Zkáza a naděje

Utrpení je laciné jako bláto, jen je ho dvakrát tolik. Jde o to, jak s ním člověk naloží...

ALINA se stává zajatkyní v Bílé katedrále. Zdá se, že přišla o svou moc...
TEMNYJ přežil.
NIKOLAJ zmizel...

Napínavé, čtivé, nepředvídatelné, šokující. Příběh naplněný zvraty, krutostí, bolestí i smrtí. Příběh o naději, vášni i zradě. O odvaze, víře i lásce. O pevném poutu přátelství.

Naděje je stejně zrádná jako voda. Vždycky si někudy najde cestu...

O cestách v podzemí, v povětří i na štítech hor. O ptáku ohniváku, třech umocňovačích, jedné dívce a jednom chlapci. O ztrátě, zoufalství a samotě.

Za mě nejlepší díl! Akční, emotivní i překvapivý. Začátek pomalejší, ale pak už fičák až do konce.

Lidé se zamilovávají každý den. Ale jsou šťastní? Vydrží jim to? Možná je láska pověra, modlitba, kterou říkáme, abychom oddálili nevyhnutelnost samoty...

BAGHRA. Nešťastná, milující, tvrdá jako skála.
TEMNYJ. Osamělý, krutý, fascinující.

NIKOLAJ. Inteligentní, charismatický, úžasný.
MAL. Osudový, paličatý, věrný.

ZOJA. Namyšlená, nadpozemsky krásná, spolehlivá.
ŽEŇA. Zlomená, bolavá, bojující.

ALINA. Vystrašená, odvážná, smrtící.

RAVKA. GRIŠOVÉ. VÁLKA. NEBEZPEČÍ. ŽIVOT - a SMRT.

Copak nejsme všichni vším?

Silné kontrasty mezi temnotou a světlem vytvářejí hluboký emocionální dopad. Napětí se střídá s momenty naděje, které dávají celku neopakovatelnou hloubku

(SPOILER) Moje spolužačka mi dala spoiler že mal umře ale to že se znovuzrodì neřekla !!!!??????

Jinak se mi tento díl líbil jen jsem moc nepochopila že zrovna mal je umocňovač prosím může mi to někdo vysvětlit? Ale i tak mě zasáhlo že jsem grišu dočetla ale zjizvený král už na mě čeká !

Tak a máme tady konec. Alina je pečlivě schovaná, a Temnyj se nevzdává a Aparátus kuje svoje pikle a tvoří z Aliny pravou světici. A právě začátek knihy mě bavil nejméně. Aparátus, část pod zemí… Jistě, chápu, že k tomu byl po závěru druhého dílu důvod, ale ten začátek se táhl a já doufala, že se brzo dostanou ven.

Pak už na nás čeká strastiplná cesta za třetím umočňovačem, kde na hrdiny čeká nebezpečné dobrodružství, samozřejmě i láska, přátelství, zrady a váhání nad tím, co je správné. A právě to rozuzlení se třetím umocňovačem a Morozovým potomkem bylo celkem zvláštní a donutilo mě pozvednout obočí. Chápu, že to asi mělo být „wow“ a mělo to postavit Alinu před dilema, zda získat moc, ale přijít o lásku, ale mně se zkrátka tohle odhalení nelíbilo a spíše to ve mně vyvolalo více otázek než odpovědí.

No a co se týče postav. K srdci mi spíše více přirostly ty vedlejší. Myslím, že Alina vůbec neprošla žádný vývojem a mnohdy mi přišla jako ufňukaná a otravná holka, která ani neví, co chce. Mala jsem upřímně neměla ráda už od začátku příběhu a spíše jsem se více klonila k týmu Temnyj, ovšem pak přišel Nikolaj a mé srdce zahořelo pro něj, proto mě jeho utrpení v téhle knížce zasáhlo a jsem zvědavá na Zjizveného krále, jehož spoilerům se stále úspěšné vyhýbám.

Po dočtení všech tří dílů musím zkonstatovat, že Griša se mi líbila, i když jsem tedy už četla lepší fantasy série. S prvním dílem jsem sice trošku bojovala, ale druhý si mě získal (stále ho považuji ho za ten nejlepší) a ten třetí to tak nějak celé příjemně uzavřel a přišel s takovým hořkosladkým, ale důstojným koncem, kde každý dostal to, co si zasloužil.

2x REREADING

Závěr trilogie Griša rozhodně působí jako nejvyzrálejší díl celé série. Bardugo se tu konečně rozepsala – děj má spád, postavy získávají na hloubce a jejich vzájemná chemie působí mnohem přirozeněji než dřív.

Přesto musím přiznat, že začátek knihy mě poněkud zklamal. Celá linie Bílé katedrály působí zbytečně uspěchaně, jako by autorka chtěla hrdiny dostat na světlo světa dřív, než se čtenář stihne rozkoukat. Přitom právě tahle část mohla být výborným kontrastem k pozdějším událostem.

Alina a Mal už nejsou tak otravní, jako byli v předchozích dílech. Možná je to tím, že jsem si na ně zkrátka zvykla, možná tím, že jsem se je naučila ignorovat – autorka nám totiž naservírovala řadu mnohem zajímavějších vedlejších postav. Přiznávám se bez mučení, že jsem byla dokonce nadšená, když kolem sebe přestali kroužit a konečně si přiznali, že se mají rádi.

Jak jsem ale říkala, děj kupředu táhnou především vedlejší postavy. Nikolaje nejde nemilovat – to je prostě miláček celého Grishaverse a já mám pro něj neskutečnou slabost. Objevují se však i nové tváře – dovolím si vyzdvihnout Harshawa a jeho Mačičku – ale i staré známé, jako Zoja, dvojčata Tolja a Tamara, Naďa s bratrem Adrikem, Baghra, Žeňa či David, mají stále co nabídnout. Jejich konverzace za mě dokonale pozvedají úroveň celé knihy.

Temnyj... je za mě stále jednou z nejsložitějších a nejlépe napsaných postav celé trilogie. Jeho věta „Mohla bys ze mě udělat lepšího muže“ na počátku knihy mě zpočátku doslova odzbrojila – ta směs zoufalství, moci a touhy po vykoupení v sobě nese tragiku, která se v závěru knihy naplno rozvine. Přestože je fascinující a dobře vykreslený, jeho kruté činy prostě nejsou sympatií hodné, a nelze je omlouvat.

Co me stále mate, je Morozov a princip umocňovačů. Vysvětlení, jak vlastně Alina dokáže použít víc než jeden, mi přišlo nedotažené – jako by si autorka ohýbala vlastní pravidla podle potřeby děje. Škoda, protože jinak dokáže svět Grišů vystavět s obdivuhodnou přesností a atmosférou.

Plottwist se třetím umocňovačem byl pro pozorného čtenáře možná trochu předvídatelný, ale Leigh si s ním poradila se ctí. Závěr funguje překvapivě dobře – je melancholický, emotivní a uzavírá příběh Aliny i Ravky s určitou hořkosladkou důstojností.

I přes své logické trhliny je Zkáza a naděje rozhodně nejsilnějším dílem trilogie a důkazem, že Bardugo se jako autorka výrazně posunula. A já – i po letech – tomuto světu znovu a s chutí propadla.

4*/5*
PS: Pokud jste četli jen tuto trilogii, rozhodně doporučuji pustit se i do sequelů – svět Grišů skrývá ještě spoustu překvapení, která stojí za to objevit. A jak duologie Šest vran, tak duologie Zjizvený král patří za mě k vrcholu autorčiny tvorby z tohoto světa

Kniha byla fajn, ale čekala jsem trochu víc. Některé části mě bavily, jiné se táhly a působily zbytečně nataženě. Líbilo se mi zakončení i pár silných momentů mezi postavami, ale celkově tomu chyběla ta jiskra, kterou měly předchozí díly.
Dobré uzavření série, ale nic, co by ve mně zůstalo dlouho po dočtení.

Posledná časť trilógie Griša sa nesie v znamení hľadania ohniváka, ako posledného chýbajúceho umocňovača. Alina bojuje nielen s Temnyjom, ale najmä so svojou vlastnou silou a otázkou, čo všetko je ochotná obetovať za záchranu Ravky.

Nebudem vám klamať - poslednú časť som si proste neužila. Bolo to na mňa príliš rozťahané a predvídateľné. Nič sa tam dokopy nedialo a celé to pre mňa skončilo ako totálny nezmysel. Rozhodne som od finále mala väčšie očakávania.

Asi od polky knihy som sa empaticky odpojila a čokoľvek sa tam dialo, už som nedokázala precítiť. Chcela som to už len rýchlo dočítať. Neviem presne určiť, kde u mňa nastal tento zvrat, ani prečo, ale som rada, že je to už za mnou.

3,25*
Tenhle díl byl za mě v čtivosti nejlepší z celé trilogie i tak ode mě dostal nejhorší hodnocení
Párkrát jsem se zasmála, ale jinak žádné pocity knížka nevyvolala, připadala jsem si jak suchar, i když se autorka ve psaní zlepšila, tak zakončení série mohlo být lepší..
Postavy se od minulých dílů úplně změnily, nechápu kdy, jak a proč. Asi měly vývoj mezi druhým a třetím dílem, ale aspoň mě už Alina tak neštvala a Mal mi to všechno vynahrazoval vedlejší postavy to hezky doplňovaly, ale prostě jsem si k nikomu neudělala vztah, takže ať se jim stalo cokoli mě to bylo fuk a to mi je hrozně líto
Grišu jsem četla jen kvůli Šesti vranám, na které mám teda vysoké očekávání, ale určitě to není série, kterou budu doporučovat

Poslední díl byl snad nejlepší. Celkem napínavě se to rozjelo a jak jsem se mentálně připravovala na pokažený konec, jak to u těchto knížek většinou bývá, tak jsem nebyla ani tolik zklamaná. Osud některých postav byl domyšlen jen tak ledabyle aby to dopadlo jak si autorka usmyslela, ale asi dobré.

Poslední díl se mi líbil. Stále bylo čím překvapit a i závěrečná bitva měla své kouzlo. Trochu mě zaráží, že dynamika mezi Alinou a Temnyjem byla větší než mezi ní a Malem. Několikrát mě napadlo, že kdyby oni dva skončili spolu, vlastně by mi to nevadilo.

Četlo se to velmi dobře a děj příjemně utíkal, těším se i na další knížky od autorky a ačkoliv bych měla asi pokračovat Šesti vranami, tak mě srdce táhne ke Zjizvenému králi (Nikolai byl prostě fantastický od první chvíle, až do konce)

Finále Grisha trilogie je velkolepé, temné… a taky trochu frustrující. Všechno směřuje k epickému závěru – bitva o Ravku, souboj světla a stínu, poslední šance na „já a ty proti světu“. A přesto to celé působí jako když si objednáte luxusní dort a dostanete suchý koláč s pěknou polevou.

Alina se musí postavit svému osudu (zase), Darkling je víc tragický než děsivý (ne že bychom mu přestali fandit), a Mal… no, Mal je pořád Mal. Největší hvězdou zůstává Nikolai, i když tu má méně prostoru, než by si zasloužil (naštěstí dostal vlastní sérii, takže odpuštěno).

Bardugo zakončuje trilogii stylově, ale místy dost bezpečně. Některá rozhodnutí působí jako ústupek fanouškům nebo žánrovým očekáváním, a to finále… no, buď ho budete milovat, nebo se vám v oku nervózně cukne.

Celkově je to důstojné zakončení série, která má skvělý svět, nezapomenutelné postavy a momenty, kdy budete chtít zakřičet “proč to takhle?!“ Ale možná právě v tom je její kouzlo.

(SPOILER) Série Griša dovršena. Četlo se to dobře, akce si držela napětí, ale děj v určitých úsecích se zasekl tam, kde nebylo třeba. Dlouhé kapitoly tomu taky nepomohly. Když se ohlídnu zpátky, tak tahle série asi nebyla tak úplně to, co jsem očekávala. Ani tak nejde o to, že je to v kategorii děti a mládež (no některé akce bych mohla jen s hrůzou označit pro děti). Příběh byl tak plný všeho, měl potenciál, ale autorka nám dává různé odbočky, tvoří příběh za běhu, my se dovídáme spoustu věcí postupně, nabalují se další a další a výsledkem je nedostatečné vykreslení některých postav, situací, světa. Takový potenciál byl naprosto pohlcen těmi akčními částmi, že mi chyběla hloubka - vlastně jsem asi na základě toho nebyla schopná něco pochopit. Nebýt Aliny a Mala, příběh by byl opravdu skvělý. Nechápu (a ani nechci pochopit), co je v těch knihách za módu tam rvát trojúhelníky (vždyť to je pro děti). Ty vztahy byly fakt zvláštní. Ale Nikolaj a parta Griš kolem Aliny, to byla jiná. Bylo tady i dost humoru, který mě fakt rozesmál - Zoja a Harshaw, Baghra, o Nikolajovi nemluvě. Mám chuť na Zjizveného krále a ten okamžik, kdy se Temnyj mstil, to bylo fakt dost silné kafe. Kniha v sobě smíchala naivitu, romantickou linku s totálně brutálními částmi, sem tam věty jak ze seberozvojové příručky, pak odlehčení humorem, ale vlastně ten svět mi nějak unikal mezi prsty. A co se mi nelíbilo vůbec, byly ty umocňovače, speciálně ty Alininy - já nevím, ale kniha, která má na obálkách ty konkrétní bytosti - čekala jsem větší propojení. A ne, že je zabijí (najdou mrknutím oka) a žádné další propojení. O tom posledním umocňovači asi ani nemluvím, to bylo fakt už přitažené za vlasy i všechny chlupy těla. A nemůžu si odpustit takové nelogičnosti, jako "jasná noc v novu". Už někdy někdo viděl, aby byla jasná noc v novoluní? Já ne, je tma, jako v pytli. To při úplňku, to je jiná. Ten závěr - jak to vše dopadlo - no, je to trochu divné, no. Chtěla jsem tu sérii dočíst, abych se pustila do Šesti vran a očekávám od nich, že to bude jiná jízda. Ještě jsem si vzpomněla, že mě tam rušily některá slova z dnešní doby - nevím proč, ale třeba batoh? (zato vak nebo torna, by se hodilo víc). Jen jsem čekala, kdy vytáhnou mobily. No nic. Asi tomuto dílu dám 3*, celou sérii bych hodnotila 4*. Za mne se mi asi nevíc líbila jednička a opět mě mrzí, že to nenaplnilo úplně moje představy.

(SPOILER) (9/10, v rámci série přidávám do Doporučených) Začátek je trochu utahaný a Aparátuse bych buď zabil, nebo ho strčil na doživotí do nějaké kobky - Alina však neudělá ani jedno, a nebýt schopných přátel, tak je v tom podzemí nejspíš doteď. Na téhle sérii mě mrzí, že nenabízí víc pohledů na děj, protože snad všechny vedlejší postavy vypadají zajímavěji jak Alina (a Mal). Ovšem nejsem necita a když došlo na šokující zjištění, že třetím umocňovačem není pták ohnivák, bylo mi této jindy celkem nudné dvojice vážně líto a psychicky se připravoval na tragický konec. Ten ovšem nepřišel a ač je to možná trochu kýčovité, jsem za to rád. Hodně mých oblíbených sérií končí tragicky nebo depresivně, takže pozitivnější zakončení vítám a chystám se na Šest vran, protože mě jednak tento svět zaujal a druhak hodně lidí píše, že je tato série lepší, takže si myslím, že se mám na co těšit.

Edit po dočtení duologií Vran a Nikolaje: opravdu se bylo na co těšit, takže důrazně doporučuji pokračovat - dál je to ještě mnohem lepší a zpětně tuhle trilogii a všechny knihy Grishaverse přidávám do Doporučených).

Serie vyvrcholila ve velkem stylu. Nejlepsi dil plny napeti, zvratu, srdceryvnych scen. Odsejpa to hrozne rychle.
Tak jako se kvalita kazde knihy zlepsovala, tak i vyvoj postav sel s ni. Alina a Mal jsou jeste malinko otravni, ale pristihnete se, ze ke konci uz jim budete fandit.
Autorka se nebala opravdu prichystat velke zvraty, i kdyz kniha konci samozrejme, tak nejak jako kazda fantasy. :) (necham vas si domyslet)
Ja jsem velmi spokojena a serii davam 4 a 1/3 hvezdicky. :)))

Mam to moooooooc rada jakože

(SPOILER) Třetí díl je nejlepši z celé série. Alina s Malem mě tu štvali daleko míň jak v předchozích dílech, ale pořad jsem těmto dvěma hlavním postavám moc na chuť nepřišla. Daleko zajímavější jsou snad prakticky všechny ostatní postavy. Hodně mi přirostl k srdci Harshaw se svou Mačičkou a tak mě jeho konec rozsekal nejvíc. Jinak celý ten svět je super a baví mě, jak ho autorka vymyslela, ale některé ty dialogy a chování postav to celé strašně shazují.

No, kde vlastně vůbec začít? Přečíst tuhle knihu mi trvalo několik dlooouhých měsíců. Je to tak. Třetí díl ze série Griša mě úplně nenadchnul (a to mě vlastně dost štve!).

Příběh začínáme s Alinou hnijící v podzemní kobce, a já vám slibuju, že i váš mozek začne z tamějšího prostředí hnít - a to velmi rychle :D.

Když už se jak krtci po dlouhém dni plném kopání chodeb dostaneme na povrch, děj konečně začíná nabírat na obrátkách. A nebudu lhát, v momentě, co se objevil Nikolaj, jsem si dokonce nahlas radostně výskla!

S Alinou je to jak na houpačce. Chvílemi s ní člověk soucítí, chvílemi by ji nejradši praštil pánvičkou po hlavě. Naopak o dost snesitelnějším se stává Mal, což mě příjemně překvapilo - škoda jen, že je to až v poslední knize.

Nejvíce mě bavily postranní postavy, stejně jako ve všech předešlých dílech. Tamara, Tolja, Zoja, Žeňa, Baghra, zmiňovaný Nikolaj... Všichni z nich jsou pro mě o dost zajímavější, než naše světice.

Oproti pomalé dvojce se toho tady na můj vkus dělo až příliš. Připadalo mi, jako kdyby autorka chtěla do stránek vecpat vše, na co v předešlém díle zapomněla.

I přes můj docela očividný hejt knihu hodnotím tak nějak průměrně, místy vlastně asi pozitivně. Divný, že? To proto, že celek je opravdu povedený. Svět, společně s magií a celým fungováním Grishaverse vybudovala Bardugo na jedničku! Zápletka je s ohledem na žánr v pohodě, a postavy - kromě protivné hlavní hrdinky - hezky vykreslené.

Možná jsem trochu zaujatá, vzhledem k tomu, že je Griša autorčinou prvotinou. Přesto ji nemůžu stoprocentně odsoudit. Pravdou totiž je, že mé patnáctileté já by ji k smrti zbožňovalo :)...

Celou sérii hodnotím 4/5

Úžasné zakončení celé série. Hlavní postavy si ještě víc zamilujete a nebudete se od knihy chtít odtrhnout, kvůli neustálým zvratům.

(SPOILER) Tento díl mě bavil téměř celý (až na úplný začátek). Alina je tady trochu dospělejší a nenechá si všechno líbit. A partu hlavních hrdinů jsem si taky zamilovala. Jo a Nikolaj je zlatíčko, vždy dokáže pobavit.
Ale moje oblíbená postava v celé sérii byl Temnyj. Přijde mi, že je hrozně nepochopený. On chce pro Ravku jen to nejlepší. Akorát žít tisíce let v takovém osamocení z jedinečnosti vlastní moci asi není moc jednoduché. To samozřejmě neomlouvá jeho kruté jednání, ale i tak jsem mu fandila a doufala jsem, že se díky Alině změní k lepšímu. Nevím, kdy přesně se to stalo (možná při Alinině první "návštěvě"), ale taky se na Alinu přestal dívat jako na zbraň, kterou může využít. Postupně si uvědomoval, že bez ní nemůže žít a snažil se ji získat, akorát to dělal docela špatným způsobem. A Alinu to k němu taky pořád táhlo, vracela se za ním, ale prostě mu nedokázala odpustit.
Konec jsem očekávala, ale do poslední chvíle jsem doufala, že to dopadne podle mých představ.