*Pájuše* komentáře u knih

Svět Kate Danielsové mě nikdy nepřestane bavit! Je to úžasná série nabitá humorem, akcí, romantikou, sympaťáckými postavami a spoustou mytologie. Každý si zde najde něco svého. V tomhle nemůže tyhle knihy nikdo a nic trumfnout.
Bohužel, co se týče příběhu, musím konstatovat, že tohle je díl, který má v sobě tolik děr asi jako cedník! Např. spoustu nedořešených věcí:
* SPOILER *
Mac a Leroy a jejich "pomsta" – heh, k tomu vlastně nedošlo... Julie a „vycítění“ hordy upírů pod tunami hlíny – kde je nějaké to rozuzlení?... Záhada Rolandovy moci a volání do Cechu - cipísek, jak věděl, že s ním chce Kate mluvit? To má věšteckou kouli?... Proč chtěla Rowena s Kate mluvit těsně před jejím únosem? A co se s ní pak stalo – zemřela?, žije?... Co D´Ambrey - tím to jako v minulém díle skončilo? Šmitec? Žádný "taneček" mezi ním a Kate a Curranem se konat nebude?... Julie se baví s Rolandem za Kateinými zády - kdy to jako stihla? A jak to udělala? To si našla jeho telefonní číslo ve Zlatých stránkách???... Co ta plánovaná inspekce Rolandem – k té taky nedošlo…
... a mohla bych pokračovat do nekonečna. * KONEC SPOILERU *
Tenhle díl byl prostě jiný. Předně mi strašně chybí, že už Curran není Pánem šelem. Nechci říct, že autoři udělali chybu, ale už to nemá takové grády jako předchozí díly. Ano, kniha má pořád čím překvapit, pořád má co nabídnout, ale už to zkrátka není ono. Taky jsem tu postrádala i Dereka a to špičkování mezi ním a Kate. Přece jen, se v tomto díle mihnul jen, když bylo potřeba. Nelíbilo se mi, že ho šoupli do pozadí, ačkoliv kvůli ději, který se posunul do jiné roviny, to je logické.
Docela zábavný byl Samain – nebo spíš jeho proměna. * SPOILER * Nemohla jsem uvěřit, že se proměnil v Rolanda. Musela jsem se tomu prostě smát. :D * KONEC SPOILERU * Trošku mi to přišlo jako konečná, jako by se autoři s touhle postavou loučili. I když uvidíme, třeba se mýlím.
A samozřejmě nesmí chybět... „Roland na scénu!“. Musím říct, že tahle postava je strašně nepředvídatelná. :D Je ale úžasně zpracovaná. A prostě ho žeru, ačkoliv cenu za nejlepšího otce roku by nevyhrál, ani kdyby se dal samotný ďábel na víru. Taková, pro mě trochu záhada a překvapení, je ta Nickova nenávist ke Kate. Docela by se mi šikla ta novela.
Abych to nějak zakončila – musím souhlasit s komentáři pode mnou, ten konec byl strašně useknutý. Takový moc hrr. Nicméně, ten základní duch tohoto spisovatelského dua nevymizel – opět zde byla gradace na konci knihy, ta perlička na závěr, která Vás nutí jít do nakladatelství, bušit jim na dveře, ať co nejrychleji koupí autorská práva a dají se do překladu dalšího dílu! ;-)

A ještě několik perliček na závěr: ze slova moci aarh, které v minulých dílech bylo „Zastav se“ udělali překladatelé STOP. Jasný, význam zůstává stejný, ale když ty knihy máte přečtené dvacetkrát, ty slova se Vám vžijí do paměti a pak Vás při čtení zarazí, když je tam najednou změna. Ani si nepamatuju, že by Kate v minulých dílech používala slovo „bleh“. Že z Eduarda udělali bizonodlaka, no budiž, přece jen překlad některých slov je i pro rodilé mluvčí občas skutečným oříškem.

4 05.08.2016

Nerozumím tomu vysokému hodnocení, podle mě si to kniha vůbec nezaslouží.
Podle anotace, i když se jedná o povídky, mi přišlo, že to bude ze současnosti. Pořádná dávka fantasy, něco na způsob Anity Blakeové, Kate Danielsové nebo ostatních sérií v hlavní roli zaklínač, používající kouzla atd. Originální námět, špatné provedení.
Jsem zklamaná - převyprávění klasických pohádek, možná trošku krvavějších, v krkolomném a pro mě dost zvláštním stylu psaní, na který jsem si ani po půlce knihy nezvykla... Nevím, možná dám autorovi ještě šanci, ale v současné době ho mám tak akorát dost.

4 30.06.2016

Když jsem se do knihy začetla, měla jsem pocit, že čtu Jane od April Lindner, která měla rockového muzikanta ve svém ději zakomponovaného také. Ano, ta rocková hvězda tam byla dosti podobná, námět se ale lišil.
Do knihy se začtete, je opravdu poutavě napsaná a než se nadějete, jste na konci. Co mě ale překvapilo a vůbec jsem to nečekala (měla jsem za to, že to bude romantika), byla skutečnost, že je to na pomezí erotickýho románu - co si budeme povídat, toho sexu je v knize hodně - ale nebylo to až zas tak hrozné. Kdyby tam autorka zakomponovala nějakou skrytou místnost se všemi proprietkami, co využíval Christian v Padesát odstínů šedi, knihu bych odložila a odmítala dočíst.
Ačkoliv se kniha četla prakticky jedním dechem, je tam pár věcí, které mi opravdu vadili:
Tak za prvé - slečně je 21 let a najednou zjistí, že je vdaná. Vůbec se nepozastavuje nad tím, že je vdaná v TAK nízkém věku, co ji ale děsí je skutečnost, že je vdaná za naprosto sexy chlapa. To vážně? A skutečnost, s jakou se k tomu staví - vždyť rozvod je to nejjednodušší, co může být, že? - mě také dosti udivoval. Ne v tom příjemném slova smyslu. Když jsem knihu četla, měla jsem pocit, že čtu o nějaké třicátnici a ne o dívce, která sotva dosáhla plnoletosti. Což bylo pro mě velkým kamenem úrazu - a pokaždé když jsem narazila na slovo "můj manžel" myslela jsem, že se osypu. Ano, kdybych četla nějakou historickou romanci, bylo by mi to asi jedno, ale tohle je román ze současnosti. Možná za to může moje averze k manželství v tak nízkém věku jako k takovému. Ať tak nebo tak, zkrátka - nesedlo mi to!
Další důvod, proč jsem měla pocit, že čtu o třicátnici, byla skutečnost, že na svůj věk to měla v hlavě až moc srovnané. Tahle vyspělost mi moc k jednadvacetileté žábě neseděla.
A poslední kamen úrazu shledávám v hlavním hrdinovi. Ano, jeho výstřední chování by se mohlo přičíst na vrub faktu, že je slavný, mě ale osobně moc nepřesvědčil. Přišel mi trochu psychicky nevyrovnaný a občas dělal z komára velblouda.
Ačkoliv se mi kniha líbila, nemůžu tvrdit, že jsem z ní v jistých chvílích neskřípala zuby. Přesto si čtyři hvězdičky kniha jistě zaslouží.

4 21.06.2016

Kniha je pro mě milým překvapením. Čekala jsem typickou YA knihu (podle anotace to tak vypadalo), ale to, co jsem nakonec dostala - nevycházím z údivu. Na to kolik hlavní hrdince je let, je opravdu inteligentní. Což bylo velmi osvěžující!!
Dalším plusem knihy je skutečnost, s jakou samozřejmostí se děj posunuje dál. Nejenže autorka vytvořila svět plný krutosti a bezpráví, je také svým způsobem okouzlující - hlavně díky Kelsee, která byla právě tím osvěžením, tím kontrastem celé knihy. I když svět vypadá jako kdyby se řítil do záhuby, Kelsea svou povahou, charakterovými vlastnostmi i svým vzezřením (který je tak nepodobný její vlastní matce!), působí jako svěží vánek a chytí za srdce nejednoho čtenáře. Takových lidí kdyby bylo více...
Kniha mě bavila, Kelseu jsem si opravdu oblíbila, Palcát a Kostěj pro mě jsou pořád jakousi záhadou. Nicméně postava Kostěje je velmi zajímavě zpracovaná. Je s podivem, že ač je to vedlejší postava, v knize má své významné místo. ;-) Co se týče Palcáta, choval se ke Kelsee jako otec k nezdárnému dítěti. Nicméně tahle postava je rozporuplná - jednou se chová jako podřízený, jindy zase jako by mu patřil celý svět.
* SPOILER * Ačkoliv mi pořád vrtá hlavou, kdo je Kostěj, moji zvědavost víc než jeho totožnost, láká zjištění, kdo je otcem Kelsey. Podle mě to nemůže být jen tak někdo, když podle všeho ovládá magii. Což mě přivádí k samotné Rudé královně a tomu jejímu "Temnému". Na jeden okamžik jsem si pohrávala s myšlenkou, že ten "Temný" je Kelseyin otec. Ale hned jsem to zavrhla - přišlo mi opravdu bizarní, aby jejím otcem byl upír (žádné světlo, pije krev,...)... * KONEC SPOILERU *
Ačkoliv knihu jsem si oblíbila, něco ji chybí, takový ten drobný detail, který vás okamžitě přiměje se do knihy zamilovat. Ne že by byla nudná a nezáživná. Spíš je to kniha, která vyžaduje správný čas a správnou náladu čtenáře. Nicméně - vůbec nelituji toho, že jsem si ji přečetla. :-)

4 19.06.2016

Ačkoliv chápu, proč je tahle série všeobecně oblíbená, po tomhle dílu mi zůstala v ústech nepříjemná pachuť... :-/
Kniha spadla - jak se na YA knihu dalo očekávat - do milostného trojúhelníku, který mi dost znepříjemňoval čtení. Kolísat mezi Aspenem vs Maxonem a pořád přemýšlet, který z nich je pro mě ten pravý - ačkoliv když je s jedním, na toho druhýho dokáže úplně zapomenout (?!) - pro mě bylo jako procházka peklem. Grrr! Kniha mě v pár věcech dokázala překvapit, nicméně, většina mých otázek z prvního dílu zůstala nezodpovězena a jejich další část jsou čistě jen mé spekulace - ale troufám si tvrdit, že se mi v dalším díle jenom potvrdí.
Ano, kniha pořád má své kouzlo, ale první díl mi bohatě stačil. Tuhle knihu jsem na to, jak málo stránek měla, musela číst s dostatečnými rozestupy, jinak bych knihu vzdala už po sté straně.

4 23.05.2016

Kniha se nečte špatně, ale největším kamenem úrazu jsou charaktery postav. Tak neuvěřitelné chování jsem neviděla ani v YA knihách s teenagery! Hned v první kapitole se seznámí. Co mi na tomto vadilo, byla skutečnost, že autorka jim nedala čas, aby si mezi sebou vytvořili nějaký vztah a rovnou je šupla do vztahu kamarádského. Tohle mi přišlo tak nemožné, až jsem u knihy chtěla brečet! Často jsem byla taky zmatená - jsou na hodině a najednou se autorka v ději posune někam jinam, např. jsou na jídle. Ale už prostě to tam nenapíše, že hodina skončila a oni se šli najíst. To si musí čtenář domyslet.
Postavy působí směšně, jejich chování je horší než puberťáků - extrémní střídaní nálad v rámci jedné postavy, které prostě nechápete. Vlastně ani nevíte důvod, protože to autorka nenapíše a vy se můžete jen dohadovat, co k tomu vedlo. Kdybych tyhle lidi měla potkat v reálném světě, asi bych si na ně vzala taser a utíkala od nich, co by mi nohy stačily.
A co mě vytáčelo v knize nejvíc - Travis mi připomínal pěkně namachrovanýho blbečka, který je v boxu ten nej (přece nemůže schytat žádnou ránu, ne?!), všichni ho žerou a má totálně cool potetovaný tělo a prostě si hraje na velkýho frajera (Nezlobte se, ale u tohohle popisu jsem chtěla zvracet, protože pro mě byl totální idiot a jako přídavkem labilní!) a co se týče Abby, občas mi taky přišla jako pořádná slepice.
Co mě ale dostalo a upřímně, zírala jsem na tom v šoku s otevřenou hubou = matyka. Od kdy je tam tvrdý y? To se změnila česká gramatika?!
Autorka píše poutavě, - to byl taky jediný důvod, proč jsem knihu dočetla. Přesto jsem se nezbavila pocitu levného brakového čtení!

4 04.04.2016

Pýcha a předsudek je kniha, která mi po Anně Elliotové přišla jako balzám na duši. Annu jsem se pokoušela číst, ale po necelých 100 stránkách jsem jí vzdala. Tahle kniha mě naopak příjemně překvapila.
Lizzie - to je jméno jak pro kozu! - byla nevšední postavou, bohužel jsem jí zazlívala její předsudky. Nicméně jsem ráda, že si zachovala charakter - uznala své chyby a poopravila si špatná mínění. Její postavu bych přirovnala k počátkům emancipace žen. Nicméně pan Darcy... všichni ho považují za vrchol dokonalosti, mužnosti a kdo ví všeho, ale nechápu, co je k tomu vede. Pýcha je přece jeden ze sedmy smrtelných hříchu, takže tohle všeobecné míněné pokládám za neopodstatněné. V knize se mi jevil jako arogantní, nabubřelý a jistý si svými privilegii. Musím ale uznat, že ačkoliv se mi tak jevil v knize, ve filmu nikoliv. Tam sem nahlédla pod tu pěknou fasádu a zjistila jsem, že to špatný člověk rozhodně nebyl. Nicméně bych ho nepřirovnala k vrcholu dokonalosti. Je to člověk s chybami jako každý jiný. :-)

4 16.07.2015

Knihu jsem si koupila, kvůli krásné obálce. V tomto případě jsem od ní očekávala něco speciálního - příběh, který se hodí k obálce a obálka, která vystihuje příběh. Povedlo se jí to.
Knihu jsem si zamilovala kvůli nevšednímu pojetí upírů a jejich světa, který se mistrně prolíná se světem současným, reálným. Jsou - konečně! - vyobrazeni tak, jak si je představuju. Žádný Edward ze Stmívání. Tito upíři jsou zlý, netají se tím, nesnaží si hrát na lidské bytosti, protože jimi nejsou, i když tak možná vypadají.
Kaspar je pěkný kvítko, ale scény s ním se mi líbily a užívala jsem si je ;-). Ovšem kapitoly z jeho pohledu mi tam přišli nadbytečné. Kdyby tam nebyly, knize by to neuškodilo, ale chápu, že pro drama to autorka chtěla trochu opepřit. Nicméně jeho jméno mi připomnělo stejnojmenný film o duchovi, který naprosto zbožňuji. :-)
Violet jsem do poloviny knihy milovala. Pak ale nastaly chvíle, kdy se z Violet, té tak bojovné, nezávislé a tvrdohlavé dívky, stalo slzné údolí - a povětrnice, když už jsme u toho, která nevěděla, kdo je pro ni ten "pravý", což je pro YA typické. Bleh... - a já měla chuť ji něčím těžkým bacit přes kebuli. Na YA je to ale povedená kniha, ačkoliv nechápu, proč je to tady uvedeno jako romány pro ženy.

4 14.07.2015

Upřímně, nevím jakou knihu jste četly vy všichni, ale za sebe říkám, že mi celkově krásný požitek z dobře napsané knihy kazily překlepy. Ten, kdo dělal korekturu k téhle knize byl fakt břídil. Slova se v jedné větě několikrát opakovala - a ne, nejsem dyslektik. Ale otázka za deset tisíc - jak může někdo "zavít" oči?!
Jinak víceméně souhlasím s komentáři. Bylo to pohodové čtení. Jen mě trochu překvapoval samotný Garrick. Přišel mi takový nemastný neslaný a i když měl pár dobrých "štěků", byl to spíš takový ťulpas. Sice roztomilý, ale ťulpas. Bliss byla... no, trošku děcko. Ale postupem to bylo lepší a lepší. :-)
Kniha rozhodně neurazí, ale jak již bylo zmíněno - asi spíš nadchne ty "náct" než "cet". ;-)

4 11.02.2015

Vzhledem k tomu, že první díl odstartoval s vysokou laťkou, tahle kniha nastavenou laťku nepřekonala. :-(

4 29.08.2014

(SPOILER) V první řadě, knihu jsem prostě musela přečíst během dvou dnů! Prostě musela. Autor opět rozehrál vysokou ligu ve strhujícím příběhu, který každou kapitolou prostě končil tak, že jste museli přečíst další a pak další a další a najednou koukáte - kniha je u konce! Ačkoliv autor dokáže dávkovat napětí jak z kulometu, začala jsem si všímat věcí, které mi už tak po chuti nebyly.
Setkáváme se s již známými postavami - Arila dostává prostor vyspět a rozvinout svůj potenciál a Harari nezklame ani tady! - a přibývají nové, které do příběhu pěkně zapadly. Laraem, Rahir, dcera Fruny... Některé postavy však nedostaly tolik prostoru, kolik by si zasloužily. A je to škoda. Než se některé postavy stačily v příběhu zabydlet, najednou z něho zmizí a nebo hůře, skončí špatně. Kdo četl, pochopí. Proto jsem autorovi strhla půl hvězdičky. Další půl hvězdu strhávám za konec. Klidně bych tento díl považovala za ukončení série, pokud by byl děj komplexnější - kdo je ve skutečnosti Arila? Vznik nového boha? Takto mi přijde, že ukončil sérii, aby mohl začít novou s postavou Arily v závěsu. Ještě neházím flintu do žita, uvidíme, co přinese třetí díl.

3 20.05.2024

(SPOILER) Hlavou mi pořád běží otázka - opravdu je tohle autorova prvotina? Možná, jak v čem. Ze začátku jsem měla především problém s tím, že vlastně nebylo nic vysvětleno ke světu, který si autor vybral pro svůj příběh. Jak se ale příběh začal rozbíhat, autor vše popisoval postupně. A nebylo to na škodu počkat si na to. V knize nebyla ani jedna jediná pasáž, coby vycpávková vata! To mě opravdu překvapilo, ale příjemně. Víc než příjemně. Bylo to vyprávění, které mě naprosto vtáhlo do děje. Za to patří autorovi velká pochvala. Udržel mě u knihy i ve dvě ráno, což se málo kterému autorovi podařilo.
Co se týče postav, asi nejvíce mě bavil Harari. Je to takový "světák" :D, byť co se sociálního cítění týče, naprosto selhává, ale tahle postava měla charakter a velký potenciál (snad v dalším díle bude také přítomen, jeho konec bych si nepřála!). No a samotná Arila... to je trochu kontroverzní postavička. Nemůžu říci, že bych si ji zrovna dvakrát oblíbila, ale k ději neodmyslitelně patří. Bez ní by to bylo neúplné a ani postava Harariho by příběh nedokázala utáhnout sama. Je ale s podivem, že i tahle kontroverzní postavička byla i přes svou na jednu stranu naivní představu o "hrdinství", schopná říkat věci, které měly hlavu a patu a ve správný čas přinést i zajímavé myšlenky. Uvidíme, co přinese další díl.

Chci ještě vyzdvihnout samotné obrázky v knize. Fakt se mi líbily.

3 19.05.2024

(SPOILER) Letošní téma čtenářské výzvy - kniha, jejíž děj se odehrává během války - mám splněno.
Začátek byl slibný, hrdost vojáků i plukovníků ke své národnosti (aneb bůh žehnej civilizaci) nezměrná a co se války a jejich útrap týče, tak byly zmíněny jen okrajově (já byla spokojená, nemám ráda válečný filmy ani knihy, kde je mučení na denním pořádku a kde se z lidí s morálkou stávají jen bezduché loutky v rukou věznitelů). Ačkoliv všechny ty těžkosti (a teď válku nechci zlehčovat) byly zmíněny okrajově, nechápala jsem, jak mohli zajatci celým příběhem proplout jen s pár obtížemi - hladověním a exemplárním potrestáním velitele. Dokonce vyšší hodnosti nemuseli pracovat (válečný zajatec je prostě válečný zajatec, ne člověk s hodností plukovníka, co si může diktovat, kdo bude a kdo nebude pracovat rukama a rozhodně nebude přebírat iniciativu a vrhat se věznitelům do toho, jak se má most správně stavět). Taková volnost v době války mi přišla nesmyslná, prostoduchá a neuvěřitelná. Neustále omílání, jak je západní kultura ta pravá civilizace a jak jsou schopni oponovat krutosti a hlouposti východní kultuře, mi přišla přitažená za vlasy a nazvat věznitele "hloupými opicemi"... tak na to jsem jen poulila oči. Jak už tu někdo napsal - je to jedna velká propaganda.

3 07.02.2024

(SPOILER) Půjdu proti proudu, ale tohle je kniha, která nemá snad jedinou dobrou vlastnost.
První část knihy byla useknutá. Autorka stříhala látku a pak ji k sobě lepila lepidlem. Výsledek? Několik měsíců jejich vztahů sesumírovaných do pár štěků v divadelní hře. Chybělo mi opravdu to jejich oťukávání. Začít jeden den, kdy se setkáte a najednou přeskočit o čtrnáct dnů ne-li měsíců později, mi nepřijde jako dobrý začátek knihy, potažmo prostor pro vztah hlavních hrdinů.
Druhá část knihy byla jak patetická gradace románku. Tuna sexuálních scén (které jako měly posouvat děj dál?!), tuna vulgárních slov, které se prostě do knihy nehodily (nemám problém s obhroublými výrazy, ale tady to bylo prostě tlačeno na sílu) a bez legrace(!) druhá část knihy byla nelogická. Klepala jsem si na hlavu a říkala jsem si, jestli to autorka myslí vážně.
Klišé střídá další klišé, tam, kde to má být vážné, je kniha k smíchu, místo, abyste napjatě čekali na rozuzlení celé zápletky, vám bylo hned jasné, jak to skončí. Stačilo, aby z úst slavného bodyguarda zaznělo, odkud pochází jeho otec.
První díl jsem si plánovala koupit také, ale ačkoliv jsem začala druhým dílem - dá se číst prý i samostatně - do prvního dílu, kde má být Ava a Alex, se pouštět nebudu. Postavy mi nebyly sympatické tady, pochybuji, že by byly sympatické i v jejich hlavním příběhu. Velmi ráda pošlu knihu dál.

3 14.08.2023

Ajajaj... Jsem z knihy jaksi rozpačitá. Tohle jsem nečekala, že u knihy Zapaty napíšu. Je to hodně slabý průměr. Ani ta třetí hvězdička se mi nechtěla dávat. Jsem zklamaná. Autorka se mi nějak netrefila do vkusu. Ruby byla nevyžvaněný děcko, které vyšiluje z maličkostí a Aaron byl na mě příliš, no, nijaký? Celkově jsem se u knihy nudila. První polovina - zprávy, e-maily - byla na vytrhání si všech vlasů, dlouhá a nezáživná. Když už jsem se zaradovala, že se dostávám ke skutečnému příběhu a ten se začíná rozjíždět, tak jsem nad chováním obou hrdinů jen nevěřícně mrkala. Několikrát jsem knihu zavřela a musela podívat na obálku, zda tu knihu opravdu napsala Zapata. No nevím, oproti Rytmus, já a Malychin, je kniha mnohem snesitelnější, ale když to porovnávám s Kultim, S láskou, Lukov nebo i Srdcem proti zdi... je to fakt slabota.

3 29.06.2023

Moje milovaná víla Zvonilka dostala právě pěkně na frak. :D Nejen, že můj obecný problém se světem víl tahle kniha zadupala do země, jsem za to... ráda! Ano, já vím, víly považuji od dob svého dětství za ty "hodné", ale tady jsou jako bytosti, které neumějí lhát a přitom jsou schopné pravdou krýt lež v jednom kuse. To intrikaření nemá chybu a neskutečně mě baví.
Autorka se s hlavní hrdinkou prostě nemaže. Není to žádná křehká květinka. Vystihla u ní vskutku bravurně lidskou stránku se všemi chybami i klady a musím uznat, že je to jedna z YA knih, kde je hlavní hrdinka inteligentní a má rozum v hlavě.
HB zde rozehrála velmi vysokou hru a já se těším na to, až mi vyrazí dech v dalším díle, protože - opravdu jsem to nečekala, že to řeknu - je to ale TAK dobře napsané, že nemůžu jinak, než dát pět hvězd a doporučit.

3 07.12.2022

Taky Vám to přišlo, že se víc jak v polovině knihy nic neděje a ta druhá Vám před očima přeběhne tak rychle, že už jste na konci a ani nevíte jak?
Řekněme, že má je to mnohem lepší než Rytmus, já a Malychin, ale mnohem horší než Kulti. Ale... ale! Boha jeho! Ta první polovina knihy byla fakt nudná, těžko stravitelná, popisná, nezáživná... Druhá polovina už má v sobě akci, živější dialogy, víc hlavních hrdinů a je alespoň krapet uvěřitelnější. I tak mi to přišlo přitažené za vlasy. Konec strašně uspěchaný, vyplynul do ztracena. Kniha se mi do srdce tedy hluboko nevepsala. Je to jedna z těch knih, které přečtete a dáte někam do knihovny. Jen čas ukáže, jestli si na ni za pár let vzpomenete.

3 05.06.2022

Těžko říci, jestli hodnotit nebo ne. Komentář si ale neodpustím. Jen protože je obsah zaměřen na jídlo, za kuchařku bych to nepovažovala. Levná inspirace pro "studentský život". Nicméně, pokud bychom se měli šidit i v tom, co nám chutná, co bychom z toho života měli?

Milá. Okouzlující. Jednohubka. Opravdu nevím, co víc napsat, protože všechna další slova jsou zbytečná.

3 19.08.2021

(SPOILER) Tento závěrečný díl byl ze všeho nejlepší. Byly vysvětleny všechny nesrovnalosti minulých dílů a dokonce jsme dostali i něco navíc. Tedy v celku otevřeně uzavřený konec. Což... na jednu stranu ve skončilo tak jak mělo (je pravda, že jiný konec jsem si ani neuměla přestavit), ale přesto jsem postrádala jisté "zakončení"... Na stranu druhou dává příběh prostor vaší fantazii a záleží jen na čtenáři, co si představí v tom "... a žili šťastně až do smrti".
Docela by mě zajímal příběh určitých postav, především samotného Medvěda a Mrazíka. Autorka je sice nováček, ale už teď vytvořila něco vskutku jedinečného. Postavy, děj, samotný příběh, zápletka - bojíte se o hlavní hrdiny, cítíte s nimi žal, prožíváte jejich radost. A o to v knize přesně jde. Nejde jen o tom číst, musíte to také prožít.
Myslím si, že na tuto prvotinu může být autorka právem hrdá.

3 15.08.2021