Spát v moři hvězd. Kniha II.

1 včera

Pokud by to byla autorova prvotina asi bych po ní nešáhla, ale protože už má Paolini za sebou Odkaz musela jsem knihu/y mít. Musím říci, že i druhá část byla čtivá a zajímavá, sice to nemělo ten spád napětí, ale i tak musím hodnotit velice kladně. Uvidíme s čím Paolini přijde příště.

1 16. dubna

Trošku lepší jak první část, ale pořád nic, co by mě nadchlo a chtěl někdy číst znovu. Paolini by měl zůstat u fantasy, ta je od něj neskutečná. Eragona přečtu ještě xkrát.

1 11. dubna

Je o moje první sci-fi v dospělém věku, takže nemám s čím srovnat. Nicméně příběh je čtivý, propracovaný, vtáhl mne hned od začátku 1. dílu do děje. Nutil mne využívat každou chvilku k dalšímu čtení. Autor gradoval příběh podobně jako v sérii Dračích jezdců. Líbí se mi jeho styl psaní a vyváženost akčních scén s těmi přemýšlivými. Těším se na další knihy autora. Mám jedinou technickou výtku a to k rozdělení českého překladu na 2 díly. Doporučuji si je obstarat a číst najednou.

3 03. dubna

(+ SPOILER) Ten konec... Proč?
Knihu jsem dočetl v noci a už jsem neusnul. Celou noc jsem si jen říkal sakra, proč to skončilo zrovna takhle? Jak ho něco takého mohlo napadnout? Vždyť to mohlo skončit jinak...
No nic, tak na zhodnocení.

V první řadě naprosto souhlasím s @Tarja666. Tak zkusím něco ještě vymyslet.

Kniha je jeden příběh, správně jedna kniha, ale z nějakého důvodu ji rozdělili do dvou knih. S tím souvisí obsáhlý dodatek na konci druhé části knihy, který velmi osvětluje a vyjasňuje, jak vlastně funguje RNS cestování, ale i mnoho jiných věcí. Jen je škoda, že když už knihu rozdělili, tak že to není i v první části, kde bych to snad ocenil ještě více. Takovéto dodatky jsou za mě rozhodně super, jelikož u takto tematických dějů jsou pojmy potřeba a s tím i vysvětlení.

Největší plus, co jsem na ději druhé části viděl byl (až na konec) vývoj postav. Jak emocionální, tak příběhový. Kira se konečně začala [až na konec (to zde bude často)] chovat jako člověk a o hodně lépe jsem (až na konec) vplynul do děje. Velmi se mi líbil vývoj medůzáků, kteří konečně začali dávat smysl a velmi oceňuji zakomponování tlamy, které má dle mého velkou významovou hloubku. Akce byla skoro všude, ale v krásně zpracovatelné a přijatelné formě. Nebylo to jen jedno velký BUM na konci a nic víc, zároveň to však nebyla jen čistá akce bez jakékoliv hloubky.

Líbilo se mi i celé zpracování světa. Mezi hvězdná politika, osidlování planet, SVV, stanice, antihmota k cestování, lodní mozky... Tohle se Paolinimu vážně povedlo a od Eragona je to doopravdy velký posun dopředu.

Hodně oceňuji propracovanost, detaily lodí, lidí... Všeho. Tohle knihu posouvá na úplně jinou úroveň. Například spojitosti mezi Medůzáky, Zmizelými a Měkkým ostřím/osévačem.

Takže co se světa týče, není za mě nic důležitého ani zajímavého, co bych vytknul.
Teď na děj.

Děj se celou dobu krásně rozjížděl. Útěk ze stanice Orsted byl výborně zpracovaný. Kiřino větší souznění s Měkkým ostřím a vytváření pomocí něho bylo super. Přípravy na bitvu včetně Kiřinýho duševního boje a následného sblížení se se Salvou/Falconim bylo zase napsaný perfektně a plně jsem se do jejích pocitů z toho co ji čeká vžil. Boj s velkým a mocným Cteinem... Všechno bylo takřka perfektní, dokud ji v tlamě nezasáhl casaba-howitzer... Pak přišlo zklamání.

Podobný konec mě napadl již v první části. Co když by ji měkké ostří ovládlo, to by se asi stala nějakou "bohyní" a vládla by vesmíru, ne? Ale to je blbost, to určitě bude něco jiného, lepšího. A ono se hold něco takového stalo, ale snad ještě hůře. Vůbec nemám rád konce, kde hlavní hrdina zjistí, že někoho miluje, ale pak se musí vydat na dlouhou cestu osudem... Neboli naprosto tuctový klišé. Tady se však stalo něco podobného, ale ještě hůře. Z Kiry se stala mnoha osobní bytost, které stačilo tlesknou, flusnout a lusknout, aby vytvořila cokoliv, poté se sama vydala na dlouhou cestu vesmírem, aby zničila hrozící hrozbu a nejspíše se už nikdy nevrátí ke svým přátelům... Mnohem lepší konec by byl, kdyby zničila Tlamu a získala plnou kontrolu nad Měkkým ostřím, poté by se setkala s Falconim a bude happy end. Díky Měkkému ostří by zajistili mír a mohli by se podílet na objevování a osidlování vesmíru.
Těm z vás, kteří ještě nečetli to může připadat předvídatelné a o ničem. Já bych to tak bral normálně taky, ale zde bych takovýto konec doopravdy ocenil.

Napsal jsem tady doslova slohovku, (jestli někdo chce, může to tak využít), ale Spát v moři hvězd si to zaslouží.

Abych to nějak shrnul. Kniha měla vše. Postavy, které jsem si oblíbil. Akci, která byla všude kde měla být. Hluboký děj plný detailů, který člověka pohltil. City a emoce, do kterých se vžil i již zmiňovaný dodatek.

Kniha se mi doopravdy líbila a nebýt nepovedeného a v podstatě smutného konce, instantně 5/5. Takto 4/5.