MoireDeTardis komentáře u knih

Dobrá trilogie říkali. Prý mi to pomůže na tu mou čtenářskou krizi. Tak jsem se do knížky vrhla se spoustou nadějí. Musím ale říct, že nejdřív se mi nečetla úplně lehce. Dlouho mi trvalo se sžít se stylem autorky. Dost mě tam rušila ta strašně silná křesťanská linka. Konec knížky mě ale přesvědčil, že je to opravdu super nakopnutí celý série a vlastně to ani jinak být nemohlo. Takže za mě super, jednu hvězdičku jsem strhla jenom za ten začátek :)

4 05.09.2021

Mrtvé vzpomínky pro mě mají speciální význam, jsou totiž první knihou, do který jsem se zakousla po kompletním překonání čtecího bloku.
U Angely jsem měla vždycky že začátku problém se začíst a zvyknout si na její styl, ale tentokrát to všechno šlo samo. Přijde mi, že se její styl vyvíjí k lepšímu.
Co se týče knihy samotné, hned mě v prvních stránkách vtáhla do děje, hrozne mě zaujala, napínala, nutila přemýšlet. Chvíli jsem uvažovala, jestli pak nedat 5* , ale když jsem to porovnala se Skrytými kartami, tak jsem to prostě nemohla udělat. I tak si ale myslím, že to byla skvělá knížka.

4 31.03.2021

Další strhující případ Mii a Holgera. Líbí se mi, že do poslední chvíle nemáte ani tušení, kdo to udělal. Jako další bonus považuju úvod knihy, kde se vracíme zpět k případu z prequelu série a dozvídáme se pár dalších informací, který zjevně spoustě lidem v závěru Vlka chyběly. Severská krimi je prostě kvalita :)

3 02.02.2024

Není to úplně můj čálek čaje, proto se mi Sudetenland četl trochu hůř. Není to tradiční Kotletovka, ale nakonec proč ne. Věřím, že lidi z Bruntálska by si knížku užili i kdyby to nebylo zrovna pro ně.

3 16.01.2024

Moc jsem se na knížku těšila, protože jsem si fakt zamilovala Pragocalypsu. Když Jan Urban psal, že by potřeboval, aby se knížka do konce roku prodala co nejvíc, aby měl pojištěný další díly, hned jsem se do toho vrhla, abych mohla dílo zrecenzovat a doporučit známým a sledujícím na bookstagramu.

No, do konce roku jsem to přečíst nestihla - ne že by nebyl čas, ale nebyla chuť, protože se to prostě děsně táhlo.
Knížka má skoro 600 stran, na to je asi jenom 10 kapitol, takže tušíte, že jsou pěkně dlouhý. Na začátku, kdy se řeší problémy mezi bohy a věci spojený s magií je to dobrý, celkem to odsýpá. Pak je ale mnohastránková propast plná nadměrných přirovnání, špatných popisů a naprosto zbytečných informací. Je tam obrovský množství postav (až neúnosně), který tvoří všeobecný zmatení čtenáře. Vlastně to začalo pak být znovu zajímavý až kolem stránky 370 (!), což je většinou počet, na kterým ostatní knihy končí.

A ty jména, to je panečku něco. Názvy jakbysmet.
Úplně nepobírám, jak může vedle sebe existovat někdo jako Johlin Rozenthaal, Pankold Troy, Haš, Žanda, Aegir Bahňák a další. Stejně tak nechápu zeměpisný názvy a jejich rozptyl od Jivna, přes Cair Roch, Cetviny, Bracken, Teutoborský les až po Zhořelec třeba.
Každej pes (v tomto případě název/jméno), jiná ves. Mapky v knize jsou sice pěkný, ale člověk asi ani nemá chuť na ně koukat. Nepůsobí úplně profesionálně, jsou podobně nesourodý jako celá kniha. Třeba mapka Stříbrnýho kamene, hlavního města celý knihy, je hafo podrobná a stejně tak k ničemu.
Jak už zmiňovali ostatní, vlastní pojmenování hodin a dnů v týdnu byl už úplně overkill. Komu by se chtělo neustále listovat na konec, aby se dozvěděl, v kolik hodin že se to ty postavy teda sešly? Nebo ve který dny má otevíračku nějakej řemeslník? Jak tušíte, nikomu. Prostě to přeskočíte a ignorujete, takže přidaná hodnota žádná.
Další věc - na obálce máme Syhaiu, strážkyni Věčných mlh. Člověk by tak nějak čekal, že má asi nějakou zásadní roli, když reprezentuje celou knihu, že jo? No tak jestli tam byla tak třeba na 30 stranách, tak možná moc.
Autor se snažil být too fancy někde, kde to nebylo třeba. Ano, pracoval na tom 20 let, několikrát to přepsal, ale jak praví slavný rčení z naší práce - nevylepšuj, zku*víš.

Abych ale pořád nehanila, bylo pár věcí, co se mi líbily. Oceňuju, že na konci knihy je přehlednej seznam postav a dalších důležitých informací, aby si tam mohl člověk kdykoliv nahlídnout. (Zejména u těch postav je to zásadní, protože je jich tolik, že se to nedá v hlavě udržet.)
Pak se mi líbily ty části, kde se řešila magie, její návrat, bohové apod. Nakonec se mi líbil i závěr knihy a možná se hecnu a přečtu si další díl doufaje, že se tam konečně bude řešit něco zajímavýho, k čemu se člověk celým Zlodějem osudů prokousával. Nakonec ta myšlenka není špatná. Provedení ovšem už trochu pokulhává.
Jestli můžu poradit, doporučila bych míň hry na fancy knížku se spoustou cizích slov a výrazů, kterým nikdo nerozumí a stejně si je nepředstaví, a víc syrovosti, vtipu a obyčejnosti - minimálně ve vyjadřování.

I když byl konec fajn, tak celkový utrpení ze čtení to ve mě úplně nesmazalo, takže jsem musela dát pouze dvě hvězdy. Dát tři mi nepřišlo fér vůči ostatním, kterým jsem tři dala.

3 23.01.2022

Měla jsem dle hodnocení velká očekávání a byla jsem bohužel malinko zklamaná. Téma bylo nakonec fajn, Erikova linka byla poutavá a propracovaná, člověk si s postavami vytvořil vztah a prožíval všechno s nimi.
Zato linka Nikkol moc dobrá nebyla. Byla hodně mělká, budování vztahu k postavám skoro nulové, naopak to bylo dost uspěchané a z toho důvodu to pak činilo dojem, že se postavy chovají dost divně a nepřirozeně.
Za Erikovu linku bych dala i 5 hvězd, za Nikkol pouhé tři, takže dohromady dávám 4.

3 18.10.2020

Třetí díl pokořen. A náležitě obrečen.
Víte, jak každá druhá knížka v podstatě rozjíždí děj většinu času a rozuzlení a vyvrcholení přichází v posledních několika nabitých stránkách? Tak teď si představte totéž, jen s poměrem 50:50 ve prospěch vyvrcholení u prvního dílu, a 0:100 u těch dalších. To je jako když dorazíte na konec knihy a ona prostě nekončí a pořád pokračuje ve stejným tempu.
Kniha mě moc bavila a chytila mě i emočně, což je pro mě dost důležitý faktor.

3 24.09.2020

Už od prvních stránek mě to úplně vystřelilo na měsíc svým stylem, vtipem, ráznou hlavní postavou a tak vůbec, že jsem ty zdánlivé nedostatky v podobě českých jmen hravě přešla. Musím říct, že je to něco mezi Noční hlídkou od Lukjaněnka a Nočním klubem od Kulhánka a je to naprosto boží :D Ano, je to první díl, sem tam je to trochu až moc jednoduchý a na sílu, ale celkovej příběh (kterej se odvíjí v 5 knihách, kdy každá další má vyšší a vyšší hodnocení) se mi líbil. Takže kdybyste náhodou hledali, co si přečíst, tak můžu doporučit :)

3 24.09.2020

Dostala jsem na knihnu doporučení, ale musím říct, že za to asi ani nestála. Církevní tematika mě úplně neoslovila, ale nic vůči ní vyloženě nemám. Co mě zamrzelo, byla velmi chabá práce s postavami, jejich vývojem a s tím, jak by si k nim čtenář měl vytvořit pouto. Hned po pár stránkách, kdy o hlavní vyšetřovatelích nevíme skoro nic, se je někdo pokusí zabít a vám je to v podstatě jedno, protože vám autor nevysvětlilm proč by vás to vlastně mělo zajímat. Ačkoliv se později nějaký vztah k hrdinům vyvíjí, tak to pro mě rozhodně nebylo dostatečné.

3 23.09.2020

Jsem jedna z těch, co nejdřív viděli seriál a až pak četli knížku. Má to několik výhod i nevýhod. Jdu do toho už s jasnou představou, jak postavy vypadají, můžu si ten vzhled potvrdit nebo vyvrátit. Líbí se mi, že Yennefer skutečně má být před proměnou ošklivá jak v obličeji, tak být hrbatá, obě tyhle věci jsou tam zmíněný. Co se týče Nenneke, o jejím vzhledu tam není více méně nic, jen v poslední zmínce jsem pochopila, že by měla být korpulentnější, ale seriálový zpracování mi vlastně nevadí.

Bohužel, kromě jedné povídky (o Kostějovi) jsem všechny příběhy uz znala že seriálu, některé mi přišly stejně dobré nebo lepší dokonce v seriálu. Ale je jedna povídka, která se mi vyloženě líbila víc v knize - ta o Filavandrelovi.

Když se to vezme kolem a kolem, tak to bylo fajn, tím, že jsem dopředu znala pointu, i když detaily se mohly lišit, tak mě to na Měsíc úplně nevystřelilo. Ale věřím, že až se dostanu dal, bude to lepší a lepší :)

2 03.04.2022

Velkej potenciál trošku zabitej tím, že se autor snažil rozjet víc linek a žádný z nich se v podstatě nevěnoval pořádně. Chybí tomu trochu hloubka, background toho, proč to funguje, jak to funguje. Kdyby se Reintgen trochu víc rozepsal, nezlobila bych se. Na druhou stranu to má třeba v plánu ve druhým dílu, což by bylo fajn.
Jinak celkově kniha hezky ubíhala, magična bylo vcelku dost, postavy se chovaly trochu zvláštně, takže se mi nepodařilo moc ztotožnit téměr s žádnou z nich.

2 23.10.2021

Rozhodně nejlepší z celý série. Velký množství emocí, skvěle zvládnutej příběh. Dokonce dva epický závěry. Prvních 300 stran jsem přečetla na jeden zátah, pak jsem chvíli otálela, protože jsem měla obavu, že konec nebude přesně to, co bych si představovala - ale nakonec jsem strach překonala, dorazila to a byla spokojená. Jak jsem u první knížky přemýšlela, jestli vůbec tu sérii dočtu, tak moc jsem teď ráda, že jsem to nakonec udělala. Opravdu to stojí za přečtení, knihy gradují, vztahy se prohlubují, postavy umírají. Co víc si přát? :)

2 05.09.2021

Malinko mi vždycky trvá, než se začtu, styl autorky mi není tak blízký a musím si chvíli zvykat (podobně jako u prvních knih Angely Marsons). Tentokrát to pro mě ale bylo jednodušší než u Medvěd a Slavíka, zaujalo mě to rychleji a daleko víc mě to i bavilo. Ano, má to jistou souvislost s tím, že vztah mezi Vasjou a Mrazíkem se prohlubuje a vyvíjí a konečně jsem mohla náležitě fan-girlit
Příběh nebyl snadno předvídatelný, líbily se mi zvraty, bylo taky super, že tam bylo méně pánbíčkářství a víc pohanství.
Skvělá dynamika, super příběh, rozvoj postav a samozřejmě i emoce... To je vlastně to, co mě o kvalitě knihy přesvědčí nejvíc - to, jestli ve mě dokáže probudit emoce. A tahle to dokázala.

2 28.08.2021

Robokat jako vždy vynikající! Ideální lék na čtecí blok. Super hlášky, líbí se mi i vývoj Robokata samotného. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo delší, užívala bych si každou stránku :)

2 31.03.2021

Příjemný překvapení. Spousta příběhů, spousta zdánlivě nesouvisející vláken, který se nakonec spojí v jedno. Čtenář postupně objevuje podstatu světa, ve kterým se kniha odehrává, nedostává to na zlatým podnose na začátku knihy, musí si to zasloužit. A s každým střípkem je příběh zajímavější a zajímavější.

Tím, že paralelně sledujeme hned několik postav, není zřejmý, kdo je zrovna tou hlavní - možná nikdo, možná všichni. Můžete se vžít do kterýkoli z nich a nebo budete z přemíry možností paralizovaní a pořádně se nevžijete do nikoho. To byl asi můj problém.

Nemám ráda knihy s náboženským fanatismem, vždycky mě dokážou akorát naštvat. Práh byl ale napsanej skvěle a náboženská linka mě vůbec netrápila.

Mám jen drobnou výtku - v poslední cca čtvrtině knihy si autor popletl Matoušovy a Markovy evangelia - celou dobu se vše odehrává v Matoušových, ale na konci se píše o Markových, ale to je detail, co na funkci nemá vliv.

1 21.04.2024

Kde začít. Smug úvodní poděkování, kde člověku naběhne žilka jen to čte, následovaný nemastným, neslaným začátkem kriminálky. Postavy nezáživný, uchopení děje žádný, vlastně vcelku nuda a šeď. Dokud se na scéně neobjevil Tobiáš. Ten spadá do klasickýho modelu hubatýho přechytralýho blbečka, kterej je sice namachrovanej jak blázen, ale umí být zábavnej, i když je ho občas až moc. Tohle je Urbanův typickej charakter a s tím jsem v pohodě. Knížka se začala číst vlastně docela dobře. Ve chvíli, kdy si Tobiáš čte příspěvky na BDSM sítích, to vypadá skoro jako by se autor pozapomněl a zabředl do fantazií poněkud hloubš, než bylo třeba.
Celej příběh plyne nadmíru pomalu, ve vyšetřování se neděje v podstatě nic, jen se kupí mrtvoly a kriminálka se jen potácí ode zdi ke zdi, úplně bezradná. Frustrovalo mě, že se to nikam nepousouvá, nikdy na nic nepřijdou a jsou neustále vedle. Korunu tomu všemu dal závěr, kterej mi přišel úplně z prdele (pardon, trefnější vyjádření, který by bylo zároveň slušný, mě zrovna nenapadá). Snaha o nečekaný vyvrcholení pro mě skončila naprosto nepochopitelným, nelogickým a neuspokojivým závěrem.

1 19.03.2024

Závěr Fractalversu byl dechberoucí. Až mě mrzí, že příběh skončil. Ačkoliv bych byla radši, aby to skončilo malinko jinak, v hloubi duše jsem tušila, kam to směřuje a smířila jsem se s tím. Posádka Šneka byla skvělá, stejně jako celej příběh. Ráda bych si přečetla další a další knihy, i když dál už série nejspíš pokračovat nebude. Díky za skvělou jízdu.

1 20.02.2024

Arila sérii mám ráda a jsem ráda za každej další díl. Bohužel když mám odstup mezi jednotlivýma Radkovýma knihama, vždycky mi vadí tytéž věci - neustále se opakují stejny vnitřní úvahy, až je to otravny. Mám taky problém s popisností, ačkoliv je ten svět skvělej, barvitej, různorodej a krásnej, dlouho mi trvá, než věcem obtisknu obrázek v hlavě. Dlouho jsem nemohla pobrat logiku vznášejícího se města a kdyby nebylo obálky, nejspíš bych tam ani nedoiterovala. Je to škoda. Jinak příběhově fajn, zajímalo by mě ale, jak bude Arila pokračovat vzhledem k tomu, jak dopadla v tomhle díle. Mou srdcovkou i nadále zůstává druhá kniha, ta byla příběhově zatím nejlepší.

1 16.01.2024

Tohle není úplně můj šálek čaje/kávy. Mamka tuhle knížku, stejně jako ostatní od Markéty, dostala k narozeninám či Vánocům a hned jak ji dočetla, řekla mi, že si ji prostě musím přečíst taky. Že je ta holka podobně stará jako já, řeší tam devadesátkový věci jako tamagotchi a že se v tom uvidím.
Měla jsem trochu obavy ale. Poslední knížka, co mi máma vnutila, že si ji musím určitě jako přečíst sice byla ok, ale jak byla mimo mou komfortní zónu, způsobila mj nakonec pekelnej čtenářskej blok.
No nic, koukám, je to malinký, má to pár stran, to dám, i kdyby to bylo blbý.
První část z dětství bylo hezky retro a through back, celkem v pohodě, ale vystřelená z trenek jsem zase tolik nebyla. V něčem jsem se viděla, ale zase tolik toho nebylo.
Pak přišla druhá pubertální část, tam už to bylo lepší a vtipný :D
Zatímco po prví části jsem si říkala jo, dobrý, tak 2 hvězdy vzhledem k ostatním knihám, co jsem hodnotila výš, tak druhá část to vyšponovala na hvězdy tři.
Přišel zlom, poslední část, vážnost, real life, single třicítka, depky. Dokonce mě to i rozbrečelo a to je vždycky dobrej bonus. Poslední část mě zaujala tak, že dávám nakonec 4 hvězdy a vůbec mi to není blbý :)
Ta máma ví, co doporučit a jak, aby tě to nakoupilo a zároveň neprozradilo, že to hodně důležitý je až na konci, protože sama jsi měla depky, úzkosti a seš overthinker.

Takže za mě teda dobrý. Extrémně pozitivně hodnotím i styl psaní, hezky nespisovnej a na pohodu, úplně jako já :D A další věc, co se mi líbila - barevný stránky zvenku.

Na závěr bych chtěla říct, že si musím vygooglit, jak Markéta vypadá a zjistit, jaký má kérky.

Konec hlášení :D

1 24.07.2022

Knížka je v sérii tak trochu navíc. Vlastně kdyby to skončilo Rázovou vlnou, nic by se nestalo. Je v ní totiž klasický nastínění, co se děje po letech, takže čtenář nemusí tolik tápat.
Řetězová reakce pokračuje vlastně hned po konci Rázový vlny před oním výhledem do budoucna a dává trochu vhled do toho, proč to dopadlo, jak to dopadlo.
Bylo těžký si zvyknout, že najednou je hlavním vypravěčem Alice a my sledujeme její strastiplnou cestu, která zase vede do tý podělaný Prahy - jakoby se neupoučili na začátku, že mimo Prahu jim bylo líp :D
Myslela jsem si, že to asi nedám, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená.

1 21.11.2021