MayaBu MayaBu komentáře u knih

☰ menu

Achilleova píseň Achilleova píseň Madeline Miller

Byla jsem překvapená, jak čtivé to bylo. Děj Iliady zhruba znám z hodin českého jazyka, takže jsem tušila, jak to s kým dopadne, ale vzhledem k tomu, kolik bylo na těch 358 stranách emocí, to absolutně nevadilo. Smršť zoufalství, lásky a hrdosti, se kterou se pojila otázka, co pro ni všechno obětovat a v neposlední řadě krutě pravdivá proroctví...

Dalším, opět příjemným, překvapením bylo, že vztah mezi Patroklem a Achillem zapadl do příběhu jako kousek skládačky a nepůsobil nijak rušivě.

(Když na konci Odysseus říká Pyrrhovi: "Třeba i já budu jednoho dne slavný. Třeba dokonce slavnější než ty." smála jsem se. Celkově je vidět, že knihu psala odbornice. Její další kniha by měla být právě o Odysseovi! Nebo o jakémkoli antickém tematu, takovéhle cesty do minulosti se mi líbí :)

18.01.2018 5 z 5


Aristokratka na koni Aristokratka na koni Evžen Boček

Na začátku jsem se bála, že to bude už pořád stejné a nudné... nebylo.
Rozhodně lepší (a delší) než druhý díl, ale stejně bych si přála, aby to mělo trochu víc stran. Ten konec opravdu dává možnost dalšího dílu. Uvidíme, třeba bude :)

08.02.2017 5 z 5


Ve službách zla Ve službách zla Robert Galbraith (p)

Stránky jsem hltala neuvěřitelnou rychlostí (protože se bála, že když zpomalím, vrah mi uteče), 512 stran uteče jako voda.
Nevadilo mi ani to, že totožnost vraha byla ke konci jasná, napětí se nevytratilo a až do konce mě kniha bavila. Četla jsem jenom první díl, druhý mě jaksi minul, každopádně dle mého bylo tohle skutečně o level výš než Kukačka. 5*

13.10.2016 5 z 5


Chlapec v pruhovaném pyžamu Chlapec v pruhovaném pyžamu John Boyne

Nádherná knížka přímo překypující dětskou naivitou a přátelskostí. Bylo to skutečně napsané jako kniha pro děti, jazyk tomu odpovídal, ale dospělí knihu dle mého názoru ocení líp.

26.05.2016 5 z 5


Jana Eyrová Jana Eyrová Charlotte Brontë

Jedna z knih ke které jsem šla s tím, že ji prostě nějak přelouskám, ať mám splněnou doporučenou četbu. Vyklubal se z ní ale zajímavý příběh s důkladně popsanými a propracovanými postavami. I mému patnáctiletému "já" se to zkrátka líbilo :) Přečetla jsem ji jedním dechem a vřele doporučuji.

03.02.2016 4 z 5


Naděje pro Fleetwood Naděje pro Fleetwood Stacey Halls

Ohledně této knihy jsem měla velká očekávání a jsem ráda, že mě nezklamala. Celé vyprávění má těmnější (místy až tísnivou) a lehce záhadnou atmosféru, máme tu tvrdohlavou hlavní hrdinku odhodlanou bojovat (nejen) za sebe (což v Anglii na počátku 17. století není hračka). Rychle se to četlo, ale zároveň se do jazyka motaly starší výrazy, což u beru u tohoto žánru vždy jako plus! Za mě hezké 4⭐, líbilo se mi to, ale mooožná si myslím, že ten námět měl potenciál ještě na víc...

08.12.2021 4 z 5


Královna ohně Královna ohně Anthony Ryan

Já vlastně nevím, co si o Královně ohně myslet... tuto knihu jsem četla s přestávkami (kdy jsem uvažovala, proč sakra se tam většinu času nic neděje nebo to, co se děje, vlastně nikam nevede) snad necelé tři měsíce. Bylo to zkrátka dosti nijaké. Potenciál postav, který měly zvláště některé v předchozích dílech, zůstal nevyužit (snad až na jednu čestnou výjimku) a také způsob, jakým Ryan zabíjel některé postavy (tak nějak "mimochodem") mi nebyl úplně po chuti.

Co tuto knihu v mých očích drželo, byl Ryanův styl psaní, který mně zkrátka sedí. Říkám si, že možná ještě nedám Vélinovým dobrodružstvím úplné sbohem a pustím se do navazující série, ale mám z ní po tomto díle lehké obavy.

03.09.2021 3 z 5


Píseň krve Píseň krve Anthony Ryan

Výborné! Chodila jsem okolo této série velmi dlouho, několikrát jsem tuto knihu držela v knihkupectví v ruce, ale vždycky jsem ji vrátila zpět do regálu (lituji toho? Ano!), ale přeci jen si ke mně cestu našla - prostřednictvím vypůjčené audioknihy.

Bavilo mě to od úplného začátku do konce, (způsob vyprávění, kdy dospělý Vélin zasvěcuje do svého příběhu kronikáře, mi lehce připomněl Jméno větru) byl to bohatý příběh držící si možná lehce rozvláčnější tempo, ale akce tu samozřejmě nechyběla. I přesto si myslím, že je to kniha stojící hlavně na postavách, které jsem si velmi rychle oblíbila (jen tedy Dentos a Barkus se mi pletli pekelně dlouho...a můj oblíbenec byl po většinu času Kénis) a na většinu z nich se těším (a jsem na ně zvědavá) do druhého dílu.

Moje asi jediná výtka se týká samotného Vélina, který je...takový velmi dokonalý, ve všem, vždycky. Občas má možná slabší chvilky, ale vždycky z toho vyjde jako dokonalý hrdina. Je to ale tak dobře napsané, že mu to člověk tak nějak odpustí. A dokonce mu bude fandit :)

Pokud vás baví coming of age příběhy, kombinace rytířů s fantasy a nevadí vám číst o spoustě krve a smrti, Píseň krve vřele doporučuji. Jdu s chutí na druhý díl!

P.S. Audio verzi můžu také s klidným srdcem doporučit, načtena je skvěle. Jediným mínusem je (samozřejmě) absence mapy, tudíž jsem měla lehce zmatek co všechno patří do Spojeného království, co už jsou samostatné říše a co je vedle čeho, plus že si člověk déle zvyká na jména (a že jich je tam dost).

04.03.2021 5 z 5


Kirké Kirké Madeline Miller

Proč mi proboha trvalo tak dlouho vzít ji do ruky? (Na Achilleovu píseň nedám dopustit a Kirke jsem měla v plánu v aj, dokud se neukázalo, že se dočkáme překladu.) Bylo to úžasné čtení a mým vysokým očekáváním dostálo. (Myslím, že Madeline Miller se právě stala mou autobuy autorkou)

Moje znalosti řecké mytologie jsou získané čistě z bájí, které mi rodiče četli jako malé (Percy Jackson mě bohužel minul), ale způsob, jakým je autorka podává a propojuje, je fascinující. Svět, kde všechno řídí osud; bohové neznají míru krutosti; všude číhá nebezpečí a intriky, ale zároveň v něm najdete spoustu lásky. Ach bože, Kirke osobně i Telemachos, Telegonos a Daidalos mi přirostli k srdci.

21.02.2021 5 z 5


Šibeniční písně Šibeniční písně Christian Morgenstern

Morgenstern je a asi už navždy bude mým oblíbeným básníkem.

Jeho nonsenské básně mám doma už ve dvou vydáních (tudíž ve dvou překladech) a ráda si zalistuji oběma, baví mě hledat rozdíly. Upřímně mě mrzí, že němčina nepatří mezi jazyky, které bych ovládala, takže originál si nepřečtu...

Vřele doporučuji každému, kdo má rád hrátky se slovy. Mezi mé oblíbené patří třeba Velké Lálulá, Estetická lasička, Tyčkový (resp. Plaňkový) plot a Jak si šibeniční dítě zapamatuje jména měsíců.

31.12.2020


Čas čarodějnic Čas čarodějnic Deborah Harkness

Mno, ještě v polovině jsem si říkala, jak slibná oddechovka to je, ale po dočtění si už úplně nejsem jistá.

V první řadě to je romantika s prvky fantasy, nikoliv obráceně (což čtu častěji). Upřímně příběhy s upíry nevyhledávám a u tohoto jsem se ke konci nemohla zbavit dojmu, že čtu jakousi drsnější a drobet promyšlenější verzi Stmívání pro dospělé... Některé postavy (dívám se hlavně na tebe, Matthewe) mají tendenci postrádat ve svém chování a rozhodnutích logiku nebo svou povahu měnit pomalu odstavec od odstavce. Přidejme k tomu ještě neustálé (až zbytečné) odhalování nových a nových informací o tom, jak mimořádná a vyvolená je hlavní hrdinka... Uznávám ale, že se jakmile jsem si zvykla na autorčin styl, četlo se to dobře a v hlavních rolích příběhu vidím vědce ráda. Nemám tušení, jestli půjdu i do druhého dílu, ale určitě se chystám na seriál (už proto, že herecké obsazení vypadá slibně).

27.08.2020 3 z 5


První stříbrná kniha snů První stříbrná kniha snů Kerstin Gier

Ideální kniha na zlepšení nálady, ověřeno. (už potřetí :)

Milé YA, které nemá žádnou hloupoučkou hlavní hrdinku a autorce nechybí vtip. Ano, ten "fantasy aspekt" zápletky mohl být asi trošku dotaženější, ale od toho tu máme další díly, ne? Liv, Henry i některé další postavy (dokonce i ten nepříliš chytrý klučina Jasper) mi už zkrátka přirostli k srdci.

23.04.2020 5 z 5


Naprosto pozoruhodná věc Naprosto pozoruhodná věc Hank Green

Na tuhle knihu jsem se velmi těšila přestože s žánrem sci-fi nejsem největší kamarádka. Ano, máme tu svět, kde Americe vládne prezidentka, hlavní hrdinka je bisexuální a její přítelkyně je černoška, takže jestli jste alergičtí na americkou korektnost, vezměte to v potaz. Upřímně mi ale nic z toho nepřišlo do příběhu rvané až tak "na sílu" abych zvažovala, že kvůli tomu tuto knihu odložím, vždyť jsou to detaily...

Bylo to setsakra čtivé, takže jsem prostě četla a četla až...byl najednou konec. Hlavní hrdinka nebyla zrovna nejsympatičtější a nějak mi k ní nesedělo optimistické vyznění jejího "poselství", což je zřejmě můj největší problém s touto knihou. Jinak ale technické odbočky, fascinující Sen a písnička Call me maybe jako nápověda od mimozemšťanů byly skvělé.

19.04.2020 3 z 5


Tisíc kousků tebe Tisíc kousků tebe Claudia Gray (p)

Čtivá a sladká knížka s opravdu nádhernou obálkou. Jako oddechovka víc než ideální. Nápad s dimenzemi a cestami mezi nimi je sám o sobě skvělý, ale chybělo mi dovysvětlení některých drobností ohledně fungování Ohniváka. Je však jasné, že technická stránka věci tady není stěžejní. Milostný úhelník je v této knize taky svým způsobem jedinečný, ale spoilerovat nebudu :) Fakt milé čtení, navíc (ještě jednou) je třeba ocenit tu boží obálku! Byly by to tedy tak 3* za děj a jedna navíc právě za ni.

31.03.2020 4 z 5


Láska za časů cholery Láska za časů cholery Gabriel García Márquez

No tedy...Márquez uměl psát, to bezesporu. Jeho květnatý styl, kdy vydatně popisuje, nebojí se zdůrazňovat krásné věci, ale ani jít až do naturalistických popisů, byl pro mě zprvu zvláštní, ale své kouzlo měl. Tím víc, když si člověk uvědomí, že si jeho postavy vystačí s minimem přímé řeči a čtenář to nikterak výrazně nepocítí.

Jenže příběh a jeho aktéři mě zklamali. Je to v podstatě červená knihovna a Márquez slovem "láska" vůbec nešetří a maskuje jím všechno možné. Ještě zhruba ve dvou třetinách jsem si říkala, že to není tak špatné, ale pak přišlo zjištění, že mně už tak velmi nesympatický hrdina je vlastně i pedofil...navíc autor se k této otázce staví nanejvýš lhostejně, což jen umocnilo mé znechucení. S postavou Ferminy jsem měla ten problém, že jsem ji občas naprosto chápala, ale vzápětí jsem nad jejím jednáním kroutila hlavou (a tak pořád dokola...). Úplný závěr ve mě taky žádné emoce nevyvolal (nepočítám-li tedy záchvěv úlevy, že to mám za sebou a příšerný Florentino Ariza už mě nepotká).

Mám vskutku smíšené pocity. Bylo to jako číst latinskoamerickou telenovelu, ale napsanou...no ano, laureátem Nobelovy ceny za literaturu. Zvláštní kombinace

27.03.2020 2 z 5


Nesnesitelná lehkost bytí Nesnesitelná lehkost bytí Milan Kundera

Velmi zvláštní kniha, ve výsledku dobrá, ale možná jsem čekala něco malinko jiného. Byla jsem až překvapená, jak dobře se četla, ale některé pasáže mi zkrátka nesedly. Líbila se mi však kompozice, člověk si dával jednotlivé příběhy dohromady postupně jako skládačku. Nevím, nevím, možná to i na ty 4* bylo...

13.03.2020 3 z 5


Dopisy ztraceným Dopisy ztraceným Brigid Kemmerer

Velmi příjemné překvapení, skutečně zdařilá contemporary pojící vážná témata a život středoškoláků tak dobře, že stránky pod rukama ubíhají skoro samy.

Navíc postavy příběhu jsou sympatické, ale zároveň lehce komplikovanější, ukázané nejen v dobrém světle, ale i tak (či právě proto) jim čtenář fandí velmi rád. Kromě hlavní dvojice mě třeba zaujala postava Declanova kamaráda Reva a celkově vedlejší postavy byly také propracované skvěle.

Bylo to takové hořké čtení, avšak tak akorát slazené. Váhám mezi 4 a 5*.

17.01.2020 5 z 5


Neobyčejní Neobyčejní V. E. Schwab (p)

Velice čtivé, dosti akční a nápadité. Ale hlavně - ty postavy!

Hlavní aktéři jsou padouši jeden jako druhý, ale čím víc se o nich průběžně dozvídáte (autorka tyto informace velmi chytře dávkuje postupně v retrospektivních kapitolách), tím víc pochybujete o svých sympatiích jak k Elimu, tak k Victorovi. Nejen oni, ale i vedlejší postavy dostávají zaslouženě hodně prostoru a o to je tahle knížka ještě lepší.

NeObyčejným by tuze slušel další díl (a v originále skutečně vyšel), tak třeba se ho někdy taky dočkáme.

03.11.2019 5 z 5


13 pater 13 pater Andy Griffiths

Oblíbená knížka mého mladšího brášky, který ji ve svých dvanácti letech stále naprosto zbožňuje, takže jsem byla jemně donucena si ji také přečíst. Na můj vkus je na stránkách této knihy málo textu a až moc obrázků, asi jsem na ztřeštěné domy na stromech už stará, no.

01.09.2019 3 z 5


Tři legendy o krucifixu Tři legendy o krucifixu Julius Zeyer

Velmi zvláštní soubor, jazykově i obsahově. Autorův styl, odpovídající době vzniku díla, možná nebyl nejjednoduší na čtení, ale má svou poetiku, takže v tom u mě problém nebyl. Mám ovšem dojem, že z každé legendy jsem si odnesla jen část zamýšleného poselství...to je případ hlavně Legendy pražské, naopak druhou legendu (tedy tu toledskou) považuji za nejzdařilejší.

03.08.2019 3 z 5