcupovat. :D
Již v prvním díle jsem si moc oblíbila Arcuse. V tomhle díle, jak sám prohlásil, co mu rozmrzlo srdce, byl hotový zlato. A když byly popisovány ty jeho jasně modré oči... Celkem jsem Ruby záviděla. :D Líbil se mi ten jejich vztah, jak kolem sebe opatrně našlapovali, chtěli, ale báli se. Asi není od věci, že protiklady - Oheň a Mráz - se přitahují. Držela jsem jim palce, jak blázen! :D Tady Arcusovi sice nepatřila celá knížka, ale když už, tak to stálo za to - mé srdce plesalo a maximálně jsem si to užívala. A ještě k větší radosti mi přidalo, když se objevila zcela nová postava Kai, který nebyl jen jednostránkovou záležitostí. A přeci jenom vzniklo něco jako milostný trojúhelník - myslela jsem si na něj už v předchozí knize, ale s jedním jiným vrcholem. Nejsem jejich odpůrce, právě naopak - vítám je s otevřenou náručí! :D Toho ohnivýho kluka nemůže člověk nemít rád, to fakt nejde. Ta energie, arogance a vtípek mě přitahoval jako světlo můru - zamilovala jsem si ho. A při tak, dejme tomu, křehkém cokoliv mezi ním a Ruby - mě rozsekala třetí zkouška. To jsem sbírala spodní část čelisti z podlahy, abych mohla tu pusu údivem zavřít. Bylo to skvělé oživení, i když je mi jasné, kdo bude ten pravý. Fandím mu, ale toho druhého mi je svým způsobem líto. No, uvidíme, třeba jim to ještě autorka pořádně opepří a zamíchá.
Ruby byla moc fajn hlavní hrdinka. Nechovala se jako nějaká namyšlená, sobecká pipka, co začala dělat z ničeho nic kraviny. Nestouplo jí do hlavy, že je svým způsobem výjimečná - i když asi jen na jedné straně světa. Díky za to. Věděla jsem, že něco příjde - to je nad slunce jasné, ale že jí autorka naloží tolik toho na bedra?, tak to jsem nestačila zírat.
Na pokračování jsem se těšila a vážně, stálo to za to. Jsem spokojená. Teď jen počkat, až se k příběhu budu moct vrátit ve třetím díle. Na doporučení se není třeba ptát - to je jasná věc. :)

2 11.06.2018

Autorka mě již podruhé přesvědčila, že umí psát. Četlo se to rychle a samo. Bylo to napsané z pohledu muže, a to je ještě stále takové unikum. Navíc tak silné příběhy. Tahle kniha byla... hořká. Krutá a bolestivá. Však i milá zároveň.
Travise, hlavního hrdinu si jednoduše čtenář musí oblíbit. Rozhodně neměl na růžích ustláno, ale uměl se s tím poprat. Skoro se vším. Do doby, než ho napadl tak neskutečně blbej nápad - narukovat a do doby, co se stalo po Charliem. Jít sloužit vlasti je sice úctyhodné, ale pokud bychom měli stát na druhé straně, kdo se sakra dobrovolně vydá do cizí země, kde mě každou chvíli můžou zastřelit anebo mi může vybuchnout bomba pod nohama? Kdo dobrovolně podstoupí takové riziko, které většinou nelze vzít zpět? Před těmi lidmi smekám a mají můj respekt, ale nechápu je. Asi jsem osobně dost velký sobec na to, že bych chtěla žít.
Paige byla prostá coura, co si razila cestu roztáhnutím nohou a v hlavě měla pořádný temno. Vážně je normální, aby k patnáctým narozeninám dostala umělý prsa?! Nic dobrýho jsem jí nepřála. Travisův otec byl - a to se nedá jinak interpretovat než debil a jeho brácha Ryan spratek, ale taky takovej pitomeček, nad kterým by se člověk slitoval. (V závěru jsem čekala i pár slov o něm - bohužel.) Co se týče Harper, tak to byla milá holka, která se uměla bránit. Palec hore nejen za pravej hák do Travisova ksichtu! :D Skončilo to vlastně dobře, ale i tak by mě nejspíš zajímalo, co mezi těma dvěma bylo dál. Ale možná je dobře, že to tahle zůstalo trošku otevřené.
Celkově se mi příběh moc líbil. Byl smutný i úsměvný. Tvrdý i laskavý. Nebyl vůbec dlouhý, ale i tak silný. Tak moc, že se člověk odtrhne od rozečtené stránky a začne o té situaci uvažovat. Zapůsobilo to na mě velmi, proto jednoznačně neváhám doporučit! :)

1 08.06.2018

Musím se nejspíš přidat k většině, která tvrdí, že to rozhodně žádné veledílo na samém vrcholu nebylo. Ne, opravdu nebylo. Obálka knihy je nádherná společně s anotací a dvou-větným popiskem na přední straně. Opravdu mě to nalákalo a já se dost těšila. Připomínalo mi to příběh Krásku a Zvíře, kterou mám ráda - další důvod, proč to přečíst, aniž bych vůbec věděla, že to k tomu opravdu mělo směřovat. Musím však poznamenat, že hooodně velkou oklikou. Nechci a ani nemůžu říct, že pociťuju zklamání, protože bych lhala.
Začátek příběhu mi přišel dost překombinovaný, respektive, až moc složitý. Člověku to ani nedávalo smysl, měl snad, dle autorky, číst i mezi řádky, ale nedokázal to. Nešlo to. Kdyby se autorka držela jedné věci, ale ona tam nacpala dalších deset. Copak neví, že v jednoduchosti je krása? Celkově Arkádie, hermetické věcičky, Srdce čehokoliv a i řecká mytologie? Muselo to tam být? Jeden velký binec!
Ano, je to taková fantas pohádka, ale i tak kapku přitažená za vlasy. Jistými prvky, zbytečnou komplikovaností a místy až hluchým a táhlým dějem - vážně divný příběh. Kdyby tomu tak nebylo, nejspíš bych si to užila daleko více a bylo by to jednoduše lepší.
Nemohu říct, že bych z postav neměla někoho vyloženě ráda. Vlastně, hlubší emoce jsem si prostě v tomhle příběhu nevytvořila. Možná až na Laskavého pána samotného. Poprvé jsem jednu formu z jeho mnoha jmen přečetla jako Idefix a nemohla jsem se toho zbavit. :D Každopádně bavil mě, líbil se mi tím určitým lišáctvím, a i když jsem neměla ani potuchu jaký směr vývoje to nabere, fandila jsem mu. To samé u Stína. Měla jsem z něj dobrý pocit. Trochu jsem v jedné chvíli nevěděla "který z nich" a taky mě šokoval svou zradou, ale dopadlo to nečekaně dobře s oběma.
Hlavní hrdinka Nyx mi nevadila, jen jsem měla občas pocit, že ve svém rozhodnutí či pocitu je silná jako skála a vzápětí se sype jako drolící se písek. Nic moc stabilní holka.
Příběh rozhodně nepovažuju za chabý průměr, je to víc, protože i přes mnoho výtek se mi to líbilo, ale na celé čtyři hvězdy to taky nedosáhne. Zpětně - velká škoda. Autorka to měla pořádně chytnout za pačesy a vykřesat z toho něco daleko skvostnějšího.

2 06.06.2018

Dočteno a já vlastně pořádně nevím, co se ve mě odehrává. Těch pocitů je dost a především protichůdných. V první řadě musím zmínit, že tahle kniha, tahle série se skvěle čte. Jde to prakticky samo nejen kratšími kapitolami, ale i díky tomu, že příběh je hned ze tří pohledů. Opravdu je problém se od příběhu odlepit.
Byla jsem zvědavá, jak to celé bude zakončeno, zvlášť, když si autorky zvolily magickou/duchařskou linku. Bylo to... já nevím. Kapku zvláštní, ale ne tím hrozným způsobem. Takovým, který člověk dokáže jednoduše přijmout. Ano, vyvstávají otázky, ale... možná k nim nepotřebuju ani odpověď, jelikož to tak prostě je. Divný, vím. :D
V průběhu celé série jsem se přikláněla k pohledu Lillie - byla v centru dění, takže ideální postava. Tady to nebylo jiné, však mě místy ta holka rozčilovala svou naivitou, hloupostí a chytráctvím. Kde vzala takový manýry? A to, že z ní všichni kluci byli vydření? Raději přecházím.
Reeva mi bylo líto a vlastně jsem si ho i dost oblíbila, i přes to, že to vlastně tak trochu mohl být hajzl.
Epilog byl pro mě lehkým šokem, jak vlastně všechny dějové linky hlavních postav dopadly. Nejen, že to nebylo zas tak růžové, ale nebylo tam ani nic, co člověk nejspíš očekával. Vážně mě to překvapilo.
Jako všechny knihy alá série to nebyl špatný počin - naopak, příběh se mi moc líbil. Každopádně ta Mary, ta to dost ozvláštňovala, až si nejsem jistá, zda to byla dobrá volba. Tento díl měl pro mě nějaké mouchy a kazy, takže hodnocení není stoprocentní, ale mohu ji doporučit. :)

03.06.2018

I poslední díl se četl sám a dokáže čtenáře strhnout k sobě a těžko se příběh opouštěl. Myslím, že vysoko nastavená laťka nepolevila ani o píď. Celkový vývoj příběhu anebo jeho zakončení pro mě bylo velkým překvapením. Snad v životě by mě nenapadlo to, co nám autorka předložila.
Tentokrát mi Alina nevadila jako místy v druhém díle. Tentokrát nebyla tak nesnesiteně sobecká a fanatická po posledním umocňovači a za to jsem ráda, protože se zdála jako prima holka. Mal? Toho jsem si zamilovala již v prvním díle a nezměnilo se to. Byla jsem šokovaná nejen jeho původem, osudem - co já vím, ale především jednou scénou ve Vráse na lodi. To mi normálně vehnalo slzy do očí! Nikolaj... u něj jsem si nebyla jistá, kam ho přesně zařadit, do jaké kategorie. Nakonec jsem moc ráda, že patří do té s dobrým srdcem na spravném místě. Úžasná postava se skvělým smyslem pro humor, vystupováním a úšklebky. Akorát jsem neměla potuchy, když vystupoval s Alinou a jednou jí tahle něco nabídnul společně s rodinným prstenem, zda v tom není jistá vypočítavost. A poslední postava, ke které bych se chtěla vyjádřit je Temnyj. Ach... Měla bych ho nenávidět, ale to neumím. Měla jsem ho ráda, zamilovala jsem si ho svým způsobem stejně jako Mala. Byl zlý a moci-chtivý, však hluboko v něm, v lidském koutu duše byl jen obyčejným mužem, který se bojí a nechce být sám. Vlastně mi ho bylo líto. Ne hrůzočiny, ale slovy, která si vyměnoval s Alinou a situacemi s ní. Opravdu těžko říct, zda k ní aspoň z části něco hlubšího pociťoval anebo to všechno patřilo k jeho představení.
Příběh byl opravdu originální - ten nový svět (i když to mělo místy nepatrné prvky něčeho, co tu bylo). Ale mě se moc líbil, dokázal mě pobavit, rozčílit i vyronit pár slz. Tudíž velká spokojenost.
Celkem mi je líto, že série skončila, i když to přesto všechno dopadlo víc než dobře, však všechno jednou končí. Autorka mě přesvědčila, že stojí za moji pozornost a tak se budu těšit na její další sérii. Za mě si tahle záležitost zasluhuje velké doporučení. :)

30.05.2018

Kniha se četla báječně. Se stejnou lehkostí jako předešlé díly. Autorka/y dokážou v průběhu příběhu čtenáře rozesmát, ale i rozesmutnit. Bylo to výborně napsané, že se člověk vžil do příběhu samotného, ale hlavně se nemohl odtrhnout. A bohužel stránky ubíhaly a ubíhaly...
Musím se však přiznat, že začátek šel malinko ztuha. Hlavní hrdinka mi v ten časový interval přišla naprosto pitomá div jsem si neťukala na čelo a tím jsem byla dost otrávená. Nakonec jsem po cca sto stránkách musela přestat a na opravdu dlouhou dobu jsem se na knihu(y) obecně nemohla podívat a už vůbec ne je otevřít - nebyla bohužel možnost, ne že bych nechtěla. Však potom, co jsem se zase ke knize vrátila - vlastně nechápu, co se mi na začátku nelíbilo?! Asi jsem to jednoduše zapomněla za tu dobu. :D Ano, sice Ella řešila občas vyloženě kraviny, který vyzdvihovala před podstatně důležitějšími fakty, budiž - nejspíš puberta, ve finále je odpuštěno, protože po zbytek se chovala správně, tak jak jsem od ní zvyklá.
Samozřejmě konec druhého dílu mě napnul k prasknutí kvůli jednomu zmrtvýchvstání, ale že se do toho přidá ještě mord? Páni. :D Rozhodně nejsem Sherlock, tudíž jsem váhala, kdo by mohl být vrahem. Měla jsem samozřejmě i správné podezření, ale s určitostí bych si nevsadila i díky novým a novým aspektům. Musím se přiznat, že když jsem četla jednu pasáž, kde Reedovi bylo sděleno, že může dostat dvacet let - nebylo mi dobře. Cítila jsem lítost, nespravedlnost, bezmoc, strach a věčnost.
S Royali jsem si užila. Elle jsem těžce záviděla takové bratry. Reed a East u mě vyhráli jednoznačně. Dost jsem si je oblíbila, ne-li zamilovala. I když se to nezdá, celý příběh Elly i samotné rodiny Royalů byl vlastně v jádru dost silným. Hrozně se mi tahle série líbila a mám záruku, že autorka/y umí - už mám zálusk na další počiny z aspoň části stejného pera. Princeznu, prince i palác samozřejmě velmi doporučiji a těsím se na dědice - a pokud budeme mít štěstí, myslím že ani jím to nekončí. Takže se zase tak definitivně neloučím. :)

1 26.05.2018

I když jsem neměla přehnaná očekávání, nějaká představa dle anotace od té knihy byla. Leč to v tomto případě nerada přiznávám, jsem trochu zklamaná. V podstatě bych si ten pocit ani nemohla nijak pořádně obhájit. Prostě to tak je.
Ta kniha se celkem dobře četla a byla neuvěřitelně napsaná, především z pohledu hlavního hrdiny - smekám. Ono je někdy lehčí popsat "normálního" člověka než toho "nenormálního", který žije ve svém vlastním světě. Marcelo byl postava, která leč pro mnohé znamená jen hanlivý výraz, byla fajn. Byl svůj. Chvíli mi ho bylo líto, chvíli jsem mu naprosto fandila a měla nutkání mu v tom reálném světě pomoci se zorientovat. Dokáže přirůst k srdci. Musela jsem ho prostě brát takového jaký je. Bohužel ve skutečném světě takoví lidé jsou a mělo by se k nim přistupovat s jistou úctou, respektem. Nikoliv s opovržením, nepochopením, nadávkami a s možností dotyčného využít, jak nám předvedl v příběhu např. hňup Wendell.
Co mě trochu iritovalo byla míra náboženství v knize. Jinak příběh celkově byla milá záležitost, však neodpustím si, že jsem čekala prostě asi víc.

1 07.04.2018

Jo, ta jedna věta na obálce má něco do sebe. Tenhle příběh, tahle rodina, tihle Royalové vás zničí. Na konci první knihy jsem byla napnutá jak kšandy - trochu mi je druhý díl povolil, ale opět ten šílený konec mi je natáhnul až ke stropu, viď, že mi už už nepraskly! Pane bože, co to bylo?!
Laťku to má nastavenou stále velmi vysoko, od prvního vyprávění to nekleslo ani o milimetr. Čte se to samo a rychle to utíká. (Upřímně dost dobře nechápu, jak jeden příběh mohou napsat dva autoři, ale dámy - smekám před vámi!)
Tentokrát jsem měla tu čest se setkat i s Reedovým pohledem, což nebylo na škodu. Toho kluka, kterýho jsem si už dávno zamilovala mi bylo fakt líto. Říkala jsem to. Hrají si na kus ledu, ale pod tím vším - ledovou krustou i zlatým zazobaným pozlátkem a horou svalů to jsou hodní, milý a křehcí kluci. Jelikož z celé rodiny je nejvíc prezentovaný samotný Reed, East a trochu i jejich táta Callum, tak právě ti u měl nejvíc bodují. Ke zbytku rodiny nemám až takový velký vztah. Říkám si, že by vůbec nebylo na škodu se s takovou rodinou o pěti bratrech seznámit - celkem Elle i závidím, jaké to má štěstí. :D
Ella je pořád skvělá hlavní hrdinka, která se nezprotivý. Je miloučká i rázná. Prostě správná na všech místech a vůbec se jí nevidím, že dělá to, co dělá. Jen obdiv před tím, jak si došlápla na tu pizdu Jordan. No pane jo.
Vyskytují se tam situace, které jsou velmi úsměvné, milé i dramaticky tragické. Prostě to v té knize je skvěle namíchané. Nic, co by tahalo za oči, co by nebylo uvěřitelné či vypadalo jako násilně narvané. Všechno to dohromady skvěle hraje.
Konec mě teda rozbil, proto jsem opět neskonale ráda, že můžu okamžitě sáhnout po třetím, bohužel posledním díle. Celkem mě to mrzí, ale všechny pohádky mají svůj konec. A i když to je díl poslední hrozně se na něj těším, protože ty kšandy, které se mi zařezávají do kůže fakt bolí. Za mě tenhle díl byl výtečný jako ten první, (i když se mi zase tak nitro nestahovalo jako na samém počátku příběhu), takže je samozřejmé, bez jakéhokoliv váhání, že ráda doporučím. Protože Royali si musíte zamilovat i kdybyste nechtěli. Pořád mají moje srdce v držení. :)

3 21.03.2018

Na tohle jsem se moc těšila. Prostě jsem věděla, že to bude dobré. Omyl. Bylo to snad ještě lepší! (Svým způsobem nechápu, proč se na ty knihy musím několik měsíců od pořízení jen dívat a až pak se na ně vrhnout. Zvrácené trýznění.) Kniha se neskutečně dobře a rychle četla. Stránky ubíhaly a já ji prostě odmítala pustit z rukou - kdybych nemusela spát, věřím, že ji dám na jeden zátah. ;)
S hlavní hrdinkou Ellou jsme si padly do noty. Byla to sympaťanda, která měla něco zažitého, s proříznutou pusou a i tak dobrým srdcem. Úplně jsem s ní soucítila - v čemkoliv. Cítila jsem tu bolest, kterou musela dennodenně zakusit. Fandila jsem jí a obdivovala, jak silná je a co odvahy se v ní skrývá. Nový život není nikdy procházka růžovou zahradou, ale tohle? To byl velký krok do temného neznáma. Rodina Royalů. To je pojem sám o sobě. Bylo mi jasné, že to Elle neusnadní - tihle králové. Bylo mi jasné, že jí udělají ze života peklo. Bylo mi jasné, že tuhle rodinu, těch 5 bratrů budete tak moc nenávidět, že se neubráníte ani jí milovat.
Především jsem silné emoce pociťovala k Reedovi a Eastonovi. Nenáviděla jsem a dokázala si je i zamilovat. Tak protichůdné pocity, ale k nim to jednoduše patří. Myslí si, že jsou z ledu, ale uvnitř něco teplého a tepajícího přeci jenom mají. Konec se nám dost zkomplikoval a já jsem neskutečně ráda, že můžu bez nějakých odkladů popadnout druhý díl a pustit se do něj, jelikož jsem napnutá jak kšandy. Tenhle příběh, který na první pohled vypadá jak prvoplánová laciná a profláklá klišé věc je mnohem silnější než si kdo myslí. Pro mě jako "beznadějnou" knižní romantičku určitě. :D Opět kniha, která mnou dokázala hnout. Cítila jsem ty pocity spolu s Ellou.
Jsem velmi spokojená, nadšená, hrozně se mi to líbilo a těším se na další setkání s těmi ničiteli, které nemůžete nemilovat. Neváhám doporučit - moje srdce si ti bratři, v čele s Reedem jednoznačně ukradli. :)

2 20.03.2018

Svým způsobem jsem ráda, že tuhle sérii mám konečně za sebou. Uff! Další knihu, s hlavní hrdinkou Darinou, bych vážně už nedala. Ta holka prostě byla a je strašná pipina - to nejde nazvat jinak. Prostě moje sympatie si nezískala. Spíš jsou na bodu mrazu. Hraje si to na nepostradatelnou, nej-všechno cosi, co vše musí řešit a prožívat. Chudinka - nejí, nespí. Je unavená, až omdlívá, když jde do kopce... A tak hrozně přeci Phoenixe miluje!!! Bože, otevírala se mi kudla v kapse.
Opět se objevují nelogické věci a zmíňky, naivita, zbytečnost a hloupost, které nejdou spolknout. Když se nad tím zamyslím, což je v rámci téhle série naprosto k ničemu, tak vlastně Darina není potřeba. Stačí se vrátit v čase - což si ti "zombie-andělé" zvládnou udělat - a vrah nalezen, tudíž případ vyřešen. Tečka. (Možná by se vše usnadnilo a především by se knížečky zkrátily a ještě by byla šance, že by nabraly jakousi "kvalitu".)
Za čím si stojím je určitá čtivost všech dílů, to tam fakt je. Ale s dalšími klady nesmíte počítat. Bídný průměr.

1 13.03.2018

Jediné pozitivum na téhle knize je, že je poměrně čtivá a že vám zvědavost nedá a musíte vědět víc. Každopádně vývoj ohledně charakteru Dariny, hlavní hrdinky, je na bodu mrazu. Prostě katastrofa. Stále a pořád hrozná a jednoduchá blbka, ze který si každý kluk (a nejen ten) sedne na zadek. Je prostě nej ve všech ohledech. Pila mi krev.
Logan - to jako vážně?! Bylo to nutný?! Za to z Brandona jsem lehce zklamaná - v tomhle směru jsem čekala víc.
Nejspíš bych se s tím měla smířit, že autorka bude používat slovo zombie - dobře. Ale může mi někdo vysvětlit, k čemu potřebuje mrtvola rozdělávat oheň, aby jí nebyla zima nebo naopak, proč si vůbec nalévá hrnek kafe a pije ho? Tohle jednoznačně postrádá jakoukoliv špetku logiky! Bylo tam daleko víc věcí, které prostě nebyly na místě. Třetí díl v hodnocení prostě klesá ještě hlouběji než předešlý. Opravdu čistě ze zvědavosti se pouštím dál. Uvidíme, co mě čeká.

10.03.2018

Tahle kniha pro mě byla skok do neznáma. Jednoho dne jsem bloumala po knihkupectví, nasávala tu atmosféru a vůni nových knih, když jsem asi po pátém kolečku stejné trasy v regále narazila na temnou obálku se zvlášním názvem. Anotace mi neřekla nic konkrétního, ale zaujala mě. Na to, že jsem abnormálně nerozhodný člověk, tohle mi vůbec netrvalo. Popadla jsem ji s tím, že si chci udělat radost v jednom z mnoha fádních všedních a pracovních dnů.
Do ruky, připravena ke čtení se mi dostala s několika měsíčním odstupem času. Když jsem knihu otevřela, stále jsem nevěděla do čeho jdu. To, co přišlo mě absolutně dostalo. Dostávám porci násilí, brutality a nenávisti. Přeci jenom, standardem je nějaký "mírumilovný" úvod. Na tohle nejsem zvyklá. Tohle bylo jiné. Tohle bylo dobré. Tohle si mě získalo. I když takový náboj, který mě zasáhl hned na prvních stránkách postupem čtení místy opadl, základní kámen posedlosti, nenávisti, pomsty, lásky, krutosti a především bolesti zůstal.
Kniha je rozdělená do několika částí - nejvíce mě bavily ty , které samozřejmě vyprávěla Skye, i když ostatní byly podstatné. A musím souhlasit s komentáři podemnou, které tvrdí, že tohle se skládá z několika žánrů. Minimálně 3 v 1. Vůbec mi to ale nevadilo, naopak - jsem mile překvapena. Bylo to svižně napsáno, nic nedrhlo a báječně a rychle se to četlo. Ta kniha si mě udržela a tolikrát mě dokázala překvapit, nechtěla jsem ji odkládat. Byla jsem zvědavá a chtěla jsem s Damianem a Skye zůstat co nejdýl. (I když v první třetině Skye zjistila identitu svého únosce, to náhlé poblouznění/zamilování podle mě nebylo dobře vykresleno. Byli děti, patnáct let se neviděli a pak tak rychle zahořeli citem silnějším než dětské sympatie?! A žádné výčitky kvůli amputaci?) Pár mnou nelogických věcí se tam objevilo.
Sice každého zvlásť z hlavních hrdinů a jinak, jsem musela obdivovat, fandit mu a zároveň s nimi nesouhlasit. Člověk je miluje a nenávidí zároveň. Nejde to rozdělit, nejde se přiklonit k jedné straně. Ve finále to je o hluboké a syrové lásce zakořeněné v temné chuti pomstít se.
Hrozně mě to bavilo, prožívala jsem to společně s nimi a skutečně cítila tu bolest. Autorka mě překvapila, nemám co výrazného vytknout a jsem zvědavá, s čím dalším se od ní seznámím. Příběh je tak plný všeho, co překračuje všechny meze. Neváhám doporučit! :)

4 09.03.2018

Právě jsem dočetla a prostě... No teda. Jsem ohromená, nadšená a zároveň zklamaná a rozporuplná. Směska pocitů, která se ve mě honí a nemohu najít klidu. Ustálení. Není to z pouhé knihy, je to z toho zvláštního, však silného příběhu.
Na knihu jsem se těšila, anotace mě naprosto uchvátila, a tak jsem se do toho pustila. Skvěle se to četlo. Čas plynul a já v neznámém měřítku jen otáčela stránkami. Když přejdu do Emmina dospělého období, tak v první řadě byl Jesse, kterého jsem si oblíbila. Byl vtipný, společenský, silný, hrozně fajn a Emmu neskutečně miloval. Pak ale zmizel ze scény a objevil se Sam. Už tím setkáním v obchodě s hudebninami jsem věděla, že mi vleze pod kůži. A taky že jo. Sam byl naprosto báječný a opět hýřil bezmeznou láskou k Emmě. Když se tak nějak na světlo dostali oba pánové, neměla jsem ani tušení ke komu se přiklonit, komu fandit, komu dát za pravdu. Bylo mi líto obou. Trpěli. Byla jsem rozťata vedví a ještě jsem se nedokázala zase spojit.
Emma, hlavní hrdinka, to vážně neměla lehké a já jí vůbec nezáviděla. To nutkání, tu bolest, tu nerozhodnost - v té především jsem se dokonale viděla. Stát mezi něčím a nevědět, zda vykročit napravo anebo nalevo. Byla jsem hrozně zvědavá, jak se tohle komplikované a zamotané klubko rozmotá. Občas dělala neuvěřitelná, zvláštní a nepochopitelná rozhodnutí, ale to je o člověku. Každý se v jedné a té samé situaci zachová úplně jinak.
Po dlouhé době mohu říct, že z knihy nemám jednoznačný pocit, což se mi jen tak nestává. Nevím, zda jsem zklamaná anebo ráda, jak to dopadlo. Samozřejmě záleželo na pocitech a citech hlavní hrdinky, takže vlastně s racionálním náhledem to je logické a bez debat. Mimo jiné slovo "milovat" v různých formách je tam až nezdravě moc. Pořád se zmiňuje a objevuje, ale vlastně mě to ani neiritovalo, protože do tahle silného příběhu to jednoduše patří.
Dlouho jsem uvažovala nad hodnocením - ta nerozhodnost mě doprovází i v téměř banálním počtu hvězd, hrůza. Ani na 4 ani na 5 hvězd to není. Něco mezi. Četlo se to samo, bavilo mě to a líbilo se. Ale mám dojem, že tam je "něco". Neumím to popsat ani nikam přiřadit. Každopádně knihu neváhám doporučit. :)

4 06.03.2018

Opět jsem se setkala s Darinou, hlavní hrdinou. Je to stále stejná blbka, která si na něco hraje a mimo jiné i přehrává, a přitom v hlavě nic velkého nemá. Bohužel. Mám pocit, jako by druhá kniha byla přes kopírák s tou první. Dlouhý rozjezd, věčné upozorňování na jistou postavu, která je vrahem, takže to napětí a finální překvapení vzápětí padá a jelikož 90% knihy je vlastně o ničem, tak nastává unáhlený konec. Tečka. Tuhle holku si prostě nejspíš nikdy neoblíbím. Bylo mi líto Logana, jak se k němu hloupě chovala, leč má evidentně oči jenom pro ni, což nechápu! Co se týče Brandona, pořád čekám, že se náš "ochránce" nějak projeví. Taky - ani mu nepoděkovala za sehnání novýho auta - už to mě točí.
Kniha je naprosto jednoduchá, nic složitého na přemýšlení a dobře se čte - alespoň mě si to dokázalo udržet, i když mě ty dlouhatánské kapitoly nijak netěší. Tu pomyslnou zvednutou laťku, kterou jsem dala v prvním díle odebírám. Tohle si momentálně vyšší hodnocení než "chabý" průměr nezaslouží. A taky, autorku prostě nepustilo označení zombie... -_- Uvidíme, co bude dál.

1 02.03.2018

Knihu jsem vzala do ruky především kvůli ukrácení času. Musím přiznat, že je opravdu čtivá a stránky pod rukou ubíhají velmi rychle. Co se týče hlavní hrdinky Dariny, hned na začátku byla na facku, což není zrovna dobré znamení. Ty její výlevy? Už jenom to jméno mi zní nepříjemně + její chování. Ale postupem času to s ní bylo lepší. Anebo jsem si na to zvykla?! Hromadu věcí udělala kapku mimo anebo jsem s ní jednoduše nemohla souhlasit. Ale to je o názoru.
Trochu se mi nelíbilo, co autorka spáchala. To si nemohla jednoznačně vybrat jednu kategorii - andělé anebo zombie? To slovo zombie - jako by mi drápalo sítnice. Úplně mimo.
Celkově kniha byla dobrá, splnila svůj účel a dokonce i lehce překvapila. Možná konec trošinku unáhlený? Nechci to vyloženě hodnotit jako průměr, jakýkoliv. Proto přimhouřím oko a zvedám laťku pomyslně výš. 3,5*

2 26.02.2018

Ani nevím jak začít. Jsem naprosto rozporuplná, ne-li zklamaná. Na knížku jsem se těšila, anotace zněla zajímavě, a tak jsem se do ní s chutí pustila. Začínalo to všechno slibně. Vlastně, když se nad tím zamyslím, základní kámen příběhu je víc než skvělý! Jenže ten zbytek jaksi pokulhává.
Je to vlastně taková pohádka založená na vyprávění, legendě o Králi duchů. Sice mě překvapily německé výrazy, ale nikterak mi nevadily. Ani jsem si neuvědomila, že v příběhu je tak podstatná hudba, jak již z názvu napovídá. Vlastně, točí se to všechno kolem hudby. Sice to není tak obtěžující, ale jako naprostý laik nejspíš nedokážu pochopit až tak zbožnou úctu ke psaní, tvorbě a prezentování hudby - tak jak tu bylo vyjádřeno. Místy mi to až vadilo. A taky mi to přípomínalo Fantoma opery.
S postavami jsem neměla problém. Krále duchů, leč se prezentuje jako záporák, si musíte oblíbit, protože to je vlastně klaďas - klasický tragický hrdina. Nevím, která z nás dvou - já nebo Elisabeth, hlavní hrdinka, toužila o něm zjistit daleko víc informací, toužila mu pomoct.
Každopádně kniha celkově... nemohu si pomoci, ale myslím si, že autorka to neuměla tak zachytit, polapit do vlastních rukou, aby to bylo na pomyslném vrcholu. Neuměla to opracovat. Přeci jenom, vemme si základní kámen - je to něco nového, neotřepaného. Jak skvělé by to mohlo být! Knížka se z jedné třetiny skládá jen z dlouhých, nudných a leckdy nic neříkajících popisů. Jsou všude. Ke všemu. To mi vadilo podstatně hodně. I když jsem se snažila, abych z toho něco získala, tak jsem byla z toho popisu zmatená a spíš mi nic neřekl. A to jsem se opravdu snažila. Za mě by kniha mohla být kratší o nějakou tu stovku stránek a vůbec by to ničemu nevadilo. Možná by to bylo ještě lepší. Žádné možná, určitě. Řekla bych, že se kniha dobře četla. Četla, ale dokud jsem neměla čest s těmi popisy - to jsem měla chuť s knihou praštit, však přetrpěla jsem to.
Dlouho jsem zvažovala hodnocení, dlouho jsem chtěla knize dát 4 hvězdičky, ale prostě jsem otrávená z těch popisů - zbytečných, dlouhých, nic neříkajících a otravných. Bohužel celkově na to ta kniha nemá, a takový potenciál na samém začátku to byl. Zní to, že tu knihu jenom haním, možná ano, ale má i svoje plus. Má jisté kouzlo a sílu. Každému něco řekne, někomu hodně, někomu méně. Mě se vlastně líbila, ale bohužel nikoliv jako celek, právě jen těmi místy - bez těch popisů, bez vad a kazů. Jelikož konec je jasným místem pro další vývoj příběhu, jelikož se naskýtají otázky a čtenář jednoduše chce vědět, jak to s nimi dopadlo, je logické, že je další díl. K němu bych svolila jen čistě ze zvědavosti, protože první díl je jasným znamením, že tohle jednoznačná špica není. Velká škoda, co si budeme povídat.

2 25.02.2018

Ta kniha byla tak neskutečně pomotaná, zamotaná a překombinovaná, až to nebylo zdravé! Ne čtenář, ale snad sama autorka by si měla vzít nějakej prášek.
Kniha byla překvapivě tenká. Musím přiznat, že stejně jako první díl měl neskutečnou čtivost, ať už se tam psalo cokoliv... Při posledních stránkách prvního dílu jsem málem vyskočila z kůže, a tak jsem se ihned pustila do dílu druhého. Trochu mě zarazilo, že hned na začátku při přesunu hlavní hrdinky přes oceán do Anglie nebylo nijak rozebráno - proč, kdy, jak, nač, zač. Prostě v jednom řádku byla doma v Americe, v druhém už seděla v letadle. Hotové vyřízené. Celkově se autorka nezdržovala ani v jiných situacích. Calla a Dare se rozhodli navečeřet ve městě. Za tři slova, už byli opět "doma" v zahradě. Co to, sakra, jako je?!
Bylo sice fajn, že příběh byl "šílený" a měl kouzlo tajemna, ale pak už mi vážně trochu lezlo krkem, když už jsem měla jakousi teorii, tak za dvě stránky bylo úplně všechno jinak. Teorie mi jedna za druhou zhasínala jako svíčka. A že jich bylo. Tentokrát v knize byl ještě větší zmatek než jsme měli tu čest doposud. A jestli je Dare to, co tam nebylo - jak jinak - jednoznačně napsáno, tak mě asi švihne.
Musím uznat, že jestli šlo autorce o to, aby ze čtenáře udělala cvoka, ve většině případů se jí to povede. Jenže já tím cvokem nechci být. Chci v tom mít jasno, takže ten cvok je momentálně sama autorka. Tečka! :D
Samozřejmě jsem vážně zvědavá na pokračování, protože tohle není jen tak. Chci vědět, jak to skutečně, reálně a pravdivě bylo! Protože mohu tvrdit, že po dvou knihách nevím pořádně nic!!! Tak snad se brzy dočkám. Dovolím si říct, že tohle je silnější šálek - čehokoliv. Jsem z toho rozporuplná. Nemohu tvrdit ani, že se mi to líbilo. Nejspíš ne, protože jsem z toho akorát zmatená - nic víc. Každý musí zvážit, zda se na tuhle cestu snůšek slov nemající logiku vydat.

2 22.02.2018

Z knihy jsem měla kapku obavu, protože už z anotace člověk ví, že tohle není nic obvyklého. Anotace mi nedala nic hodnotného - stejnak jsem neměla ani páru, o čem kniha bude, což ve mě udržovalo napětí a zvědavost. Začala jsem číst a musím přiznat, že kniha má čtivost a tendenci s každým koncem kapitoly číst tu další. Nezačalo to zrovna vesele a já opravdu myslela, že Finn je tím, co má problém. Pak se ale na scéně objevil Dare a já si říkala, že se každou chvíli musí objevit klišé prvek cizince, který se zajímá o outsidera a vzniká velká láska - pořád jsem to čekala. Ale nepřišlo to. Měla jsem velké nutkání to zjistit - taky proto jsem knihu četla až do brzkých ranních hodin.
Jenže mám hrozně blbou vlastnost. Listuju knihou dopředu. Kdybych to neudělala, pointa by mě šokovala daleko víc. Teď jsem to jen přijala, že to tak je. Navíc, nemůžu si pomoci, protože podobnou - téměř stejnou tématiku jsem už několikrát četla. Nejsem z toho zklamaná, ale asi jsem čekala víc.
Postavy byly fajn až na to, že to vlastně nebyly ony. Buď bláznily anebo si na něco hrály. Dare, jak byl úžasně vykreslený, tak měl úctyhodnou trpělivost. Konec knihy - to jisté tajemství a poslední otázka mě silně nakopla. Zaklapla jsem knihu první, ale měla příšernou chuť už zase otevřít druhou, abych zjistila, o co jde. Taky, že jí otevřu hned, jak budu moct, protože tohle mi jednoduše nedá! :)
Nebyl to pro mě vrchol hodnocení - možná kvůli tomu, že jsem si to udělala sama, že jsem zjistila pointu dřív než jsem měla, možná kvůli tomu, že to vyloženě originální není, protože už několik takových příběhů existuje. Nebyl to ale zase průměr, protože se to četlo víc než dobře, člověk měl nutkání pokračovat, zvědavost mu nedala, to napětí. A taky Dare. :D
Kdybych to měla shrnout, tak se mi to líbilo - bylo to opravdu dobře napsané, svým způsobem musím autorce sklonit poklonu, že dokáže něco takového promyslet a napsat, aniž by se čímkoliv prozradila... a jsem taky zvědavá, co nám autorka připravila v pokračování. O čem vlastně krom holého šílenství bude. :)

2 19.02.2018

Musím přiznat, že jsem se na knihu těšila - a stálo to za to. Příběh mě strhnul k sobě hned na prvních stránkách a vyflusl až na samém konci. Hrozně dobře se to četlo - nevěděla jsem kdy přestat (dokud mě nedonutili okolnosti) a nesetkala jsem se s nějakými hluchými či nudnými místy. Bylo to plné akce, zvratů, jisker, ohně, mrazu a překvapení.
Někdo tvrdí, že je to směska jiných příběhů a tudíž nic nového, nic originálního. Když jsem se nad tím jednou opravdu zamyslela, spatřila jsem malinký náznak podobnosti s jednou knihou, ale neměla jsem čas ani chuť knihu srovnávat s něčím jiným a dalším. Pro mě to bylo něco nového a originálního - maximálně se mi to líbilo a byla jsem velice spokojeným čtenářem.
Ohnivka neboli Ruby mi přišla fajn - uměla být od "rány", ironická a pěkně odsekávala především Arcusovi. Neměla jsem proti ní nic, co by mě iritovalo. A Arcus... ach. :D Kdo by si ho nezamiloval? Musím přiznat, že mě hrozně bavilo, jak do sebe šili, jak se kočkovali. Na povrchu hráli hrdiny s kapkou nenávisti, ale postupně uvnitř táli a báli se jeden o druhého. A navíc, když se přimotal král Malak? Moje duše romantika plesala a skákala až do stropu. :D Přišlo mi to jako zajímavé propojení. Docela mě mrzí, že jsme přišli o jednu stranu momentálního trojúhelníku - i když teď mě napadají takové věci, co ještě mohly být použity a já bych si to užila ještě víc, ale - dopadlo to podle autorky a především dobře. Každopádně se těším na pokračování, doufám, že bude brzo. V první knize bylo něco přislíbeno, tak chci vědět, jak byl slib dodržen. Autorka do toho šla naplno, nebála se brutality a krve. Uměla vykreslit postavy, které nenávidět, které milovat, které litovat. Věřila jsem jí to. Nebyl to plochý příběh, uměl hýbat s emocemi. Pro mě to je naprosto milé překvapení - opravdu, mě se to moc líbilo. Zmínit doporučení považuju za zbytečné, protože to je snad nad slunce jasné. :)

4 18.02.2018