Hranice zvrhlosti
Jan Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514062/bmid_hranice-zvrhlosti-d6Z-514062.jpg
4
71
25
Zvrácenost, s jakou sériový vrah zabíjí mladé dívky, nikdo nepamatuje OKOLÍ PRAHY SVÍRÁ STRACH ZE SADISTICKÉ ZRŮDY LIBUJÍCÍ SI VE VRAŽDÁCH ŽEN VE STYLU BDSM. Deštivé počasí náhodně odkryje plastový barel s hrůzným obsahem. Vrah po sobě nezanechá jedinou stopu, a tak to vypadá, že případ bude odložen. Kde není stopa, není ani podezřelý. Brzy nato je však nalezena brutálně zavražděná mladá žena, o níž není pochyb, že byla před svou smrtí dlouho a trýznivě mučená. A stopy? O nich si středočeská kriminálka může nechat jen zdát. Souvisejí spolu oba případy, nebo se dívky staly obětí pokaždé jiného vraha? Kapitánka Tereza Jindrová tuší, že by nemuselo jít o náhodu. Poté, co si osud krutě zahraje se členy jejího vyšetřovacího týmu, je Tereza nucena požádat o pomoc svého bývalého přítele, svérázného forenzního psychologa Tobiáše Říhala, který kvůli jejich rozchodu od policie odešel. Společně se pokoušejí vraha vypátrat a dopadnout dřív, než zabije někoho dalšího a rozpoutá mrazivou atmosféru děsu. Jenže vrah je vždycky o krok před nimi...... celý text
Přidat komentář
Spatny styl, pribeh s nesmyslnym koncem nekoncem. Velke zklamani. Potencial to melo, ale v rukou zkuseneho spisovatele.
"Hluboko v genech má chlap dané, že se mu líbí mladé holky, ať je mu dvacet, čtyřicet nebo šedesát tak to prostě je,,
Vraždy na způsob BDSM? No jdeme to toho, anotace a vůbec téma knihy bylo naprosto bravurní na knihu jsem se hodně těšila a možná to byl ten důvod že jsem od knihy měla velká očekávání.
Musím přiznat že autor umí navodit tu správnou sadistickou atmosféru, popisy mučení a praktik byly skvělé, dále pochody myšlenek vraha opsaný věrohodně a člověk který se alespoň trošičku vyzná v této tématice nebude pozadu.
První část knihy jsem si užívala, autor nám tady i naservíroval opisy mrtvol takže nechutných a zvrácených scén bylo v knize požehnaně, do téhle fáze bylo vše jak jsem si představovala pak ale nadešel zlom a to ve chvíli kdy nám na scénu přichází vyhořelý detektiv který má vyšetřujícímu týmu pomocí s hledáním vraha.
A tohle byl ten zlom kdy to šlo vše do kopru, bravurní scény nahrazovaly sebelítost né kňourání a o vyšetřování taky nemůže být ani zmínka, vlastně až do konce knihy se toho už moc neudálo.
Audiokniha :
Tak to byl nářez. Kniha mě hned vtáhla a nepustila. Docela drsné. Kdo nezná tématiku BDSM, něco se tu dozví. Určitě se budu těšit na další knihu.
"Trest! Málo sténala a vzdychala, než jak si přál? Trest! Byla málo vlhká a kladla odpor? Trest! Neusmála se na něj během soulože? Trest! Neuspokojivě to prožívala? Trest! Nedostatečně kroutila prsty u nohou? Trest! Trest! Trest!"
Hranice zvrhlosti je nářez od začátku. Doslova. Sadistický magor, co unáší mladé ženy, brutálně je mučí ve stylu BDSM a vraždí? Sem s tím! Autor rozhodně umí navodit hutnou atmosféru hnusu, detailní popisky rozkládajícího se těla byly geniální. První čtvrtina kniha mě uchvátila, pochvalovala jsem si dobrou práci s detaily, kombinaci mnohdy až poetického jazyka s ohavnými činy. Jenže....
Pak na scénu přichází vyhořelý Tobiáš Říhal, bývalý forenzní psycholog, který má pomáhat hlavní vyšetřovatelce - bývalé přítelkyni Tereze. A tady to za mě jde solidně do kopru. Vyšetřování jde stranou, vyšetřovatelé se v případech plácají jako nýmandi a autor začne předkládat vše okolo BDSM techniky. A tak jsem si sice početla o žížalách v kundě, či ananasu v análu, ale kam zmizely ty skvělé scény z pohledu vraha? Kde je pořádné vyšetřování?
Z knihy na mě dýchala spíše touha uvést čtenáře do BDSM komunity, snaha šokovat ho technikami a zvrácenostmi. Pro mě žádná z informací nebyla nová, takže jsem se pak už spíše nudila, navíc druhá polovina knihy jsou převážně sebelítostivé myšlenky Tobiáše a oplzlé chaty se ženami. Bohužel jsem odhadla vraha v první čtvrtině, autor ho naservíruje na zlatém podtácu a chyběl mi tam jakýkoliv WAU efekt.
Ke konci knihy už byly nesrovnalosti ve vyšetřování a celkově mi to přišlo zcela odlišné od nabušeného začátku, jako by autorovi došly síly. I přes to jde ale o knihu s potenciálem a moc ráda jsem si ji přečetla. Hodnotím 2,5/5 a doufám, že Jan v tomto žánru bude pokračovat, protože rozhodně umí navodit atmosféru!
"Chlap od přírody chce pořád rozsvévat své geny, nezůstat věčně u jedné, ženy vidí jako sexuální objekty, jako nádoby na semeno, protože většina z nich si ani nezaslouží být něčím jiným! Není jich žádná škoda, stejně by z nich vyrostly manipulativní sebestředné mrchy!"
Na jedné straně zvrácený sériový vrah co si libuje v BDSM praktikách a unesené ženy trýzní, na druhé forenzní psycholog s naprosto otřesným jménem Tobiáš Říhal, kterého nechala holka, nemá práci a utápí se v sebelítosti. Hranice zvrhlosti, thriller Jana Urbana má několik opravdu mrazivých momentů, několik eklhaft chvilek (otevírání zakopaného sudu je fakt chuťovka) a taky hlavního hrdinu, jehož neustálé ironické komentování všeho kolem sebe mi začalo lézt velmi rychle krkem. Jo párkrát jsem ho taky chtěl nacpat do sudu, protože už prostě nebyl vtipný.
Urbanova největší síla je přitom tam, kde v thrilleru má být - skvěle buduje atmosféru, výborně pracuje s vyšetřováním, explicitní scény jsou hnusné a příběh je dobře vypointovaný. Ale dostávat se pravidelně do hlavy Tobiáše Říhala potácejícího se mezi sebelítostí a rádoby nadhledem kombinovaným s ironií a sarkasmem (občas pubertálního ražení) knize ubližuje. Získat si k němu jakékoliv sympatie bylo v mém případě naprosto nemožné.
Přesto je Hranice zvrhlosti dalším zajímavým kouskem na tuzemské scéně, boduje neobvyklým zasazením do komunity, brutálními scénami tady nastavuje laťku a trochu doufám, že thriller není v případe Urbana jen krátká žánrová odbočka - zvládá ho dobře. Ale v tuhle chvíli bych snad byl radši za detektiva utápějícího se v chlastu s vnitřními démony odněkud z fjordů, než za Tobiáše Říhala.
Zajímavá knížka, která sice měla dobrý start, ale zhruba v polovině jsem se trošku nudila. Zprávy Tobiáše se ženami, kde si vzájemně sdělovali svoje touhy a pocity, byly po nějaké době "na jedno kopyto". Tohle by ocenili milovníci BDSM :), takže nic pro mě. Konec se zase rozjel a finále bylo docela dobré.
Ja som spokojná, za mňa dobrá detektívka s výbornou zápletkou.
Časti čo sa až tak veľmi týkali Tobiasa by som vypustila aj keď samozrejme byť tam mali a myslí, čom mi cvaklo až keď som knihu zavrela ale určite by som ich osekala.
Ako píše čast kde bolo myslenie vraha a riešenie prípadov som hltala lebo sa mi to veľmi páčilo (nie niesom zvrhla a ani nadšenec bdsm) ale bolo to skvelé, hlavne tým že autor sa doslova nesral s tým odľahčiť text alebo byť miernejší či v podobe vraha či v podobe vyšetrovania.
Koniec a rozuzlenie bolo pre mňa, že čo? Zisťujem, že by som nemohla byť detektív lebo vždy tipujem niekoho iného
ďakujem za knihu v štafete
Standardní thriller, vyžívající se v popisu explicitního násilí na ženách, jež zpravidla končí nějakou tou nechutnou formou zabití. Že by to ovšem byla devíza vyprávění, se říct nedá. Jan Urban se chvílemi nechává toliko unést popisy krutého mučení a informací o komunitě BDSM, že úplně zapomíná na principy narativního oblouku. Policejní detektivové - komparz ze seriálu Kriminálka Kotěhůlky - mají tak v příběhu vlastně jedinou funkci, a to přijít na místo činu a blednout nad zločincovou brutalitou.
Další slabinou jsou vesměs nesympatičtí protagonisté, v tomto případě dvě ústřední postavy, kdy si jedna hraje na českou Kim Stoneovou a na nic nepřijde, a druhá na sarkastického dr. Grega House, který je ovšem pro svou velkohubost protivnější než osina v zadku. Překvapení bohužel nepřinese ani vývoj zápletky; vrah zkrátka zabíjí až do té doby, než se autor rozhodne příběh ukončit, což učiní obligátním šokujícím odhalením, jež je naneštěstí právě tak překvapivé, jako večerní západ slunce.
(SPOILER)
(Audiokniha)
I když mě poslech a celkový námět bavil, tak nemůžu dát plný počet, jelikož mě zklamalo celkové rozuzlení a zakončení knihy.. a hlavně, že jsem to celé "prokoukla" a to mě štve nejvíc.. nedočkala jsem se toho "wau" efektu, kdy mě něco fakt překvapí. Všechno to bylo moc okaté, ale námět to byl poutavý, místy tedy zůstává rozum stát, co všeho jsou lidi schopni dělat, aby "ukojili" své choutky, co se BDSM týká, ale zase jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí. Není to špatná kniha, jen mě prostě dost naštval konec...
Koukám, první detektivní příběh od pana Urbana, Zatím se soustředil spíše na fantasy. Teď se pustil do dost brutálního tématu. Možná to není moc pro mladší, ale myslím si, že v dnešní době internetu a snižování sexuální hranice u dětí (někde už je od 10 let věku!!) už to vlůastně není žádná hranice. Tak že BDSM, Česká republika, Praha a celkem slušně napínavě napsaný. A strašně se mi líbil konec. Jen tak dál.
Hodně zajímavá kniha, autor má rozhodně čtivý styl a téma, které zpracovává je hodně závažné. A ten konec. No masakr.
(SPOILER) Jakožto autorova prvotina, jsem byl mile překvapen. Kniha mne tak vtáhla, že jsem ze spánku spráskal svoji manželku, narval ji roubík do pusy a chtěl ji udusit igelitovým pytlíkem. Proto nemůžu dát plný počet bodů. Jo a vrahem je zahradník.
Možná více než krimi je to procházka po zvrhlých fórech BDSM na netu. Také se mapují různé sexuální úchylky, mnohé násilné a tak není v této uvolněné atmosféře divu, že se někteří dostanou daleko za hranici zvrhlosti. Přiznám, že jsem mnohé odstavce přeskakoval, tyhle fujtajbly číst nemusím a tolerovat se to také nenaučím, ač to do nás umělci perou ze všech stran. Autorův styl je však živý, konec je samý originální kotrmelec a tak možná toto dílo poslouží jako výstraha pro ty, které by tyto zvrhlé praktiky nějak lákaly.
Jan Urban patří mezi zasloužilé autory ve fantasy žánru. O to více mě však zlákal jeho detektivní thriller Hranice zvrhlosti, protože už ten námět je prostě skvělý.
Téma BDSM a ještě k negativní postavě-lidi, já tomu vrahovi chvíli fandila! Z počátku byl příběh psán v er formě, pak nás autor vtáhl více do děje ich formou.
Po brutální vraždě se za Prahou objeví v krátkém čase další mrtvola. Kapitánka Tereza Jandová tak řeší případ, kde však nejsou žádné stopy. A tak nám do děje vstupuje Tobiáš, bývalý forenzní psycholog hledající novou práci, s bodavým humorem. Sadomasochistické vsuvky nás čekají asi po třetině knihy a autor rozhodně věděl, o čem píše. A tak přichází na řadu mravenčí práce detektivního příběhu.
Rozhodně jde o čtivou knihu a pohled na dominanty zase z jiného úhlu. Milovníky těchto hrátek určitě nezatratí, protože ten pocit napětí, vzrušení a combo poté je prostě návykové. Avšak že jsou mezi námi i lidský hovada, na to prostě nejde zapomínat a já doufám, že od tohoto autora se toho ještě hodně dočkáme :-)
Na tuto detektivku jsem se opravdu těšila a musím říct, že na autorovu prvotinu v tom žánru nebyla špatná.
Morbidity zde jsou, ale já už jsem na tohle dost zvyklá, takže jsem čekala o dost detailnější popisy. Nicméně si myslím, že kdo nevyhledává absolutně brutální knihy jako já, tak bude spokojený.
Na začátku jsem se maličko nudila, ale pak se tam objevila jedna postava, díky které jsem knihu dočetla na jeden zátah.
Bohužel příběhu musím vytknout opakování dvou věcí neustále dokola. Stačilo to tam dát párkrát, pak už to bylo zkrátka moc. A druhá věc, která mě zklamala - konec. Čekala jsem něco jiného. Být jiný, tak s klidem dám 4*, takto to hodnotím jako slabší nadprůměr.
Knihu doporučuji lidem, kteří si chtějí přečíst jinou detektivku s vtipnou hlavní postavou. Ta byla fakt boží a několikrát jsem se nasmála. A také mě bavilo, že se děj odehrával často v Praze a jednotlivá místa jsem poznávala, protože kolem nich chodím. To bylo příjemné ozvláštnění a více mě to vtáhlo do děje.
Myslím, že jako prvotina autora je toto celkem povedená kniha, která má pár much, ale stále stojí za přečtení.
Autorův posun od fantasy k detektivce kvituji. Myslím si, že zatím Honza nic lepšího nenapsal. Reálné kulisy spolu s notnou dávkou brutality a zvrhlých nápadů pro mě skvěle fungovaly, násilí a brutální vraždy prostě neoplývají estetikou Van Gogha nebo Moneta, jedná se o odpornou a špinavou záležitost, cž si troufám říct, že tu autor vystihl celkem přesně. Za mě 10/10
Za mě vynikající thriller s detektivní zápletkou, který by si klidně zasloužil překlad do dalších jazyků. Prozkoumáte BDSM komunitu, dostanete notnou dávku násilí a zvrácenosti, ale především se nakonec dočkáte skvělého zvratu, který vás rozseká. Paráda.
Nový žánr jinak fantasy spisovatele.. a mám radost kam se autor posunul. Uznávám, že se pořád jedná o knihu, která není pro každého čtenáře, i krimi. Stále se drží velmi osobitý styl psaní. Ale bez ohledu na to má kniha rozhodně místo v mé knihovně. Četla se plynule a bez záseků, až na chvíli, kdy jsem si říkala, že autor v určité části vytvořil v podstatě text připomínající červenou knihovnu, tedy ve stylu BDSM.. ale i tak.
S klidným srdcem mohu doporučit, a nejen proto, že chci aby světlo světa spatřil další díl...
Hele, jako paráda, jo. Jen ta anotace mě trochu mate. V okolí Prahy . . . se tam píše. Ale například jedna vražda se stala na Brutal Assault v Josefově (to je black metalový festival) . . . to není rozhodně okolí Prahy v dnešním století :-) Možná do budoucna. Jinak perfekně propracované. Byla jsem dokonce překvapena tím, kdo vraždy páchá. Rozhodně mě to rozhodilo. Tak trochu jsem totiž vrahovu snažení fandila. Tedy v době, kdy jsem netušila, že to je vrah. Ta zvrhlost v tom prostě je. Navíc, pan spisovatel jakoby totálně odsuzuje dnešní styl života. Nebudu rozepisovat, dám vám jen heslo - Mobilzombie. Závislost na sociálních sítích a lehká vyhledatelnost vychloubačných idiotů, kteří se se vším veřejně a každému svěří - víc takových mrtvol! Doufám, že příběh se vyplatí a snad bude další?
PS - Díky uživateli Terva, který mě knihu sehnal i s podpisem pana spisovatele, jsem se z fantasy posunula do zvrhlosti. Kde je asi hranice? DOPORUČUJI!!!!
Štítky knihy
sexuální úchylky vraždy detektivní a krimi romány thrillery napětí sérioví vrazi brutalita BDSM psychopati vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2014 |  Strážci brány |
| 2021 | Zloděj osudů |
| 2014 |  Krev padlých andělů |
| 2015 | Dědictví zkázy |
| 2016 | Nemrtvá inkvizice |
Kniha Hranice zvrhlosti je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 79x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 52x |
| Chystám se číst | 59x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 2x |
Kde začít. Smug úvodní poděkování, kde člověku naběhne žilka jen to čte, následovaný nemastným, neslaným začátkem kriminálky. Postavy nezáživný, uchopení děje žádný, vlastně vcelku nuda a šeď. Dokud se na scéně neobjevil Tobiáš. Ten spadá do klasickýho modelu hubatýho přechytralýho blbečka, kterej je sice namachrovanej jak blázen, ale umí být zábavnej, i když je ho občas až moc. Tohle je Urbanův typickej charakter a s tím jsem v pohodě. Knížka se začala číst vlastně docela dobře. Ve chvíli, kdy si Tobiáš čte příspěvky na BDSM sítích, to vypadá skoro jako by se autor pozapomněl a zabředl do fantazií poněkud hloubš, než bylo třeba.
Celej příběh plyne nadmíru pomalu, ve vyšetřování se neděje v podstatě nic, jen se kupí mrtvoly a kriminálka se jen potácí ode zdi ke zdi, úplně bezradná. Frustrovalo mě, že se to nikam nepousouvá, nikdy na nic nepřijdou a jsou neustále vedle. Korunu tomu všemu dal závěr, kterej mi přišel úplně z prdele (pardon, trefnější vyjádření, který by bylo zároveň slušný, mě zrovna nenapadá). Snaha o nečekaný vyvrcholení pro mě skončila naprosto nepochopitelným, nelogickým a neuspokojivým závěrem.